- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Vypracované otázky
ACA03E - Chemie organická
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Ing. CSc. Vladimír Pivec
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál• ve voscích (přírodních) můžeme najít i uhlovodíky, depsidy (lineární oligoestery) a steroidní
__ __ látky
| | depsid
-|- [CH2]xC = O |
| \ |
|__ O –––|n
• tvoří ochranné povlaky – chrání některé orgány, slouží jako stavební látka
• nerozpustné ve vodě, stabilní vůči hydrolýze, nestravitelné
• rostlinný původ – na listech a plodech
• živočišný původ – včelí vosk, lanolin (tuk z ovčí vlny – používá se jako mas’tový základ
krémů)
b) složené lipidy
1. fosfolipidy – obsahují vázané mastné kyseliny, glycerol, H3PO4 a dusíkatý derivát
• odvozené od glycerolu – mastná kyselina + alkohol + H3PO4 + něco
a) fosfatidové kyseliny (+ H3PO4)
b) kefalin (+ H3PO4 + ethanolamin) – součást nervové vyšších obratlovců
c) lecithin (+ H3PO4 + chlolin) – součást vaječných buněk
d) fosfatydylinositol (+ H3PO4 + inositol)
e) místo H3PO4 cukr = glykolipid
• odvozené od sfingosinu – sfingosin + mastná kyselina + H3PO4 + něco
a) sfingomyeliny (+ nic)
b) cerebrosidy (+ galaktosa)
c) gangliosidy (+ oligosacharid)
2. sulfatidy – obsahují externě vázanou kyselinu sulfonovou, kde atom S je vázán přímo na C
3. lipamidy – obsahují amidově vázané mastné kyseliny
Aminokyseliny a bílkoviny. Vlastnosti, reakce. Syntéza a struktura bílkovin.
Peptidická vazba.
Aminokyseliny
* = substituční deriváty karboxylových kyselin s aminoskupinou
* základní stavební jednotka bílkovin (20 proteinogenních aminokyselin)
* ve svých molekulách obsahují –COOH (kyselá skupina) a –NH2 (zásaditá skupina) => amfoterní
* příprava:
1. působením NH3 na ( -halogenové kyseliny
2. reakce NH3 s nenasycenými kyselinami
3. redukce nitroskupin
* zdroje: každá bílkovina ať rostlinného nebo živočišného původu je složena z aminokyselin
• dosud nebyl zpracován ekonomický postup vhodného získávání AMK z přírodních zdrojů
* chemické vlastnosti:
• AMK – bezbarvé krystalické látky, jejichž rozpustnost ve vodě závisí hlavně na hydrofobním a
hydrofilním charakteru uhlovodíkového zbytku
• v kyselém prostředí je zhruba výsledný náboj kladný a v zásaditém záporný
• existuje pH, které se nazývá izoelektrický bod, při kterém je aminokyselina navenek neutrální (tzn.
snížená rozpustnost ve vodě a nepohyblivost tohoto iontu ve stejnorodém elektrickém poli)
• mají iontovou skupinu( většinou rozpustné ve vodě, nerozpustné v nepolárních rozpouštědlech
• vysoké teploty tání
• opticky aktivní
• vzájemně se spojují peptidickými vazbami na peptidy a bílkoviny (polykondenzace)
Bílkoviny
* def.: makromolekulární sloučeniny o molární hmotnosti 104 – 106
* biomakromolekulární látky vzniklé polykondenzací 20 ( -L-aminokyselin podle genetické informace
* přítomnost ve všech buňkách, dosud nebyla nalezena žádná forma života, která by neobsahovala
proteiny
* složení – průměrně: 50% C, 24% O, 18% N, 6% H, S, P( dusíkaté organické látky
* globulární – klubíčkaté bílkoviny tvoří pravé roztoky = soly – vzrůstá koncentrace solí( v roztoku
dojde ke ztrátě solvatačního vodného obalu na povrchu molekul bílkovin a bílkovina se vysoluje,
podléhá denaturaci (= inverzibilní porušení terciální struktury, ztráta biochemické aktivity,
odpřírodnění) působením vzrůstající teploty, kyselin, zásad, solí těžkých kovů (proces
denaturace využíván při sterilizaci nástrojů teplem nebo chemikáliemi, při tepelném zpracování
potravin)
* nižší teploty naopak uchovávají strukturu bílkovin – při přechovávání krevních konzerv a orgánů na
transplantaci
* bílkoviny druhově (lidský inzulín je specifický) i funkčně specifické (v lidském těle je 50000 bílkovin
se specifickými fcemi)
* podléhají mikrobiálnímu rozkladu = hnití
* tvoří se v buňkách všech organismů procesem zvaným proteosyntéza podle programu zapsaného ve
struktuře nukleových kyselin
* rozdělení podle hmotnosti na:
a) peptidy (Mn < 10 000)
b) bílkoviny (Mn > 10 000)
* podstata vzniku bílkovin = polykondenzace – musí být dotována energií (v podobě ATP)
R
|
nR – CH – COOH → -[– OC – CH – NH –]-n + nH2O
|
NH2
* aminokyseliny propojeny peptidickou vazbou -[– NH – CO – ]- – má planární strukturu – odlišuje
strukturu bílkoviny
* struktura bílkovin:
a) primární – dána peptidickou vazbou, uspořádáním aminokyselin v polypeptidickém řetězci
O R2
|| |
R1 – CH – C – NH – CH – COOH
|
NH2
b) sekundární – změna řetězce tvorbou druhotných vazeb – jiné než peptidické
• druhotné vazby – vodíkové, iontové, van der Waalsovy
• 2 typy:
α – helix | |
O C
| δ- δ+ |
C = O ∙∙∙∙∙∙ H – N
| |
N C
| |
β – struktura = skládaný list
R1 O
| ||
— HC – C – N – CH –
| \
H R2
:
:
R4 O
| ||
— HC – N – C – CH –
| /
H R3
c) terciální – prostorové uspořádání sekundárních struktur:
1. do tvaru vlákna = fibrilární( značná pevnost, odolnost, nerozpustnost
2. do tvaru klubka = globulární( vazba mezi částmi téhož řetězce( málo pevná, ve vodě
rozpustná
• terciální struktury udržovány 4 druhy vazeb :
• terciální struktura rozhodující pro funkčnost bílkoviny – tvoří charakteristická reakční centra
—— C ——————— C ——————— C ——————— C ——
|| // \ | |
O O O- S CH
: H | :
: | | :
H H – N – H+ S CH
| | | |
—— N ——————— C ——————— C ——————— C ——
vodíkový můstek iontová vazba disulfidický můstek van der Waalsovy síly
(kovalentní vazba) (mezimolekulové síly)
d) kvartérní – vztah mezi několika polypeptidickými řetězci
• vzájemné prostorové uspořádání podjednotek – pouze u bílkovin s vyšší Mr
• bílkoviny jednoduché (tvořené pouze z aminokyselin) – růstový hormon STH, řídící hormon
TTH (štítná žláza)
• bílkoviny složené (bílkovina + cizí složka – tuk(lipoproteiny – přenos cholesterolu v krvi),
sacharid (glykoproteiny – sliny), fosfoproteiny, chromoproteina (obsahují barviva)
* struktury mohou i zanikat – 2 typy:
a) vysolení – působením iontových činidel – vysrážení nerozpustných bílkovinných komplexů;
proces vratný
b) denaturace – rušení struktury působením tepla nebo chemikálie – porušení struktury; proces
nevratný
* biologický význam bílkovin:
a) význam stavební – stavba biologických membrán
b) vlastní výkonná fce:
1. transportní – albumin (transportuje hormony)
2. katalytická – enzymy
3. smyslová – podklad senzorické činnosti – rhodopsin
4. regulační – bílkovinné hormony – somatotropin
5. ochranná – globuliny
6. imunitní – bílkoviny komplementového systému
* rozdělení:
a) podle struktury:
1. fibrilární (vláknité) – stavební fce, kolagen, fibroin
2. globulární (kulovité) – histony, albuminy, globuliny
b) podle chemického složení:
1. jednoduché – obsahují pouze aminokyselinovou složku – albuminy, globuliny
2. složené – aminokyselinová složka + něco
• podle 2. složky rozlišujeme:
a) fosfoproteiny = + H3PO4 – kasein – mléčná bílkovina
b) lipoproteiny = + tukový podíl (lipid) – Rh-faktor
c) glykoproteiny – glykokalix – na buněčných membránách
d) chromoproteiny – obsahují krevní skožku (kov) = melanoprotein – hemoglobin
e) nukleoproteiny = + nukleová kyselina – Sn RNP
Nukleové kyseliny, složky, spojení, struktura, dělení, význam.
* makromolekulární látky, které uchovávají a přenášejí genetickou informaci (nesou informaci pro
průběh všech životních procesů)
* = biomakromolekulární látky vzniklé polykondenzací nukleotidů (řetězení malých molekul na velkou
za vyloučení vody)
* základní složky živých organických soustav (společně s bílkovinami)
* stavební jednotky jsou NUKLEOTIDY – složené z cukru, H3PO4 a dusíkaté báze
* 5 základních dusíkatých bází
adenin guanin uracil thymin cytosin
* typy DNA:
* typy:
1. DNA (DNK) deoxyribonukleová kyselina
• složení:
a) monosacharid (2-deoxy-β-D-ribofuranosa)
b) fosfát (H3PO4)
c) dusíkaté báze: purinové (adenin = A, guanin = G), pyrimidinové (cytosin = C, thymin = T)
• struktura: vždy dvouuhlíkaté šroubovice
• výskyt:
a) tvoří pentlicovité chromozomy v jádře eukaryotních buněk
b) cyklický chromozom prokaryotických buněk
c) v jádře mitochondrií a plastidů
d) centrioly
e) plazmidy
• forma – dvoušroubovice
• fce: uchovávání genetické informace a její předání na potomstvo
2. RNA = ribonukleové kyseliny
• složení:
a) monosacharid (β-D-ribofuranosa)
b) fosfát
c)dusíkatá báze:purinová (A, G), pyrimidinové (C, uracil = U)
• struktura: většinou jednovláknová šroubovice
• výskyt:
a) v jádře buněk
b) v cytoplazmě
c) v drsném ER
d) v ribozónech
• fce: realizace genetické informace proteosyntézou (transkripce, translokace)
• typy RNA:
a) m-RNA (i-RNA) = mesenger (informační) – nese informaci pro syntézu bílkovin
• přepsaná informace z DNA pro primární strukturu bílkovin
• 5 – 10% RNA v buňce
• velká rozmanitost molekul podle délky přenášené
informace
b) t-RNA = transferová (přenosná) – přenos aminokyselin
pro syntézu bílkovin (do ribosomů)
• 10 – 20% RNA v buňce
• nízkomolekulární
• molekuly t-RNA obsahují cca 100 nukleotidů – jejich struktura tvarem připomíná
čtyřlístek
c) r-RNA = ribosomální – součást ribozómů, kde probíhá proteosyntéza
• 50 – 80% RNA v buňce
• vysokomolekulární
• 3 – 4 druhy molekul
• forma - lineární
* některé molekuly se uplatňují samostatně – např. ATP = adenosintrifosfát (jako primární zdroj a
přenašeč energie v buňce)
* struktura nukleových kyselin: a) primární = pořadí nukleotidů v řetězci( zápis genetické informace, genetický kód: 3 nukleotidy = 1 triplet( 1 aminokyselina primární struktura RNA = AGUC
b) sekundární = spojení bází různých řetězců (DNA) nebo částí téhož řetězce (RNA) vodíkovými
vazbami, spojení se tvoří mezi skupinami
• struktura DNA: G(C, A(T, nukleotidy se párují nenáhodně na základě
komplementarity (doplňkovosti) bází, součástí strukturování DNA je
stočení dvouvlákna do pravotočivé šroubovice (Watson-Crickův model),
t-RNA (obdobně i r-RNA) vytváří zdvojením některých částí řetězce
kličky: struktura jetelového listu, kde se párují opět komplementární báze,
jen místo thiminu je zařazen uracil
c) terciální = tvorba superhelixu (nadšroubovice) z dvojité šroubovice DNA
* metabolismus nukleových kyselin:
a) katabolismus – nukleové kyseliny se štěpí postupnou kyselou či enzymatickou hydrolýzou =
nukleová kyselina( nukleotidy( nukleosidy (a fosfáty)(pentosy (a báze)
b) anabolismus: DNA se tvoří procesem zdvojení = replikace metodou zipu: dvouvláknová
šroubovice se rozrušením H-vazeb od jednoho konce rozevře a ke každému původnímu vláknu
(matrici) se dotvoří z volných nukleotidů pomocí enzymu DNA-polymerasy druhý řetězec na
základě komplementarity bází, DNA + n nukleotidů + m ATP( DNA-polymerasa(
2DNA + (n-1)H2O + m (ADP+P) – polykondenzace a endotermický (spotřebovává vázanou
ATP) • RNA se tvoří přepisem = transkripce z DNA
n (ribo)nukleotidy + m ATP( RNA-polymerasy, matice DNA(RNA + (n-1)H2O + m (ADP+P)
* nukleosid – báze spojená s cukernou složkou a vytváří N-glykosidy
* nukleotidy – vznikají esterifikací cukerné složky těchto nukleosidů kyselinou trihydrogenfosforečnou
Monosacharidy. Dělení, typy, význam, příklady.
* sacharidy = polyhydroxyaldehydy nebo polyhydroxyketony
* nejrozšířenější organické látky, tvoří největší podíl organické hmoty na Zemi
* epimery – sacharidy, které se liší pouze konfigurací na jediném C atomu
* monosacharidy s pětičetným cyklem = furanosy a se šestičetným cyklem = pyranosy
* fce:
a) zdroj energie (škrob, glykogen)
b) stavební fce – součást glykoproteidů a glykolipidů
Monosacharidy
* základní stavební jednotka oligosacharidů a polysacharidů
* bezbarvé, krystalické, ve vodě dobře rozpustné, sladce chutnající sloučeniny
* monosacharidy = monocyklické poloacetaty hydroxyaldehydů (aldosy) a hydroxyketonů (ketosy)
* vlastnosti:
a) s oligosacharidy společné označení cukry, glycidy
b) bezbarvé, krystalické, sladké, ve vodě dobře rozpustné
c) redukční schopnosti (podmíněny volným poloacetalovým hydroxylem)
d) opticky aktivní – izomerie optická (prstorová = chirálních uhlíků)
e) při měření optické aktivity polarimetrem se projevuje jev Mutarotace = postupné ustalování
rovnováhy ve směsi optických izomerů po rozpuštění ve vodě (u glukosy je 16 optických izomerů)
f) zahříváním se rozkládají = karamelizují
g) reaktivita monosacharidů:
1. oxidačně redukční reakce
2. esterifikace – reakce monosacharidu s kyselinou( vzniká bohatý zdroj energie, molekuly se
obohatí energií
* monosacharidy:
a) triosy: v přírodě se vyskytují ve fosfatové podobě (jako estery H3PO4) v metabolismu sacharidů
• D-glyceraldehyd• dihydroxyaceton
b) pentosy:• (-D-ribosa • 2-deoxy-D-ribosa • L-arabinosa – základ veškerých glykosidů, hemicelulos (složka dřeva), klovatin, bakteriálních polysacharidů
• D-xylosa : základ mnoha polysacharidů
c) hexosy:
• D-glukosa = hroznový cukr, nejčastější cukr – v plodech, rostlinných šťávách, medu = invertní
cukr: glukosa a fruktosa 1:1, je v krvi živočichů (u člověka 1g/1l krve), v moči
při cukrovce, stáčí rovinu polarizovaného světla silně vpravo, je pravotočivá, vznik –
zelené rostliny tvoří glukosu fotosyntézou, živočichové získávají glukosu
enzymatickou hydrolýzou oligo- a polysacharidů
◦ použití: okamžitý zdroj energie v organismech, roztok glukosy využíván k umělé
nitrožilní výživě
◦ při 200°C karamelizuje( k barvení lihovin (rum)
◦ podléhá alkoholovému kvašení( výroba lihu
◦ k výrobě glycerolu, acetonu, kyseliny citrónové
• D-galaktosa – součást disacharidu • D-mannosa = součást polysacharidů
laktosy v mléce v buněčné stěně kvasinek, semenech palem,
luskách svatojánského chleba
• D-fruktosa = ovocný cukr – v ovoci, medu, součást disacharidu sacharosy, nejsladší cukr, stáčí
rovinu polarizovaného světla silně vlevo
Disacharidy. Oligo- a polysacharidy. Význam, příklady.
Disacharidy
* vznikají spojením dvou molekul monosacharidů za odštěpení molekuly vody
* ke spojení může dojít:
a) poloacetátový hydroxyl jedné molekuly monasacharidu se spojí s poloacetátovým hydroxylem
druhé molekuly – tzv. neredukující disacharidy
• sacharosa: sladidlo, přísada do různých léků
◦ řepný cukr, třtinový cukr = získává se z bulev cukrovky nebo stonků třtiny cukrové
◦ k výrobě glukosy a fruktosy
◦ nejběžnější sladidlo
b) poloacetátový hydroxyl jedné molekuly monosacharidu se spojí s některým alkoholickým
hydroxylem – tzv. redukující disacharidy
• maltosa = sladový cukr
◦ vzniká enzymatickou hydrolýzou škrobu při sladování ječmene a dál se štěpí enzymem
maltasou na glukosu, která se zkvašuje na ethanol: škrob v obilkách ječmene(
+ amylasa( maltosa( + maltasa( glukosa( + pivní kvasinky( ethanol v pivu
• laktosa = mléčný cukr – obsažen v mléce savců (kravské 4 – 5%, mateřské 6 – 7%)
◦ získává se ze syrovátky
◦ málo rozpustné ve vodě
◦ vzniká kondenzací (-D-glukopyranosy s (-D- galaktopyranosou
Polysacharidy
* nejrozšířenější skupina sacharidů
* ke spojení molekul monosacharidů dochází vazbou poloacetátového hydroxylu s hydroxylem
alkoholickým
* stavební jednotky: D-glukosa, D-galaktosa, D-fruktosa, L-galaktosa
* rozdělení:
a) stavební polysacharidy
• celulóza: základní strukturní jednotka celulosy = disacharid celobiosa
β-1, 4-D-glukopyranosyl-D-glukopyranosa
◦ hlavní stavební složka vyšších rostlin
◦ v přírodě – čistá bavlna – ve dřevě doprovázena ligninem a hemicelulosami
◦ buničina = surová celulosa – surovina pro papírenský a textilní průmysl
◦ hydroxylové skupiny v makromolekulách celulosy lze částečně substituovat – např.
esterifikací nebo etherifikací
◦ acetylací celulosy se získávají její acetáty – surovina pro výrobu acetátového hedvábí
◦ nitrací celulosy se získávají nitráty – důležité výbušniny a suroviny pro výrobu celofánu a
celuloidu
◦ nerozpustáý ve vodě
◦ působením minerální kyseliny se štěpí na D-glukózu
• pektiny: obsaženy ve střední lamele nezralých plodů
◦ makromolekuly složeny především z molekul kyselin D-galaktrových
◦ výplně mezibuněčných prostor plodů vyšších rostlin
◦ želatinační schopnosti( výroba džemů a marmelád
b) zásobní polysacharidy – rozpustné ve vodě
• škrob – základní stavební a fční jednotkou je α-D-glukopyranosa
◦ v rostlinách ve formě škrobo
Vloženo: 24.06.2009
Velikost: 1,22 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu ACA03E - Chemie organická
Reference vyučujících předmětu ACA03E - Chemie organická
Reference vyučujícího Ing. CSc. Vladimír Pivec
Podobné materiály
- ASA17E - Chov skotu a ovcí - Vypracované otázky
- ETA05E - Informatika - vypracovane otazky
- ETA05E - Informatika - vypracovane otazky informatika
- AEA09E - Zoologie - Vypracované otázky STRUNATCI
- AEA09E - Zoologie - Vypracované otázky BEZOBRATLÍ
- AEA09E - Zoologie - vypracované otázky PRVOCI
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - Vypracované otázky
- ACA05E - Biochemie - Vypracované otázky
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - vypracované otázky-59)
- AEA03E - Parazitologie - vypracované otázky
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otazky-vypracovane
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - Vypracované okruhy na Pícniny
- AVA12E - Základy porodnictví - vypracované otázky
- AAA10E - Základy meteorologie a klimatologie - Otázky ze zkoušky
- AAA14E - Základní agrotechnika a herbologie - Otázky zkouška
- ABA06E - Základy fyziologie rostlin - Otázky zkouška
- AHA09E - Agrochemie - Otázky z testu
- APA12E - Pedologie pro zahradníky - Otázky ze zkoušky
- EEA08E - Základy podnikové ekonomiky - Otázky zkouška
- ETA05E - Informatika - Otázky ke zkoušce.doc
- ETA05E - Informatika - Otázky ke zkoušce
- ABA05Z - Botanika - Botanika zápočet otázky.doc
- AAA23E - Základy agroekologie - otazky agroekologie
- AAA23E - Základy agroekologie - Otazky agroekologie Jirka
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - otázky k ústní zkoušce
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - zkouškové otázky
- ADA19E - Chov prasat I. - otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - vypracov. otázky
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - zkouskove otazky genetika
- ETA05E - Informatika - otázky
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - otazky mikro
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - otazky_mikro
- AEA09E - Zoologie - otázky zoo 2
- AEA09E - Zoologie - otazky zoo 3
- AEA09E - Zoologie - otazky ze zoologie 1
- AEA09E - Zoologie - Nove zkouskove otazky ZOO
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - chovzvirat-otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otázky zootechnika
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otazky k chovu
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - postacujuce otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otázky
- ACA03E - Chemie organická - otázky, odpovědi
- AEA09E - Zoologie - otázky zoologie
- ABA05E - Botanika - zkouškové otázky
- AVA15E - Morfologie hospodářských zvířat - zkouškové otázky
- AKA06E - Výživa zvířat - otázky ke zkoušce
- ASA03E - Chov skotu - zpracované otázky
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otázky ze zkouškového testu
- AVA10E - Praktická anatomie zvířat - zpracované otázky
- ARA28E - Fyto 2 - otázky
- ARA28E - Fyto 2 - otázky ke zkoušce
- ARA28E - Fyto 2 - otázky fyto 2
- AGA11E - Etika chovu a etologie zvířat - testové otázky
- ASA09E - Chov koní - ZKOUŠKOVÉ OTÁZKY
- ASA25E - Chov koní - ¨zkouškové otázky
- AGA18E - Etologie zvířat - Zkouškové otázky
- AGA18E - Etologie zvířat - otázky ke zkoušce
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - Zkouškové otázky
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - Otázky-výživa
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - otázky pícninářství
- AEA03E - Parazitologie - otázky
- AEA03E - Parazitologie - otázky 2
- AEA03E - Parazitologie - otázky 3
- AVA22E - Anatomie HZ se základy histologie a embryologie - zkouškové otázky
- AVA10E - Praktická anatomie zvířat - otazky
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otazky
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - otazky
- AEA25E - Zoologie bezobratlých - otazky bezobr.
- AEA25E - Zoologie bezobratlých - otazky
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky obr.
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky obojzivelnici a plazi
- AEA26E - Zoologie obratlovců - vypracovany otazky
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky
- AKA06E - Výživa zvířat - Otázky ze zkoušky z výživy
- AKA06E - Výživa zvířat - otazky_ke_zkousce
- AEA30E - Základy hydrobiologie - Otázky - Varianta B
- AEA09E - Zoologie - Zpracované otázky - prvoci
- AEA09E - Zoologie - Zpracované otázky - bezobralí
- AEA09E - Zoologie - Zpracované otázky - obratlovci (nedokončeno)
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - testove otazky
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - Otázky ke zkoušce
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - Otazky HUMPOLEC
- AKA05E - chov koní - ¨zkouskove_otazky
- AKA05E - chov koní - OTAZKY Z CHOVU
- AKA05E - chov koní - vyprac.otázky
- AKA05E - chov koní - ZKOUSKOVE OTAZKY
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - otazky picko
- ASA27E - Technika chovu koní - vyprac.otázky
- AMA05E - Mikrobiologie a biotechnologie - otázky II.zkouškového testu
- EJA74E - Právo a životní prostředí - Zkouškové otázky
- ARA98E - Zemědělské poradenství - Testové otázky
Copyright 2024 unium.cz