- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
výroba krmných směsí
AKA06E - Výživa zvířat
Vyučující: Ing. CSc. Boris Hučko
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálsměsí je dokonalé dávkování (podle výrobního příkazu) komponentů do míchacího zařízení. v zásadě rozlišujeme dva typy dávkování. Kontinuální (s nepřetržitým a současným dávkováním všech komponentů v požadovaném poměru). což je spojeno s nepřerušovaným míchacím procesem a kontinuální výrobou směsí a periodické (s opakovaným navažováním , dávkováním a mísením komponentů), typické pro šaržovou výrobu směsí. Podle konstrukce dělíme dávkovače na váhové a objemové.
Pro dávkování mikrokomponentů (minerálních doplňků, doplňků biofaktorů) nebo obtížně zamíchatelných komponentů (melasa, tuk) do míchacího zařízení či na hotový výrobek, se používají nejrůznější nástřiková a aplikační zařízení.
Dokonalé zamíchání komponentů je předpokladem odpovídající kvality směsi.Čim menší denní dávku směsi přijímá zvíře, tím požadavky na homogenitu směsi vzrůstají. Požadovaná úroveň homogenity se často vyjadřuje poměrem 1:10 000 až 100 000, což znamená, že sledovaná látka se po zamísení musí nacházet v každém desetitisícím nebo stotisícím dílu náplně mísiče. Na homogenitu působí zejména velikost částic, fyzikální struktura a povrch částic. k míchání se používají míchací stroje vertikální nebo horizontální. Podle průběhu mísícího procesu dělíme míchačky na průchozí (s kontinuálním procesem mísení) a míchačky šaržové (pracující periodicky). Kapacita míchaček se nejčastěji pohybuje v rozpětí 1-3 tuny. Doba mísení se pohybuje kolem 20 minut. Kontrola homogenity směsi se provádí s využitím pigmentů, radioisotopů, mikroprvků či látek podobného charakteru.
Část vyrobených směsí se podle požadavku odběratele upravuje tvarováním. Z technického hlediska rozlišujeme granulaci (protlačování směsi matricí) a briketování (lisování do formy). Jejich smyslem je omezit samotřídění při přepravě, snížit prašnost a ztráty krmiva ve stáji, zlepšit jeho fyzikální vlastnosti a stravitelnost živin. Pevnost granulí lze ovlivnit recepturou popř. přídavkem tmelicích látek (melasa, bentonit) a pojiv. Průměr granulí se pohybuje v rozpětí 1-20 mm, délka granulí by neměla překračovat dvojnásobek jejich průměru.
Skladování hotových výrobků, jejich balení a expedice představuje koncový úsek technologického procesu výroby. Balené produkce v pytlích, vacích či kontejnerech je menší část, většina se expeduje volně ložená. speciálními přepravníky (mechanickými, pneumatickými) o kapacitě 7 - 20 tun.
4.5. Krmivářské suroviny a jejich zastoupení ve směsích
Krmivářské suroviny ze kterých jsou sestavovány krmné směsi (KS) pro zvířata, lze roztřídit do 7 základních skupin. Všechny tyto skupiny krmiv však nemusí být ve směsích zastoupeny současně. První skupinou komponentů, která je vždy přítomna ve směsích, v rozmezí 50 % - 90 %, jsou obiloviny. v tuzemských podmínkách se jedná zejména o pšenici, ječmen, kukuřici, oves a tritikale, v menší míře žito, proso, čirok, mohár a čumízu. Ve směsích bývají přítomny minimálně 2 obiloviny, universální krmivářské využití má pšenice; nejvíce antinutričních látek obsahuje žito. Obiloviny jsou zdrojem 70 - 80 % energie; 40 - 60 % proteinů, asi 50 % minerálních látek a 20 - 30 aminokyselin v krmné směsi. Jsou tvořeny asi ze 213 škrobem, bílkovinný komplex je reprezentován 4 hlavními frakcemi bílkovin (albuminy, globuliny, prolaminy a gluteliny , vápníku obsahují málo, fosfor je vázán ve fytátové (málo stravitelné) formě, z vitaminů jsou bohaté na B komplex a vitamin E, nepřítomny jsou vitaminy A, C a D.
Druhou skupinou komponentů jsou mlýnská krmiva (krmné mouky, otruby, obilní klíčky, omelky. smetky, zlomkové obilí), která bývají dávkována do směsí nejčastěji v rozpětí 0 - 20 %. Znamená to, že do směsí mohou být zařazena, ale i nemusí. Nutriční hodnotou jsou totiž velice blízké obilovinám (s výjimkou vyšší vlákniny a nižší energetické hodnoty), jejich předností však bývá příznivější cena.
Třetí skupinu krmivářských surovin, které mohou i nemusí být součástí krmných směsí ( obvyklé dávkování bývá mezi 0 - 5 %) jsou úsušky pícnin. případně okopanin (vojtěškové, travní, kukuřičné a jiné moučky, sušená cukrovka, bramborové vločky popř. řízky atd.). Jejich nutriční hodnota bývá podobná obilovinám, jsou významným zdrojem pigmentů a vlákniny. Ve směsích pro králíky jsou téměř nenahraditelné.
Čtvrtou skupinu, s dávkováním do směsí 0 - 5 %, tvoří energetické komponenty (krmné tuky,
cukry, škroby, melasa, enzymaticky upravené mouky, eventuelně olejniny), umožňující, v případě potřeby zvířat, povýšit koncentraci energie v krmivu.
Pátou skupinou komponentů, která bývá svými zástupci vždy přítomna ve směsích pro zvířata, v rozmezí od 5 do 30 %, jsou bílkovinná krmiva (v tuzemsku se nejčastěji jedná o extrahované šroty - sojový, řepkový a slunečnicový, luštěniny - soju, hrách a bob, kvasnice-sulfitové, popř. etanolové, živočišné moučky-rybí, masokostní a krevní). Tato krmiva jsou nejpodstatnějším zdrojem aminokyselin ve směsích a jsou bohaté zastoupena zejména v krmivech pro mláďata.
Šestou skupinu, rovněž neopomenutelnou, dávkovanou do směsi v rozpětí zhruba 2 - 10 %,
představují minerální komponenty (minerální krmné přísady, vápenec, sůl, fosforečné a jiné
sloučeniny makroprvků, mikrominerální doplňky apod.), kompletující směs dle potřeby minerální výživy zvířat.
Sedmou skupinu komponentů, která také nemůže být ve směsích opomenuta; tvoří doplňky
biofaktorů , dávkované v nepatrném množství, nejčastěji 0,5 - 1 %. Jsou nosičem specificky
účinných látek, především vitaminů, ale i chybějících aminokyselin, ochranných látek, stabilizátorů apod.
4.6. Kontrola kvality
Povinnost kontroly jakosti komponentů a krmných směsí vyplývá pro krmivářské organizace ze zákona a je nedílnou součástí racionálního řízení celého výrobního procesu. Podle sféry působnosti dělí se kontrola na:
vstupní-orientovanou na kvalitu surovin, způsob jejich uskladnění a následné využití, mezioperační-mající výhradně interní charakter a sloužící ke kontrole funkčnosti linek a parametrů vyráběných koncentrátů a premixů, výstupní-deklarující příslušné fyzikálně-chemické parametry výrobků.
Vloženo: 26.06.2009
Velikost: 611,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: