- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Vypracované otázky
ACA03E - Chemie organická
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Ing. CSc. Vladimír Pivec
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál• tt vždy vyšší než u homologických uhlovodíků, ale menší než u alkoholů
• při teplotě několika set stupňů se rozkládají
• za normálních podmínek elektricky nevodivé
a) aldehydy -al
• nejnižší aldehyd plyn, vyšší aldehydy kapaliny, težší aldehydy (od 20C), pevné látky
• nižší aldehydy zapáchají
• vyšší aldehydy příjemně voní
• do 4C rozpustné v H2O, od 15C nerozpustné
• obvykle polární
• nestálé, velice často podléhají oxidacím
• v přírodě:
◦ jednoduché aldehydy spíše výjimečně – nestálé
◦ výjimkou je sacharid obsahující aldehydickou skupinu, fce je stálá
b) ketony -on
• nejnižší keton kapalina, vyšší ketony (od 10C) pevné látky
• nižší ketony zapáchají
• vyšší ketony příjemně voní
• většinou všechny v H2O nerozpustné
• obvykle nepolární
• v přírodě:
◦ přírodní výskyt bohatý a častý
◦ existují cyklické i necyklické, z přírody se nedají izolovat, jedině suchou destilací dřeva
(zahřátím za nepřístupu vzduchu)
☼ chemické vlastnosti:
• podmíněny přítomností karbonylové skupiny→ vykazuje – I-efekt, ale +M-efekt
• reaktivita aldehydů a ketonů: formaldehyd > vyšší aldehydy > ketony
• příprava:
◦ oxidace sekundárních alkoholů, lze i vzduchem na katalyzátoru, např. octan vápenatý,
zahřátím se uvolní CaCO3, zbude aceton
◦ oxidací uhlovodíků
◦ hydrolýzou alkinů
◦ tepelným rozkladem vápenatých solí karboxylových kyselin
☼ charakter vazby C = O: vazba polární, kovalentní a nenasycená, vzniká sdílením 2 e- párů
☼ reakce karbonylových sloučenin:
a) kysele katalyzovaná aldolizace – reakce alespoň 2 molekul aldehydů nebo ketonů
v přítomnosti protonu za vzniku n-karbonylu (nasycený karbonyl)
H+
2R2 – CH2 – CH2 – CHO ─→ (R2 – CH = CH – CHO)2
H2O
b) aldolová kondenzace – reakce alespoň 2 molekul ketonů nebo aldehydů v bazickém
prostředí za vzniku hydroxykarboxylové sloučeniny
OH-
1) CH3 – CHO ─→ CH2- – CHO
– H2O
H
| δ+ δ-
2) CH3 – C = O ─→ CH3 – CH – O-
↑ |
CH2- – CHO CH2 – CHO
__
| O | -
| aldol
3) CH3 – CH –CH2 – CHO + H2O → CH3 – CH – CH2 – CHO + OH-
|
OH
c) poloacetalizace – reakce karbonylové sloučeniny s alkoholem za vzniku hydroxyetheru
O OR‘
|| |
R – C + R’OH → R – C – OH
| |
R R poloacetál
• acetalizace – reakce 2 molekul alkoholu s karbonylovou sloučeninou za vzniku
diethyletheru
R1 OR‘
| |
C = O + 2R’OH → R1 – C – OR‘ + H2O
| |
R2 R2 acetál
d) oxidace – za normálních podmínek oxidují pouze aldehydy za vzniku karboxylových kyselin
R – CHO + (O) → R – COOH
R2CO + (O) → neprobíhá
e) redukce – redukovatelné oda dva za vzniku:
1) u aldehydů → primární alkoholy
R – CHO + H2 → RCH2OH
2) u ketonů → sekundární alkoholy
H
|
R2CO + H2 → R – C – R
|
OH
☼ zástupci:
• formaldehyd – (aldehyd kyseliny mravenčí) – plyn štiplavého zápachu
• vyrábí se oxidací methanolu nebo redukcí kyseliny mravenčí
• použití – jako konzervační prostředek (40%-ní roztok) = formalín
- zavádění jednotlivých zbytků do organických sloučenin → Mannichova reakce
- výroba výbušnin (semtex, hexogen)
• acetaldehyd – (aldehyd kyseliny octové) – kapalina, zapáchá po octu
• vyrábí se hydrolýzou acethylenu nebo oxidací ethanolu
• použití – výroba tuhého lihu (pepo)
H
|
nCH3 – CHO → –[– C – O – ]–
| n
CH3
• acetaldehyd může trimerovat → fixační činidlo paraldehyd
• výroba kyseliny trichloroctové – využití v organické syntéze
• benzaldehyd – (aldehyd kyseliny benzolové) – kapalina
CHO
CH2OH
- H2O
+ (O)
• výroba kyseliny benzolové, esencí (vanilin), kyseliny skořicové
• aceton – (dimethylketon) – kapalina
CH3 – C – CH3 • vyrábí se oxidací kumenu
|| • použití – rozpouštědlo
O - příprava brom- a jodacetonu
- výroba některých derivátů
- odlakovače na nehty apod.
• cyklohexanon – kapalina, vyrábí se mírnou oxidací hexanolu
Karboxylové kyseliny. Vlastnosti, reakce, příklady a význam.
* def.: organické látky obsahující ve svých molekulách -COOH
* obecný vzorec: R – COOH
☼ názvosloví:
a) prefixové: karboxy- + zakončení uhovodík
b) sufixové: zakončení -ová + v kmeni názvu uhlovodík
-karboxylová + v kmeni názvu uhlovodík o jednotku kratší (karboxylová pro
cyklické)
COOH – CH2 – CH3 propanová kyselina; ethankarboxylová kyselina
☼ fyzikální vlastnosti:
• nižší – kapaliny, dobře rozpustné v H2O
• vyšší – pevné látky, nerozpustné v H2O
• bezbarvé
• vysoké teploty tání a varu (díky vodíkovým vazbám inter- i intramolekulovým)
• elektricky vodivé
• hustota > 1
☼ chemické vlastnosti:
• podmíněny karboxylovou skupinou – kombinuje 2 fce – hydroxylovou (alkoholovou) a
karbonylovou (CO skupinu) => podmiňují všechny reakce jako aldehydy, ketony a alkoholy
☼ reakce:
a) nukleofilní substituce = esterifikace
R – COOH + R1OH → RCOOR1 + H2O
ester
b) elektrofilní substituce = neutralizace
__
| O | -
| __
R – C = O |
↕
O
∕∕ __
R – C – O | - + H+
↕ disociace sůl
R – COOH + MOH → R – COOM + H2O
c) hydrolýza esterů – bazicky (OH-) nebo acidicky (H3O+)
RCOOR1 + H2O → nereaguje !!! estery v H2O nerozpustné
d) dekarboxylace – redoxní děj, při kterém dochází k odštěpování CO2, provádí
se za zvýšené teploty působením směsi NaOH a CaO
∆T, NaOH + CaO
CH3COOH → ↑CH4 + CO2
malé ∆T
CH3(COOH)2 → CH3COOH + ↑CO2
e) redukce – provádí se komplexními hydridy – schéma:
R – COOH + LiAlH4 → R – CH2 – OH
☼ zástupci:
♠ jednosytné kyseliny
♦ kyselina mravenčí HCOOH (A. formicum)
• kapalina štiplavého zápachu (viz. formaldehyd)
• vyrábí se působením CO pod tlakem na NaOH
∆P
a) NaOH + CO → HCOONa mravenčan
b) HCOONa + H3O+ → HCOOH + Na+ + H2O
• použití – redukční činidlo, leptání skla, její deriváty v potravinářství
♦ kyselina octová CH3COOH (A. aceticum)
• kapalina štiplavého zápachu
• výroba – kvašením cukrů nebo katalytickou oxidací acetaldehydu nebo ethanolu
• použití – v potravinářství, v lékařství (soli)
♦ kyselina propionová – 3C (A. propionicum —
♦ kyselina máselná – 4C (A. butyricum) |
♦ kyselina valerová – 5C (A. valericum) |
♦ kyselina kapronová – 6C > + 1C, 2C = těkavé mastné
♦ kyselina pelargová – 7C | kyseliny VFA
♦ kyselina kaprylová – 8C | (Voletaile Faty Acid)
♦ kyselina kaprinová – 10C —————————
♦ kyselina laurová – 12C
♦ kyselina miristová – 14C
♦ kyselina palmitová – 16C
♦ kyselina stearová – 18C
♦ kyselina arachová – 20C
♠ vícesytné kyseliny
♦ kyselina šťavelová (COOH)2 (A. oxalis)
• bílá, krystalická, jedovatá látka
• vyrábí se z mravenčanů za zvýšené teploty (elektrolytická oxidace)
a) 2HCOONa → (COONa)2 + ↑H2
b) (COONa)2 + 2H+ → (COOH)2 + 2Na+
• použití – laboratorní zdroj CO2, v analytické chemii – standardní roztok
♦ kyselina malonová CH2(COOH)2
• výroba substituční reakcí z halogenů
• pevná krystalická látka
• použití – zdroj CO2, v podobě diethylesteru při maloesterové syntéze
(vznik látek o 2 – 4C delší)
♦ kyselina jantarová – 4C (A. succinicum)
♦ kyselina glutarová – 5C
♦ kyselina adipová – 6C (A. adipicum)
♦ ftalové kyseliny = benzendikarboxylové kyseliny
• výroba – oxidací xylenů manganistanem
• použití na výrobu polymerů (polykondenzátů)
♦ všechny významné biogenní kyseliny (patří mezi dvojsytné)
♦ kyselina citronová – trojsytná
♠ nenasycené kyseliny
♦ kyselina akrylová: CH2 = CH – COOH
♦ kyselina olejová: C18: 2 Δ 9
♦ kyselina linolová: C18: 2 Δ 9,12
♦ kyselina linolenová: C18: 2 Δ 9, 12,15
☼ fční deriváty:
• halogenidy
• amidy
• anhydridy
• estery
• nitriny
☼ substituční deriváty:
• amino-
• halogen-
• hydroxo-, …
Funkční a substituční deriváty karboxylových kyselin. Vlastnosti, reakce, příklady a význam.
* organické látky vznikající:
a) náhradou 1 nebo více atomů H v postranním řetězci za jiné atomy nebo skupiny atomů→
substituční deriváty karboxylových kyselin R – CH – COOH
|
Z
b) náhradou -OH skupiny v karboxylové skupině→ fční deriváty
R – CH2 – COZ
▲ fční deriváty
☼ názvosloví:
a) triviální – latinský název kmenové sloučeniny + příslušné zakončení podle typu; acetanhydrid,
formamid
b) systematické – opisem – podstatné jméno nese název derivátu + zakončení přídavným jménem –
jméno mateřské kyseliny
☼ fyzikální vlastnosti:
• kapaliny nebo pevné látky
• obvykle charakteristický zápach
• většina v H2O (polární) rozpustná, kromě esterů, v nepolárních obráceně
• hustota větší než 1 (pouze u nejnižších je menší než 1)
• teplota tání a varu vyšší než u mateřských kyselin
• za normálních podmínek elektricky nevodivé, ale za jistých podmínek vodivé být mohou
☼ chemické vlastnosti – podstupují reakce odpovídající fční skupině (podstupují všechny reakce
jako karboxylová kyselina) + nukleofilní adici – podmíněno -I-efektem a +M-efektem
ester -ROH -1 = o 1 C méně
a) R-1 – CH2 – COOR‘ + OR- → R-1 – CH- – COOR‘
__
| O | H
\ ∕
C – R‘‘
|
b) R-1 – CH- – COOR‘ + R‘‘ – CHO → R-1 – CH – COOR‘
-OR-
c) R-1 – CH – COOR‘ + ROH → R-1 – CH – COOR‘
| |
CH C – R‘‘
∕ \ ∕ \
| O | R‘‘ H OH
☼ klasifikace fčních derivátů:
a) halogenidy R – COX
• kapaliny
• vznikají z karboxylových kyselin reakcí s chloridy fosforu (nejčastěji)
R – COOH + PX3 → R – COX + P(OH)3
• zástupci:
♦ acetylchlorid CH3 – COCl – výroba derivátů kyseliny octové, acetylační činidlo
b) anhydridy (RCO)2O
• pevné látky
• vznikají za zvýšené teploty hydratací
∆T, -H2O
2 RCOOH → (RCO)2O
• zástupci:
♦ acetanhydrid CH3COOCOCH3 – výroba z ketenu reakcí s kyselinou octovou
keten
CH2 = C = O + CH3COOH → CH3COOCOCH3
• použití – jako rozpouštědlo, acetylační činidlo, sušidlo
c) amidy R – CONH2
• kapalné i tuhé
• výroba:
a) dehydratací amonných solí karboxylovou kyselinou
∆T, -H2O
RCOONH4 → RCONH2
b) z acethalogenidů nukleofilní substitucí čpavkem RCOX + NH3 → RCONH2 + HX
• zástupci:
♦ formamid HCONH2 – průmyslové rozpouštědlo
d) estery R – COOH
• kapaliny
• vznikají esterifikací za zvýšené teploty
∆T
RCOOH + R’OH → RCOOR‘ + H2O
• zástupci:
♦ ethylester kyseliny mravenčí HCOOC2H5 – potravinářský průmysl (rumová esence)
e) nitrily RCN
• kapaliny
• vyrábějí se úplnou dehydratací amonných solí
hodně velká T, -2H2O
R – COONH4 → RCN
• zástupci:
♦ akrylonitril CH2 = CH – CN
▲ substituční deriváty
a) halogenkyseliny R – CH – COOH
|
X
• výroba obvykle nukleofilními adicemi na nenasycené prekursory (předchůdce molekul)
R – CH = CH – COOH + HX → R – CH2 – CH – COOH
|
X
• zástupci:
♦ kyselina chloroctová – jedovatá kapalina, používána k acidifikaci okolí
b) oxokyseliny R – C – COOH
||
O
• pevné látky
• výroba z halogenkyselin nukleofilní substitucí, následuje oxidace
• zástupci:
♦ kyselina pyrohroznová CH3COCOOH – metabolický produkt anaerobního odbourávání
cukrů a meziprodukt aerobního
c) hydroxykyseliny R – CH – COOH
|
OH
• pevné látky i kapaliny
• výroba nukleofilní substitucí halogenkyselin nebo adicemi nenasycených kyselin
• zástupci:
♦ kyselina mléčná CH3 – CH – COOH – kapalina, metabolický produkt kvašení,
| meziprodukt cukerného metabolismu
OH
• pokud jsou -OH skupiny v jiné poloze než α, může docházet k esterifikacím a vzniku laktonů
(vnitřní cyklické estery)
d) aminokyseliny R – CH – COOH
|
NH2
• pevné látky
• opticky aktivní
• konfiguračně L R
|
H2N – C – H
L |
COOH
• připravují se nukleofilní substitucí halogenkyselin nebo aminací oxokyselin
• zástupci:
♦ alanin CH3 - důležitý pro tvorbu kyseliny pyrohroznové, metabolismus cukrů,
| syntézu NK a alkaloidů
H2N – C – H
|
COOH
Lipidické sloučeniny – tuky, vosky. Vlastnosti, reakce, příklady a význam.
* lipidy = estery vyšších karboxylových (mastných) kyselin a alkoholů, tvoří se v tělech rostlin,
živočichů i mikroorganismů
• vyšší mastná kyselina – látka, která má 8 a více C a COOH
• v molekule mají esterickou vazbu a lze je hydrolýzou štěpit na kyseliny a alkohol
* fce:
a) stavební součást buněčných membrán (fosfolipidy)
b) tepelná izolace organismů (podkožní tukové vazby)
c) mechanická a tepelná ochrana orgánů
d) zásoba a zdroj energie (olejové kapénky v buňkách, tuková tkáň)
* vlastnosti:
a) ve vodě nerozpustné – hydrofóbní povaha (+ u biomembrán)
b) rozpustné v organických rozpouštedlech (benzín)
c) fungují jako rozpouštědla některých nepolárních látek v organismech (vitamíny A, D, E, K,
hormony)
d) lehčí než voda
* rozdělení:
a) jednoduché lipidy
1. tuky (acylglyceroly) – estery vyšších mastných kyselin a trojsytného alkoholu (glycerolu)
• v tucích (přírodních) můžeme najít volné mastné kyseliny, steroidní sloučeniny
(cholesterol), stopy barviv, proteinové partie
• podle množství esterifikovaných skupin –OH glycerolu rozlišujeme:
a) monoacylglyceroly
b) diacylglyceroly
c) triacylglyceroly
• mastné kyseliny vázané v tuku nemusí být vždy stejné:
1. nasycené – jsou příčinou větší stability a vyšších bodů tání lipidů
◦ laurová – 12C◦ myristová – 14C
◦ palmitová – 16C◦ stearová – 18C
2. nenasycené – esenciální, musí být v potravě, protože je člověk nedokáže sám
syntetizovat
◦ akrylová: CH2 = CH – COOH
◦ olejová: C18: 2 Δ 9
◦ linolová: C18: 2 Δ 9,12
◦ linolenová: C18: 2 Δ 9, 12,15
• podle zastoupení mastných kyselin mohou mít tuky různá skupenství:
a) tuky pevné – loje – obsahují nasycené i nenasycené mastné kyseliny
b) tuky polotekuté – sádla – obsahují nasycené i nenasycené mastné kyseliny
c) tuky tekuté – oleje – obsahují převážně nenasycené mastné kyseliny
• získávání tuků: z tukových tkání živočichů – škvařením, vytavením, lisováním, extrakcí
organickými rozpouštědly, oleje ze semen rostlin
• reakce:
1. hydrolýza
a) kyselá a neutrální ( glycerol + směs mastných kyselin
b) alkalická ( glycerol + soli mastných kyselin = mýdla (zmýdelňování)
CH2 – OCORCH2 – OH
| |
CH – OCOR + 3NaOH → CH – OH + 3RCOONa
| |
CH2 – OCOR CH2 – OH
triacylglycerol sůl glycerol mýdlo
• mýdla vápenatá, zinečnatá, lithná, hlinitá a hořečnatá – významné součásti
mazacích tuků, používaných ve strojírenství
• mýdla manganatá a chromitá – používána jako průmyslové katalyzátory
2. oxidační polymerace olejů – reakce dvojných vazeb – dochází k propojování
• z tekuté látky se stává pryskyřičně sklovitá látka
• makromolekulární charakter
... CH = CH ... :
O2 → O
... CH = CH ... |
... CH – CH ...
|
O
|
... CH – CH ...
|
O
:
3. katalytická hydrogenace olejů = ztužování – přeměna nenasycených kyselin v tucích
na kyseliny nasycené – bod tání (tuhnutí) se natolik zvýší, že je při
standardní pokojové teplotě tuhý
... CH = CH ... + H2 → ... CH2 – CH2 ...
• produkt ale většinou neodpovídá přírodním tuhým tukům, protože neobsahuje ani
část nenasycených kyselin
• ztužením tuku se zvýší jeho odolnost proti oxidačním a jiným rozkladným
procesům
• rostlinné pokrmové tuky
4. žluknutí = oxidační štěpení nenasycených mastných kyselin ( nižší kyslíkaté
deriváty (proces nevratný) – aldehydy, ketony a kyseliny
2. vosky – směsi esterů vyšších mastných kyselin a vyšších jednosytných alkoholů
R1 – CO – O – R2 R1 = 15 – 33C R2 = 28 – 33C
Vloženo: 24.06.2009
Velikost: 1,22 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu ACA03E - Chemie organická
Reference vyučujících předmětu ACA03E - Chemie organická
Reference vyučujícího Ing. CSc. Vladimír Pivec
Podobné materiály
- ASA17E - Chov skotu a ovcí - Vypracované otázky
- ETA05E - Informatika - vypracovane otazky
- ETA05E - Informatika - vypracovane otazky informatika
- AEA09E - Zoologie - Vypracované otázky STRUNATCI
- AEA09E - Zoologie - Vypracované otázky BEZOBRATLÍ
- AEA09E - Zoologie - vypracované otázky PRVOCI
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - Vypracované otázky
- ACA05E - Biochemie - Vypracované otázky
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - vypracované otázky-59)
- AEA03E - Parazitologie - vypracované otázky
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otazky-vypracovane
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - Vypracované okruhy na Pícniny
- AVA12E - Základy porodnictví - vypracované otázky
- AAA10E - Základy meteorologie a klimatologie - Otázky ze zkoušky
- AAA14E - Základní agrotechnika a herbologie - Otázky zkouška
- ABA06E - Základy fyziologie rostlin - Otázky zkouška
- AHA09E - Agrochemie - Otázky z testu
- APA12E - Pedologie pro zahradníky - Otázky ze zkoušky
- EEA08E - Základy podnikové ekonomiky - Otázky zkouška
- ETA05E - Informatika - Otázky ke zkoušce.doc
- ETA05E - Informatika - Otázky ke zkoušce
- ABA05Z - Botanika - Botanika zápočet otázky.doc
- AAA23E - Základy agroekologie - otazky agroekologie
- AAA23E - Základy agroekologie - Otazky agroekologie Jirka
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - otázky k ústní zkoušce
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - zkouškové otázky
- ADA19E - Chov prasat I. - otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - vypracov. otázky
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - zkouskove otazky genetika
- ETA05E - Informatika - otázky
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - otazky mikro
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - otazky_mikro
- AEA09E - Zoologie - otázky zoo 2
- AEA09E - Zoologie - otazky zoo 3
- AEA09E - Zoologie - otazky ze zoologie 1
- AEA09E - Zoologie - Nove zkouskove otazky ZOO
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - chovzvirat-otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otázky zootechnika
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otazky k chovu
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - postacujuce otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otázky
- ACA03E - Chemie organická - otázky, odpovědi
- AEA09E - Zoologie - otázky zoologie
- ABA05E - Botanika - zkouškové otázky
- AVA15E - Morfologie hospodářských zvířat - zkouškové otázky
- AKA06E - Výživa zvířat - otázky ke zkoušce
- ASA03E - Chov skotu - zpracované otázky
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otázky ze zkouškového testu
- AVA10E - Praktická anatomie zvířat - zpracované otázky
- ARA28E - Fyto 2 - otázky
- ARA28E - Fyto 2 - otázky ke zkoušce
- ARA28E - Fyto 2 - otázky fyto 2
- AGA11E - Etika chovu a etologie zvířat - testové otázky
- ASA09E - Chov koní - ZKOUŠKOVÉ OTÁZKY
- ASA25E - Chov koní - ¨zkouškové otázky
- AGA18E - Etologie zvířat - Zkouškové otázky
- AGA18E - Etologie zvířat - otázky ke zkoušce
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - Zkouškové otázky
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - Otázky-výživa
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - otázky pícninářství
- AEA03E - Parazitologie - otázky
- AEA03E - Parazitologie - otázky 2
- AEA03E - Parazitologie - otázky 3
- AVA22E - Anatomie HZ se základy histologie a embryologie - zkouškové otázky
- AVA10E - Praktická anatomie zvířat - otazky
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otazky
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - otazky
- AEA25E - Zoologie bezobratlých - otazky bezobr.
- AEA25E - Zoologie bezobratlých - otazky
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky obr.
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky obojzivelnici a plazi
- AEA26E - Zoologie obratlovců - vypracovany otazky
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky
- AKA06E - Výživa zvířat - Otázky ze zkoušky z výživy
- AKA06E - Výživa zvířat - otazky_ke_zkousce
- AEA30E - Základy hydrobiologie - Otázky - Varianta B
- AEA09E - Zoologie - Zpracované otázky - prvoci
- AEA09E - Zoologie - Zpracované otázky - bezobralí
- AEA09E - Zoologie - Zpracované otázky - obratlovci (nedokončeno)
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - testove otazky
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - Otázky ke zkoušce
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - Otazky HUMPOLEC
- AKA05E - chov koní - ¨zkouskove_otazky
- AKA05E - chov koní - OTAZKY Z CHOVU
- AKA05E - chov koní - vyprac.otázky
- AKA05E - chov koní - ZKOUSKOVE OTAZKY
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - otazky picko
- ASA27E - Technika chovu koní - vyprac.otázky
- AMA05E - Mikrobiologie a biotechnologie - otázky II.zkouškového testu
- EJA74E - Právo a životní prostředí - Zkouškové otázky
- ARA98E - Zemědělské poradenství - Testové otázky
Copyright 2024 unium.cz