- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Popisek: Pečlivě zpracované otázky z okruhu bezobralí. Podle zadání na zkoužku (rok 2008). Možno využít i jako materiály k přípravě na zápočtové testy.
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálořena organickým materiálem, zrnky písku, nebo mineralizovaná uhličitanem vápenatým).
svalovina okružní o podélná ( podílý se na hydrostatickém skeletu (kožně svalový vak)
Cévní soustava je uzavřená s trubicovitou pulzující cévou hřbetní, častý je hemoglobin.
Trávicí soustava je trubicovitá: ústa (mezi prostomiem a následujícím článkem) ( žaludky s různou funkcí ( střevo (může mít silně zvětšený trávicí povrch)
Nervová soustava je žebříčkovitá, na hlavě dochází ke koncentraci smyslových orgánů (tykadla, oči, statocysty, makadla, chemoreceptory, smyslové štětiny).
Vylučovací soustavu tvoří metanefridie nálevkovitého typu otevřené do okolí samostatnými vývody.
U vodních zástupců je dýchací soustava tvořena keříčkovitými vychlípeninami u suchozemských zástupců slouží k dýchání celý povrch těla.
rozmožování:
gonochoristi i hermafroditi
oplození je vnější ( do vodního prostředí; nebo zevních struktur (opasek)
některé druhy mají penis
mořské druhy mají trochoforovou larvu
známo i nepohlavní rozmnožování (odškrcování jedinců)
rozmožování je často synchronizováno
23
Kroužkovci (Annelida). Systematické rozčlenění kroužkovců na třídy, uveďte charakteristiku těchto tříd a zástupce.
třída: mnohoštětinatci (Polychaeta)
hlavně mořští živočichové
přítomnost parapodií (nečlánkované výrůstky k odstrkování), hlava s tykadly
velké množství štětinek
pokožka může vylučovat schránky z CaCO3
gonochoristé
palolo zelený (Eunice viridis) – zadní rozmožovací část je považována za pochodlku
afroditka plstnatá (Aphrodite aculeata) – „mořská myš“ – má ochlupení, které opaleskuje v duhových barvách
nereidka hnědá (Nereis pelagica) – vzhledem připomíná velkou stonožku
rournatec vějířovitý (Spirographis spallanzanii)
mnohočlenka sladkovodní (Troglochaetes beranecki) – 0,5 mm, podzemní vody (např. Moravský kras)
třída: lilijcovci (Myzostomatida) – ektoparazité ostnokožců vysavajácí tělní tekutiny
podkmen: opaskovci (Clitellata)
nemají parapodia, méně štětinek
po oplození vytvoří žlázy opasku kokon
třída: máloštětinatci (Oligochaeta)
žláznatý opasek (clitellum)
modifikace trávicí soustavy ( vápenaté žlázy umožňující vyrovnání pH távicí trubice
vysoká regenerační schopnost
různé typy nepohlavního rozmnožování
řád: roupcovití (Enchytraeidae)
vyskytují se v půdách bohatých na organickou hmotu, podílejí se na dekompozičních procesech, řada z nich chována jako krmivo pro akvarijní ryby, průhlední
roupice bělavá (Enchytraeus albidus)
řád: žížalovití (Lumbicidae)
významě přispívají k provzdušnění a převrstvení půdy ( sekrety rozměkčují půdu a polykají ji
žížala obecná (Lumbricus terrestris) – žížala hlubokých vrstev (do 3 m), naše největší žížala
žížala hnojní (Eisenia foetida) – žížala svrchních vrstev (do 45 cm)
žížala podhorská (Eisenia submontana) – žížala trouchnivějícího dřeva, její hlen v noci světélkuje
řád: nitěnkovití (Tubificidae)
nitěnka větší (Tubifex tubifex) – obývá bahnité vody, zadní část vykonává ve vodě dýchací pohyby, při podráždění se stahuje do dírek, mezihostitel ciziopasníků
řád: naidkovití (Naididae)
naidka plovatková (Chaetogaster limmnaei) – parazit ryb a vodních měkkýšů
řád: žížalicovití (Lumbricululidae) – např. žížalice pestrá (Lumbvriculus variegatus)
řád: potočnicovití (Branchiobdellidae) – parazité raků
třída: pijavice (Hirudinea)
druhotná segmentace
krevní oběh potlačen, či schází
slepé vychlípeniny střeva umožňující zvětšení objemu
dravé, nebo parazitické
většinou sladkovodní
opasek přítomen sezóně
řád: pijavky – čelistnatky (Gnathobdellidea)
3 ozubené chitinizované čelisti (rána ve tvaru Y)
penis
pijavka koňská (Haemopis sanguissuga)
pijavka lékařská (Hiruda medicinalis) – Mláďata sají krev žab, dospělci krev teplokrevných živočichů. Vylučují látku tlumící bolest a zabraňující srážení krve.
řád: chobotnatky (Rhynchobdellidea)
místo jícnu mají vychlípitelný chobotek
spermatofory lepí na tělo partnera
chobotnatka rybí (Piscicola geometra)
třída: vláknonošci (Pogonophora)
mořské hlubiny
rourky
tělo rozděleno na 4oddíly
bradatice chvostnatá (Lamellisabella zachsi)
24
Žížalovití (Lumbricidae) – podrobně popište jejich půdotvorný význam, uveďte zástupce.
Obohacují půdu o ústrojnost svých těl.
Významně přispívají k provzdušnění a převrstvení půdy.
Vytvářejí hrudkovitost půdy.
Zlepšují propustnost pro vodu.
Zvyšují podíl makropórů a zvyšují filtrační schopnost půd.
Významně se podílí na tvotbě humusu (trávicí činnost žížal rozkládá rostlinné zbytky). ( žížaly se půdou prožírají a tím ji obohacují o bakterie a svůj trus, čímž ovlivňují půdní vlastnosti.
99,9 % potravy se vrací zpět ve formě fekálních pelet, které obsahují více vitamínu C, dusíku a mikrobní populace. ( fekální pelety mohou na povrchu půdy vytvořit vrstbu (0, 5 cm), která chrání půdu před erozí
Stabilizují organické látky procházející trávicím traktem, čímž dochází k pomalejší mineralizaci.
Zlepšením půdních vlastností se zvyšuje i produkční výkon rostlin. (pozemek zbavený žížal má až o 50% menší výnos).
žížala obecná (Lumbricus terrestris) – žížala hlubokých vrstev (do 3 m), naše největší žížala (30 cm)
žížala hnojní (Eisenia foetida) – žížala svrchních vrstev (do 45 cm), atraktivní návnada pro ryby
žížala podhorská (Eisenia submontana) – žížala trouchnivějícího dřeva, její hlen v noci světélkuje
25
Členovci (Arthropoda). Charakteristické znaky, popište povrch těla (exoskelet), končetiny. Jak se liší končetiny členovců u jednotlivých podkmenů tohoto kmene (popište vždy končetiny na hlavě, hrudi i zadečku).
Charakteristické znaky:
článkované končetiny
sklerotizovaná vnější kostra (exoskelet)
mixocel – smíšená tělní dutina
heteronomní (nejstejnoměrná) segmentace těla
Exoskelet:
vnější kostra, zesílena chitinem nebo uhličitanem vápenátým ( svlékání
exoskelet každého tělního článku se skládá z hřbetní části, břišní části a pružné boční částí, která je obě spojuje
kutikula se kládá z několika vrstev ( Vnější vrstva (voskový character – zabraňuje odparu vody)
Končetiny:
článkované – původně dvojvětvené (tento znak zůstal zachován u některých korýšů)
vnější větev vymizela (nebo zakrněla do podoby stylu)
proximální část se rozdělila na kyčel, příkyčlí a stehno
vnitřní část na holeň a chodidlo (chodidlových článků je většinou 5)
poslední chodidlový článek je zakončen jedním nebo dvěma drápky, párem polštářků, nepárovým měchýřkovitým aroliem, nebo štětinkovým empodidem
podkmen: klepítkatci (Euchelicerata)
První pár končetin vymizel (tykadla).
Druhý pár končetin přeměněn v chelicery (obvykle zakončené klíšťkami).
Třetí pár končetin přeměněn na pedipalpy (bazální část má funkci čelistí, koncové články nesou smyslová ústrojí).
Od 4. článku mají kráčivé končetiny (4 – 5 párů) – přítomnost kolena.
Ostrorepi mají na zadečku dvojvětevné nožky nesoucí žaberní plátky.
U pokročilejších zástupců tyto končetiny schází, nebo jsou přeměněny ve snovací ústrojí, nebo mají smyslovou funkci.
podkmen: korýši (Crustacea)
Končetiny tvoří přívěsky hlavy, hrudi zadečku.
Na hlavě: 5 párů ( tykadla - 1. a 2. pár , kusadla, 2 páry čelistí.
Hrudní končetiny jsou buď stejné (mají pohybovou funkci), nebopřední z nich (1-3 páry) se mění v čelistní nožky.
Zadečkové končetiny jsou jen u vyšších korýšů, většinou dvojvětvené (slouží k dýchání, rozmnožování, pohybu.
Poslední článek = telson –ten bývá někdy opatřen přívěškem ve tvaru vidlice (furky), nebo rozšířen v deskovitou ploutvičku.
podkmen: stonožkovci (Myriapoda)
Původně první pár končetin přeměněn v tykadla, kterých je u stonožkovců 1 pár.
U stonožek je pár končetin přetvořen v čelistní nožky a poslední pár ve vlečné nohy.
Kráčivých končetin je v dospělosti vždy vice jak 3 páry.
podkmen: Šestinozí (Hexapoda)
3 páry kráčivých končetin na hrudi je vždy jednovětvných
1 pár tykadel
26
Členovci (Arthropoda). Popište tělní dutinu, svaly, cévní, trávicí, vylučovací soustavu, nervovou soustavu včetně smyslových orgánů, čím dýchají, rozmnožování (včetně typu vajíček a typu rýhování).
mixocoel - smíšená tělní dutina
otevřená cévní soustava
Svaly:
rozpad kožně svalového vaku na jednotlivé provazce kosterního svalstva těla a kosterního svalstva končetin
Vytvořeno hladké útrobní svalstvo.
Trávicí soustava:
Dutina ústní ( hltan ( jícen (vole, žvýkací žaludek) ( svěrač valula cardiaca ( žláznatý - žaludek ( svěrač valvula pyloric ( střevo ( konečník.
Do žaludku ústí hepatopankreas.
Vylučovcí soustava:
modifikované nefridie, které ústí při bázi tykadel/čelistí/nohou
malpighické trubice (vychlípeniny zadní části trávicí trubice)
často specializované exkreční buňky
Dýchací soustava:
vodní zástupci ( dýchají celým povrchem těla.., nebo různě utvářenými tracheálními žábrami
suchozemští zástupci ( pomocí plicních vaků a keříčkovitých, nebo trubicovitých vychlípenin pokožky – vzdušnic (trachejí)
Nervová soustava:
složitá
Základ tvoří žebříčkovitá soustava s párovitou uzlinou v každém článku.
Spojováním článků vznikla uzlina nadjícnová, podjícnová a hrudní.
Smyslové orgány:
Podle funkce jsou rozmístěny na různých částech těla – nejčastěji chodidla, tykadla, makadla.
Chordotonální orgány registrují pohyb.
Sluchové (tympanální) ústrojí je umístěno na hrudi, zadečku, nebo předních holeních.
Zrakové ústrojí nejčastěji tvoří složené oči.
Rozmnožovaní:
Pohlavní orgány jsou párové i nepárové, častá je přítomnost pomocných pářicích, nebo přichycovacích ústrojí.
U samců bývá vytvořen chámový váček a u samic semenné váčky.
Vajíčka bohatá žloutkem s povrchovým (superficiálním) rýhováním.
Gonochoristé – vzácně hermafrodité, někdy partenogeneze i polyembryonie (někteří blanokřídlí).
Převládaj druhy vejcorodé (oviparní).
U viviparních druhů jsou vajíčka vyživována z mateřského těla pomocí pseudoplacenty ( tělo matky opouští larva nebo kukla.
27
Klepítkatci (Euchelicerata). Popište stavbu těla, končetiny na jednotlivých částech těla (hlava, hruď, zadeček) cévní, trávicí, vylučovací soustavu, nervovou soustavu včetně smyslových orgánů, čím dýchají, vyústění pohlavních orgánů, rozmnožování. Uveďte na které třídy se podkmen člení a tyto stručně charakterizujte.
Stavba těla a končetiny:
Původní segmentace těla se změnila srůsty článků – nejčastěji hlava splývá s prvními dvěma hrudními články v hlavohruď (cephalothorax), ale např u roztočů není tělo článkováno vůbec.
První pár končetin vymizel (tykadla).
Druhý pár končetin přeměněn v chelicery (obvykle zakončené klíšťkami).
Třetí pár končetin přeměněn na pedipalpy (bazální část má funkci čelistí, koncové články nesou smyslová ústrojí).
Od 4. článku mají kráčivé končetiny (4 – 5 párů) – přítomnost kolena.
Ostrorepi mají na zadečku dvojvětevné nožky nesoucí žaberní plátky.
U pokročilejších zástupců tyto končetiny schází, nebo jsou přeměněny ve snovací ústrojí, nebo mají smyslovou funkci.
Dýchací soustava:
vodní( žábrami – Ostrorep
Suchozemští ( pomocí plicních vaků a keříčkovitých, nebo trubicovitých vychlípenin pokožky – vzdušnic.
Drobní zástupci dýchají celým povrchem těla.
Trávicí soustava:
Suchozemští zástupci přijímají jen tekutou potravu ( buď kořist vysávají, nebo jí zaplavují trávicími fermenty z ústu a pak vysávají = mimotělní trávení.
Vylučovcí soustava:
modofikované nefridie nebo malpighické trubice (vychlípeniny zadní části trávicí trubice).
Vývody pohlavních orgánů ústí na druhém zadečkovém článku.
Převážně gonochoristé
třída: Hronatci (Merostomata)
Vodní (mořští) živočichové
Tělo hronatců se skládá ze dvou částí (tagmat) ( přední části (prosoma) a zadní části (opistoma). Na konci těla je dlouhý hrot telson.
Přítomnost složených očí.
Larvy vzhledem připomínají trilobity.
třída: Dromopoda
Sdružuje tvarově velmi různorodé skupiny, pro které je charakteristická přítomnost příústních končetin – chelicer a pedipalp, 4 kráčivých končetin a jasně patrné článkování opistosomatu (zadečku).
Gonochoristé žíjící v suchozemském prostředí.
třída: Micrura:
Zahrnuje všechny roztoče, pavouky.
28
Sekáči (Opilionides), štíři (Scorpionida), štírci (Pseudoscorpiones), solifugy (Solifugae). Podrobně charakterizujte tyto podtřídy, popište morfologické zvláštnosti, které jsou pro tyto skupiny typické, které zástupce znáte a kde žijí.
podtřída: sekáči (Opilionida)
Opistosoma (zadeček) má 11 (svrchu patrných) článků.., tělo (narozdíl od pavouků) nemá stopku mezi hlavohrudí a zadečkem.
Chelicery jsou tříčlánkované, klepítkovité.., makadla prodloužená; nohy nápadně dlouhé, druhotně segmentované (schopnost autonomie – odvrhnutí).
Orientaci živočicha zajišťují 2 oči po stranách očního hrbolku.
Samice mají kladélko, samci penis.., oplodnění je vnitřní.
Sekáči jsou dravci a podílejí se na hubení škůdců (jako jsou: mšice, červci)
sekáč domácí (Opilio parietinius)
klepijník členitý (Ischyropsalis hewigi) – plžožravý.
podtřída: štíři (Scorpionida)
Opistosoma (zadeček) je členěn na přední ztlustlou část a zadní štíhlejší část (metasoma)
Metasoma tvořené 5 články je pohyblivé a na konci má telson s párovou jedovou žlázou
Nápadná jsou mohutná klepeta, která zakončují makadla.
Dýchají pomocí 4párů plicních vaků.., na 9. tělním článku přítomny smyslové hřebínky.
Mají charakteristické zásnubní tance..,oplození stopkovitým spermatoforem.
Jsou viviparní.., samičky nosí mláďata prvního stadia na hřbetě.
Žijí dravým způsobem života.
štír kýlnatý (Euscorpis tergestinus) – v minulých letech se vyskytoval na území ČR.
veleštír obrovský (Pandinus imperator) – jeden z největších štírů. Až 18 cm.
podtřída: štírci (Pseudoscorpionida)
Zadeček není na konci zúžen, chybí telson s jedovou žlázou ( jedové žlázy vyúsťují na pedipalpech.
Chelicery jsou dvoučlánkované opatřené snovací žlázou.., oči mají jen někteří.
Oplození stopkovitými spermatofory..,mláďata vyživována matkou v pavučinovém kokonu.
Žijí dravě v lesní padance, v dutinách stromů...
Štírek obecný (Chelifer cancroides).., Štírek knihový (Cheiridium museorum)
podtřída: solifugy (Solifugae)
Měkký zadeček s jasně patrným článkováním bez zúženého konce...
Dvoučlánkované chelicery.., nápadně dlouhé pedipalpy.., bez jedových žláz.
Tracheální soustava je nejdokonalejší z klepítkatců ( mohou rychle běhat.
Disponují párem očí a schopností vydávat zvuky.
Kladou vajíčka ze kterých se líhnou larvy a o které samice v noře nějaký čas pečuje.
Žijí v suchých a teplých biotopech (v nižších zeměměpisných šířkách.
významný predator štírů
Solifuga egejská (Galeodes graecus)
29
Roztoči (Acari). Podrobně charakterizujte celou skupinu, dále uveďte jednotlivé řády a podřády, jejich charakteristiku a hlavní zástupce.
Většinou drobní živočichové s velkou tvarovou rozmanitostí v důsledku parazitického způsobu života mnohých druhů.
Tělo není rozčleněno na jednotlivé články (splývají)
Chelicery jsou 2 - 3článkové, často nejsou klíšťkovité, ale zánikem jednoho z ramen “klepete bodcovité (stiletovité) a slouží k nabodávání.
Dýchání zajišťují vzdušnice a některé druhy a male larvy mohou dýchat celým povrchem těla.
Roztoči jsou gonochoristé a kladou vajíčka, ze kterých se líhnou larvy obvykle se 3 páry noh. Zpravidla následují 3 (může jich být až 9) nymfální instary (vývojové stupně).
Kosmopolitní skupina živočichů.., známých je 35 tisíc druhů
Škodí na skladových potravinách, rostlinách, obtěžují hospodářská zvířata, roznášejí nebezpečné choroby a způsobují alergické reakce.
řád: Parasitiformes:
velké zastopení parazitů a druhů obtěžujících člověka i zvířata
podřád: klíšťata (Ixodida)
vyznačují se volnými, z těla vystupujícími kyčlemi noh, která však nejsou pohyblivé.
Na chodidlech 1. páru noh je speciální smyslový Hallerův orgán, pomocí něhož klíště poznává či vyhledává hostitele.
Pedipalpy se přetvořili v bodavě save ústrojí opatřené nazpět mířícími zoubky (chobotek – hypostom) k němuž se přiklánějí bodcovité a podobně ozubené chelicery. ( pomocí chobotku vypouštějí klíšťata protisrážecí látku ixodin, se kterou se do těla dostávájí patogeny (bakterie, viry, borelie...)
Vývoj: vajíčko ( larva (dospívají přes nymfální stadium – všechna hematofágní)
klíšťák holubí (Argas reflexus) – ústní ústrojí (chobotek) je posunuto na břišní stranu těla, vydrží 10 let hladovět.
klíště obecné (Ixodes ricinus)
piják stepní (Dermacentor marginatus)
podřád: čmelíkovci (Mesostigmata)
Parazité, saprofágové ale i dravé druhy využitelné v biologickém boji
Volně pohyblivé kyčle noh.
čmelík kuří (Dermanyssus gallinae) – roznáší mor, choleru, salmonelózu, spirochéty.
roztoč Jacksonův/kleštík včelí (Varroa destruktor) – cizopasí u včel.
řád: Acariformes:
Nejpočetnější řád roztočů s velkým druhovým bohatstvím.
podřád: sametkovci (Prostigmata)
Kyčle včleněné do exoskeletu.
zúženka zarděnková (Neotrombicula autumnalis) – její larvy napadají člověka.
trudník lidský (Demodex folliculorum) – cizopasý v chlupových a mazových žlázách ( rohovatění pokožky.
vlnovník rybízový (Cecidophyes ribis) – ničí angreštové a rybízové pupeny.
sviluška chmelová (Tetranychus urticae) – má schopnost tvořit pavučinky.
dravčík spižní (Cheyletus eruditus) – záměrně šířen ve skaldištích jako predátor sladokaze moučného (Acarus siro).
roztočík včelí (Acarapis wodii) – cizopasí ve vzdušnicích včel – saje hemolymfu.
podřád: pancířníci (Oribatida)
Silně sklerotizované tělo.
Volně žijící roztoči, které naleznema jak v půdě, tak na rostlinách ( půdotvorci.
Mezihostitelé tasemnic parazitujících u skotu.
pancířník rybí (Hydrozetes laucustris)
podřád: bezpancířníci/zákožkovci (Astigmata/Sarcoptiformes)
Nemají tracheje ( chybí jim stigmata.
Kyčle noh dokonale splynuly s povrchem těla.
Patří sem významní škůdci ze skupiny sladokazi
Někteří z nich vytvářejí hypopus ( pozměněná deutonymfa, která je buď pohyblivá a nechá se přenášet jinými živočichy, nebo nepohyblivá a v tom případě schopná přečkat nepříznivé podmínky.
sladokaz moučný (Acarus siro) – 8 – 9 generací do roka.., masově se rozmnožuje ve skladovaném obilí.
zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei) – hloubí si chodbička ve škáře.
prašivka králičí (Psoroptes cuniculi) – cizopasí na ušních boltcích králíků.
Dermatophagoides pteronyssinus/Dermatophagoides farinae – živí se odumřelou pokožkou.., jejich exkrementy jsou příčinou astmatických záchvatů.
30
Podřád klíšťata (Ixodida). Uveďte charakteristiku celého podřádu, čím se odlišují nadčeledi klíšťáci (Argasoidea) a vlastní klíšťata (Ixodoidea). Charakterizujte obě nadčeledi, uveďte hlavní zástupce. Popiště životní cyklus klíštěte obecného (Ixodes ricinus), co přenáší, uveďte další rody klíšťat které znáte včetně příkladu jednohostitelského klíštěte. Vysvětlete, co pojem “jednohostitelský” znamená.
podřád: klíšťata (Ixodida)
vyznačují se volnými, z těla vystupujícími kyčlemi noh, která však nejsou pohyblivé.
Na chodidlech 1. páru noh je speciální smyslový Hallerův orgán, pomocí něhož klíště poznává či vyhledává hostitele.
Pedipalpy se přetvořili v bodavě savé ústrojí opatřené nazpět mířícími zoubky (chobotek – hypostom) k němuž se přiklánějí bodcovité a podobně ozubené chelicery. ( pomocí chobotku vypouštějí klíšťata protisrážecí látku ixodin, se kterou se do těla dostávájí patogeny (bakterie, viry, borelie...)
Vývoj: vajíčko ( larva (dospívají přes nymfální stadium – všechna hematofágní)
nadčeleď: klíšťáci (Argasoidea)
Kožovité tělo bez štítku.
Ústní ústrojí (chobotek) je posunuto na břišní stranu těla.
Chybí pohlavní dimorfizmus.
Nejdéle sají na hostiteli larvy, nymfy a dospělci sají jen krátce.
Dospělec může několik let hladovět.
klíšťák holubí (Argas reflexus) – ústní ústrojí (chobotek) je posunuto na břišní stranu těla, vydrží 10 let hladovět.
klíšťák zhoubný (Argas persicus)
nadčeleď: klíšťata (Ixodoidea)
Na hřbetě mají pevný štítek, který u
Vloženo: 11.02.2010, vložil: Tomáš Fridrich
Velikost: 3,17 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AEA09E - Zoologie
Reference vyučujících předmětu AEA09E - Zoologie
Podobné materiály
- ASA03E - Chov skotu - zpracované otázky
- AVA10E - Praktická anatomie zvířat - zpracované otázky
- AEA09E - Zoologie - Zpracované otázky - prvoci
- AEA09E - Zoologie - Zpracované otázky - obratlovci (nedokončeno)
- EHA07E - Sociologie venkova a zemědělství -AF - Okruhy otázek - zpracované (nedokončené).
- ARA74E - Venkovská turistika a služby - Zpracované okruhy na ZK
- AAA10E - Základy meteorologie a klimatologie - Otázky ze zkoušky
- AAA14E - Základní agrotechnika a herbologie - Otázky zkouška
- ABA06E - Základy fyziologie rostlin - Otázky zkouška
- AHA09E - Agrochemie - Otázky z testu
- APA12E - Pedologie pro zahradníky - Otázky ze zkoušky
- EEA08E - Základy podnikové ekonomiky - Otázky zkouška
- ETA05E - Informatika - Otázky ke zkoušce.doc
- ETA05E - Informatika - Otázky ke zkoušce
- ABA05Z - Botanika - Botanika zápočet otázky.doc
- AAA23E - Základy agroekologie - otazky agroekologie
- AAA23E - Základy agroekologie - Otazky agroekologie Jirka
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - otázky k ústní zkoušce
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - zkouškové otázky
- ADA19E - Chov prasat I. - otázky
- ASA17E - Chov skotu a ovcí - Vypracované otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - vypracov. otázky
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - zkouskove otazky genetika
- ETA05E - Informatika - otázky
- ETA05E - Informatika - vypracovane otazky
- ETA05E - Informatika - vypracovane otazky informatika
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - otazky mikro
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - otazky_mikro
- AEA09E - Zoologie - Vypracované otázky STRUNATCI
- AEA09E - Zoologie - Vypracované otázky BEZOBRATLÍ
- AEA09E - Zoologie - vypracované otázky PRVOCI
- AEA09E - Zoologie - otázky zoo 2
- AEA09E - Zoologie - otazky zoo 3
- AEA09E - Zoologie - otazky ze zoologie 1
- AEA09E - Zoologie - Nove zkouskove otazky ZOO
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - chovzvirat-otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otázky zootechnika
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otazky k chovu
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - postacujuce otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otázky
- ACA03E - Chemie organická - otázky, odpovědi
- ACA03E - Chemie organická - Vypracované otázky
- AEA09E - Zoologie - otázky zoologie
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - Vypracované otázky
- ABA05E - Botanika - zkouškové otázky
- AVA15E - Morfologie hospodářských zvířat - zkouškové otázky
- ACA05E - Biochemie - Vypracované otázky
- AKA06E - Výživa zvířat - otázky ke zkoušce
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otázky ze zkouškového testu
- ARA28E - Fyto 2 - otázky
- ARA28E - Fyto 2 - otázky ke zkoušce
- ARA28E - Fyto 2 - otázky fyto 2
- AGA11E - Etika chovu a etologie zvířat - testové otázky
- ASA09E - Chov koní - ZKOUŠKOVÉ OTÁZKY
- ASA25E - Chov koní - ¨zkouškové otázky
- AGA18E - Etologie zvířat - Zkouškové otázky
- AGA18E - Etologie zvířat - otázky ke zkoušce
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - vypracované otázky-59)
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - Zkouškové otázky
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - Otázky-výživa
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - otázky pícninářství
- AEA03E - Parazitologie - otázky
- AEA03E - Parazitologie - otázky 2
- AEA03E - Parazitologie - otázky 3
- AEA03E - Parazitologie - vypracované otázky
- AVA22E - Anatomie HZ se základy histologie a embryologie - zkouškové otázky
- AVA10E - Praktická anatomie zvířat - otazky
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otazky
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otazky-vypracovane
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - otazky
- AEA25E - Zoologie bezobratlých - otazky bezobr.
- AEA25E - Zoologie bezobratlých - otazky
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky obr.
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky obojzivelnici a plazi
- AEA26E - Zoologie obratlovců - vypracovany otazky
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky
- AKA06E - Výživa zvířat - Otázky ze zkoušky z výživy
- AKA06E - Výživa zvířat - otazky_ke_zkousce
- AEA30E - Základy hydrobiologie - Otázky - Varianta B
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - testove otazky
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - Otázky ke zkoušce
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - Otazky HUMPOLEC
- AKA05E - chov koní - ¨zkouskove_otazky
- AKA05E - chov koní - OTAZKY Z CHOVU
- AKA05E - chov koní - vyprac.otázky
- AKA05E - chov koní - ZKOUSKOVE OTAZKY
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - otazky picko
- ASA27E - Technika chovu koní - vyprac.otázky
- AMA05E - Mikrobiologie a biotechnologie - otázky II.zkouškového testu
- EJA74E - Právo a životní prostředí - Zkouškové otázky
- ARA98E - Zemědělské poradenství - Testové otázky
- AVA12E - Základy porodnictví - vypracované otázky
Copyright 2024 unium.cz