- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
výroba krmných směsí
AKA06E - Výživa zvířat
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Ing. CSc. Boris Hučko
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálVýroba krmných směsí
Historie a současnost
Počátky výroby krmných směsí spadají do období poválečné konjunktury, tj. přibližně do poloviny 20. let, 20. století. v té době se na našem území, stejně jako v Německu. Holandsku; Anglii, Francii a USA, začínají objevovat první (srovnávaje se současností) primitivní směsi krmiv. Jako zaručeně účinné byly nabízeny nejrůznější krmné prášky (na bázi hořké soli, sody, vápence, dřevěného uhlí apod.) a elixíry s využitím octa, ale i lněného semene, pšeničných otrub, pelyňku, puškvorce, heřmánku a dalších léčivek. Nejrychlejší rozvoj výroben krmných směsí byl zaznamenán v USA, kde již v roce 1930 byla registrována výroba směsí v ročním objemu 13,1 mil. tun. První, skutečně moderní tuzemská výrobna směsí byla postavena v Pečkách, za pomoci zahraničních odborníků, v roce 1936.
Krmivářský průmysl byl založen v Československu v roce 1959, kdy základní servis, to znamená potřebné krmivové koncentráty, přísady, premixy a směsi pro mláďata, poskytovaly tři výrobny krmiv, a to ČVK (České výrobny krmiv) Pečky, MVK (Moravské výrobny krmiv) Brno a SKZ (Slovenské krmivárske závody) Bratislava. Po zemědělsky neobyčejně neúspěšných letech (1960 - 1964) byl přijat vládní program na rozvoj krmivářského průmyslu, jehož realizace v letech 1964 - 1974 zajistila vybudování základní sítě výroben krmných směsí (v každém okrese minimálně 1 VKS) s potřebným skladovacím zázemím (betonová sila o kapacitě 21 tis. tun).
Výroba směsí začínala ve vyřazených mlýnech a šrotovnách. ve kterých byla mlynářská technologie postupně kompletována potřebnými váhami, dávkovači, míchačkami, granulátory, pytlovači, zásobníky. elevátory apod. Současně byly budovány nové, moderní výrobny krmných směsí (VKS) s výkonností 7, 10 a 20 tun za hodinu, což při plném výkonu výrobny 1,5 směny denně představovalo roční výkon 15, 25 a 50 tis. tun.
Koncem 80. let řídil krmivářský průmysl v ČR 150 výroben krmných směsí, které sumárně vyráběly 5.2 mil. tun směsí, což představovalo roční průměr výroby přibližně 35 tis. tun na jednu výrobnu. Největší VKS dosahovaly roční produkce 100 tis. tun, což bylo dáno technologickými předpoklady, ale i užším sortimentem krmných směsi. v současnosti (rok 1999) pracuje v našich podmínkách přibližně 200 VKS s celkovou roční produkcí zhruba 3,5 mil. tun směsí. Toto znamená, že průměrný výkon VKS poklesl asi na jednu polovinu předchozího stavu, tj. 17,5 tis. tun. Tím se zhoršilo využití výroben. zpomalila možnost jejich obnovy, což vede k morálnímu zastarání technologií a postupné ztrátě konkurenceschopnosti.
Ve státech EU a USA je tendence zcela opačná. Převládají sice malé výrobny s roční produkcí kolem 5 tis. tun (zabezpečují asi 40 % výroby směsí) a střední výrobny s průměrnou roční produkcí 40 tis. tun (ty zabezpečují 35 % výroby), ovšem celá čtvrtina směsí je vyráběna v moderních velkovýrobnách směsí s roční kapacitou 100, 150, 200 a dokonce 300 tis. tun . Daná skutečnost vede k tornu; že přepočtený roční výkon na jednu stacionární VKS dosahuje v krmivářsky vyspělých zemích úrovně zhruba 60 tis. tun.
4.2. Sortiment směsí, koncentrátů, doplňků a přísad
Podle charakteru a určení se krmné směsi nejčastěji dělí na kompletní směsi (zcela pokrývají živinovou potřebu zvířat s výjimkou vody, nedoporučuje se jejich doplňování dalšími krmivy) a doplňkové směsi (sloužící k doplnění chybějících živin v základní krmné dávce ze statkových krmiv). v tuzemských podmínkách většinu objemu výroby (80 - 85 %) tvoří kompletní směsi, určené monogastrickým zvířatům (prasatům, drůbeži), menší část (15 - 20 %) slouží býložravcům (skotu., ovcím, koním) ve formě doplňkových směsí.
Krmné směsi se z 80 % vyrábějí v sypké formě pro zkrmování v suchém, zvlhčeném či mokrém stavu. Granuluje se zbytek, tj. asi jedna pětina směsí (průměr granulí se pohybuje nejčastěji v rozpětí 1 - 20 mm). Přeprava směsí se z 90 - 95 % uskutečňuje specializovanými přepravníky ve volně ložené formě. Jen 5 - 10 % směsí přichází na trh v pytlích.
Základní sortiment směsí představuje asi 100 druhů, z něhož nejvíce druhů (asi 40) se vyrábí pro drůbež. Krmné směsi mohou být v některých složkách posíleny-fortifikovány. Potom hovoříme o medikovaných či tukovaných nebo melasovaných směsích, obohacených o léčiva či tuk nebo melasu.
Mezi směsi doplňkového charakteru řadíme nejrůznější premixy a koncentráty. nazvané podle obsahu převažující živiny. Jedná se příkladně o bílkovinné koncentráty (BK), bohaté na dusíkaté látky. popřípadě bílkoviny či aminokyseliny, energetické koncentráty (EK), sestavené s přidáním tuku, cukru, škrobu nebo škrobnatých komponentů. Minerální a vitaminové směsí (MVS resp. MVK) jsou pak složeny z minerálních látek a specificky účinných látek, zejména vitaminů.
Doplňky biofaktorů (DB) představuji premixy specificky účinných látek (vitaminů, enzymů, aminokyselin. stimulátorů, ochranných a podpůrných látek, zchutňovadel, povrchové aktivních látek; antioxidantů atd.), určené k živinové kompletaci krmných směsí či koncentrátů. S ohledem na jejich specifické zaměření kopírují doplňky biofaktorů sortiment vyráběných krmných směsi.
Minerální krmné přísady (MKP) jsou směsmi makrominerálních látek a stopových prvků v kombinaci vhodné pro doplnění krmných směsí minerálními živinami. Sortiment vyráběných MKP je rovněž přizpůsoben potřebám jednotlivých druhů a kategorií hospodářských zvířat a lze je též použít k přímému zkrmování na žlab nebo ve formě lizů.
Průmyslovouvýrobusměsídoplňujev zemědělsképrvovýrobě výroba vlastníchsměsía tvarovaných krmiv, jejichž cílem je zhodnotit celý sortiment statkových krmiv. Jejich hlavním podílem jsou úsušky pícnin, ale i drcená sláma, mineráIie a jadrná krmiva. Upravují se tvarováním (lisováním) do podoby granulí či briket.
4.3. Tvorba krmných směsí
Rozhodujícím prvkem při sestavování krmných směsí je recepturáiní tvorba. v zásadě rozlišujeme receptury pevné a volné. Pevné receptury, připomínající závaznými pokyny kuchařské předpisy. vycházely z disponibilních zdrojů krmiv a garantovaly v tuzemsku (do roku 1
Vloženo: 26.06.2009
Velikost: 611,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz