- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
vypracov. otázky
AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň
Hodnocení materiálu:
Vyučující: doc. Ing. DrSc. Jiří Cibulka
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálOtázky k ústní zkoušce – praktická fyziologie zvířat
Buněčná membrána a její funkce, transport přes membránu
Plazmatická membrána
semipermeabilní – polopropustná – vybírá co přijde dovnitř
ohraničení od okolí
složení- fosfolipidová dvojvrstva (7-10nm)
není stálá, molekuly se mohou hýbat
hydrofilní hlavička, hydrofobní konec
neutrální tuky – cholesterol
glykolipidy – lipidy se zbytky cukrů
bílkoviny – receptory, transportní kanály, integrální proteiny (spoje mezi b.), antigeny
Transport – propustnost membrány
plyny a maléhydrobobní prochází přez membránu volně po konc spádu: O2, CO2, benzen
prochází i malé polární molekuly bez náboje
velké polární mol…. Potřebují proteinové kanálky
I)Pasivní transport
1)Prostá difůze - malé nepolární molekuly, malépolární bez náboje
- rozpustné v tucích
2)Usnadněná difůze - proteinovékanály, glukosa, AA nukleotidy
II)Aktivní transport
nutná přítomnost ATP(aktivní transport)
proti spádu
ionty/velké molekuly
transportní proteiny- uniport – jen 1. transportovaný protein
- symport(antiport?) –sodíkodraslíková pumpa
membrána - exoytoza
- vzniká transpotrní měchýřek
III)Aktivní transport 2
- fagocytóza
- pinocytóza
- receptory sprostředkovaná anilocytóza
- difůze - malé molekuly (voda, alkohol)
- molekuly bez náboje
- přez membránu
Funkce buněčných organel
A) Jádro
membrána odděluje od sebe části??
největší organela, dvojvrstvá membrána s jadernými páry – propouští molekuly k jádru
uvnitř DNA
jadérka – místa kde probíhá jaderná syntéza RNA
B) Endoplazmatické retikulum
navazuje strukturně i funkčně na jadernou membránu
systém trubiček uvnitř – odděluje enzymy
- drsné - s rybozomy – syntézy proteinů
- glykosilace proteinů
- hladké- syntéza lipidů, syntéza steroid hormonů
- deposita Ca2+ (hl. sval. b.) sarkoplazmatické retikulum- detoxikace
C) Ribozomy
malá a velká podjednotka, posouvají se po sobě, umí přečíst mRNA – vytváří se prim. řetězec bílkovin
obsahují rRNA
bílkoviny se zůží do ER – prostorově uspořádá
D) Golgiho aparát
funkčně navaruje na ER
systém navršených plochých váčků
polarizovaná struktura (cis a trans strana)
konečná úprava proteinů
distribuce na místo určení
E) Mitochondrie
vnější a vnitřní membrána
kristy - enzymy respiračního řetězce (aerobní fosforylace)
- tvorba ATP
mitochondriální matrix – DNA, rybozomy – DNA mákruhovitý chromozom (jako protozoa), enzymy si tvoří sama
Krebsův cyklus
dědí se po matce - určuje se příbuznost druhu
F) Cytoskelet
opora buň. + pohyb buň. (př. bičík u spermie)
konverze chem. energie na mechanickou = pohyb
udržuje rozložení organel v buňce
buň.spoje
dělení buněk
vlákna- mikrofilamenta- dvoušroubovice bílkovin molekul – aktinová filamenta
- souvislá síť v cytoskel.
- stresová vlákna – pohybující se b.
- kontraktilní prstenec – dělící se b.
- struktura mikroklků a tyčinek v oku
- aktin (vazebná místa pro svalový)
- intermediální filamenta – Ř 10nm – tvar buňky, b. spoje
- hustá síť v buňce
- determinace tvaru b., lokalizace organel, integrace ostatních cytoskel. útvarů, b. spoje
- mikrotubuly - pohyb, dělení buň., Ř 25nm, rychle se vyváří i rozkládají, tvoří dělící větev
- pohyb –bičíky řasinky
- výběžky – nerv. vlákna
- dělení – centrioly, dělící vřeténko
- tubulin a MAP
- mikrotubulární organizovaná centra – z nich vlákna vyrůstají
Cytoskelet a jeho funkce
Cytoskelet
opora buň. + pohyb buň. (př. bičík u spermie)
konverze chem. energie na mechanickou = pohyb
udržuje rozložení organel v buňce
buň.spoje
dělení buněk
- vlákna- mikrofilamenta- dvoušroubovice bílkovin molekul – aktinová filamenta
- souvislá síť v cytoskel.
- stresová vlákna – pohybující se b.
- kontraktilní prstenec – dělící se b.
- struktura mikroklků a tyčinek v oku
- aktin (vazebná místa pro svalový)
- intermediální filamenta – Ř 10nm – tvar buňky, b. spoje
- hustá síť v buňce
- determinace tvaru b., lokalizace organel, integrace ostatních cytoskel. útvarů, b. spoje
- mikrotubuly - pohyb, dělení buň., Ř 25nm, rychle se vyváří i rozkládají, tvoří dělící větev
- pohyb –bičíky řasinky
- výběžky – nerv. vlákna
- dělení – centrioly, dělící vřeténko
- tubulin a MAP
- mikrotubulární organizovaná centra – z nich vlákna vyrůstají
Buněčný cyklus a jeho regulace
Buněčný cyklus
jedním ze základních životních projevů buňky je její dělení. Období, během kterého dochází k rozdělení buňky se nazývá buněčný cyklus. Tento cyklus má čtyři fáze.
První tři :
G1-fáze
S-fáze
G2-fáze
jsou obdobím přípravy buňky k dělení a obdobím růstu. Tato perioda se nazývá interfáze. Čtvrtou fázi cyklu je M-fáze, kdy probíhá vlastní dělení buňky
V G1-fázi buňka syntetizuje nové proteiny, ribozomy, endoplazmatické retikulum, ribonukleové kyseliny a další látky nutné pro rozdělení do dvou buněk, dělí se mitochondrie. Buňky v tomto období roste.
V S-fázi dochází ke zdvojnásobení množství DNA v jádře. Když S-fáze končí, každý z chromozómů má dvě chromatidy a je tedy zdvojený
V G2-fázi probíhá opět syntéza proteinů. V buňce se tvoří proteiny potřebné pro dělící aparát a dělení buňky. G1 a G2-fáze jsou období, kdy se buněčný cyklus může zastavit. Během těchto fází buňka syntetizuje proteiny – cykliny, jejichý přítomnost v buňce je podmínkou pro přechod do S-fáze nebo M-fáze. Pokud prostředí buňky není příznicé pro dělení, cykliny se v buňce netvoří a buňka zůstává v G1 nebo v G2 fázi cyklu.
Poslední části cyklu, M-fázi, dojde k rozdělení genetického materiálu v buněčném jádře, při kterém vzniknou dvě dceřinná jádra. Rozdělení jádra se označuje jako mitóza. Po rozdělení jádra následuje vlastní rozdělení buňky cytokineze, při kterém vzniknou dvě dceřinné buňky.
Některé buňky, jako jsou např. buňky pokožky, se dělí stále po celý život jedince. Buněčný cyklus u nich zhruba 20 hodin. Jiné buňky, jako buňky nervové nebo svalové stáně, zastavují svůj růst v G1 fázi. Buňky srdeční svaloviny zastavují růst v G2-fázi
Mitoza
dělení jádra – mitóza probíhá ve čtyřech fázích
V první fázi – profázi chromozómy zkondenzují v buňce, která má z S-fáze dvojnásobní množství DNA v jádře, se začnou molekuly DNA mnohonásobně překládat a stáčet . spiralizovat. Nakonec vzniknou útvary, které je možné vidět pod mikroskopem – chromozómy. Počet a tvar chromozómů je pro každý druh charakteristický a stálý. Chromozómy jsou nyní z S-fáze zdvojené a každý chromozóm existuje ve dvou stejných a kopiích nazvaných sesterské chromatidy, které jsou spolu spojené v jednom bodě-centroméře. Chromozómy tak mají tvar písmene X nebo A.
V profázi zaniká jaderná membrána a z mikrotubulů se zformuje dělicí vřeténko
ve druhé fázy – metafázi se chromozomy rovnají do rovníkové roviny buňky
ve třetí fázi – anafázi se vlákna dělícího vřeténka postupne zkracují a přitahují chromozomy k pólům buňky
v poslední fázi – telofázi jsou jednotlivé chromatidy již v opačných pólech a znovu vzniká jaderná membrána
Meióza
při oplození vajíčka -> vznik zárodečné buňky -> zygoty splývají
každá pohlavní buňka jenom jednu sadu chromozomů -> redukční dělení - meióza
celkový počet chromozomů v dceřinných buňkách – polovina
bunka se dělí 2x ale množství DNA se zdvojnásobí jen jednou
stejné dělení čtyř fází jako u mitózy ale jiný průběh
před začátkem prvního meiotického dělení je dvojnásobné množství DNA
Během první profáze dochází v gametách k překřížení chromatid sesterských chromozomů z jednoho chromozomálního páru a k výměně části chromozomů – crossing overu
při druhém meiotickém dělení -> rozcházení pólům dělícího vřeténka jednotlivých chromatid
Neuron, nervový vzruch, přenos vzruchu mezi neurony
Neuron
Stavební jednotka nervové soustavy
stavba neuronu:
Dendrity – dostředivé vzruchy(aferentní), krátké
tělo(soma) – jádro, buněčné organely
axon(neurit) – odstředivé vzruchy(eferentní), dlouhý, axolema, myelinová pochva, nerolema(Schwannovy buňky, Oligodendroglie), Ranvierovy zářezy
synapse(nervový zápoj) – spoj mezi neurony, neurotransmitery z vezikul
Nervový vzruch
klidový potenciál neuronu – rozdílná koncentrace iontů(K+ a Na+ v ECT a ICT), -70 mV
akční potencial – změna potenciálu membrány po vzruchu
depolarizace – Na+ do buňky, +50mV, prahová hodnota(vznik akčního potenciálu)
Repolarizace – K+ z buňky, hyperpolarizace
refrakterní fáze – vlákno nelze znovu stimulovat, absolutní, relativní
Šíření vzruchů
- vodivá tkáň – méně myofibrie, více glykogenu
- převodní systém srdeční
- sinoatriální uzel – generuje vzruchy – vznik podmětů po stah (přecídsíň i komor), pravidelné
- internodální dráhy –
- atrioveutrikulární uzel
- Hissův svazek
- pravé a levé raménko
- Purkyňova vlákna
- vazivová přepážka mezi L a P částí srdce
CNS a její funkce
Členení nervové soustavy
centrální nervová soustava CNS – mozek (přední mozek, mezimozek, mozeček, mozkový kmen), páteřní mícha
periferní nervová soustava
CNS - mozek
přední mozek – dvě hemisféry, mozková kůra, podmíněné reflexy, čichový mozek
mezimozek – talamus(motorická koordinační oblast), hypotalamus(termoregulace, stálé složení tělních tekutin, pocit sytosti a hladu, krevní ověh, pohlavní funkce)
mozeček – koordinace pohybů
mozkový kmen – střední mozek(čtverohrbolí, centrum pro zrakevé a sluchové reflexy), mosr, prodloužená mícha(vývojově nejstarší, udržování polovyny těla, centra pro řízení dýchání regulace krevního oběhu
Nervová soustava
hlavní úkol nervové soustavy:komunikace
přijímá signály o okolních podmínkách
převádí informace z čidel do smysluplné formy
dává impulsy ke změně v chování, ve fyziologii a k ukládáni informací
Nervová tkáň
fukční, signální buňky
neuronové sítě
CNS
astrocyty
mikroglie
ependymální buňky
oligodendrocyty
Schwanovy buňky
Neuroglie
podpůrná tkáň
Astrocyty- univerzální buňky, podpora migrace nových neuronů, spojení mezi neuronem a vlásečnicí(transport živin), rozložení iontů
Mikroglie – specializované imunitní buňky, fagocytóza
Ependymální buňky – lemují mozkové komory, řasinky – usnadnění pohybu mozkomíšního moku
Oligodendrologie – myelinová pochva axonů v mozku
Schwanovy buňky – pochva axonů v periferním nervovém systému
Periferní nervová soustava
hlavové nervy – 12 párů(I-XII), inervace hlavy a krku
míšní nervy – z páteřní míchy mezi obratli, senzorické a motorické neurony
autonomní(vegetativní nervy) – sympatikus, parasympatikus)
somatický nervový systém – senzorické neurony(dostředivé, aferentní), motorické neurony(odstředivé, eferentní)
víscerální nervový systém – senzorické neurony
Autonomní nervová soustava, reflexní oblouk, reflexy
Autonomní nervový systém
nezávislý na vůli
inervace vnitřních orgánů
delší reflexní doba i účinek
centrální část – mícha, prodloužená mícha, hypotalamus
perifetní část (sympatikus, parasympatikus)
Výstup eferentních neuronů
sympatická (hrudní a bederní mícha, thorakolumbální
parasympatická(mozkový kmen a křížová mícha, kraniosakrální)
efekt
sympatikus(odpověď na zátěž:boj, strach, útěk, úlek)
parasympatikus(odpočinek, klid
Reflex
- automatická odpověď
- funkční jednotka NS
- reflekční obllouk
- receptor
- aferentní neuron
- centrum (CNS, páteřní mícha)
- eferentní neuron
- efektor
- míšní reflexy- centra uložená v míše
- bazální činnosti nutné pro přežití organismu
- somatické a útrobné reflexy
- reflexy řídící určité reflexy – přímí postoj, stání na 4, … postojové
- vrozené
- nepodmíněné geneticky determinované
- reflexy udržující stálost prostředí
- získané
- umožněné
- umožňují modifikovat reakce prostředí
- mají tendenci vyhasínat
fyziologie učení a paměti
Paměť
paměť je v podstatě zachování získané informace po určitou dobu v podobě tzv. paměťové stopy. Paměťová stopa vzniká v mozku v průběhu učení. Doba existence paměťové stopy závisí na používání naučeného spoje, jinými slovy na procvičování získané dovednosti. Průběh učení není zcela objasněn, ale je zřejmé, že existence několik způsobů vzniku a zachování paměťové stopy. U zvířat je například významný tzv. imprinting(vtiskování). Po vyklubání kuřat, kachňat nebo housat se do jejich mozku po dobu zhruba 16 hodin mohou otisknout podměty, které mládě obklopují(obraz kvočny) a v dalšícm životě se mlédě řídí tímto počátečním vjevem. Proto čerstvě vyklubaná mláďata domácích ptáků považují za matku to, co vidí po vyklubání nejdříve a snadno se „naučí“ považovat za ni i člověka, kterého pak věrně provázejí jako svou kvočnu
Učení
Učení je výsledkem podmínění reflexní činnosti CNS. Ušením se rozlišují vrozené formy chování tím, že se vytvářejí nová dočasná spojení. Nástrojem pro jejich tvorbu jsou podmíněné reflexy, vybudované u zvířat v průběhu výcviku či drezury
mezi vrozenými a získanými způsoby chování existuje dynamický vztah. U živočichů, kteří jednají především na základě smyslových informací, hovoříme o první signální soustavě. Pouze dokáže svou signální soustavu ovlivňovat i druhou signální soustavou, což je schopnost reagovat na abstraktní pojem – řeč. Pozitivní reakce psa na slovní pochvalu není tak způsobena obsahem slov, ale pouze gesty a intonací lidského hlasu. Vyslovení pochvaly nazlobeným tónem s doprovodnými hrozivými gesty bude pes vnímat jako kárání a nikoliv jako pochvalu
Fyziologie zraku
Zrak
- stavba oka
- vnější vrstva – rohovka, bělmo
- střední vrstva – duhovka se zornicí, řasnaté těleso, cévnatka
- vnitřní vrstva
- sítnice
- 10 vrstev
- tyčinky, čípky
- 4 typy neuronů
- sítnice
- působením světelné energie se mění konformace rhodopsinu
- tyčinky – intenzita světla, na sítnici převažují
- čípky – vlnová délka, tři typy (440nm, 535nm, 565nm)
- slepá skvrna – výstup zrakového nervu
- žlutá skvrna – místo nejvišší zrakové ostrosti, pouze čípky
fyziologie sluchu
Sluch
- vnější
- ušní boltec, vnější zvukovod, bubínek
- střední
- kovadlinka, kladívko, třmínek, enstachova trubice
- vyplněno vzduchem
- vnitřní
- v kostěném labyrintu kosti skalní
- sluchová část
- hlemýžď
- blanitý labyrint, tři komory
- Skala media – Cortiho orgán – vláskové b.
- Scala tympanomi a vestibuli – perilymfa
fyziologie hmatu
Hmat
mechanoreceptory – nepravidekné rozložení, do 20/cm2
- Vater – Pačínyho tělíska, Merkelovy terce → rychlé a pomalé vybrace, velikost tlaku
- Meissnerova tělíska – pomalé vybrace
- Ruffiniho tělísta – dotyk a tlak
termoreceptory – 10-15/cm2
- dva typy
- Krauseho tělíska – vnímání různé teploty- chladové – hl do 30C°
- tepelné cca do 36C°
nocireceptory – bolest
- rychlá bolest poranění
- pomalá bilest – např. dlouhdobí tlak
- povrchová v kůži
- hluboká (proprioreceptivní) – svaly šlachy
- viscerální – ve vnitřních orgánech
→ neadaptují se, nejsou to typické receptory ale volné nervové zakončení
Fyziologie chuti a čichu
Chuť
chuťové receptory
- na jazyku (houbovité a ohrazené papily), patrový oblouk, hltan
- chuťový pohárek (chuťové a podpůrné buňky)
základní chutě
- slaná, sladká, kyselá, hořká
- palčivá – volná nerv. zakončení
podmínkou je rozpustnost ve vodě
funkce
- kontrola přijímané potravy → dávivý reflex
- aktivace sekrece slin a žaludečních žláz
Čich
čichová část nosní sliznice
čichové buňky – chemoreceptory
-čichové tyčinky (dendrity) 10-20
podpůrné b.
- hlen, OBP – váží vůni
funkce
- získávání potravy a její hodnocení
- aktivace sekrece slin a žaludečních šťáv
- poskytování sociálních informací – stádo, rodina, nepřítel
- ovlivnění sexuálního chování
dle schopnosti vnímat pachy
- makrosmatická – většina domácích zvá délkaířat – velmi dobrý čich – kůň, pes
- mikrosmatická – opice, člověk
- anosmatická – nevyvinutý čich – vodní savci
Funkce svalové tkáně, svalový stah kosterního svalu
Funkce svalové soustavy
Přeměna chemické energie na mechanickou
zajištění pohybu těla
činnost krevního oběhu
transport tráveniny v trávicím traktu
tvorba tepla
transport gamet
Typy svalů
Kosterní (příčně pruhované – rychle stahy, unavitelné)
srdeční – autonomní inverze, pomalá inervace, neunavitelný
hladké – autonomní inervace, pomalé stahy, neunavitelný
Nervová ploténka
neuron – synaptické váčky – acetylcholin, mitochondrie
svalová buňka – receptory, invaginace membrány
Motorická jednotka
nervové vlákno (axon motorického neuronu)
skupina inervovaných svalových vláken
poměr 1:5 – 1:1000 a více
Stavba kosterního svalu
svalové vlákno – základní stavební jednotka kosterního svalu, sarkolema(plazmatická membrána), sakroplazma(glykogen, myoglobin, enzymy), myofibrily
Stavba kosterního svalu – myofibrila
pravidelně uspořádaná filamenta
kontraktilní bílkoviny – tenká vlákna (aktin, troponin, tropomyosin), silná vlákna – myosin
aktinová filamenta – 2 vlákna F-aktinu, tropomyozin – 1 vlákno, troponin(vazba Ca2+, inhibice vazby aktin-myozin
myozinová filamenta – 150-360 molekul myozinu, myozinová hlava(vazba na aktin, vazbové místo pro ATP)
sarkomera- z disky(z linie), pruh A(myosin), pruh I (aktin)
Svalový stah srdečního a hladkého svalu
Srdeční sval
interkalární disky – komunikace mezi sousedními buňkami, gap junction
Hladký sval
útrobní hladký sval (stěny dutých vnitřních orgánů) – velké svalové vrstvy, nizkoodporové můstky(gap junction)
vícejednotkový hladký sval (duhovka) – samostatné jednotky bez propojení
Vlastnosti srdečního svalu
- automacie
- schopnost vytvářet vzruchy - oblast spojení buněk (interkalarní disk) – přenos nervových vzruchů
- rytmické stahy
- vodivost
- synchroní stah vš
Vloženo: 17.06.2009
Velikost: 455,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň
Reference vyučujících předmětu AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň
Reference vyučujícího doc. Ing. DrSc. Jiří Cibulka
Podobné materiály
- AAA10E - Základy meteorologie a klimatologie - Otázky ze zkoušky
- AAA14E - Základní agrotechnika a herbologie - Otázky zkouška
- ABA06E - Základy fyziologie rostlin - Otázky zkouška
- AHA09E - Agrochemie - Otázky z testu
- APA12E - Pedologie pro zahradníky - Otázky ze zkoušky
- EEA08E - Základy podnikové ekonomiky - Otázky zkouška
- ETA05E - Informatika - Otázky ke zkoušce.doc
- ETA05E - Informatika - Otázky ke zkoušce
- ABA05Z - Botanika - Botanika zápočet otázky.doc
- AAA23E - Základy agroekologie - otazky agroekologie
- AAA23E - Základy agroekologie - Otazky agroekologie Jirka
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - otázky k ústní zkoušce
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - zkouškové otázky
- ADA19E - Chov prasat I. - otázky
- ASA17E - Chov skotu a ovcí - Vypracované otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - zkouskove otazky genetika
- ETA05E - Informatika - otázky
- ETA05E - Informatika - vypracovane otazky
- ETA05E - Informatika - vypracovane otazky informatika
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - otazky mikro
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - otazky_mikro
- AEA09E - Zoologie - Vypracované otázky STRUNATCI
- AEA09E - Zoologie - Vypracované otázky BEZOBRATLÍ
- AEA09E - Zoologie - vypracované otázky PRVOCI
- AEA09E - Zoologie - otázky zoo 2
- AEA09E - Zoologie - otazky zoo 3
- AEA09E - Zoologie - otazky ze zoologie 1
- AEA09E - Zoologie - Nove zkouskove otazky ZOO
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - chovzvirat-otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otázky zootechnika
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otazky k chovu
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - postacujuce otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otázky
- ACA03E - Chemie organická - otázky, odpovědi
- ACA03E - Chemie organická - Vypracované otázky
- AEA09E - Zoologie - otázky zoologie
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - Vypracované otázky
- ABA05E - Botanika - zkouškové otázky
- AVA15E - Morfologie hospodářských zvířat - zkouškové otázky
- ACA05E - Biochemie - Vypracované otázky
- AKA06E - Výživa zvířat - otázky ke zkoušce
- ASA03E - Chov skotu - zpracované otázky
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otázky ze zkouškového testu
- AVA10E - Praktická anatomie zvířat - zpracované otázky
- ARA28E - Fyto 2 - otázky
- ARA28E - Fyto 2 - otázky ke zkoušce
- ARA28E - Fyto 2 - otázky fyto 2
- AGA11E - Etika chovu a etologie zvířat - testové otázky
- ASA09E - Chov koní - ZKOUŠKOVÉ OTÁZKY
- ASA25E - Chov koní - ¨zkouškové otázky
- AGA18E - Etologie zvířat - Zkouškové otázky
- AGA18E - Etologie zvířat - otázky ke zkoušce
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - vypracované otázky-59)
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - Zkouškové otázky
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - Otázky-výživa
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - otázky pícninářství
- AEA03E - Parazitologie - otázky
- AEA03E - Parazitologie - otázky 2
- AEA03E - Parazitologie - otázky 3
- AEA03E - Parazitologie - vypracované otázky
- AVA22E - Anatomie HZ se základy histologie a embryologie - zkouškové otázky
- AVA10E - Praktická anatomie zvířat - otazky
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otazky
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otazky-vypracovane
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - otazky
- AEA25E - Zoologie bezobratlých - otazky bezobr.
- AEA25E - Zoologie bezobratlých - otazky
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky obr.
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky obojzivelnici a plazi
- AEA26E - Zoologie obratlovců - vypracovany otazky
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky
- AKA06E - Výživa zvířat - Otázky ze zkoušky z výživy
- AKA06E - Výživa zvířat - otazky_ke_zkousce
- AEA30E - Základy hydrobiologie - Otázky - Varianta B
- AEA09E - Zoologie - Zpracované otázky - prvoci
- AEA09E - Zoologie - Zpracované otázky - bezobralí
- AEA09E - Zoologie - Zpracované otázky - obratlovci (nedokončeno)
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - testove otazky
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - Otázky ke zkoušce
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - Otazky HUMPOLEC
- AKA05E - chov koní - ¨zkouskove_otazky
- AKA05E - chov koní - OTAZKY Z CHOVU
- AKA05E - chov koní - vyprac.otázky
- AKA05E - chov koní - ZKOUSKOVE OTAZKY
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - otazky picko
- ASA27E - Technika chovu koní - vyprac.otázky
- AMA05E - Mikrobiologie a biotechnologie - otázky II.zkouškového testu
- EJA74E - Právo a životní prostředí - Zkouškové otázky
- ARA98E - Zemědělské poradenství - Testové otázky
- AVA12E - Základy porodnictví - vypracované otázky
Copyright 2024 unium.cz