- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
výživa koní
AKA06E - Výživa zvířat
Hodnocení materiálu:
Vyučující: doc. Ing. CSc. Alois Kodeš
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálVýživa koní Tak jako u jiných druhů hospodářských zvířat, tak i u koní je jejich produkce -síla a rychlost funkcí jejich výživy. Vývojový strom čeledi koňovití podle Simpsona 1977
Velikostní poměry zobrazených zvířat odpovídají skutečnosti
Doba je udávána v milionech let První známý předek našeho koně byl Eohippus. O tom jaká byla jeho potrava moc nevíme, předpokládá se, že tento předek se živil především listy, plody rostlin a semeny. Zbytky fosilii koňských předků to částečně dokazují (zbytky chrupu).
Změny podnebí způsobily, že deštné pralesy postupně ustupovaly křovinatým a travnatým stepím a to samozřejmě podmínilo vedle změn tělesných proporcí i změny v přijímané potravě. Začínají převažovat trávy. A to přináší i změny chrupu, především stoliček a třeňáků.
Intenzivnější využívání koní si vyžádalo změnu diety. Pro tažné koně ani pro jezdecké nemohlo při intenzivním využívání stačit seno, tráva. Objevuje se využívání zrna obilovin (2. tisíciletí př. n. l.).
„Hned po vypřáhnutí dej koni vodu, potom smíchej tři hrsti pšenice, dvě hrsti ječmene, pět hrstí sena … “ tak se píše o cvičení a o krmení chetitských koní ve 14. stol. př. n. l.
Oves jako krmivo se začal používat až daleko později a pravděpodobně až v podmínkách intenzivnějšího zemědělství ve střední Evropě.
Koně se využívali především jako váleční a méně v zemědělství.
Válečný kůň nesl rytíře s brněním – kolem 170 kg. Pro krytí potřeby nemohlo stačit jen objemné krmivo.
Stájoví koně vykonávající těžkou práci v tahu byli krmeni 6 kg ovsa a 7 kg sena – cca 120 MJ SEk (to odpovídá současným poznatkům krmení koně o hmotnost 500 kg při intenzivním využívání).
Významné bylo zavedení celého systému výživy. Pravidelné dodržování doby krmení a krmení min. 3x denně.
Vědecké práce o fyziologii výživy koně se objevují až v poslední čtvrtině 19. století.
Výzkum o látkové výměně a potřebě energie pro práci začíná až v 30 letech 20. století.
Pro vojenské využití koní a koně v dopravě nabývá význam používání suchých krmiv (seno, sláma – málo energetické).
Začíná se používat sucharů, sušenek až nakonec i peletované krmné směsi. Prvními surovinami ovesný a ječný šrot, lněné semínko a hrách. Později také seno, mláto,sojová moučka, sezam, arašídy, sladové klíčky i melasa. Dnes se situace podstatně změnila a to díky všem změnám, které přineslo zavádění mechanizace do vojenství, zemědělství i lesnictví.
Převaha sportovně využívaných koní nad koňmi tažnými.
Používání jednotlivých krmiv se však příliš nezměnilo, stále se používá přibližně stejných komponentů jako již dávno před léty (seno, oves aj.), ale jejich používání je podmíněno využíváním vědeckých poznatků o výživě koně, o hodnotách krmiv i možnostech jejich použití. Fyziologické předpoklady výživy koní. Příjem krmiva : kůň využívá k osvojení krmiva především velmi pohyblivé pysky s četným nervovým zakončením. Krmivo rozlišuje pomocí hmatových chlupů na pyscích. Zrak nevyužívá. Při pasení trávu stiskne pysky a řezáky, krátkým trhnutím hlavy směrem kaudálně dorzálním sousto utrhne.
Tekutinu kůň přijímá tak, že ponoří tlamu až po koutky do tekutiny a pomocí pysků, jazyka a poklesem spodní čelisti ji nasává do dutiny ústní. Už v dutině ústní dochází k mechanickému a chemickému zpracovávání přijaté potravy. Potrava se žvýká, prosliňuje a vytváří se z ní sousta.
Žvýkání je proces při kterém dochází k mechanickému zpracovávání krmiva a je to koordinovaná činnost čelistí, zubů, žvýkacích svalů a jazyka. Potrava se mělní, prosliní a připraví se pro polknutí.
Kůň žvýká krmivo delší dobu a dokonaleji než skot. Zpracování jednoho sousta trvá 25 – 50 s (skot 15 – 25 s.). Vykoná při tom 30 – 60 žvýkacích pohybů.
Na zpracování 1 kg sena potřebuje kůň 30 – 45 min., přitom spotřebuje energie rovnající se 1/10 energetické hodnoty sena. 1 kg zrna zpracovává 10 – 20 min.
Užší spodní čelist dovoluje žvýkání jen na jedné straně. Strany mění po poměrně dlouhých intervalech (někdy až 30 – 60 min.). Sliny jsou směsí výměšků drobných a velkých slinných žláz. Složení vyplývá z druhu zvířete, jeho věku, krmné dávky, na rychlosti a intenzitě sekrece i místě sekrece.
Kromě vody obsahují 0,3 % anorganických látek, 0,2 % organických látek a buněčné elementy.
Anorganické látky – kationty Na+, K+, Ca++, Mg++
anioty HCO3- , H2 PO4-, HSO4-, J-, Cl-
Organické látky – glykoprotein mucin, malé množství bílkovin, močovinu, aminokyseliny, kreatin Druh Množství slin den/l pH Skot
Kůň
Prase
Ovce 100 – 200
40 – 50
10 – 15
7 - 14 8,1 – 8,4
7,3 – 7,5
7,2 – 7,5
8,0 – 8,3 Kůň žvýká velmi důkladně a na jedné straně čelisti. Na stejné straně vylučuje příušní žláza sliny. Přes 50 % slin je vylučováno právě těmito žlázami. Nepřetržitě vylučují sliny jen drobné slinné žlázky. Třeňák a stolička skotu Stolička koně Stolička prasete e c a d d d d e e c a a a f a – kořen zubu, c – korunka, d – kořenový kanálek, e – jamky na skusné ploše zubu, f – zubní hrboly Žaludek je vybaven motorickými a trávicími funkcemi. Polknutá potrava se v něm zdržuje, promíchává, mechanicky a chemicky zpracovává a postupně prochází do tenkého střeva. Přes mnohé speciální druhové odlišnosti ve stavbě i funkci žaludku má trávení v žaludku mnoho společných znaků.
Žaludeční štáva – HCl, pepsin, gastriksin (katepsin), chymozin, žaludeční lipáza, hlen (mucin), vnitřní faktor pro aktivaci B12, gastroferrin pro resorpci Fe
Zvracení u koně.
Krkání u koně. Objem žaludku koně je 10 – 20 litrů, tj. 10 – 15 % z celkového objemu trávicího traktu. Skutečně zkonzumovaných krmiv na jedno krmení však může být až trojnásobné množství kapacity žaludku, protože obsah žaludku přechází do tenkého střeva poměrně rychle už v průběhu krmení (za 6 – 12 minut od začátku krmení).
Ve fundální části žaludku se žaludeční šťávou tráví bílkoviny. Této se vyloučí za den asi 30 litrů. Pokles produkce šťávy nastane při intenzivním pohybu koně. Čas pro krmení a odpočinek, čas na zahájení práce.
Ve slepém vaku se tráví pomocí mikroorganismů a nativních rostlinných enzymů. Netráví se tam celulóza – nejsou přítomny celulolytické bakterie. Promícháním kyselé tráveniny žaludku s obsahem slepého vaku ustává trávení škrobu. Trávení v tenkém střevě
V tenkém střevě dochází k trávení všech živin, a to pomocí pankreatické šťávy, střevní šťáva a žluči.
Pankreatická šťáva je nejdůležitější trávicí šťávou s mnohostranným účinkem.
Anorganické látky : hydrogenuhličitan sodný, uhličitan sodný, chlorid sodný, soli K, Mg, Fe.
Organické látky : trypsin, chymotrypsin, elastáza, karboxypeptidáza, kolagenáza, nukleázy, lipáza, kolipáza, fosfolipáza, cholesterolesteráza,amyláza. Střevní šťáva :
Anorganické látky – především NacL, hydrogenuhličitany.
Organické látky – mucin, odloupané epitelové buňky, leukocyty , enzymy (enteropeptidáza, peptidázy, nukleotidázy, nukleosidázy, lecitináza,
Vloženo: 10.01.2010
Velikost: 2,05 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AKA06E - Výživa zvířat
Reference vyučujících předmětu AKA06E - Výživa zvířat
Reference vyučujícího doc. Ing. CSc. Alois Kodeš
Podobné materiály
- AKA06E - Výživa zvířat - diferencovaná výživa
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - Výživa koní
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - Výživa kojících prasnic
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - Výživa jalových prasnic a březích
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - Výživa telat
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - Výživa telat do odstavu
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - Otázky-výživa
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - test-Výživa
- AKA06E - Výživa zvířat - výživa
- AKA06E - Výživa zvířat - diferencovana_vyziva
- AKA06E - Výživa zvířat - vyzivazvirat2
- AKA06E - Výživa zvířat - výživa
- AAA23E - Základy agroekologie - Základy agroekologieABPH Chov koní 2008-Pedologie
- ATA05Z - Pícninářství a pastvinářství - Pastva koní
- AKA06E - Výživa zvířat - 2-Speciální krmení koní
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - Welfare koni
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - preprava koni a welfare
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - Bezpecnost prace u koni
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - etologie a welfare koní
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - Welfare koní
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - Základní pravidla bezpečnosti práce a přeprava koní
- ALA13E - Etika chovu zvířat a welfare koní-Humpolec - Bc. - 3a.Smysly koni
- ALA13E - Etika chovu zvířat a welfare koní-Humpolec - Bc. - 6a.Evoluce koni
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - 3a.Smysly koni
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - 6a.Evoluce koni
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - 8a.Ontogeneze koni
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - 10a.Socialni koni
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - Pastva koni
- AGA38E - Plemenitba koní - Zbarvení koní
- AGA38E - Plemenitba koní - Plemenitba v chovu koní ,PK
- AGA38E - Plemenitba koní - Selekce v chovu koní
- AGA38E - Plemenitba koní - Šlechtitelské programy v chovu koní BH
- AGA38E - Plemenitba koní - GENETIKA V CHOVU KONÍ
- ASA25E - Chov koní - BARVY KONÍ
- ADA23E - Chov prasat II. - KRMENÍ KONÍ
- ASA25E - Chov koní - ORGANIZACE CHOVU KONÍ V ČR
- ASA25E - Chov koní - PASTVA KONÍ
- ASA25E - Chov koní - PLEMENA KONÍ
- ASA25E - Chov koní - REPRODUKCE KONÍ
- ASA25E - Chov koní - USTÁJENÍ KONÍ
- ASA25E - Chov koní - Význam koní
- AGA38E - Plemenitba koní - selekce v chovu koní
- ASA31E - Výcvik koně a jezdce - kodex chování ke koni
- ASA32E - Jezdecký sport - Využití koní v současnosti
Copyright 2024 unium.cz