- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
zpracované otázky
AVA10E - Praktická anatomie zvířat
Vyučující: prof. Ing. CSc. Jiří Rozinek
Popisek: vypracované otázky ke zkoušce z anatomie
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálová vlákna = párové míšní nervy, spojují se do 2 míšních kořenů – dorzální senzitivní kořen, do něj se vkládá míšní ganglion, ventrální motorický kořen, oba kanály tvoří míšní nerv
mikroskopická stavba
šedá hmota se skládá z vlastních nervových buněk – dendritů a neuritů a z buněk neuroglie, jsou jednotlivě, ve skupinách nebo tvoří jádra
kořenové neurony – patří k nim motorické neurony, jsou ve skupinkách, jejich dlouhé neurity vedou ke svalovým vláknům kosterní svaloviny
spojovací neurony – jsou malé, spojují nervové buňky tam,jako asociační neurony, nebo spojují buňky protilehlých stran
provazcové – funikulární neurony – v šedé hmotě jsou nejpočetnější – malé multipolární buňky, buď roztroušené nebo ve skupinách, spojují různé míšní segmenty
v bílé hmotě nejsou buňky ale jen nervová vlákna, obalená myelinovou pochvou
vlákna se seskupují do svazků – nervových drah – krátké či dlouhé, představují vodivý systém, spojují segmenty mezi sebou, s mozkem a naopak
míšní dráha
spojují jádra nervových buněk – krátké míšní dráhy
mladší jsou dlouhé míšní dráhy, které tvoří hl.součást bílé hmoty, dělí se na vzestupné dráhy – vedou vzruchy ze segmentů do centra mozku, umožňují tělu vnímat polohu těla, tlak, bolest, teplo, chlad aj.
Sestupné dráhy – zpětně spojují různá mozková centra s jednotlivými segmenty míchy, převážně motorický charakter
Hlavní funkce míchy spočívá v reflexním ovládání činnosti pohybových orgánů, uskutečňuje se prostřednictvím přímých spojů – jednoduchých a složitých reflexních míšních oblouků, za spoluúčasti mozku a dvoustranných spojů mozku a míchy
Jednotlivé reflexy se uskutečňují v rámci aferentních a eferentních neuronů jednoho míšního segmentu
Impulsy k uvědomělé svalové činnosti vycházejí z koordinačních center mozkového kmene a prostřednictvím dlouhých míšních drah se dostávají ke svalovým vláknům
Složité reflexy mají svůj morfologický podklad ve spojení vetšího počtu komisurálních nebo asociačních neuronů, jsou schopné regulovat v čase a prostoru složitější, déletrvající a proměnlivější funkce
Mezi složité reflexy patří i autonomní reflexy – ze speciálních senzitivních receptorů žláz aferentní dráhy přenášejí vzruch do míchy
11. Rozdělení mozku, koncový a čichový mozek
mozek
je stavebně velmi komplikované seskupení vyšších a nejvyšších nervových center, navazuje na míchu
je uložen v lebeční dutině a tvarově jí odpovídá
velikost a hmotnost závisí na evolučním stupni živočicha a velikosti a hmotnosti zvířete (0,05-0,15% živé hmotnosti)
zajímavé je, že zvířata domestikovaná mají menší mozek ve srovnání se stejně velkými divoce žijícími formami
dělí se na zadní mozek – míšní mozek (prodl. mícha), vlastní zadní mozek (most a mozeček), střední mozek, přední mozek mezimozek a koncový mozek
koncový mozek
nejrozvinutější část mozku, vyplňuje převážnou část lebeční dutiny
úzkou podélnou brázdou je rozdělen na 2polokoule – hemisféry, v hloubce jsou navzájem spojeny širokou příčnou plotnou bílé hmoty – mozolovité těleso
z dorzální strany přikrývá mezimozek a střední mozek, hraničí s mozečkem
na spodinové ploše mozkových polokoulí je čichový mozek, je dobře vyvinutý, zejména u těch, kteří se řídí čichem,
mezi brázdami se vyklenují mozkové závity, brázdy se dělí na hraniční a hlavní, které jsou druhotně konstantní a brázdy vedlejší, jež jsou individuální
koncový mozek se dál dělí na plášť a bazální ganglia
plášť
tvoří hlavní hmotu hemisfér
praplášť, prvoplášť, na jejich hranici se diferencuje nová vrstva – novoplášť, který představuje integrační a koordinační centrum
skládá se ze dvou vrstev – šedé hmoty, mozkové kůry, pod ní je silnější vrstva – bílá hmota
na bázi polokoulí – čichový mozek – složitě utvářený oddíl pláště, představuje praplášť a prvoplášť, popisuje se na něm bazální část – na ventrální ploše a obrubová – limbická část, která je urkryta uvnitř hemisfér
bazální část čichového mozku – začíná 2 rozšířenými kyji, do nichž vstupují čichové nervy, každý kyj je k hemisféře připojen pomocí krátké čichové nožky, z ní vybíhá čichový závit, mezi sebou uzavírají hruškovitý lalok
limbická část čichového mozku – souvisí s hruškovitým lalokem, patří sem hipokampus, jehož dorzální část leží na dně postranní komory a ventrální konec zasahuje do hruškovitého laloku a mandlovité těleso-skládá se z několika jader šedé hmoty, seskupených do jednoho komplexu v hloubce rostrální části hruškovitého laloku
blanitá přepážka a klenba - jsou další části čichového mozku
čichový mozek je oddělen od novopláště hlubokou mediální a laterální čichovou brázdou
hipokampus a mandlovité těleso jsou četnými dráhami oboustranně spojeny s jádry mezimozku, středního mozku a s mozkovou kůrou novopláště – jsou hl.součástmi tzv. limbického systému, který se uplatňuje při řízení bdění a spánku, při řízení a koordinaci řady vegetativních a endokrinních funkcí, při emočních pochodech, získávání potravy, rozmnožování
bazální ganglia
šedá hmota koncového mozku se kromě kůry soustřeďuje i do hlubších částí, kde tvoří ohraničené shluky – bazální ganglia – žíhaná tělesa, jsou vnořena do bílé hmoty a složena z několika jader, nejvíce rozvinuto je ocasaté jádro a čočkovité jádro
z funkčního hlediska představují centra pro regulaci pohybu, zajišťují řadu automatizovaných pohybů – běh, chůze, skok, vstávání, lehání a podobně
12. Mezimozek, střední mozek, mozkový kmen
mezimozek
je součástí předního mozku
patří ke starým částem mezimozku
dělí se na dorzální část – lůžko a nadlůžko a ventrální část – podlůžko
lůžko – talamus- dorzálně mírně vyklenutá vyvýšenina trojúhelníkovitého tvaru, na mozkové bázi se obě zrakové dráhy sbíhají, spojují se a vytvářejí zrakové zkřížení
talamus představuje velké nakupení šedé hmoty, rozdělené do mnoha jader, je bránou, která kontroluje a propouští všechny vzruchy vstupující do vědomí jedince
nadlůžko –epitalamus - zahrnuje šišinku
podlůžko - hyotalamus-tvoří bazální část mezimozku a spodinu III.mozkové komory, kaudální vyvýšenina se nazývá bradavkovité těleso, rostrální vyvýšenina šedý hrbol, pomocí nálevky se připojuje mozkový podvěsek – hypofýza, rostrálně od hrbolu leží zrakové křížení
hypotalamus je nadřazené regulační a koordinační ústředí ve všech důležitých vegetativních funkcí a hormonální činnosti organismu, jsou v něm uloženy jádra, některá se uplatňují při řízení metabolismu vody, solí a sacharidů, jiná při regulaci tělesné teploty, příjmu potravy, dýchání, další řízení střev, srdce a cév a pohl.činnosti
Střední mozek
je to relativně malý oddíl mozku, uložený rostrálně od mostu a mozečku
na ventrální straně jej tvoří mozková ramena, dorzální cást má název střecha středního mozku
uprostřed probíhá – mozkový vodovod
mozková ramena – na bázi mozku mezi mostem a zkřížením zrakových svazků ve formě 2rostrálně se rozbíhajících valů
střecha středního mozku – je tvořena stropní ploténkou, z ní dorzálně vystupují dva páry hrbolků, ty jsou součástí zrakových drah, kaudální hrbolky josu začleněny do drah sluchových, hrbolky jsou od sebe odděleny příčnou a podélnou brázdou
mozkový vodovod – úzký kanálek procházející podélně středním mozkem, který spojuje třetí a čtvrtou mozkovou komoru
ramena jsou složena z bílé hmoty, obsahují sestupné dráhy, stř.mozkem vedou I dráhy senzorické a senzitivní, je také pojítkem mezi předním a zadním mozkem a význačným koordinačním orgánem pro motoriku
je součástí mozkového kmene
+ mozkový kmen (most, stř. mozek, prodl. mícha)
13. Zadní mozek, retikulární formace
Zadní mozek
skládá se z vlastního zadního mozku a míšního mozku
míšní mozek – tvoří ho prodloužená mícha, ta spojuje mozek s hřbetní míchou, na její bazální straně probíhá středová štěrbina, oddělující od sebe 2 pyramidy prodloužené míchy, v nich jsou pyramidové dráhy, které jdou z mozku do míchy, před vstupem do míchy kříží, z báze míšního mozku vystupuje sedm párů mozkových nervů
svou skladbou se prodloužená mícha podobá páteřní míše jen částečně. Bílá hmota se nachází hlavně v její ventrální části šedá hmota je uložena většinou v její dorzální části, je rozdělena na řadu motorických a senzitivních jader
v prodloužené míše jsou také centra důležitá pro život jedince – velké množství neuronů, nepravidelně roztroušených mezi nervovými vlákny, tvoří šedou hmotu – síťovitý útvar – retikulární formace, v ní jsou centra pro vdech, výdech, regulaci krevního oběhu, sání, přežvykování, žvýkání, vylučování slin, zvracení, pocení, kašel, kýchání….
Vlastní zadní mozek – skládá se z mostu a mozečku
Most – je příčný val, uložený mezi prodlouženou míchou a mozkovými rameny, vstupuje do mozečku – střední mozečkové nožky, skladbou se podobá prodloužené míše
Mozeček – přibližně kulovitý tvar, 2 rovnoběžné podélné mozečkové brázdy ho rozdělují na střední vyvýšenou část-mozečkový červ a na postranní laloky-hemisféry, četnými zářezy a brázdami jsou rozděleny na velké množství většinou příčně postavených mozečkových listů
mozeček je spojen s mozečkovými nožkami. Rostrální nožky spojují mozeček se středním mozkem, střední nožka s mostem a kaudální nožky s prodlouženou míchou, mezi levou a pravou rostrální nožkou se rozpíná blanitá ploténka bílé hmoty – rostrální plachetka, obě kaudální nožky jsou spojeny kaudální plachetkou, obě plachetky se podílí na ohraničení IV.mozkové komory
šedá hmota kryje povrch všech listů a vniká do hloubky až spodinu mozečkových zářezů a brázd, obaluje centrálně uloženou bílou hmotu, vytváří strom života, v šedé hmotě jsou nervové buňky uspořádány do 3vrstev – molekulární vrstva, vrstva hruškovitých neuronů a vrstva zrnitá, v nich jsou hl.druhy nervových buněk – hvězdicovité, košíčkové, hruškovité a zrnité
vrstva molekulární - multipolární hvězdicovité a košíčkové buň.
střední vrstva hruš. neuronů - hruškovité (Purkyňovy) buňky
bílá hmota obsahuje velké množství nervových vláken, která dohromady tvoří soubory systémů, v nich lze rozlišit systémy vnitromozečkové a spojující, jejich činností je mozeček asociační orgán, který se podílí především regulačně a koordinačně na udržování svalového napětí a polohy těla
síťovitý útvar – retikulární formace
- nach. se v prodloužené míše, tvořená šedou hmotou síťovitého vzhledu s nepravid. roztrouš. řadou neuronů
- fylogeneticky starý a funkčně velmi významný oddíl centrálního nerstva
- v ní jsou centra pro vdech, výdech, regulaci krevního oběhu, sání, žvýkání, výdech, regulaci krevního oběhu, sání, vylučování slin, trávicích šťáv a potu, pro kašel a kýchání a centra, která aktivizují mozkovou kůru a tlumí motorickou činnost spinální míchy
14. Sympatikus
- součást autonomní NS
- větš. autonomně inervovaných orgánů má sympatickou i parasympatickou inervaci (nejsou ale v absolutní rovnováze), přiváděné vzruchy mají zpravidla opačný účinek, antagonismus ale sporný
- skládá se ze sympatického kmene, sympatických ganglií a sympatických pletení
pregangliové neurony má uloženy v šedé míšní hmotě, jejich neurity vystupují jako pregangliová vlákna ventrálními kořeny z hrudní a bederní míchy. Shlukují se do svazečků – bílé spojky(maj myelinová vlákna)
část pregangliových vláken končí v gangliích sympatického kmene na tělech postgangliových neuronů, další se účastní se na tvorbě sympatického kmene
postgangliová vlákna – část jich vstupuje jako tzv.šedé spojky do míšních nervů a s nimi jdou až na periferii, kde inervují hladkou svalovinu cév, kůže a kožní žlázy, jiná vlákna pronikají k jednotlivým vnitřnostem a navazují na intramurální pleteně v jejich stěně
sympatický kmen se dělí na krční, hrudní, břišní, pánevní a ocasní část
krční část sympatiku – směřuje kraniálně s bloudivým nervem a společnou krkavicí. Je tvořena pregangliovými vlákny. Kaudální krční ganglion se spojuje s prvními dvěma hrudními ganglii symp.kmene ve velké hvězdicovité ganglion-z něho vystupují šedé spojky pro krční a první hrudní nervy a vlákna do srdeční a plicní pleteně. Kraniální krční ganglion představuje konec sympatického kmene, z něho jdou vlákna jako šedé spojky k IX.,XI., XII.hlavovému nervu, dál jdou ke žlázám jiných org.a vytvářejí pleteně kolem cév hlavy
hrudní část sympatiku – pod pohrudnicí, obsahují drobné hrudní ganglion, každé dostává z míchy bílou spojku a do míšního nervu vysílá šedou spojku. Kraniální hr.ganglia se účastní na tvorbě hvězdicovitého ganglia, svazky postgangliových vláken vytvářejí velký útrobní nerv – vstupuje bránicí do břišní dutiny, kde s větvemi utváří útrobní pleteň, z ní a útrobních ganglií vystupují vlákna k játrům, slezině, slinivce břišní, žaludku, předžaludku, jež inervují
břišní pánevní a ocasní sympatická část – pokračování hrudní části, probíhá kolem bederních obratlů, ventrální ploše křížové kosti a zakončuje se v úrovni 4.-5.ocasního obratle. Většina vláken se na každé straně spojuje v malý útrobní nerv a pánevní útrobní nerv, který končí rozvětvením v kraniálním okruží pleteni a v ledvinových pleteních. První pleteň obklopuje kořen přední okružní tepny a ve svém středu obsahuje velké kraniální okruží ganglion, z pleteně vystupují vlákna pro tenké a tlusté střevo až po sestupný tračník. Sluneční pleteň – nejvetší pleteň těla, kromě sympatických vláken v ní jsou i parasympatická vlákna. Po stranách kraniální okružní pleteně se rozkládá menší ledvinová a nadledvinová pleteň… pánevní část sympatiku se spolu s vlákny křížového parasympatiku účastní na tvorbě pánevní pleteně, z níž vznikají větve pro inervaci dělohy, pochvy, močového měchyře, močové trubice, přídatných pohl.žláz, pyje, poštěváčku a cév pánve a pánevní končetiny
15. Parasympatikus
začíná pregangliovými vlákny, která vystupují z mozku a křížové části míchy, podle místa vzniku se na hlavovou a křížovou část
hlavová část parasympatiku – je silnější a vystupuje z mozku v blízkosti jader III.,VII.,IX.aX.hlavového nervu, pregangliová vlákna okohybného nervu končí v řasnatém gangliu, - odtud jdou vlákna k svěrači zornice a ke svalu řasnatého tělesa. Vlákna lícního nervu jdou nejprve do křídlopatrového ganglia odkud postupují postgangliová vlákna k slzné žláze, ke žlázám a cévám nosní dutiny a ke slinným žlázám kromě příušní. V drahách jazykohltanového nervu jdou vlákna do ušního ganglia, zde přepínají na postgangliová vlákna, která inervují hladkou svalovinu cév hlavy a příušní slinnou žlázu, nejvíc vláken je v bloudivém nervu, který v krční části doprovází sympatický kmen, v hrudní a břišní dutině jícen. V hrudní dutině vydává četné větve, které společně se sympatickými vlákny vytvářejí srdeční a plicní pleteň, v břišní dutině se bl.nerv účastní svými větvemi na tvorbě sluneční, ledvinové, zadní okružní pleteně a ost., z nichž jsou parasympaticky inervovány játra, slezina žaludek, předžaludek…
křížová část parasympatiku – vystupuje z křížové části míchy společně s míšními nervy. Spojuje se ve 2-3 pánevní nervy, které vstupují do ganglií pánevní pleteně nebo přímo do ganglií ve stěnách orgánů, inervuje konečník, moč.měchýř a pohl.orgány kromě pohl.žláz
16. Kůže - skladba, chlupy, rohy
tvoří vlastní pokrývku těla zvířat, v přirozených tělních otvorech srůstá se sliznicí
nejtlustší je na dorzální ploše těla, tenčí na laterální a ventrální ploše a nejtenčí ve stydké krajině, v podpaží a při přirozených tělních otvorech
samci ji mají tlustší než samice
je sídlem kožního smyslu, jímž zvířata vnímají okolí a který jim pomáhá orientovat se v prostoru
jsou v ní žlázy a krevní cévy, které umožňují plnit I vyměšovací funkci
kůží se z těla vylučuje voda, minerální látky a produkty látkové výměny, plní I dýchací funkci, prochází přes ní 1% přijímaného kyslíku
chrání tělo před nepříznivými vlivy pomocí sekretů žláz, tvorbou pigmentu, ale I zrohovatělou pokožkou, chlupy nebo peřím
je nejdůležitější termoregulační orgán savců
významná je I k hospodářskému využití
je tvořena – pokožkou - ektodermální původ, škárou - mezodermální vazivová a podkožím
pokožka
vícervstevný dlaždicový epitel, na neochlupených místech se skládá z 5ti vrstev- základní vrstva-vysoké cylindr.buňky, trnovitá vrstva-vysoké mnohotvaré buňky, zrnitá vrstva-malé kubické buňky, světlá vrstva-ploché buňky a rohová vrstva-z plochých odumřelých buněk
na ochlupených místech se skládá jen z 2-3buň.vrstev
základní a trnovitá vrstva mají schopnost se intenzívně množit a tvoří zárodečnou vrstvu – v hloubce sousedí se škárou, umožňuje obnovu, obsahuje kožní barvivo, které chrání kůži i orgány uložené pod ní před škodlivými vlivy slun.záření
zrnitá, světlá a rohová vrstva se již nemnoží a vytvářejí rohovatějící vrstvu pokožky – ochranná funkce, odumřelé části se odlupují v podobě šupinek
škára
leží pod pokožkou a jsou v ní uloženy mazové a potní žlázy, kořeny chlupů s cibulkami, snopce hladkosval.buněk, krevní cévy a nervy
tloušťka je ovlivňována např.výměnou a růstem chlupů, sekrecí kožních žláz …
na povrchu je papilární vrstva, složená z papil, viditelných okem ve škáře paznehtů, špárků, kopyt a rohů, v hustě ochlupených místech se papily neobjevují, vyživuje pokožku
spodní vrstvu tvoří síťovitá vrstva z hustých snopců kolagenních a elastických vláken, mezi snopci jsou hladkosvalové buňky, které vytvářejí samostatné svaly-vzpřimovače chlupů
podkoží
vazivová vrstva – spojuje kůži s podkladem - se svalovou povázkou, okosticí nebo ochrustavicí
základ řídké kolagenní vazivo – umožňuje pohyb kůže při kontrakci kožních svalů
není zastoupeno na místech, kde se kůže pevně spojuje s podkladem – struky, víčka, pysky…
plní funkci tepelně ochrannou a I přítomností tukového vaziva ve formě tukových polštářů
nachází se tu množství krevních cév (na hranici se škárou je tepenná síť a pod ní žilná síť)
Chlupy
vláknité rohové útvary kůže, souborně tvoří srst
významná pokrývka kůže, před nepříznivými vlivy - voda, slunce, mech. aj. vlivy; význam termoregulační
chlupy s kožními žlázami vytvářejí zk.kožní jednotku – dermaton, obsahuje zpravidla 1vůdčí chlup, 2pesíky, několik chlupů podsady, aromatické, mazové a potní žlázy a svaly napřimovače chlupů
skladba chlupu - makroskopicky
chlupový stvol – vyčnívá nad pokožku, končí hrotem
chlupový kořen – je vrostlý do kůže, uložen v chlupovém váčku a na konci přechází v chlupové cibulky (kyjovitě rozšířený konec chlupu, ze zárodečné hmoty a epitel. buněk, z nichž se diferenc. vš. vrstvy chlupu a vnitřní epitelová pochva)
skladba mikroskopicky
dřeň chlupu – z 1nebo více řad nezrohovatělých kubických nebo cylindrických buněk se zbytky jader, s tukovými kapénkami a se zrnky pigmentu
kůra chlupu – hlavní buněčná vrstva chlupu, dodává mu pevnost a celkový charakter, v buňkách je pigment
chlupová kutikula – kryje povrch chlupu v podobě tenké blanky, která tvoří zrohovatělé buňky bez jádra a pigmentu
druhy chlupů
krycí chlupy – silné a dlouhé, vždy obsahují dřeň, podle délky se dělí na delší – vůdčí a kratší – pesíky (u kopytníků se nevyskytují)
vyr. šikmo z kůže
chlupy podsady – tenké a jemné bez dřeně anebo jen s malými zbytky, u ovcí se označují jako vlnovlasy
vyr. kolmo
vlasiny – žíně – liší se svou délkou, tloušťkou a druhově nebo pleměnně zbarvením, vyytvářejí – hřívu, kštici, rousy, ocasní žíně
štětiny – jsou dlouhé a tlusté pesíkovitého typu, jejich cibulky jsou až v podkoží, patří sem chlupy prasete, řasy, ušní chloupky, nosní chloupky, bradová
Vloženo: 27.06.2009
Velikost: 156,09 kB
Komentáře
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AVA10E - Praktická anatomie zvířat
Reference vyučujících předmětu AVA10E - Praktická anatomie zvířat
Reference vyučujícího prof. Ing. CSc. Jiří Rozinek
Podobné materiály
- ASA03E - Chov skotu - zpracované otázky
- AEA09E - Zoologie - Zpracované otázky - prvoci
- AEA09E - Zoologie - Zpracované otázky - bezobralí
- AEA09E - Zoologie - Zpracované otázky - obratlovci (nedokončeno)
- EHA07E - Sociologie venkova a zemědělství -AF - Okruhy otázek - zpracované (nedokončené).
- ARA74E - Venkovská turistika a služby - Zpracované okruhy na ZK
- AAA10E - Základy meteorologie a klimatologie - Otázky ze zkoušky
- AAA14E - Základní agrotechnika a herbologie - Otázky zkouška
- ABA06E - Základy fyziologie rostlin - Otázky zkouška
- AHA09E - Agrochemie - Otázky z testu
- APA12E - Pedologie pro zahradníky - Otázky ze zkoušky
- EEA08E - Základy podnikové ekonomiky - Otázky zkouška
- ETA05E - Informatika - Otázky ke zkoušce.doc
- ETA05E - Informatika - Otázky ke zkoušce
- ABA05Z - Botanika - Botanika zápočet otázky.doc
- AAA23E - Základy agroekologie - otazky agroekologie
- AAA23E - Základy agroekologie - Otazky agroekologie Jirka
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - otázky k ústní zkoušce
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - zkouškové otázky
- ADA19E - Chov prasat I. - otázky
- ASA17E - Chov skotu a ovcí - Vypracované otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - vypracov. otázky
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - zkouskove otazky genetika
- ETA05E - Informatika - otázky
- ETA05E - Informatika - vypracovane otazky
- ETA05E - Informatika - vypracovane otazky informatika
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - otazky mikro
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - otazky_mikro
- AEA09E - Zoologie - Vypracované otázky STRUNATCI
- AEA09E - Zoologie - Vypracované otázky BEZOBRATLÍ
- AEA09E - Zoologie - vypracované otázky PRVOCI
- AEA09E - Zoologie - otázky zoo 2
- AEA09E - Zoologie - otazky zoo 3
- AEA09E - Zoologie - otazky ze zoologie 1
- AEA09E - Zoologie - Nove zkouskove otazky ZOO
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - chovzvirat-otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otázky zootechnika
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otazky k chovu
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - postacujuce otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otázky
- ACA03E - Chemie organická - otázky, odpovědi
- ACA03E - Chemie organická - Vypracované otázky
- AEA09E - Zoologie - otázky zoologie
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - Vypracované otázky
- ABA05E - Botanika - zkouškové otázky
- AVA15E - Morfologie hospodářských zvířat - zkouškové otázky
- ACA05E - Biochemie - Vypracované otázky
- AKA06E - Výživa zvířat - otázky ke zkoušce
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otázky ze zkouškového testu
- ARA28E - Fyto 2 - otázky
- ARA28E - Fyto 2 - otázky ke zkoušce
- ARA28E - Fyto 2 - otázky fyto 2
- AGA11E - Etika chovu a etologie zvířat - testové otázky
- ASA09E - Chov koní - ZKOUŠKOVÉ OTÁZKY
- ASA25E - Chov koní - ¨zkouškové otázky
- AGA18E - Etologie zvířat - Zkouškové otázky
- AGA18E - Etologie zvířat - otázky ke zkoušce
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - vypracované otázky-59)
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - Zkouškové otázky
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - Otázky-výživa
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - otázky pícninářství
- AEA03E - Parazitologie - otázky
- AEA03E - Parazitologie - otázky 2
- AEA03E - Parazitologie - otázky 3
- AEA03E - Parazitologie - vypracované otázky
- AVA22E - Anatomie HZ se základy histologie a embryologie - zkouškové otázky
- AVA10E - Praktická anatomie zvířat - otazky
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otazky
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otazky-vypracovane
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - otazky
- AEA25E - Zoologie bezobratlých - otazky bezobr.
- AEA25E - Zoologie bezobratlých - otazky
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky obr.
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky obojzivelnici a plazi
- AEA26E - Zoologie obratlovců - vypracovany otazky
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky
- AKA06E - Výživa zvířat - Otázky ze zkoušky z výživy
- AKA06E - Výživa zvířat - otazky_ke_zkousce
- AEA30E - Základy hydrobiologie - Otázky - Varianta B
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - testove otazky
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - Otázky ke zkoušce
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - Otazky HUMPOLEC
- AKA05E - chov koní - ¨zkouskove_otazky
- AKA05E - chov koní - OTAZKY Z CHOVU
- AKA05E - chov koní - vyprac.otázky
- AKA05E - chov koní - ZKOUSKOVE OTAZKY
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - otazky picko
- ASA27E - Technika chovu koní - vyprac.otázky
- AMA05E - Mikrobiologie a biotechnologie - otázky II.zkouškového testu
- EJA74E - Právo a životní prostředí - Zkouškové otázky
- ARA98E - Zemědělské poradenství - Testové otázky
- AVA12E - Základy porodnictví - vypracované otázky
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: