- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
vyprac.otázky
ASA27E - Technika chovu koní
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Ing. CSc. Jan Navrátil
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálZpůsoby hodnocení zevnějšku koně
- Hodnocení venku, na rovné ploše v klidném prostředí, zootechnický postoj(zleva, vidět všechny nohy), vzdálenost 5- 7 metrů, posouzení typu, proporcionality, celkový dojem, předvedení
- Způsoby: - Fotografování,
měření koní (KVH, KVP, obvod hrudi, obvod holeně, výška sedlová, výška kříže, výška kořene ocasu, výška hrudní kosti, šířka v prsou, šířka hrudníku, šířka pánve – přední a střední, délka pánve, délka těla),
posouzení mechaniky pohybu,
velikost koně, velký kůň nad 165cm, střední kůň 155 – 164 cm, pod 155 cm malý kůň
tělesný rámec (čtvercový, dlouhý, krátký), KVH/délka těla
mohutnost, síla kostry, konstituce (jemná - ušlechtilá, tvrdá – zdravá, pevná, slabá - přešlechtěná, lymfatická – u chlaďasů, hrubá – primitivní koně),
ušlechtilost, harmoničnost, kondice, krmitelnost, pohlavní výraz, plemenný typ
- Popisování koní: barvy a odznaky – zkratky, značkovací klíč
Plemena koní podílem arabské krve
- Arabský plnokrevník – O 1/1- původ od 5 prorokových klisen, důsledná plemenitba, suché náhorní stepi, šlechtěni na vytrvalost, rychlost, skromnost,
Al – kham – sa: Koheilan, O´bajan, Siglavy, Hamdani, Hadban
další významné kmeny: Dahoman, Khirsan, Wadman, Schueiman, Munighuj – dostihoví arabové
- Jezdecký typ, malý čtvercový rámec, suchá výrazná štičí hlava, široké čelo, velké žuchvy, jasné oko, kratší širší uši, vysoko nasazený, širší krk, dlouhá hebká hříva, vysoký dlouhý kohoutek, kratší hřbet, kratší bedra (jen 5 obratlů), dlouhá rovná záď, vysoko nasazený ocas, strmá plec, hlubší a širší hrudník, štíhlý suchý fundament, vysoká tvrdá kopyta, vzadu často šavlovitý postoj a ve hleznech sblížený.
- Dobrá mechanika pohybu, dobrý krok, plochý kadencovaný klus, kratší rychlý cval, tvrdý rychlý, temperamentní
- Využití na distanční dostihy i klasické – dostihy arabských koní
Prioritou šlechtění je typ a exteriér
Hřebčíny v Evropě: Itálie, Polsko, Anglie, Francie, Rusko, Španělsko, Rakousko
-Shagya arab – v podstatě polokrevný arab, původní hřebec Shagya ze Sýrie
mohutnější, silnější, konstitučně tvrdší, harmonický, jezdecko- kočárový, menší až střední obdéníkový rámec, štičí – rovná hlava, znaky araba, ale je těžší, prostorný klus, dobrá mechanika pohybu, nejčastěji bělouši, méně často hnědáci
dříve ke zušlechťování užitkových typů, vyšlechtění koní pro armádu
Shagya X byl využíván od roku 1921 v Kladrubech
- Angloarab – kříženec A1/1 a O1/1
- Těrský kůň – harmonický a ušlechtilý jezdecký kůň
- Španělský kůň – na jeho podkladě vznikla westernová plemena v severní a jižní Americe
- Andaluský kůň – Pura raza Espanola – plemenná kniha od r. 1905, přísný řád
vznikl zušlechťováním původního Iberského koně koněm Berberským a Arabským
velmi ušlechtilý, jezdecko- kočárový kůň, menšího až středního obdelníkového rámce
- Lusitánský kůň – původně šlechtěn pro dvorní ceremoniály v Portugalsku, podobné zdroje
šlechtění jako Andalusan
- Lipický kůň – původem Španělský kůň, později šlechtěn Italskými, Španělskými a Arabskými koňmi
velmi ušlechtilý jezdecko – kočárový kůň menšího až středního rámce
- Starokladrubský kůň – vznik ze Španělských a Italských koní, postupně prošlechťováni jinými plemeny Španělské krve.
- Orlovský klusák – křížení arabských hřebců s prostornými chody s mohutnějšími klisnami
- Camaraque – jihofrancouzské plemene bylo kříženo s arabskými a berberskými koňmi nájezdníků , později byli tyto klisny připouštěny Andaluskými, Berberskými a arabskými plemeníky
- méně ušlechtilí a harmoničtí koně malého, krátce obdelníkového rámce
- Fríský kůň – holandské mohutné plemeno, zušlechťované arabskými a andaluskými koňmi
- ušlechtilý a harmonický, tažně - jezdecký kůň, středního obdélníkového rámce
- westernová plemena – Mustang, Pinto, Appaloosa, quarter horse
ze zdivočelých koní španělských přistěhovalců
- turecký a syrský kůň – příbuzní arabům
- Berberský kůň – pochází ze severoafrické pouště a polopouště
ovlivněné okcidentálními koňmi, zušlechťováni arabskými koňmi
hrubší v nose klabonosá hlava, vejčité oko, ledvinovité nozdry, skloněná záď, nízko nasazený ocas, méně hluboká hruď
méně ušlechtilý a harmonický
vlastnosti má jako arabský kůň
- Perský arab – vyšlechtěn v Iránu
Hedjin (hřebec = arab + lokální klisny)
Beradin (klisna = arab + lokální hřebci)
Ušlechtilý harmonický jezdecký kůň malého rámce
Exteriér a vlastnosti jako arab
- Karabašský kůň, Azerbajdžánský kůň
Chody získané
- základní chody: krok, klus, cval, skok, couvání
- získané chody: školní krok, klus, krátký cval, překroky, traverzály, přeskoky, figury vysoké jezdecké školy, mimochody
- mimochod – odchylka od normálního nohosledu, současně se pohybují laterální končetiny, dvoudobý chod, LP + LZ, PP + PZ
- figury – přízemní – školní krok, klus cval, piaf, pasáž
- nadzemní – leváda, kurbeta, balotáda, kapriola, mezér
Samostatné hodnocení ukazatele tělesné stavby koní
- hipometrické indexy – celá řada měr včetně úhlů kostí
- základní tělesné míry koní a hřebčinské míry:
- Základní: KVP, KVH – výška koně, rozdíly – význam, mohutnost
obvod hrudníku – za lopatkou, pod kohoutkem, páskou (KVP a Ohr – hloubka hrudníku),
obvod holeně – na levé přední v nejužším místě, páskou – mohutnost koně, síla kostry
- Hřebčinské míry: výška sedlová, výška kříže, výška kořene ocasu, výška hrudní kosti, šířka v prsou, šířka v hrudníku, šířka pánve – přední a střední, délka pánve, délka těla
Kohoutková výška hůlková – hůlkou v nejvyšším bodě kohoutku
Kohoutková výška pásková – páskou v nejvyšším bodě kohoutku
Výška sedlová – hůlkou v nejnižším bodě hřbetu
Výška v kříži – hůlkou v nejvyšším bodě zádě – na křížové kosti
Výška kořene ohonu – hůlkou při kořeni ohonu
Hloubka hrudi – hůlkou nebo páskou se změří výška hrudní kosti a odečte se od kohoutkové výšky hůlkové, nebo samostatné měření dvojitou hůlkou
Délka těla – hůlkou od ramenního klubu k výčnělku sedací kosti
Délka pánve – kružidlem od zevního hrbolu kyčelnímu k zevnímu hrbolu sedacímu
Šířka v prsou – kružidlem vzdálenost ramenních kloubů
Šířka pánve – kružidlem střední - vzdálenost v chochlících, přední - vzdálenost v kyčelních hrbolech
Obvod hrudi – páskou za kohoutkem
Obvod holeně – páskou v horní třetině délky holeně
Výška hrudní kosti – páskou nebo hůlkou
- velikost koně – určená KV a porovnává se se standardem plemene – příliš vysoký kůň = souměrný, méně obratný a vytrvalý, hůře krmitelný
- tělesný rámec = formát těla – poměr délky těla a šířky těla
- čtvercový – orientální plemena
obdélníkový – A1/1
obdélník postavený na kratší stěnu – hříbata
velký (velcí koně nad 165cm)
střední (koně od 140 do 165 cm)
malý (koně do 140cm)
- mohutnost – dána živou hmotností v kg, v závislosti na výšce, plemeni, pohlaví, věku, využití, sile kostry (síla kostry se zjišťuje z obvodu holeně a poměru KVP:KVH) a kondici- síla kostry – vyjádřena obvodem holeně
- konstituce – stupeň zdraví a odolnosti proti vnějším vlivům a pracovní zátěži, dána anatomickou stavbou a fyziologickou zdatností
tvrdá – zdravá, pevná, silná – žádoucí, pevná kostra, suchost, pevné svalstvo, šlachy, dobrá krmitelnost, živý temperament, dobrá plodnost
jemná – ušlechtilá, jemná, živý temperament, dýchací typ, choulostivější a hůře krmitelní
slabá – přešlechtěná, slabý, choulostivý organismus, náročný na výživu, slabá kostra, nervózní temperament, úzký, plochý hrudník, může dojít až degeneraci
lymfatická – u chladnokrevných koní, mohutný vývin vaziva, silná měkká kůže, pomalá látková výměna, usazování tuku
hrubá – rustikální plemena, málo souladný zevnějšek, hrubá srst, široká kopyta, flegmatický temperament, zvýšená potřeba živin
- ušlechtilost – prochovanost a harmoničnost, výraznost a suchost partií těla, pevná pružná jemná kůže
- harmoničnost – souvisí s ušlechtilostí, soulad tělesných částí a jejich proporcionalita
- Kondice – souvisí s krmitelností, výživným stavem, použitím koně – chovná, pracovní, závodní, dostihová, špatná, hladová
- krmitelnost – využití podávaného krmiva ve vztahu s k pracovnímu výkon
- pohlavní výraz – hřebec – ohnivý temperament, v čele širší a hrubší hlavu, silnější krk s výrazným hřebenem, mohutný předek a nižší záď
klisna – jemnější, lehčí, štíhlejší hlava, užší, delší, níže nasazený krk, , delší hřbet, širší a delší pánev, štíhlejší v končetinách
- plemenný typ – potvrzení původu koně
hodnocení jednotlivých částí těla – hlava, krk, trup, končetiny, horní linie (krk, kohoutek, hřbet, bedra, záď, ocas
končetiny a jejich postoje = fundament
Užitkové vlastnosti koní
- Užitkové typy koní: vícestranně výkonnostní typ, jednostranně výkonnostní typ, koně klusoví a cvaloví, koně krokoví – tažní, koně nosní – soumaři..
Cvaloví a klusoví koně – dnes pro sport, rekreaci, turistiku, dříve pošta, poslové, přeprava,….
- Koně tažní: zápřah, orba, stahování dřeva, ztrácí využití, dnes spíše přehlídky
- Soumaři: nošení břemen, těžko přístupná místa, země třetího světa.
Mechanika pohybu – pohyb je základní vlastností koně, základním motorem jsou zadní nohy, žádoucí je pohyb přirozený, vyvážený a pravidelný
Temperament – stupeň dráždivosti, živý, klidný, ohnivý a nervózní
Charakter- povaha, určuje do jisté míry využití koně, dědičné podmínění
- dobrý nebo špatný, určuje se podle vztahu k člověku, v práci, při podkování
Konstituce – stupeň celkového zdraví a formy reaktivnosti na dané podmínky prostředí, životní energie
tvrdá, hrubá, jemná, slabá, lymfatická
- typy komplexe – typ se zvýšenou oxidační činností, typ s normální oxidační činností, typ se sníženou oxidační činností
krmitelnost – jak dobře kůň přijímá, tráví a využívá krmení
exteriér – vzhled a s ním související vlastnosti koně
výkonnost – současné tendence zlepšování výkonnosti šlechtěním, určuje se prováděním výkonnostních zkoušek( závody)
Požadavky na umístění stájí
podélná osa stáje sever – jih, pokud je ve směru východ – západ je nutné chránit jižní stranu před sluncem vysázením stromů
mírně vyvýšené, slunné místo
stáj má být suchá, vzdušná, čistá, bez nadměrného proudění vzduchu, v směru proudění větru je třeba stáj chránit stromy
vzdálenost od stáji s živočišnou produkcí – 15m
vzdálenost od obydlí –200m po směru větru, hygienické pásmo není stanoveno
Požadavky na utváření kopyt – odchylky
- Kopyto má svírat úhel 50 - 55 stupňů se zemí, při pohledu ze zepředu úhel asi 80stupňů, oválné, střelka se má dotýkat podložky, patkové hrany rovnoběžně s přední stěnou kopyta, chodidlová plocha je mírně vyklenutá nahoru a dovnitř
- korektury kopyt – 6 –8 týdnů, kování a péče o kopyto ovlivňuje správnou stavbu kopyta
- přetvořený poslední článek středního prstu, není to tedy pouze rohovité pouzdro (bačkory), ale složitý a důležitý orgán, tvořený kostí, vazivem, šlachami, pružným vazivový střel, škárou a pokožkou se srstí, eventuálně rousy
- je pružné a do značné míry roztažitelné, vyžaduje péči
- Nemoci: Hniloby, schvácení, praskání rohoviny
- poruchy: porucha jakosti a tvorby rohoviny, Záněty kopytní škáry
Doupě kopytní stěny
Rozštěp – porucha celistvosti rohové stěny
Zkostnatělá kopytní chrupavka
- Vady kopyta: kopyto těsné (zúžené - střelka nedosahuje na zem)
kopyto nepravidelné – sbíhavé (vnitřní strana je větší), rozbíhvé (vnější strana je větší), křivé, diagonální (sbíhavé a rozbíhavé najednou)
příkré (příliš strmé)
ostroúhlé (ploché při příliš měkké spěnce), tupoúhlé
vkročné nebo rozkročné (vychýlení osy nohy ven nebo dovnitř)
špalkovité, ploché
vysoké patky
chodidlo vyduté dovnitř
mohutný střel
Barokní plemena koní
- Andaluský k.: vz. zušlechťováním původního iberského koně koněm berberským a arabským
- pura raza espańola: plemenná kniha andaluských k. (od r. 1905, přísný řád)
- velmi ušlechtilý, jezdecko-kočárový kůň středního až menšího obdélníkového rámce
- ve středověku byli vyhledávaní rytíři i králi z celé Evropy, hrozil zánik andaluských koní, avšak kartusiánští mniši získali stádečko čistokrevných klisen a pár hřebců a toto plemeno zachránili
- Lusitánský kůň: podobné zdroje šlechtění jako lusitánský kůň, původně šlechtěn pro dvorní ceremoniály v Portugalsku, odlišný název a tím i status plemene získali až v roce 1966, delší končetiny a tím i větší mrštnost a rychlost lusitanů než u andalusanů, je jezdeckým koněm toreadorů při býčích zápasech
- Lipický kůň: Původ plemene je ve slovinském hřebčíně Lipica, kde vzniklo v 16. století, Za zakladatele se považuje 6 hřebců: Pluto, bělouš dánského teplokrevníka, Neapolitano, neapolský hnědák, Conversano, neapolský vraník, Favory, kladrubský plavák, Maestroso, bílý kladrubák a Siglavy, arabský bělouš, původem španělští koně, později šlechtěn italskými, španělskými, arabskými...velmi ušlechtilý jezdecko-kočárový kůň, menšího až středního rámce
- Starokladrubský kůň: vz. se španělských a italských koní, postupně prošlechťováni jinými plemeny španělské krve, Počátky plemene sahají do 16. století, do období Habsburské monarchie. Jeho předci byli španělští a staroitalští koně. V roce 1579 byl založen dvorní hřebčín císařem Rudolfem II. a stal se centrem chovu kladrubských koní. V 18. století vznikly 3 významné linie, jejichž zakladateli byli hřebci Pepoli, jehož potomci byli prvotřídní chovní koně Generale a Generalissimus, další byli Sacramoso a Napoleone, Stádo kladrubských vraníků však bylo během druhé světové války zničeno a hrozil zánik této linie. Naštěstí se zachránilo několik klisen a černí kladrubáci se přestěhovali do hřebčína Slatiňany. Kladrubský kůň byl prohlášen za českou národní památku
Alter-Real: původ Portugalsko, tmavý hnědák, specifická linie andaluských koní, pojmenována podle hřebčína, hlavní využití vysoká drezůra
Popis koně k identifikačním účelům
- Barva
- odznaky získané i vrozené – na hlavě, nohách, na těle, výžehy
- víry – na hlavě, krku a na těle
- do průkazu koně, v plemenné knize, registračním lístku, osvědčení o původu, speciální formulář, plemenářská práce, evidence koní
- Jméno, typ, plemeno, pohlaví, původ, základní tělesné míry, živá hmotnost, hřebčinské míry (KVH, KVP, obvod holeně, obvod hrudi, výška sedlová, výška kříže, výška kořene ocasu, šířka hrudníku za lopatkou, výška hrudní kosti, šikmá délka těla, hloubka hrudi, přední a střední šířka pánve, šířka prsou v ramenních kloubech, délka zádě
Získané defekty předních končetin
Pakosti se často objevují na předních i zadních holeních zejména u mladých koní. Pakosti vznikají zánětem okostice, zaviněným úderem nebo nadměrnou námahou. Pokud se pakost utvoří v místě, kde jsou úpony šlach, může vzniknout zánět šlach a kulhání koně. Pro vyléčení vzniklého zánětu je zapotřebí dostatek klidu.. Pokud se pakost nevyskytuje v blízkosti šlach, jedná se pouze o kosmetickou vadu.
Nálevky jsou měkké váčkovité zduřeniny na kloubech a šlachách. Vznikají nahromaděním kloubního mazu a vyskytují se na spěnkových kloubech a na hleznech. Nálevky u mladých koní můžou být známkou měkké konstituce končetin nebo i špatného postoje, a v důsledku toho nadměrné namáhání kloubu. Kůň většinou nekulhá a v takovém případě je nejlepší si nálevek nevšímat. Pokud kůň kulhá, poradíme se s veterinářem o dalším postupu.
Pánekje trvalé zduření šlach po zánětu a vyskytuje se zejména na předních končetinách.Často vzniká úrazem, když kůň cválá nebo skáče. Může si natrhnout šlachy ohýbače (na zadní straně holeně) a vznikne zánět. Během akutního zánětu kůň silně kulhá a postižené místo je silně oteklé. Při prohmatání jeví kůň známky bolesti. V takovém případě pomůže koni alespoň 3měsíční klid. Akutní záněty léčíme studenými, později zapařovacími obklady
Užitkové typy koní
- vícestranně výkonnostní typ – koně jezdecko - tažní
- jednostranně výkonnostní typ – koně jezdečtí, tažní, soumaři
- Cvaloví a klusoví koně – dnes pro sport, rekreaci, turistiku, dříve pošta, poslové, přeprava,….
- Koně tažní: zápřah, orba, stahování dřeva, ztrácí využití, dnes spíše přehlídky
- Soumaři: nošení břemen, těžko přístupná místa, země třetího světa.
Starokladrubský kůň a plemena příbuzná
Národní kulturní památka, typ karosiér – těžší kočárový kůň, výrazný klabonos, bílá (Kladruby) nebo černá (Slatiňany) barva, původ v koních staroitalských a starošpaněských, určen do slavnostních zápřeží, dnes závody spřežení, běžné práce v zápřeži, těžký jezdecký kůň, jízdní policie
Mírně obdélníkový rámec, delší klenutý silný krk, vysoká klusová akce, pozdní plemeno
Rodiny běloušů:Generale, Generalissimus, Favory, Rudolfo, Sacramoso
Rodiny vraníků: Sacramoso (Napoleone). Solo, Siglavy Pakra, Romke
Plemena příbuzná: Lipicán (Maestato, Favory, Corversano, Neapolitano, Pluto, Siglavy, Incitato, Tulipan, ušlechtilý, jezdecko-kočárový kůň, menší, mírný klabonos, hřebci využívání ve španělské škole, klus s vysokou akcí)
Andalusan, Lusitano, Frísák
skupina koní orientálních, podskupina koní odvozených z araboberberské krve, původ v koních starošpanělských a staroitalských
Získané defekty zadních končetin
Zaječí kostje hromadný název pro zduření různého původu na zadní ploše hleznového kloubu pod patním hrbolem. Příčinou mohou být mimo jiné záněty kostního podkladu. V počátečním stadiu bývá zánět bolestivý a kůň kulhá. Pokud koni dopřejeme dostatek klidu a končetinu pravidelně 3x denně stříkáme vodou, může kulhání po 2-3 týdnech zmizet. Jednou vzniklé zduřeniny však již nezmizí.
Pakosti se často objevují na předních i zadních holeních zejména u mladých koní. Pakosti vznikají zánětem okostice, zaviněným úderem nebo nadměrnou námahou. Pokud se pakost utvoří v místě, kde jsou úpony šlach, může vzniknout zánět šlach a kulhání koně. Pro vyléčení vzniklého zánětu je zapotřebí dostatek klidu.. Pokud se pakost nevyskytuje v blízkosti šlach, jedná se pouze o kosmetickou vadu.
Špánekje zduření tvrdých kostních tkání na vnitřní straně hlezna po zánětu hleznového kloubu. Špánek vzniká nadměrnou námahou špatně stavěného hlezna. Může a nemusí být viditelný. Pomocí špánkové zkoušky, při které se po dobu 1 minuty drží hleznový kloub extrémně ohnutý, může veterinář klinicky zjistit, zda kůň trpí špánkem. V případě pozitivního nálezu může podkovář speciálním kováním odlehčit hleznový kloub, aby byl méně bolestivý. Přestože zduření kostní tkáně může být malé, velmi těžko se hojí a často se problémy vrací.
Nálevky jsou měkké váčkovité zduřeniny na kloubech a šlachách. Vznikají nahromaděním kloubního mazu a vyskytují se na spěnkových kloubech a na hleznech. Nálevky u mladých koní můžou být známkou měkké konstituce končetin nebo i špatného postoje, a v důsledku toho nadměrné namáhání kloubu. Kůň většinou nekulhá a v takovém případě je nejlepší si nálevek nevšímat. Pokud kůň kulhá, poradíme se s veterinářem o dalším postupu.
Šoškaje váčkovitá zduřenina na patním výčnělku hlezna koně. Vzniká často opakovaným pohmožděním, když kůň vstává na tvrdé, málo vystlané podlaze boxu. V akutním stadiu je potřeba postižené místo 2x denně ostříkat studenou vodou. Šoška většinou nezpůsobuje kulhání, ale je trvalou vadou na kráse.
Křížové nálevkyjedná se o nálevky na vnitřní i vnější straně (křížové) hleznového kloubu při jeho chronickém zánětu. Nálevky zpravidla nejsou bolestivé, nehřejí a kůň nekulhá. Křížové
Vloženo: 18.04.2010
Velikost: 303,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz