- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
vypracované otázky
AEA03E - Parazitologie
Hodnocení materiálu:
Vyučující: prof. Ing. CSc. Iva Langrová
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálklinických příznaků závislá na množství dospělých červů v organismu, u těžších případů dochází až k plicní hypertenzi a selhávání srdce. U koček jsou klinické příznaky obecně intenzivnější a rozmanitější povahy.
Kmen w.biolib.cz/cz/taxon/id14944" Nematoda - hlístice / třída / řád - spirury
37
Řád Enoplida
Vlasovité hlístice, přední hlavová tenčí část je zanořena do sliznice tlustého střeva, silnější zadní část vyčnívá do lumenu střeva a produkuje tisíce larev. Ty migrují do svaloviny, kde se opouzdří. Hostitel trpí těžkými průjmy. Vajíčka s 2 polovými čepičkami.
Svalovec stočený Trichinella spiralis. Vůbec neopouštějí tělo hostitele.
Hepaticola hepatica parazitující v játrech šelem, vzácně i u člověka.
Nákaza tepelně neupraveným masem.
38
Leishmania infantum – v Jižní Evropě, nebezpečné, v neléčených případech smrtelné onemocnění, a to především dětí. Rezervoárem jsou psi.
Kokcidie – Svalovkovití Sarcocystidae
Po sporulaci ve vnějším prostředí se dostává do mezihostitele – teplokrevný obratlovec, DH kočkovitá šelma. Ze sporozoita – 2 tachyzoiti. Ti napadají orgány a množí se. Vlivem imunity hostitele se mění v pomalé bradyzoity, které tvoří cysty. DH je pozře. Infekční všechny formy, takže se šíří i mezi mezihostiteli – člověk sní špatně propečené maso.
Toxoplasma gondii – kosmopolitní rozšíření, hl. v mírném pásu. DH kočka. MH obratlovec.
Akutní fáze – intenzivní množení. A chronické – kdy cysty čekají na oslabení imunity, kdy se zase pomnoží.
Nebezpečná hl. pro těhotné ženy – potraty, poškození plodu.
Kmen Metamonada
Giardia lamblia = intestinalis. Sliznice tenkého střeva, průjem. Napadeno 2-5% lidské populace. 4jaderné cysty. Parazit člověka, psa, kočky a dalších zvířat.
39
Giardia lamblia -4jaderné cysty
měňavka úplavičná Entamoeba histolytica – nesmírně odolné cysty
Cryptosporidium parvum – oocysty ve vodě.
Měchožil zhoubný Echinococcus granulosus. DH psovitá šelma. 2-6mm. MH kopytníci a člověk. Je několik poddruhů s různou vnímavostí k člověku. Nejčastěji v járech nebo plicích, ale i v mozku MH. V Evropě hl. Středozemí. Nejvíc v Jižní a Latinské Americe.
Měchožil bublinatý Echinococcus multilocularis. MH hlodavci a člověk. Nejčastěji v játrech. Především lišky v západní Evropě, v ČR kolem 10%.
Tasemnice psí Dipylidium caninum, délky až 70cm. DH vylučuje články tvaru okurkových semínek, které jsou často pohyblivé a mohou odcházet z hostitele i mimo defekaci.
40
kmen – členovci, podkmen korýši Crustacea, třída jazyčnatky Pentastomida
Dokonale přizpůsobeni k cizopasnictví, protáhlé, zploštělé, hustě příčně rýhované tělo. Dva páry končetin ve tvaru háčků v blízkosti ústního otvoru. Dýchají celým povrchem těla, nemají cévní ani vylučovací soustavu.
Larva cizopasí ve vnitřních orgánech obratlovců, především býložravců. Dospělci žijí v nosních a čelních dutinách savců. Gonochoristé. Proměna přes MH.
Jazyčnatka tasemnicová Linguatula serrata – rozšířena kosmopolitně. Samci 2cm, samice až 13. DH zvláště psovití. MH se nakazí vajíčky, která pes nebo liška vykašle.
41
Sametkovec zúženka zarděnková Neotrombicula autumnalis nabodává kůži, rozpouští podkožní tkáně a vysává je současně s mízou.
Trudník psí - Demodex canis - Celý vývoj probíhá ve vlasových folikulech a v mazových žlázách hostitele. Vývoj trvá 3 měsíce. Působí rohovatění pokožku, ztrátu ochlupení a průnik sekundárních infekcí. Asi 0,3 mm dlouhý, jeho tělo má protáhlý doutníkovitý tvar, je bez štětin a na hrudi má 4 páry článkovaných končetin.
Zákožka psí Sarcoptes canis – kulatý roztoč se 4 páry článkovaných končetin. Dokáže se rychle pohybovat a tak měnit hostitele. Přenáší se i pomocí předmětů. Je původcem svrabu. Vývoj trvá kolem 1 týdne. Samice zákožky vyrývají v kůži chodbičky, které mohou být dlouhé až několik milimetrů, a do nichž kladou vajíčka. Pouze samice zákožky jsou tedy původcem svrabu, samci se zdržují jen na povrchu kůže. Zákožka se živí tkáňovým mokem a do ranky vylučuje jedovaté látky, které způsobují hromadění mízy.
Dravčík psí: Cheiletiella yasquri - Dravčíci sají tkáňový mok z povrchu kůže. Vývojový cyklus dravčíka probíhá na hostiteli. Onemocnění značně nakažlivé, dochází k tvorbě šupin na kůži, oděrek, ztrátě srsti. Označován jako chodící lupy.
42
Nejlepší prevencí je udržování čistoty a hygienických opatření v malochovech a velkochovech psů a také kontrola srsti nově příchozích psů. Pravidelná péče o srst a pravidelné používání ektoparazitik jak přímo na zvíře, tak v místech, kde se pohybuje, zejména v pelechu.
43
Všenka psí Trichodesces canis - Všechna vývojová stadia i dospělí jedinci se živí kožním mazem a vrchními vrstvičkami zrohovatělé pokožky, a jen příležitostně sají krev. Je také mnohem pohyblivější než veš, takže při pokusu o najití se snaží co nejrychleji schovat. Tato všenka může pozřít vajíčko tasemnice psí (Dipylidium caninum), z něhož v jejím těle postupně vznikne boubel. Pes se nakazí, když spolkne všenku.
veš psí - Linognathus setosus – Bodavě savé ústní ústrojí, hrudní články srostlé, živí se krví hostitele. Vývoj vši se odehrává na těle psa. Samice kladou vajíčka = hnidy do srsti tak, že je přilepují k jednotlivým chlupům. Vajíčka potřebují ke svému vývoji stálou teplotu těla, při které se z nich asi po 30 dnech líhnou larvy. Larva je velmi podobná dospělé vši, ale prodělává ještě další vývoj, při kterém se vytvářejí pohlavní orgány a veš se stává dospělou.
Veš psí způsobuje psovi svědění, takže se škrábe, čímž si může přivodit poranění kůže, které se může infikovat a vzniknout ekzém.
Blecha psí Ctenocephalides canis. Blechy mají zřetelně oddělené hrudní články, ústní ústrojí bodavě sací, hlava téměr nepohyblivá, skákavé nohy. Larvy se živí organickými zbytky v hnízdech hostitelů. Přenašeči chorob, např. moru.
44
Čeleď Kokcidiovití Eimeriidae
Nejdůležitější cizopasníci v zemědělství. Šíří se oocystami, které obsahují několik sporocyst, a teprve v těchto jsou uloženy 1 či více sporozoitů. Sporogonie probíhá ve vnějším prostředí, merogonie a gametogonie v hostiteli.
Rod Eimeria je vysoce specifický jak k hostiteli, tak k lokalizaci v těle.
Kokcidióza králíku je velmi rozšířena a především střevní druhy jsou pro mláďata nebezpečné.
Eimeria irresidua způsobuje až 100% úhyn mláďat.
Eimeria stiedai parazitující v játrech. Prepatence 15-17 dní. Patogenita většinou nižší.
dále E. piriformis a E.magna
Mikrosporidie patří do Říše Hub.
Jsou unikátní svým vystřelovacím aparátem s dutou trubicí. U obratlovců v mozku a ledvinách parazituje Encephalitozoon cuniculi.
45
Tasemnice čeledi Hymenolepididae – MH bezobratlí.
Hymenolepis nana – až 4cm. Zvláště u předškolních dětí. Více v tropech a subtropech s vyšší hustotou populace a nižší hygienou. V CR několik 10 případů ročně.
Hymenolepis diminuta – u hlodavců a člověka. Až 60cm.
Tasemnice zajícovců a hlodavců – rod Andrya a Cittotaenia.
MH hlodavci:
tasemnice hrášková Taenia pisiformis, MH hlodavci a zajícovci na okruží žaludku.
Taenia serialis – DH psovití. V podkožním vazivu.
Taenia crassiceps – DH lišky, psi, kočky. V břišní dutině, v očích
46
Kmen Hlístice Nematoda, Řád Roupi Oxyurida
Drobné hlístice parazitující v tlustém a slepém střevě. nemají bursu copulatrix, 1 spikula. Samice kladou vajíčka v perianální oblasti. Jejich migrace způsobuje svědění.
U hlodavců rody Syphacia a Aspicularis. Jsou velmi častí, takřka každý jedinec je má, včetně chovů SPF!
Aspiculuris tetraptera – symterická vajícka
Passalurus ambiguus – asymetrická vajícka
Většinou bez klinických příznaků, ale mohou způsobit zpomalení růstu, snížení hmotnosti, průjem, dehydrataci.
47
Ušní svrab = prašivina.
Pravidelně je třeba uši kontrolovat. Postižená místa: uši, nos. Časem postihuje zvukovod.
Zákožka králičí Sarcoptes cuniculi.
Zvířata se škrábou, jsou neklidní. samice může zlikvidovat právě narozená mláďata.
1
Plicnivka prasečí Metastrongylus apri. Parazituje v průduškách prasat. MH jsou žížaly. Rozšířený cizopasník divokých prasat, zvláště v oborách.
Vajíčka jsou kladena v dýchacích cestách, vykašlávána, polknuta a vyloučena do vnějšího prostředí. Dostávají se do žížal, kde probíhá přeměna na L3, která se dostanou do prasete. ?
Podmínky jednotlivých technologií chovů prasat výrazně ovlivňují výskyt a význam helmintóz prasat. Malochovy prasat s výběhy - opět se objevují helminté, pro jejichž vývoj jsou nezbytní mezihostitelé jako jsou žížaly a brouci.
2
Háďátko Strongyloides ransomi Z vajíček se ve vnějším prostředí uvolňují larvy, které mají schopnost migrace. Tyto larvy aktivně pronikají přes kůži selat do plic a jsou vykašlány a po polknutí se dostávají do střeva. Nejčastější způsob infekce selat larvami S. ransomi je z kolostra infikovaných prasnic. Z larev, které doputují do střeva vznikají samičky, které partenogeneticky produkují tenkostěnná vajíčka s larvami. Ta odcházejí s trusem do vnějšího prostředí a z nich pak mohou vzniknou opět volně žijící dospělci nebo infekční larvy.
Oesophagostomum –vývoj přímý bez MH. K nákaze DH dochází příjmem infekční larvy s potravou. Tzv. nodulární červi – tvoří uzlíčky v tlustém střevě hostitele – sudokopytníka.
Tenkohlavec prasečí Trichuris suis Vajíčko vyloučené s trusem se stává infekční až po 3 týdnech, kdy se v něm vylíhne larva. V caecu nebo tlustém střevě, kde se dospělci zavrtávají svým tenkým předním koncem. Kosmopolitní rozšíření. Infekce mladých prasat vede k zakrslosti, možný přenos na člověka.
3
Ascaris suum v tenkém střevě. Jsou to až 30 cm dlouzí a relativně silní helminté. Jejich počet v tenkém střevě je malý a pohybuje se od 5 do 10 jedinců. Vývoj škrkavek je přímý bez mezihostitele. Samičky produkují velké množství vajíček (až 500 000 za den).
Pokud jsou vajíčka škrkavek pozřena, ve střevě se z vajíčka uvolní larva, která proniká přes střevní stěnu a dostává se do portálního krevního oběhu. Přes játra se dostávají do plic, kde pronikají přes krevní kapiláry do plicních sklípků. Jsou vykašlány a po polknutí se dostávají do tenkého střeva, kde pohlavně dozrávají.
Dospělé škrkavky mohou výrazně snižovat přírůstky u mladých zvířat a v případě silných infekcí mohou způsobit obturaci tenkého střeva nebo se dostat do žlučovodů a způsobit žloutenku. Migrace larev přes játra způsobuje krváceniny a zánětlivé změny pod pouzdrem jater, které se nazývají „mléčné skvrny“.
4
V žaludku prasat se setkáváme se třemi druhy červů: Hyostrongylus rubidus (vlasovka, červený žaludeční červ), Ascarops strongylida a Physocephalus sexulatus. Dospělci H. rubidus jsou štíhlí červi červené barvy s přímým vývojovým cyklem. Další dva jsou mnohem více tlustí, měří kolem 12 mm a mají nepřímý vývoj s koprofágními brouky jako mezihostiteli. V našich podmínkách se můžeme setkat s infekcemi H. rubidus, jehož vajíčka jsou velmi podobná vajíčkům původce ezofagostomózy Oesophagostomum dentatum.Žaludeční červi se nacházejí především u prasat na pastvě. Pokud je infekce silná nebo pokud je kondice prasat ovlivněna špatným výživným stavem nebo jinými faktory, mohou žaludeční červi způsobovat nechutenství, anemii, průjem a ztráty hmotnosti.
5
Čeleď Sarcoptes
Dospělci provrtávají rohovitou část pokožky do škáry, kde vyvrtávají chodbičky vodorovně s povrchem. Vylučují trávicí látky, jimiž rozrušují buňky pokožky,. Denně i 3mm. Larvy žijí na povrchu kůže a kontaktem se šíří dál.
Veš prasečí Haematopinus suis – největší druh vši běžně parazitující na domácích zvířatech – až 6,4mm. Vyskytuje se v záhybech kůže – za ušima, mezi nohama, apod. Sají na místech s tenkou kůží. Hnidy jsou lepeny na bázi štětiny. Životní cyklus trvá 20-48 dní => 6 i více generací ročně.
6.
Parabasalia
Bičenka dobytčí Tritrichomonas foetus je cizopasník skotu, zebu a dalších kopytníků. 3. celosvětově nejvýznamnější původce potratů těchto zvířat. Napadá pohlavní orgány, přenášena pohlavním stykem. Hl. J a JV Evropa, USA.
Euglenozoa
Trypanosoma spavičná Trypanosoma brucei brucei – afričtí přežvýkavci, především antilopy. Onemocnění nagana. Centrální Afrika.
7.
Eimeriidae
Eimeria bovis – u skotu. Oocysty s vodou či krmivem. V tenkém střevě sporozoiti opouští oocystu a migrují do buněk cílové tkáně. V buňce se silně množí až buňka praskne. Po té někteří napadají další buňky, ale většina se mění v gametocyty a následně vytváří oocysty, které odchází s výkaly.
Sarcocystidae
Vytváří cysty ve svalovině. DH pozře tuto svalovinu.
Svalovka hovězí Sarcocystis cruzi – kosmopolitně rozšířená, DH je psovitá šelma.
Svalovka ovčí Sarcocystis tenella, DH pes.
Cryptosporidiidae
Cryptosporidium parvum – napadá střevní a dýchací epitel různých druhů ptáků a savců. Zdrojem obvykle kontaminovaná voda.
Oocysty ze 4 sporozoity, po polknuti napadají buňky epitelu, pak probíhají merogonie a gametogonie. Většina oocyst je silnostěnných a odchází ven s výkal, 20% slabostěnných způsobují autoinfekci.
Různá patogenita.
Cryptosporidium andersoni . nepatogenní, žaludek skotu, v ČR 64% stád.
8
Plasmodium vivax, malariae, falciparum, ovale ; Anopheles, Culex ; v tropech, zejména Africe
Babézie texaská Babesia bigemina, krvavá moč zvířat, která je způsobena masivním rozpadem červených krvinek. Zvířata hynou do 1 týdne. Vektor klíště Boophilus annulatus.
Z klíštěte do přežvýkavce, do krvinek, krvinku ničí a napadají další. Z některých gametocyty, jež musí být nasáty klíštětem. V něm vzniká zygota, přeměňuje se a slinnými žlázami do přežvýkavce.
Theileria parva – vážné africké onemocněni přežvýkavců. Východoafrická pobřežní horečka skotu. Napadá bílé i červené krvinky. Vektorem je klíště.
9
Motolice kopinatá Dicrocoelium dendriticum 1.MH suchozemský plž, kterého opustí cerkárie, které ulpí na vegetaci. Zde jsou pozřeny mravencem, zacystí se v kusadlech a mravenec se zakousne do vegetace a je spasen přežvýkavcem. Záněty a rozšíření žlučovodů.
Motolice jaterní Fasciola hepatica až 3 cm, kosmpolitně, nejčastěji u ovcí, skotu, jelenů. Přes potočnici i na člověka.
Motolice jelení Paramphistomum cervi - motolice s velkou břišní přísavkou. V současnosti nejběžnější motolice domácích i divoce žijících přežvýkavců ČR.
10
Řád Kruhovky Cyclophyllidea, čeleď Anoplocephalidae
Moniezia expansa – ovce.
Moniezia benedeni - skot.
MH půdní roztoči. Při silnější nákaze obturace střeva.
11
Tasemnice bezbranná Taenia saginata. MH nejčastěji skot a buvoli. Ve svalovině larva cysticerkus až 1 cm. DH člověk. Tenké střevo.
Tasemnice vroubená Taenia saginata – larva cysticerkus až tenisového míčku, hlavně u ovcí. DH psovití.
Tasemnice vrtohlavá Taenia multiceps – MH ovce, kozy skot. Larva coenurus až slepičího vejce. DH psovití. V MH se vyvíjí v mozku – manéžový pohyb.
Měchožil zhoubný Echinococcus granulosus, MH kopytníci a člověk. Larva echinokok až 3 cm. DH psovití. MH v játrech nebo plicích.
12
Čeleď Trichostrongylidae
Rod Haemonchus – 2–3cm, sají krev.
Trichostrongylus – malé boubele.
Velmi rozšíření paraziti tenkého střeva a slezu přežvýkavců.
13
Čeleď Trichostrongylidae
Rod Haemonchus – 2–3cm, sají krev.
Trichostrongylus – malé boubele.
Velmi rozšíření paraziti tenkého střeva a slezu přežvýkavců.
14
Řád Enoplida
Tenkohlavec ovčí Trichuris ovis. Vlasovité hlístice, přední hlavová tenčí část je zanořena do sliznice tlustého střeva, silnější zadní část vyčnívá do lumenu střeva. Hostitel trpí těžkými průjmy. vajíčka s 2 polovými čepičkami.
Řád Strongylida
Chabertia ovia – relativně velké hlístice tlustého a slepého střeva. Průjem s krví a cáry sliznice.
Rod Oesophagostomum – tl. a slepé střevo.
15
Thelazia gulosa – MH mouchy, paraziti oční komory kopytnatců.
Gongylonema pulchrum v jícnu přežvýkavců, MH jsou koprofágní brouci.
Vlasovec medinský Dracunculus medinensis . tzv. ohnivý had, v podkožním vazivu člověka, šelem, skotu. Samice vystrkuje zadní část těla z hostitele a při kontaktu z vodou praská a uvolňuje živá mládata. V této fázi lze mechanicky odstranit z těla.
Filárie rodu Setaria, v tělní dutině a mesenteriálních cévách přežvýkavců a koní.
16
Řád Enoplida
Tenkohlavec ovčí Trichuris ovis. Vlasovité hlístice, přední hlavová tenčí část je zanořena do sliznice tlustého střeva, silnější zadní část vyčnívá do lumenu střeva. Hostitel trpí těžkými průjmy. vajíčka s 2 polovými čepičkami.
Řád Strongylida
Chabertia ovia – relativně velké hlístice tlustého a slepého střeva. Průjem s krví a cáry sliznice.
Řád Spirury Spirurida
Vlasovec medinský Dracunculus medinensis . tzv. ohnivý had, v podkožním vazivu člověka, šelem, skotu. Samice vystrkuje zadní část těla z hostitele a při kontaktu z vodou praská a uvolňuje živá mládata. V této fázi lze mechanicky odstranit z těla.
17
Strongyloides papillosus – hádě dobytčí
kmen – hlístice, řád - háďata
parazit ovcí, vzácně člověka
K nákaze dochází pozřením potravy s larvami nebo kontaktem s larvami v mokré hlíně. Geohelminté – s přímým vývojem. Ve vývojovém cykl dochází ke střídání generací parazitických a volně žijících.
18
Zákožka ovčí, hovězí Sarcoptes ovis, Sarcoptes bovis – na hlavách přežvýkavců. Způsobují svrab. Vyžírají chodbičky ve škáře.
Prašivka ovčí Psoroptes ovis. Bývá lokalizována na silně osrstěných místech nebo v nitru ušních boltců.
Trudník ovčí Demodex ovis, dobytčí bovis – cizopasí v chlupových, mazových a potních žlázách a působí rohovatění a ztrátu ochlupení, průnik sekundárních infekcí.
19
Střeček ovčí Oestrus ovis – oplodněné samičky létají prudce kolem ovcí a kladou jim na nozdry již vylíhlé larvy. Larvy vlézají do dutiny nosní, trachejí, jícnu. Po 9 měsících se stěhují do nosu, jsou vyfrknuty, v zemi se zakuklí a líhnou se dospělé mouchy.
20
Prašivka ovčí Psoroptes ovis. Bývá lokalizována na silně osrstěných místech nebo v nitru ušních boltců.
Kloš ovčí Melophagus ovinus. Larvy jsou přilepovány na vlnovlas a kuklí se. Po vylíhnutí se samice přisávají na kůži a sají krev – vypadávání vlny.
Střeček ovčí Oestrus ovis – oplodněné samičky létají prudce kolem ovcí a kladou jim na nozdry již vylíhlé larvy. Larvy vlézají do dutiny nosní, trachejí, jícnu. Po 9 měsících se stěhují do nosu, jsou vyfrknuty a v zemi se zakuklí a líhnou se dospělé mouchy.
Ovád hovězí Tabanus bovinus – krev potřebuje pro vývoj vajíček, samice při sání až 1 ml krve.
21
Komár pisklavý Culex pipiens – Náš nejrozšířenější komár. Pohyblivé larvy i kukly žijí ve vodním prostředí.
Bzikavka dešťová Haematopota pluvialis – saje na člověku i zvířatech.
Kloš ovčí Melophagus ovinus. Larvy jsou přilepovány na vlnovlas a kuklí se. Po vylíhnutí se samice přisávají na kůži a sají krev – vypadávání vlny.
22
Průduchovka ovčí Dictyocaulus filaria – larvy se líhnou v průduškách a migrují
Vloženo: 16.07.2009
Velikost: 227,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AEA03E - Parazitologie
Reference vyučujících předmětu AEA03E - Parazitologie
Reference vyučujícího prof. Ing. CSc. Iva Langrová
Podobné materiály
- ASA17E - Chov skotu a ovcí - Vypracované otázky
- ETA05E - Informatika - vypracovane otazky
- ETA05E - Informatika - vypracovane otazky informatika
- AEA09E - Zoologie - Vypracované otázky STRUNATCI
- AEA09E - Zoologie - Vypracované otázky BEZOBRATLÍ
- AEA09E - Zoologie - vypracované otázky PRVOCI
- ACA03E - Chemie organická - Vypracované otázky
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - Vypracované otázky
- ACA05E - Biochemie - Vypracované otázky
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - vypracované otázky-59)
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otazky-vypracovane
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - Vypracované okruhy na Pícniny
- AVA12E - Základy porodnictví - vypracované otázky
- AAA10E - Základy meteorologie a klimatologie - Otázky ze zkoušky
- AAA14E - Základní agrotechnika a herbologie - Otázky zkouška
- ABA06E - Základy fyziologie rostlin - Otázky zkouška
- AHA09E - Agrochemie - Otázky z testu
- APA12E - Pedologie pro zahradníky - Otázky ze zkoušky
- EEA08E - Základy podnikové ekonomiky - Otázky zkouška
- ETA05E - Informatika - Otázky ke zkoušce.doc
- ETA05E - Informatika - Otázky ke zkoušce
- ABA05Z - Botanika - Botanika zápočet otázky.doc
- AAA23E - Základy agroekologie - otazky agroekologie
- AAA23E - Základy agroekologie - Otazky agroekologie Jirka
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - otázky k ústní zkoušce
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - zkouškové otázky
- ADA19E - Chov prasat I. - otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - vypracov. otázky
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - zkouskove otazky genetika
- ETA05E - Informatika - otázky
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - otazky mikro
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - otazky_mikro
- AEA09E - Zoologie - otázky zoo 2
- AEA09E - Zoologie - otazky zoo 3
- AEA09E - Zoologie - otazky ze zoologie 1
- AEA09E - Zoologie - Nove zkouskove otazky ZOO
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - chovzvirat-otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otázky zootechnika
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otazky k chovu
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - postacujuce otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otázky
- ACA03E - Chemie organická - otázky, odpovědi
- AEA09E - Zoologie - otázky zoologie
- ABA05E - Botanika - zkouškové otázky
- AVA15E - Morfologie hospodářských zvířat - zkouškové otázky
- AKA06E - Výživa zvířat - otázky ke zkoušce
- ASA03E - Chov skotu - zpracované otázky
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otázky ze zkouškového testu
- AVA10E - Praktická anatomie zvířat - zpracované otázky
- ARA28E - Fyto 2 - otázky
- ARA28E - Fyto 2 - otázky ke zkoušce
- ARA28E - Fyto 2 - otázky fyto 2
- AGA11E - Etika chovu a etologie zvířat - testové otázky
- ASA09E - Chov koní - ZKOUŠKOVÉ OTÁZKY
- ASA25E - Chov koní - ¨zkouškové otázky
- AGA18E - Etologie zvířat - Zkouškové otázky
- AGA18E - Etologie zvířat - otázky ke zkoušce
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - Zkouškové otázky
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - Otázky-výživa
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - otázky pícninářství
- AEA03E - Parazitologie - otázky
- AEA03E - Parazitologie - otázky 2
- AEA03E - Parazitologie - otázky 3
- AVA22E - Anatomie HZ se základy histologie a embryologie - zkouškové otázky
- AVA10E - Praktická anatomie zvířat - otazky
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otazky
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - otazky
- AEA25E - Zoologie bezobratlých - otazky bezobr.
- AEA25E - Zoologie bezobratlých - otazky
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky obr.
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky obojzivelnici a plazi
- AEA26E - Zoologie obratlovců - vypracovany otazky
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky
- AKA06E - Výživa zvířat - Otázky ze zkoušky z výživy
- AKA06E - Výživa zvířat - otazky_ke_zkousce
- AEA30E - Základy hydrobiologie - Otázky - Varianta B
- AEA09E - Zoologie - Zpracované otázky - prvoci
- AEA09E - Zoologie - Zpracované otázky - bezobralí
- AEA09E - Zoologie - Zpracované otázky - obratlovci (nedokončeno)
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - testove otazky
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - Otázky ke zkoušce
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - Otazky HUMPOLEC
- AKA05E - chov koní - ¨zkouskove_otazky
- AKA05E - chov koní - OTAZKY Z CHOVU
- AKA05E - chov koní - vyprac.otázky
- AKA05E - chov koní - ZKOUSKOVE OTAZKY
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - otazky picko
- ASA27E - Technika chovu koní - vyprac.otázky
- AMA05E - Mikrobiologie a biotechnologie - otázky II.zkouškového testu
- EJA74E - Právo a životní prostředí - Zkouškové otázky
- ARA98E - Zemědělské poradenství - Testové otázky
Copyright 2024 unium.cz