- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Vypracované otázky
ACA03E - Chemie organická
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Ing. CSc. Vladimír Pivec
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálUhlovodíky a jejich dělení. Výskyt uhlovodíků v přírodě resp. v živých organismech.
* uhlovodíky = sloučeniny složené z C a H
a) acyklické = alifatické
b) cyklické
* dělení podle druhu vazeb
a) nasycené uhlovodíky = alkany, cykloalkany
* výlučná přítomnost jednoduchých ( vazeb
* alkany obecný vzorec: CnH2n+2
* cykloalkany – obecný vzorec: CnH2n
* nasycené sloučeniny C a H = obsahují pouze jednoduché vazby (nepolární – reakce mají radikálový
charakter)
* mají 4 rovnocenné vazby, liší se o CH2
* bezbarvé, ve vodě nerozpustné, plynné, tuhé a kapalné
* přírodní zdroj – ropa, zemní plyn
* fyzikální vlastnosti:
• závisí na počtu C v řetězci a na jeho rozvětvení
• s rostoucím počtem C se zvyšuje bod varu
• podle počtu C:
1 – 4 = plyny – bez zápachu
5 – 17 = kapaliny – charakteristický zápach (viz benzín)
18 a více = pevné látky – bez zápachu, málo těkavé
• bezbarvé látky
• cyklické uhlovodíky – vyšší bod varu
• nerozpustné v H2O
• mírně narkotické účinky
• všechny hořlavé, ve směsi se vzduchem výbušné
• při hoření alkanů vzniká CO2 + H2O C4H10 + 13/2O2 → 4CO2 + 5H2O
* chemické vlastnosti:
• alkany = parafíny
• cykloalkany = cykloparafíny
• málo reaktivní
* výskyt – přirozeným zdrojem je:
a) ropa a zemní plyn
b) uhlí a koks
c) oxid uhelnatý
d) některé se vyskytují i v některých rostlinách jako součást vosků a etherických olejů a v jejich
produktech – vosky, pryskyřice
* zástupci:
• methan CH4
• bahenní plyn (vzniká při tlení rostlinných zbytků)
• součást zemního plynu
• v žaludku přežvýkavců, topný plyn, výroba sazí (čistý C – pneumatiky)
t
CH4 → C + 2H2
• ethan C2H6
• propan C3H8
• butan C4H10
• plnění zapalovačů
• cyklohexan C6H12
• obsažen v ropných destilátech; slouží jako rozpoutědlo a jako surovina pro výrobu polyamidů
b) nenasycené uhlovodíky – v molekule alespoň 1 násobná vazba – alkeny, alkadieny, alkyny
* organické látky obsahující C, H a násobnou vazbu, v molekulových orbitalech zastoupeny vazby typu
( i (
1. alkeny – 1 dvojná vazba – CnH2n
• častá složka rostlinného organismu
• vyrábí se hydratací , nestálé
2. alkadieny – 2 dvojné vazby, příprava syntetickéhokaučuku
3. alkyny – 1 trojná vazba – CnH2n – 2
• ethyn = acetylen CH(CH
* homologický přírůstek:
a) alkenů – přírůstek o CH2 – vliv na fyzikální a chemické vlastnosti – stoupá teplota varu a tání,
mění se skupenství na pevné
b) alkadienů o CH2
c) alkynů o CH2
* fyzikální vlastnosti:
• podle počtu C:
C 1 – 4 = plyn
C 5 – 17 = kapalina
C 18 a více = pevná látka
• rozpustné v nepolárních rozpouštědlech, nerozpustné v polárních
• hustota nižší než u H2O – plavou na ní
• charakteristický zápach
* chemické vlastnosti – dány přítomností násobné vazby
* zástupci:
a) alkeny: ethen – rostlinný hormon – urychluje dozrávání plodů – využito ve skladech banánů, ...
b) alkadieny: isopren – základ celé řady přírodních látek:
• terpeny (rostlinné silice, pryskyřice, barviva, hormony, přírodní kaučuk)
• steroidy (živočišné hormony, cholesterol)
c) alkyny: v přírodě se volně nevyskytují
Základní funkční skupiny v organických látkách
* = atom nebo skupina atomů, která udává derivátu uhlovodíku jeho charakteristické vlastnosti
* k jednovazné funkční skupině může být přiřazen jen jeden jednovazný uhlovodíkový zbytek,
k dvojvazné dvojvazný atd.
Funkční skupina
Derivát uhlovodíku
Halogenová
-X
Halogenid
R – X
Hydroxylová
-OH
Hydroxysloučenina
R – OH
Etherová
-O-
Ather
R – O – R
Hydrogensulfidová
-SH
Hydrogensulfid
R – SH
Sulfidová
-S-
Sulfid,thioether
R – S – R
Aminová primární
-NH2
Amin primární
R – NH2
Aminová sekundární
-NH-
Amin sekundární
R – NH – R
Aminová trciální
-N-
Amin terciální
R – N – R
Nitro
-NO2
Nitrosloučenina
R – NO2
Nitroso
-NO
Nitrososloučenina
R – NO
Isokyanátová
-NCO
Isokyanát
R – NCO
Karbonylová
-CO-
Karbonylová sloučenina
R – CO – R
Karboxylová
-COOH
Karboxylová sloučenina
R – COOH
Esterová
-COOR
Ester
R – COOR
Amidová
-CONH2
Amid
R – CONH2
Nitrilová
-CN
Nitril
R – CN
Sulfonová
-SO3H
Sulfonová kyselina
R – SO3H
Základní organické reakce – substituce, adice, eliminace, esterifikace.
Substituční reakce – v průběhu reakce dojde k odtržení určité skupiny vázané na uhlík a k nahrazení
této skupiny jinou skupinou a nedojde ke změně stupně nenasycenosti
CH3 – CH3 + Cl2 => CH3 – CH2 – Cl + HCl
CH3 – CH2 – Cl + KOH => CH3 – CH2 – OH + KCl
CH2 = CH – CH3 + H2 => CH3 – CH2 – CH3
CH(CH + HOH => CH2OH – CH2OH
* elektrofilní substituce – na fční skupině
δ- δ+
R – C ≡ C H + CuCl → R – C ≡ C־– Cu+ + HCl
(acetyl měďný – výbušný – rozbušky)
Adice: je-li v substrátu přítomna dvojná nebo trojná vazba podléhá substrát reakcím
• podstatou je přeměna násobné vazby na vazbu s nižším stupněm nenasycenosti
* Markovnikovo pravidlo: aniont činidla se připojuje tam, kde je vodíku míň
* druhy:
1. radikálová adice – běží podle Antimarkovnikovova pravidla
R – CH = CH2 + HX → R – CH2 – CH2X
2. iontová adice – běží podle Markovnikovova pravidla
R – CH = CH2 + HX → R – CH – CH3
|
X
• elektronegativnější složka se váže na C, který má méně H
3. Michaelova adice
R – CH = CH2 + BH3 + H2O → R – CH2 – CH2OH + HBO3
Polymerace: proces postupné adice velkého množství malých molekul (polymerů)
• pravidelné opakování struktury v makromolekule
• vznik plastů
polymerace
CH(CH + HCl => CH2 = CH => –– CH2 – CH ––
| |polyvinyl chlorid (PVC)
Cl Cl n
Esterifikace: reakce: alkohol + kyselina => ester + H2O
CH3 – OH + H2SO4 => CH3 – OSO3H + H2O methylester kyseliny sírové =
methylhydrogensulfát
CH3 – OH + HNO3 => CH3 – ONO2 + H2O methylnitrát
CH3 – OH + H3PO4 => CH3 – OPO3H2 + H2O methyldihydrodenfosfát
CH3 – OH + H3BO3 => CH3 – OBO2H2 + H2O methyldihydrogenborát
Eliminace – opak adice – tvorba násobných vazeb
Ropa – složení, výskyt. Zpracování ropy. Ekologické aspekty kontaminace ropnými produkty.
* ropa = základní fosilní zdroj organických látek
* vznik BITUMINACÍ = /olejnatění/ rozklad hlavně zooplanktonu bez přístupu vzduchu pod sedimenty
na dně moří (z plynů = zemní plyn, z kapalin = ropa, z pevných látek = asfalt a zemní vosk
/ozokerit/ = živice)
* tmavá olejovitá kapalina
* složení: směs uhlovodíků: alkany, cykloalkany a areny + příměsi
* zpracování hlavně frakční destilací, její složky oddělovány podle jejich teploty varu
* při vedení destilace do tuhého zbytku vznikne ropný koks
* podíl benzínu a motorové nafty různě vysoký u různých druhů ropy
* ročně se vytěží řádově 109 t, transport – ropovody, tankery (ekologické katastrofy)
* zpracování: petrochemie – nejdůležitější technologií, která rozděluje ropu na hlavní složky je frakční
destilace = frakcionace – surová ropa se zahřívá, aby se opařila a klesla na dno
věže, uhlovodíky s různým bodem varu kondenzují v různých výškách směrem
k vrcholu a odvádějí se pryč
a) mechanické čištění = usazení písku, oddělení vody, odsolení (NaCl, MgCl2)
b) frakční atmosférická destilace (rozdělení podílů na základě různého bodu varu na 5 dílů)
1. frakce plynná – C1 – C5 → vzniká hlavně propan a butan (palivo v lahvích)
2. frakce benzínová (do Tv = 200°C) – směs alkanů C6 – C12 = petrolether, motorový benzín –
úprava reformováním = zvyšováním oktanového čísla (kvality), větvením a cyklizací
řetězců: lineární řetězec oktanové číslo 55 – katalyzátory alumosilikáty, rozvětvené a
cyklické řetězce oktanové číslo 100
◦ oktanové číslo se zvyšuje také přidáváním tetraethylolova, methanolu
3. frakce petrolejová (220 – 270°C) – vzniká petrolej
4. frakce plynového oleje (200 – 400°C) = nafta
◦ frakce 3 a 4 = motorová nafta – dál se zpracovávají krakováním = štěpením řetězců
uhlovodíků působením vysoké teploty, katalyzátorů alumosilikátů, bez přístupu
vzduch = získává se benzín, krakové plyny (ethen) a topné oleje
◦ hlavním významem krakování je zvýšení podílu benzínu z ropy!
5. frakce mazacího oleje (nad 300°C) = maziva
6. zbytek po destilaci = mazut = k topení, vakuovou destilací po odparafinování poskytuje mazací
oleje, vazelíny a zbytek je umělý asfalt
Tepelné krakování : zahřátí na vysokou teplotu se podrobují frakce ropy s vysokým bodem varu
• vysokou teplotou dochází k roztrhání radikálovým hemolytickým mechanismem – ustálení
přesmyků u vzniklých radikálů
• následuje hydrogenace produktů
Katalyzované krakování – provádí se za podobných tepelných podmínek, ale za přítomnosti katalyzátorů
typu nSiO2 . nAl2O3
• principem tvorba karbokationtu působením katalyzátoru
Produkty – benzín, petrolej, nafta, mazut,
Z mazutu dále destilací – jiné druhy nafty, oleje,
Destilační zbytek ropy – asfalt,….. používá se jako izolace tak, kam nesmí vniknout voda
Jiné využití: 10% ropy se využívá pro chemický průmysl – výroba plastů, umělých vláken a kaučuku
Alkoholy. Charakteristika, dělení, Přírodní alkoholy a jejich význam.
* organické látky obsahující ve své sloučenině 1 a více hydroxylových skupin -OH (polární vazba)
* obecný vzorec: ROH
☼ názvosloví:
a) předponové = prefixové: -hydroxy
b) koncovkové = sufixové: -ol
☼ výskyt:
* některé se vyskytují v přírodě volné a jiné vázané
* volné jako produkty kvašení, vázané jako součást esterů v ovoci
☼ fyzikální vlastnosti:
• kapaliny nebo pevné látky
• dobře rozpustné v H2O a v polárních rozpouštědlech
• rozpustnost stoupá s počtem OH skupin, vyšší teplotou
• vysoké teploty tání a varu – dáno přítomností vodíkových vazeb (mezi O a H)
• neomezeně mísitelné s H2O – aseotropická směs
• všechny více či méně toxické (nejvíce methanol)
• nižší alkoholy těkavé – spíše příjemná vůně
☼ chemické vlastnosti:
• určeny -OH skupinou (je polární) |δ+ _ δ-
– C ◄ O ► H+ – I-efekt nebo + M-efekt
|
• -OH skupina velmi stálá a reaktivní
• reagují jako kyseliny i zásady
• kyseliny velmi slabé (slabší než voda)
* rozdělení podle počtu OH skupin:
1) jednosytné (R-OH)
2) dvojsytné (glykol)
3) trojsytné (glycerol)
☼ reakce:
a) elektrofilní substituce na -OH skupině
δ- δ+
1) R – O – H + E+ → R – OE + H+
R – O – H + M+OH → ROM + H+
kov akoholát methalový
2) R – O – H + M → R – OM + ˝ H2 redoxní děj
b) oxidace: 1) když půjde o primární alkohol
R – CH2OH → RCHO + H2O
acetaldehyd
2) sekundární alkohol H
| -H2O
R – C – CH3 → R – C – CH3
| ||
OH O
3) terciální alkohol
CH3
|
R – C – CH3 → nereaguje
| CH3
OH |
→ RCO + CH2O + H2O
d) esterifikace – alkohol + karboxylové kyseliny → fční deriváty = estery
O* = radioaktivní
||
R – C – O*H + R1 – OH → RCOOR1 + H2O* nukleofilní substituce
e) acidobazická reakce: -OH skupina se chová amfoterně (jako zásada i kyselina)
• jako báze H
|+ rozpad
R – O – H + HA → [R – C – H]A- → R – A + H2O
oxoniová sůl
• jako kyselina
R – O – H + MOH → OH- + H – OR
H2O + OR- → ROM + M+
f) eliminace v prostředí se silnými koncentrovanými kyselinami
H2SO4
R2 – CH2 – CH2OH → R-2CH = CH2 + H2O
☼ příprava:
• nejjednodušší alkoholy (ethanol, propanol, butanol a pentanol) se získávají kvašením rostlinných
šťáv obsahující cukr
• kontrolovanou oxidací uhlovodíků, kdy vzniká směs alkoholů, aldehydů a karboxylových sloučenin
• adicí vody na nenasycené uhlovodíky za přítomnosti katalyticky působících látek (H2SO4, ZnCl2)
• hydrolýzou esterů získáme alkoholy a kyseliny
• redukcí aldehydů, ketonů, karboxylových sloučenin a esterů karboxylových sloučenin
☼ zástupci:
♠ jednosytné alkoholy
♦ methanol CH3OH
• dřevní líh
• kapalina příjemné vůně, jedovatá
• výroba – synteticky z CO a H za zvýšeného tlaku
ΔP
CO + 2H2 → CH3OH
• užití jako rozpouštědlo při chromatografii, methylační činidlo
♦ ethanol C2H5OH
• kapalina charakteristického zápachu
• výroba – kvašením cukru nebo redukcí kyseliny octové
C6H12O6 → 2C2H5OH + 2CO2
• použití – rozpouštědlo, v lékařství – dezinfekce, na výrobu jodové
tinktury, v potravinářství, v organické chemii na výrobu esterů
♠ vícesytné alkoholy
♦ ethylenglykol (fridex)OH – CH2 – CH2 – OH
• kapalina sladké chuti
• výroba oxidací (hydrolýzou) z ethenu
(O)
CH2 = CH2 → CH2 – CH2 → CH2 – CH2
\ ∕ | |
O OH OH
• využití – do nemrznoucích směsí, na výrobu epoxidových pryskyřic
• síťovací činidlo při výrobě polyesterů (rozpouštědlo)
♦ glycerol CH2 – CH – CH2 (popan-1, 2, 3-triol)
| | |
OH OH OH
• olejovitá, vazká kapalina
• výroba – kyselou hydrolýzou tuků nebo redukcí glyceraldehydu nebo z epichlorhydridu
CH2 – CH – CH2Cl
\ ∕
O
• použití – rozpouštědlo, mazadlo do ložisek, v kožním lékařství, v kosmetice – zvláčňuje
pokožku, výroba některých lipidů
Fenolické sloučeniny a fenolická skupina v přírodních látkách. Příklady a význam.
* sloučeniny, kde -OH skupina je přímo vázána na aromatický systém
☼ výskyt:
* v dehtech, ale i v rostlinách
☼ chemické vlastnosti:
• poměrně málo reaktivní
• reakce:
a) elektrofilní substituce (na aromatickém systému) – orientují do poloh ortho- a para-
b) redukce = hydrogenace – vznikají alkoholy
c) oxidace – vznik ketonů (jednosytné alkoholy) a chinonů (vícesytné)
• acidobazické vlastnosti – fenol = slabá kyselina (velmi nízká disociační konstanta), může se
chovat i amfoterně (může proton přijímat i odštěpovat)
– fenol – silnější kyselina než methanol
a) odštěpí (kyselina) – vznikají fenoláty; reakce s hydroxidy nebo alkalickými kovy
OH OM
neutr.
+ MOH + H2O
b) přijme (báze) – vznikají oxoniové soli (velmi stálé)
☼ fyzikální vlastnosti:
• za normální teploty pevné
• částečně rozpustné v H2O, dobře rozpustné v roztocích hydroxylů za vzniku fenolátů
• barevné (absorbují viditelné spektrum světla)
• vysoké teploty tání a varu – díky vodíkovým můstkům
• toxické
☼ názvosloví:
a) triviální – fenol, naftol, …
b) systematické – uhlovodík + -ol (benz-1-ol)
☼ příprava:
* oxidací toluenu, oxidací kumenu, hydrolýzou halogenarenů
☼ zástupci:
♦ fenol – bílá krystalická látka
• výroba – z chlorbenzenu působením alkalických hydroxidů
- oxidací kumenů CH3
CH(CH3)2 CH3 – C – O – OH OH
+ O2 → → + CH3COCH3
• výroba:
a) umělých hmot (fenolformaldehydové pryskyřice)
b) výroba kyseliny pikrové – pikrát – rozbušky
♦ naftol – výroba barviv
OH
♦ hydrochinon (parahydrochinon) – výbojky ve fotografickém průmyslu, měření pH
(hydrochinonové elektrody)
OH OH
♦ pyrokatechol ♦ resorcinol♦ pyrogallol
OH OH OH
OH OH OH
OH
fotografické výrobky užití v dermatologii
Ethery. Vlastnosti, příklady a význam.
* substituční deriváty alkoholů (popř. i fenolů)
* odvozujeme je od uhlovodíků nahrazením vodíku(ů) alkoxy skupinou (R-O-)
* jednoduché CH3 – O – CH3
* smíšené CH3 – O – C2H5
☼ chemické vlastnosti:
• obecně velmi reaktivní
• reakce se silnými minerálními kyselinami za vzniku oxoniových solí (stálé jen omezenou dobu)
H
_ | +
R – O – R + H3O+ → R – O – R + H2O
↓
R+X- + ROH
• oxidace – reaguje postranní řetězec (za agresivních podmínek)
CH3 – CH2 – O – CH3 + (H2)O2 → CH3 – CH – O – CH2 – CH3
|
O výbušná látka
| ( hydrogenperoxid)
OH
☼ fyzikální vlastnosti:
• nízké teploty tání a varu (nižší než alkoholy) – netvoří vodíkové můstky
• kapalné
• těkavé – charakteristický zápach
• narkotické účinky
• nerozpustné v H2O, rozpustné v organických rozpouštědlech
• dobrá rozpouštědla jiných látek – např. tuků, olejů, …
• zápalné, výbušné páry
☼ názvosloví:
a) radikálové – název uhlovodíkových zbytků a zakončení ether (diethylether)
CH3 – CH2 – O – CH2 – CH3
b) systematické – předpona alkoxy- + zakončení uhlovodíku
CH3 – CH2 – O – CH3 methoxyethan
☼ příprava:
1. intermolekulární dehydratace alkoholů
2. alkylace alkoholů
☼ zástupci:
♦ dimethylether – plyn, výroba dehydratací alkoholů
♦ diethylether – kapalina, anestetikum (zvracení), výroba Grignardových činidel (R – MgX)
♦ fenylmethylether – příjemně voní
Aldehydy a ketony. Vlastnosti, reakce, příklady a význam.
Karbonylové sloučeniny
* def.: oxosloučeniny, které obsahují karbonylovou skupinu R1
* rozdělení: \
a) aldehydy – R1 = H, R2 = cokoli C = O
b) ketony – R1 = R2 = alkyly, aryly /
R2
☼ názvoslovná pravidla:
a) prefixové – předpona oxo- s příslušným lokantem (č. uhlíku)
b) sufixové – koncovka:
1. aldehydy = -al (alifatické) nebo -karbaldehyd (cyklické)
2. ketony = -on (alifatické i cyklické)
☼ fyzikální vlastnosti:
• hustota buď srovnatelná, nebo nepatrně větší než u H2O
Vloženo: 24.06.2009
Velikost: 1,22 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu ACA03E - Chemie organická
Reference vyučujících předmětu ACA03E - Chemie organická
Reference vyučujícího Ing. CSc. Vladimír Pivec
Podobné materiály
- ASA17E - Chov skotu a ovcí - Vypracované otázky
- ETA05E - Informatika - vypracovane otazky
- ETA05E - Informatika - vypracovane otazky informatika
- AEA09E - Zoologie - Vypracované otázky STRUNATCI
- AEA09E - Zoologie - Vypracované otázky BEZOBRATLÍ
- AEA09E - Zoologie - vypracované otázky PRVOCI
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - Vypracované otázky
- ACA05E - Biochemie - Vypracované otázky
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - vypracované otázky-59)
- AEA03E - Parazitologie - vypracované otázky
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otazky-vypracovane
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - Vypracované okruhy na Pícniny
- AVA12E - Základy porodnictví - vypracované otázky
- AAA10E - Základy meteorologie a klimatologie - Otázky ze zkoušky
- AAA14E - Základní agrotechnika a herbologie - Otázky zkouška
- ABA06E - Základy fyziologie rostlin - Otázky zkouška
- AHA09E - Agrochemie - Otázky z testu
- APA12E - Pedologie pro zahradníky - Otázky ze zkoušky
- EEA08E - Základy podnikové ekonomiky - Otázky zkouška
- ETA05E - Informatika - Otázky ke zkoušce.doc
- ETA05E - Informatika - Otázky ke zkoušce
- ABA05Z - Botanika - Botanika zápočet otázky.doc
- AAA23E - Základy agroekologie - otazky agroekologie
- AAA23E - Základy agroekologie - Otazky agroekologie Jirka
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - otázky k ústní zkoušce
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - zkouškové otázky
- ADA19E - Chov prasat I. - otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - vypracov. otázky
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - zkouskove otazky genetika
- ETA05E - Informatika - otázky
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - otazky mikro
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - otazky_mikro
- AEA09E - Zoologie - otázky zoo 2
- AEA09E - Zoologie - otazky zoo 3
- AEA09E - Zoologie - otazky ze zoologie 1
- AEA09E - Zoologie - Nove zkouskove otazky ZOO
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - chovzvirat-otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otázky zootechnika
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otazky k chovu
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - postacujuce otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otázky
- ACA03E - Chemie organická - otázky, odpovědi
- AEA09E - Zoologie - otázky zoologie
- ABA05E - Botanika - zkouškové otázky
- AVA15E - Morfologie hospodářských zvířat - zkouškové otázky
- AKA06E - Výživa zvířat - otázky ke zkoušce
- ASA03E - Chov skotu - zpracované otázky
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otázky ze zkouškového testu
- AVA10E - Praktická anatomie zvířat - zpracované otázky
- ARA28E - Fyto 2 - otázky
- ARA28E - Fyto 2 - otázky ke zkoušce
- ARA28E - Fyto 2 - otázky fyto 2
- AGA11E - Etika chovu a etologie zvířat - testové otázky
- ASA09E - Chov koní - ZKOUŠKOVÉ OTÁZKY
- ASA25E - Chov koní - ¨zkouškové otázky
- AGA18E - Etologie zvířat - Zkouškové otázky
- AGA18E - Etologie zvířat - otázky ke zkoušce
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - Zkouškové otázky
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - Otázky-výživa
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - otázky pícninářství
- AEA03E - Parazitologie - otázky
- AEA03E - Parazitologie - otázky 2
- AEA03E - Parazitologie - otázky 3
- AVA22E - Anatomie HZ se základy histologie a embryologie - zkouškové otázky
- AVA10E - Praktická anatomie zvířat - otazky
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otazky
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - otazky
- AEA25E - Zoologie bezobratlých - otazky bezobr.
- AEA25E - Zoologie bezobratlých - otazky
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky obr.
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky obojzivelnici a plazi
- AEA26E - Zoologie obratlovců - vypracovany otazky
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky
- AKA06E - Výživa zvířat - Otázky ze zkoušky z výživy
- AKA06E - Výživa zvířat - otazky_ke_zkousce
- AEA30E - Základy hydrobiologie - Otázky - Varianta B
- AEA09E - Zoologie - Zpracované otázky - prvoci
- AEA09E - Zoologie - Zpracované otázky - bezobralí
- AEA09E - Zoologie - Zpracované otázky - obratlovci (nedokončeno)
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - testove otazky
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - Otázky ke zkoušce
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - Otazky HUMPOLEC
- AKA05E - chov koní - ¨zkouskove_otazky
- AKA05E - chov koní - OTAZKY Z CHOVU
- AKA05E - chov koní - vyprac.otázky
- AKA05E - chov koní - ZKOUSKOVE OTAZKY
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - otazky picko
- ASA27E - Technika chovu koní - vyprac.otázky
- AMA05E - Mikrobiologie a biotechnologie - otázky II.zkouškového testu
- EJA74E - Právo a životní prostředí - Zkouškové otázky
- ARA98E - Zemědělské poradenství - Testové otázky
Copyright 2024 unium.cz