- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
vypracované otázky
AEA03E - Parazitologie
Hodnocení materiálu:
Vyučující: prof. Ing. CSc. Iva Langrová
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálmízním systémem, těžké záněty plic.
Plicnivka obecná Muellerius capillaris – MH suchozemští plži, do jejichž nohy larvy aktivně pronikají. Těžká poškození plic.
23
Trypanosoma equiperdum – přenos pohl. stykem. Asie, Afrika, Evropa – dříve Slovensko. Nemoc označovaná jako Koňská příjice, či dourina.
T. evansi – nemoc koní a velbloudů surra. Přenos přes ovádovité.
Giardia equi – anemie, koliky, 2-30% koní světa. Zdrojem jsou kojící klisny.
24
Eimeria leuckarti – málo patogenní
Cryptosporidium parvum – šíří se hl. z hříbat na hříbata. střevní a dýchací epitel. Průjem, kašlání, horečka. Zdrojem je obvykle kontaminovaná voda – nebezpečí rozsáhlých nákaz. Oocysty jsou velmi odolné vůči chemii.
Toxoplasma gondii – DH kočka, MH teplokrev. obratl., v ČR 24% koní.
25
Motolice jaterní Fasciola hepatica – V Evropě 1% koní, kosmopolitní rozšíření.
Tasemnice Echinococcus granulosus, DH psi, MH přežv., koně, Evropa 10-70% koní.
26
Vlasovka Trichostrongylus axei (Ř. Strongylida) – přímý vývoj. Koně – přežvýkavci – větší výskyt.
spirura Habronema microstoma, megastoma – nepřímý vývoj. Škodí v žaludku i na povrchu – krvavé rány. Hl. v létě, když létají mouchy.
27
Škrkavka koňská Parascaris equorum – samice až 50 cm. Přímý vývoj, nebezpečná pro hříbata, ve výkalech infekční L3.
Hádě koňské Strongyloides westeri – přímý vývoj, infekční larvy, parazitují pouze samice, střídání parazitické a volně žijící generace.
28
Řád Strongylida, podčeleď Strongylinae - 2-4 cm, složitá endogenní migrace trvající 6-11 měsíců, méně častí, přímý vývoj.
Strongylus vulgaris – migrace do okružních tepen, prepatence 6,5 měsíců, nejnebezpečnější parazit koní, migrace 0,5 roku, 2 zuby.
Strongylus equinus – nebezpečné především migrující larvy – uzlíky na orgánech, koliky. Prepatence 8-9 měsíců.
Strongylus edentatus – uzlíky na orgánech a vazivu, edémy, krvácení pod peritoneum, prepatence 11 měsíců, bez zubů.
29
Tzv. malí strongylidi. 0,5-1,5 cm dlouzí, migrace jen po stěně střeva, prepatence 4-5 týdnů, prakticky u každého koně. 13 rodů. V jednom hostiteli 100 000 jedinců. Bez zjevných klinick. příznaků, může ale dojít k roztrhnutí sliznice, kolikám. 90% prevalence.
Cyathostomum catinatum
Cylicocylus goldi.
30
Velcí strongylidi:
Řád Strongylida, podčeleď Strongylinae - 2-4 cm, složitá endogenní migrace trvající 6-11 měsíců, méně častí, přímý vývoj.
Strongylus vulgaris – migrace do okružních tepen, prepatence 6,5 měsíců, nejnebezpečnější parazit koní, migrace 0,5 roku, 2 zuby.
Strongylus equinus – nebezpečné především migrující larvy – uzlíky na orgánech, koliky. Prepatence 8-9 měsíců.
Strongylus edentatus – uzlíky na orgánech a vazivu, edémy, krvácení pod peritoneum, prepatence 11 měsíců, bez zubů.
Roup koňský Oxyuris equi – samci 0,9-1,2 cm, samice 4-15 cm, přímý vývoj.
Samice kladou vajíčka v okolí análního otvoru. Ve vajíčku proběhne vývoj do L3 a takové je infekční. Šíření
vzduchem – autoinfekce.
31
Plicnivka Dictyocaulus arufieldi. 3-8cm, původce červové pneumonie, přímý vývoj, migrace přes srdce.
Thelazia lacrymalis – v oko v slzní žláze, výskyt i v Evropě.
Spirura Setaria equina – 8-15cm, nepřímý vývoj – komáři Culex, Anopheles, břišní dutina, šourek.
32
Gasterophilus – trávicí ústrojí, především žaludek, vajíčka kladou na končetiny, trávu. Mouchy nepřijímají potravu, řijí 14-20 dní.
Gasterophilus intestinalis Střeček koňský.
Rhinoestrus purpureus – horní cesty dýchací, vajíčka kladou pířmo či do blízkosti nosních otvorů.
Hypoderma bovis – kůže, podkoží, vajíčka kladou na srst zadních nohou.
33
Trudník koňský Demodex equi – hluboko v chlupových či tukových papilách. Životní cyklus trvá 3 týdny. 2 larvální a 2 nymfální stádia. Přenos z koně na koně, či sedlem apod. – vyjímečně. Zejména v oblasti hlavy, čela, nozder, očí. Vypadávání srsti, svědění, druhotná infekce.
Zákožka koňská Sarcoptes equi – mimotělní trávení, vysávání buněk, larvy na povrchu. Na člověka omezeně.
34
Řád Vši – všenky Phthiraptera
Vši Anplura – bodavě savé ústní ústrojí, bez křídel, končetiny mají mohutný zahnutý dráp. Vajíčka hnidy lepí k srsti.
U koní Haematopinus asini – hlava, uši, ramena, záda, mimo hostitele přežijí 4-7 dní.
Všenky Mallophaga
Chodidla s drápkem, ústní ústrojí kousací – živí se pokožkou, peřím a srstí. Velká vajíčka.
U koní Werneckiella equi – hlava, uši, ramena, záda, nohy, hl. u podvyživených zvířat.
1.
Bičenka krocaní Histomonas meleagridis - Hrabavá drůbež, nejcitlivější krocan. Ve slepém střevě, játrech i jiných orgánech. Onemocnění black-head. Přenos hlavně ve vajíčkách parazitující hlístice Heterakis gallinarum a ve vajíčkách roupů.
Bičenka holubí Trichomonas gallinae – vysoká úmrtnost mladých ptáků holubů, hrabavé drůbeže, volně žijících ptáků. Kmeny s různou virulencí. Sliznice dutiny zobáku, hrtan, hltan.
Tetratrichomonas gallinarum – hrabaví a vrubozobí ptáci, slepé střevo ale i játra. Bez příznaků, či průjem.
2
Kuře spolkne vysporulovanou oocystu s vodou či krmivem. Mikropyle se uvolní v žaludku. Aktivovaní sporozoiti opustí sporocystu v tenkém střevě. Ve slepém střevě vnikají do povrchového epitelu a dále do lamina propria. Tam jsou pohlceny makrofágy a přepraveny do Lieberkühnových žláz. Zde jim uniknou a vstupují do epitelu buněčných krypt. Uvnitř bunky se začnou množit a po zničení bunky se opět dostávají do ditny střeva. Znovu do cílovch buněk hostitele a proběhne druhá merogonie. Někteří pak opět napadají další bunky a produkují třetí generaci merozoitů. Ostatní vytváří gametocyty. Po oplodnění v bunce pak bunecná membrána tvoří povrch oocysty.
3
Kokcidie kura domácího – 9 druhů. Nebezpečné zejména
Eimeria tenella – tenké střevo.
E. necatrix – tenké a slepé střevo.
E. maxima – zesílená stěna střeva.
30-100% mortalita. Nejcitlivější 3 týdenní kuřata. Po nákaze se vytváří částečná imunita – rovnováha mezi hostitelem a parazitem, onemocnění přechází do chronické fáze.
4 PREVENCE KOKCIDIÓZ
Zoohygienické opatření – pravidelné čištění a desinfekce. Ale běžné prostředky oocysty neničí. Výměna podestýlky, mechanické čistění, opalování letovací lampou, boj proti hmyzu – přenáší pasivně oocysty.
Zootechnická opatření – klecový odchov, oddělený chov mláďat od starších zvířat, karanténa a vyšetření nových zvířat.
Kokcidiostatika v krmivu.
Vakcinace.
5
Cryptosporidium baileyi – hrabaví ptáci, hlavně kur domácí, dýchací a trávicí trakt, bursa.
C. meleagridis – hrabaví ptáci, hlavně krocan domácí, ileum a cékum.
C. parvum – napadá různé druhy ptáků, střevní a dýchací epitel. Z kontaminované vody. Často asymptomatické.
C. - prevalence 6-50%.
6
Ptačí malárii způsobují rody:
Plasmodium – Např. Plasmodium relictum – pěvci, tučňáci. Anopheles, Culex.
Leucocytozoon – při sání muchniček Simuliidae
Haemoproteus – prevalence v CR víc jak 50%. Málo patogenní.
7
paraziti ptáků a savců, tělo rozděleno na přední a zadní část, Brandesův orgán, metamorfoza metacerkarie
Rody , ,
8
Charakteristickým znakem je límec s ostny, který zdokonaluje uchycení v hostiteli, a sblížené přísavky v přední části těla. Cerkárie mají také límec s trny.
Motolice drůbeží Echinostoma revolutum žijící v konečníku kura domácího, hus i kachen.
Echinoparyphium recurvatum
9
Cyclocoelidae – v tělních dutinách ptáků – vzdušné vaky, oči.
Spojená střeva.
Cyclocoelum mutabile
10
Prosthogonimidae – ve vejcovodech, burze Fabricii, střevě ptáků.
Prosthogonimus macrorchis
11
Motolice drůbeží Echinostoma revolutum žijící v konečníku kura domácího, hus i kachen.
12
Rody Trichobilharzia a Ornithobilharzia.
př. motolice kachní Bilharziella polonica, která je běžná i v ČR. Člověk reaguje vyrážkou.
13
Pseudophyllidea Štěrbinovky
Skolex má dvě protáhlé přísavné štěrbiny Bothrie.
Řemenatka ptačí Ligula intestinalis – vlemi hojný parazit našich rybožravých ptáků.
Z vajíčka se líhne obrvené miracidium, které je pozřeno buchankou., kde se vytváří procerkoid. V 2. MH – rybě – se vytváří plerocerkoid. V zemích s rozvinutým sladkovodním rybolovem je častá nákaza člověka.
14
Čeleď kruhovek Cyclophyllidea
Parazité hrabavých ptáků, rostrum s kladívkovitými háčky, někdy háčky i na přísavkách
MH hmyz nebo měkkýši
Davainea proglottina – MH suchozemští plži.
Rod Raillietina, jejímž MH je hmyz.
15
Čeleď kruhovek Cyclophyllidea
Rostelum s háčky tvaru růžových trnů, 1-2 řady. 1. MH kořýši, 2. MH především ryby.
Dilepis undula u drozdovitých
Rod Choanotaenia – u pěvců a hrabavých. Např. Choanotaenia maculosa
16
OT I/14
Čeleď kruhovek Cyclophyllidea
Vývoj probíhá přes bezobratlé MH (korýši, hmyz, měkkýši).
Hymenolepis nana – předškolní děti střevní potíže. Více v tropech a subtropech s vysokou hustotou obyvatel a nízkou hygienou. Tasemnice 4 cm.. V CR nekolik 10 případů ročně.
Hymenolepis diminuta až 60 cm, MH je hmyz – blechy, motýli.
17
Řád Strongylidae, čeleď Syngamidae
paraziti dýchacího systému (tracheje). Velká ústní kapsula s 6-9 zuby. Samec a samice dočasně nebo trvale strostlí, přímý vývoj.
Srostlice trvalá Syngamus trachea u bažantů a koroptví. Napadená zvířata obtížně dýchají, hubnou, při silných invazích hynou.
2 možné vývojové cykly. Pták vyfrkne či s faeces vyloučí vajíčka, kde proběhne vývoj do L3. Takové je při sezobnutí infekční. Larva ale může napadnout i žížalu apod, kde se zacystí a je sezobnuta i s MH.
18
Podřád Vlasovky Trichostrongyloidea
Čeleď Amidostometidae – parazité svalnatého žaludku zejména hrabavých ptáků.
Vlasovka husí Amidostomum anseris, která způsobuje vážná poškození žaludku hus a kachen.
Řád Škrkavky Ascaridida čeleď škrkavičkovití Ascaridiidae. Škrkavička kuří Ascaridia galli v tenkém střevě hrabavých ptáků hus a dalších.
19
čeleď škrkavičkovití Ascaridiidae.
Škrkavička kuří Ascaridia galli v tenkém střevě hrabavých ptáků hus a dalších. Samci 5-7 cm, samice 7-11cm.
Ascaridia platyceri – škrkavka papoušků
20
21
Řád Enoplida, Nadčeleď Trichuroidea. Rod kapilárie Capillaria s přímým vývojem.
Capillaria bursata, caudinflata, anatis – v tenkém střevě hus i slepic.
22
Vrtejši Acanthocephala
Výhradně endoparaziti střeva obratlovců, u ptáků většinou do 3 cm, bez střeva, zatažitelný chobotek s háčky, gonochoristi, biohelminté, MH členovci.
S výkaly odchází vajíčka s larvou, musí být pozřena MH, kde vzniká opouzdřená larva. Ve střeve DH se uvolňují a přichycují chobotkem ve stěně střeva.
Polymorphus boschadis . v tenkém střevě hus, labutí, MH blešivci. Způsobuje chudokrevnost.
Filicollis anatis ve střevě vodních ptáků.
23
kmen – členovci, řád - klíšťata
Klíšťákovití Argasidae – přisátí není trvalé, skryté ústní orgány, nidikolní živočichové.
Klíšťák holubí Argas reflexus saje krev hlavně v noci, přes den skryt ve stěnách kurníků. Max. v JV, mohou jít i na člověka.
Klíšťatovití Ixodidae
Klíště obecné Ixodes ricinus
Trojhostitelské, přenáši viry, Všechna vývojová stádia sají krev. Číhají v max výšce 50 cm.
24
Piják stepní Dermacentor marginatus – trojhostitelský, vývoj však trvá jen 1 rok. Vývoj je synchronizován s ročními obdobími.
Čmelík kuří Dermanyssus gallinae – saje v noci na ptácích a krom přímého obtěžování roznáší mor, choleru, salmonelu, spirochety a viry drůbeže. V příznivých podmínkách vývoj trvá jen 7-11 dní.
Lupovka kuří Cnemidocoptes gallinae – v kůži běháků. tzv. vápenka, snížení užitkovosti, živorodé, bez přísavek.
25
Čmelík kuří Dermanyssus gallinae – saje v noci na ptácích a krom přímého obtěžování roznáší mor, choleru, salmonelu, spirochety a viry drůbeže. V příznivých podmínkách vývoj trvá jen 7-11 dní.
Klíšťákovití Argasidae – přisátí není trvalé, skryté ústní orgány, nidikolní živočichové.
Klíšťák holubí Argas reflexus saje krev hlavně v noci, přes den skryt ve stěnách kurníků. Max. v JV, mohou jít i na člověka.
26
Lupovka kuří Cnemidocoptes gallinae – v kůži běháků. tzv. vápenka, snížení užitkovosti, živorodé, bez přísavek.
Sametka zarděnková Neotrombicula autumnalis – zavrtává se do kůže a nasává tělní tekutinu, po 2-3 dnech odpadá, vývoj – 1 rok.
27
Kmen Členovci Arthropoda, Podkmen Klepítkatci Euchelicerata, Řád Acariformes
Lupovka Cnemidocoptes pilae – šupinatost zobáku ptáků vedoucí až k různým novotvarům. Objevuje se v chovech cizokrajných ptáků s nižší hygienickou úrovní.
28
Řád Vši – všenky Phthiraptera. Bezkřídlí ektoparazité obratlovců.
Podřád Luptouši Amblycera
Hlava širší než hruď.
Ústní ústrojí kousací.
Živí se zrohovatělými částečkami povrchu kůže, ohlodáváním peří.
Luptouš husí Trinoton anserinum na huse domácí.
Podřád Péřovky Ischnocera
Hlava širší než hruď.
Ústní ústrojí kousací.
Živí se zrohovatělými částečkami povrchu kůže, ohlodáváním peří.
Péřovka holubí Columbicola columbie
Podřád Vši Anoplura
Hlava užší než hruď.
Ústní ústrojí bodavě sací.
Živí se sáním krve.
29
Blecha slepičí Ceratophyllus gallinae u ptáků a drůbeže je častá.
Štěnice lidská Cimex lectularius – krevsající hmyz, saje na lidech, ptácích, hlodavcích a netopýrech.
Štěnice holubí Cimex columbarius.
30
Říše Prvoci Protozoa, Kmen Euglenozoa, podkmen Kinetoplasta.
Trypanoplasma rybí Trypanoplasma boreli – nachází se mezi erytrocyty v krvi . Obecně rozšířený krevní cizopasník ryb. Nebezpečná prředevším pro kapří půdek. 80% mortalita. Vektor pijavka (chobotnatka) rybí.
Trypanosoma danilevski – v erytrocytech
31
Bičivka rybí Ichthyobodo necatrix napadá především oslabené ryby, bělavý zákal pokožky, záněty dýchacího epitelu.
Cryptobia branchialis je aberní parazit běžně se vyskytující u našich ryb. K povrchu žaber se přichytává vlečným bičíkem, živí se bakteriemi a organickými částečkami.
Nálevník Brousilka Trichodina – kolem ústního otvoru mají věnec brv spojený s přísavným diskem, pomocí něhož poškozují epitel hostitele. Ve vzniklém poškození se pak usazují plísně a bakterie.
32
Monozoické = nečlánkované, tedy s jednou sadou pohlavních orgánů. Tzv. primitivní tasemnice Cestodaria.
Khavid sinensis – nemá články, u plůdku kapra, MH nítěnka, buchanka
33
Štěrbinovky Pseudophyllidea
Skolex má dvě protáhlé přísavné štěrbiny.
Rod Bohtriocephalus parazituje u řady ryb, MH jsou buchanky.
Vývojový cyklus obsahuje jednoho MH. Z vajíčka se líhne obrvené koracidium, které je pozřeno buchankou.
Řemenatka ptačí Ligula intestinalis – hojný parazit rybožravých ptáků, plerocerkoidy se hojně vyskytují ve střevě našich kaprovitých ryb.
34
Štěrbinovky Pseudophyllidea
Skolex má dvě protáhlé přísavné štěrbiny.
Vývojový cyklus obsahuje dva MH. Z vajíčka se líhne obrvené koracidium, které je pozřeno buchankou. Larva v druhém MH má boubelovitý tvar a je uložena v různých tkáních ryby – svalovina, játra apod.
Řemenatka ptačí Ligula intestinalis – hojný parazit rybožravých ptáků, plerocerkoidy se hojně vyskytují ve střevě našich kaprovitých ryb.
Škulovec široký Diphyllobothrium latum je parazit savců živících se rybami včetně člověka. 12-17 m. Až 4000 článků.
35
Diplostomum spatacum – nemoc oční čočky - u lososovitých ryb – larva do oka, dospělá u rybožravých ptáků;1 MH plovatka ; 2 MH ryba – ryba oslepne
Opistorchis felineus – 1. MH plži, 2. MH ryby. Parazit žlučových cest masožravců a prasat.
36
Khavid sinensis – nemá články, u plůdku kapra, MH nítěnka, buchanka
37
Tasemnice rodu Proteocephalus jsou častými cizopasníky sladkovodních ryb Evropy, působí zpomalení růstu a při silných nákazách i úhyn plůdku.
Proteocephalus neglectus – parazit pstruha obecného.
38
Raphidascaridoza – lososovité ryby
Auquilicolla crasus – úhoří napadá krevní oběh plynového měchýře
39
Chlopek obecný Ergasilus sieboldi samice parazitují zvláště na žábrách kaprovitých ryb.
Sepnutka hlavatková Basanistes huchonis cizopasí především na okounovitých rybách.
Červok kapří Lernaea cyprinacea – na kaprech.
40
Kapřivci Branchiura
Kapřivec síhový Argulus coregoni – dosahuje délky až 13,5 mm. Vyskytuje se v rychle tekoucích vodách, cizopasí především na lososovitých rybách.
Kapřivec rybniční Argulus japonicus se vyskytuje především v rybnících, kde napadá karase a kapry.
41
Neoechynorhynchus rutili u kaprovitých ryb. MH jsou lasturnatky.
Acanthocephalus lucii je běžným cizopasníkem našich dravých ryb, zvláště okounů a štik
42
Chobotnatka rybí Piscicola geometra – u kaprů, přímý vývoj, vajíčka na předmětech ve vodě, napadá ploutve, kůži, dutinu ústní. Významný vektor rybích chorob.
Chobotnatka plochá Glossosiphonia complanata je schopná se svinout do spirály a pečuje o kokon.
43
Výtrusenky Myxozoa
Rybomorka pstruží Myxobolus cerebralis jedna z nejvýznamnějších myxozoí. Způsobuje tzv. vrtohlavost lososovitých ryb, nebo napadá chrupavčité pouzdro lebky a páteře, poškozuje ústrojí rovnováhy.
Rybomorka kapří Myxobolus cyprini cizopasí ve svalovině, slinivce a slezině kaprovitých ryb.
Spaerospora renicola častý cizopasník našeho kapra, zvláště intenzivních chovů. Napadá ledviny, plynový měchýř, krev.
44
1-3 mm
Roztoč Varroa destructor byl zavlečen do ČR v roce 1978 z Dálného východu. Celoplošné zamoření území ČR nastalo až v roce 1999. Z Rakouska se šíří kmeny, rezistentní na používaná léčiva.
způsobuje nejvyšší ztráty na medných výnosech.
Je přenašečem dalších infekčních onemocnění včel a včelího plodu. Pokud není včelstvo ošetřováno účinnými přípravky, může tento roztoč způsobit až úhyn včelstva a zároveň se stává možným zdrojem nákazy pro ostatní včelstva.
Ochrana se skládá z několika kroků v průběhu roku od jara do podzimu použitím několika druhů léčiv a přípravků. Povinnosti včelařů při výskytu tohoto roztoče stanoví Nařízení Krajských veterinárních správ.
45
Roztoč jacobsonův = včelík zhoubný Varroa jacobsoni = destructor cizopasí u včel. Jeho nymfy sají na trubčím plodu, oplozené samice pak na dospělých včelách. Přenos na jiná včelstva se děje pravděpodobně prostřednictvím trubců.
Varroa destructor, dříve jacobsoni, je také vektor všech existujících bakteriálních, houbových a virových onemocnění včel. V posledních letech přibývá případů hromadných úhynů na akutní paralýzu včel, deformovaná křídla a Kašmírský vir.
46
Říše Houby Fungi, kmen Mikrosporidie Microsporidiomyceta
Hmyzomorka včelí Nosema apis – napadá trávicí trakt včel, narušuje epitel. Spory se tvoří po 45-60 hodinách a hned pomocí svého vystřelovacího aparátu napadají dlaší bunky, ci jsou vylučovány s výkaly.
Spóry ničí kyselina mravenčí.
Nosemózou je ve střední Evropě nakažena asi polovina včelstev.
Výměna včelích plástů, desinfekce, léčiva kyselina mravenčí a hl. Fumagillin.
47
Aethina tumida – Tumidóza
Původně v jižní Africe – dostal se do Sev. Ameriky. Z vajíček se líhnou larvy ve včelstvech – vše sežerou, larvy lezou až 50 m daleko a zahrabou se do země až 0,5m a zakuklí se.
Acarapis woodi – napadají vzdušnice včel.
Vloženo: 16.07.2009
Velikost: 227,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AEA03E - Parazitologie
Reference vyučujících předmětu AEA03E - Parazitologie
Reference vyučujícího prof. Ing. CSc. Iva Langrová
Podobné materiály
- ASA17E - Chov skotu a ovcí - Vypracované otázky
- ETA05E - Informatika - vypracovane otazky
- ETA05E - Informatika - vypracovane otazky informatika
- AEA09E - Zoologie - Vypracované otázky STRUNATCI
- AEA09E - Zoologie - Vypracované otázky BEZOBRATLÍ
- AEA09E - Zoologie - vypracované otázky PRVOCI
- ACA03E - Chemie organická - Vypracované otázky
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - Vypracované otázky
- ACA05E - Biochemie - Vypracované otázky
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - vypracované otázky-59)
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otazky-vypracovane
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - Vypracované okruhy na Pícniny
- AVA12E - Základy porodnictví - vypracované otázky
- AAA10E - Základy meteorologie a klimatologie - Otázky ze zkoušky
- AAA14E - Základní agrotechnika a herbologie - Otázky zkouška
- ABA06E - Základy fyziologie rostlin - Otázky zkouška
- AHA09E - Agrochemie - Otázky z testu
- APA12E - Pedologie pro zahradníky - Otázky ze zkoušky
- EEA08E - Základy podnikové ekonomiky - Otázky zkouška
- ETA05E - Informatika - Otázky ke zkoušce.doc
- ETA05E - Informatika - Otázky ke zkoušce
- ABA05Z - Botanika - Botanika zápočet otázky.doc
- AAA23E - Základy agroekologie - otazky agroekologie
- AAA23E - Základy agroekologie - Otazky agroekologie Jirka
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - otázky k ústní zkoušce
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - zkouškové otázky
- ADA19E - Chov prasat I. - otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - vypracov. otázky
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - zkouskove otazky genetika
- ETA05E - Informatika - otázky
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - otazky mikro
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - otazky_mikro
- AEA09E - Zoologie - otázky zoo 2
- AEA09E - Zoologie - otazky zoo 3
- AEA09E - Zoologie - otazky ze zoologie 1
- AEA09E - Zoologie - Nove zkouskove otazky ZOO
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - chovzvirat-otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otázky zootechnika
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otazky k chovu
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - postacujuce otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otázky
- ACA03E - Chemie organická - otázky, odpovědi
- AEA09E - Zoologie - otázky zoologie
- ABA05E - Botanika - zkouškové otázky
- AVA15E - Morfologie hospodářských zvířat - zkouškové otázky
- AKA06E - Výživa zvířat - otázky ke zkoušce
- ASA03E - Chov skotu - zpracované otázky
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otázky ze zkouškového testu
- AVA10E - Praktická anatomie zvířat - zpracované otázky
- ARA28E - Fyto 2 - otázky
- ARA28E - Fyto 2 - otázky ke zkoušce
- ARA28E - Fyto 2 - otázky fyto 2
- AGA11E - Etika chovu a etologie zvířat - testové otázky
- ASA09E - Chov koní - ZKOUŠKOVÉ OTÁZKY
- ASA25E - Chov koní - ¨zkouškové otázky
- AGA18E - Etologie zvířat - Zkouškové otázky
- AGA18E - Etologie zvířat - otázky ke zkoušce
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - Zkouškové otázky
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - Otázky-výživa
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - otázky pícninářství
- AEA03E - Parazitologie - otázky
- AEA03E - Parazitologie - otázky 2
- AEA03E - Parazitologie - otázky 3
- AVA22E - Anatomie HZ se základy histologie a embryologie - zkouškové otázky
- AVA10E - Praktická anatomie zvířat - otazky
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otazky
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - otazky
- AEA25E - Zoologie bezobratlých - otazky bezobr.
- AEA25E - Zoologie bezobratlých - otazky
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky obr.
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky obojzivelnici a plazi
- AEA26E - Zoologie obratlovců - vypracovany otazky
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky
- AKA06E - Výživa zvířat - Otázky ze zkoušky z výživy
- AKA06E - Výživa zvířat - otazky_ke_zkousce
- AEA30E - Základy hydrobiologie - Otázky - Varianta B
- AEA09E - Zoologie - Zpracované otázky - prvoci
- AEA09E - Zoologie - Zpracované otázky - bezobralí
- AEA09E - Zoologie - Zpracované otázky - obratlovci (nedokončeno)
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - testove otazky
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - Otázky ke zkoušce
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - Otazky HUMPOLEC
- AKA05E - chov koní - ¨zkouskove_otazky
- AKA05E - chov koní - OTAZKY Z CHOVU
- AKA05E - chov koní - vyprac.otázky
- AKA05E - chov koní - ZKOUSKOVE OTAZKY
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - otazky picko
- ASA27E - Technika chovu koní - vyprac.otázky
- AMA05E - Mikrobiologie a biotechnologie - otázky II.zkouškového testu
- EJA74E - Právo a životní prostředí - Zkouškové otázky
- ARA98E - Zemědělské poradenství - Testové otázky
Copyright 2024 unium.cz