- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálObjevuje se využívání zrna obilovin (2. tisíciletí př. n. l.).
Zpracování jednoho sousta trvá 25 – 50 s
Vykoná při tom 30 – 60 žvýkacích pohybů.
Na zpracování 1 kg sena potřebuje kůň 30 – 45 min., přitom spotřebuje energie rovnající se 1/10 energetické hodnoty sena. 1 kg zrna zpracovává 10 – 20 min.
Užší spodní čelist dovoluje žvýkání jen na jedné straně. Strany mění po poměrně dlouhých intervalech (někdy až 30 – 60 min.).
Sliny kromě vody obsahují 0,3 % anorganických látek, 0,2 % organických látek a buněčné elementy.
Anorganické látky – kationty Na+, K+, Ca++, Mg++
anioty HCO3- , H2 PO4-, HSO4-, J-, Cl-
Organické látky – glykoprotein mucin, malé množství bílkovin, močovinu, aminokyseliny, kreatin
Kůň vyprodukuje 40 – 50 l slin denně, pH 7,3 – 7,5
Žaludeční štáva – HCl, pepsin, gastriksin (katepsin), chymozin, žaludeční lipáza, hlen (mucin), vnitřní faktor pro aktivaci B12, gastroferrin pro resorpci Fe
Objem žaludku koně je 10 – 20 litrů
Skutečně zkonzumovaných krmiv na jedno krmení však může být až trojnásobné množství kapacity žaludku.
Obsah žaludku přechází do tenkého střeva poměrně rychle už v průběhu krmení (za 6 – 12 minut od začátku krmení).
Ve fundální části žaludku se žaludeční šťávou tráví bílkoviny. Žal. štávy se vyloučí za den asi 30 litrů. Pokles produkce šťávy nastane při intenzivním pohybu koně.
Ve slepém vaku se tráví pomocí mikroorganismů a nativních rostlinných enzymů. Netráví se tam celulóza – nejsou přítomny celulolytické bakterie. Promícháním kyselé tráveniny žaludku s obsahem slepého vaku ustává trávení škrobu.
Vztah délky střeva k délce těla = 1:12
délka v m
Tenké střevo22,44
Slepé střevo 1,00
Velký tračník3,30
Malý tračník3,08
objem v l
Žaludek 18
Tenké střevo64
Slepé střevo34
Velký tračník81
Malý tračník a konečník15
V tenkém střevě dochází k trávení všech živin, a to pomocí pankreatické šťávy, střevní šťávy a žluči.
Pankreatická šťáva je nejdůležitější trávicí šťávou s mnohostranným účinkem.
Anorganické látky : hydrogenuhličitan sodný, uhličitan sodný, chlorid sodný, soli K, Mg, Fe.
Organické látky : trypsin, chymotrypsin, elastáza, karboxypeptidáza, kolagenáza, nukleázy, lipáza, kolipáza, fosfolipáza, cholesterolesteráza,amyláza.
Střevní šťáva :
Anorganické látky – především NaCl, hydrogenuhličitany.
Organické látky – mucin, odloupané epitelové buňky, leukocyty , enzymy (enteropeptidáza, peptidázy, nukleotidázy, nukleosidázy, lecitináza, alkalická fosfatáza, disacharidázy).
Žluč – produkt jaterních buněk, slouží pro fyziologický průběh trávení a vstřebávání tuků, pro vylučování některých látek z organizmu.
Funkce : neutralizace kyselého obsahu ve dvanáctníku, emulgace tuků, zvyšování aktivity pankreatické lipázy, podporuje resorpci tuku a vitaminů, baktericidní účinky, detoxikační účinky, hospodaření s cholesterolem, obsahuje mucin, má exkreční funkci
Z hlediska trávení má tlusté střevo u koně zásadní význam. Nestrávené živiny z tenkého střeva se mohou dotravovat enzymy přicházejícími spolu s tráveninou.
Rozhodující úlohu v tlustém střevě hrají bakterie a jejich produkce enzymů. U koně zaujímá tlusté střevo 40 – 60 % obsahu trávicího traktu. Tlusté střevo u koně plní podobné funkce jako předžaludek u přežvýkavců
Bakteriálně se tráví vláknina na monosacharidy, které jsou fermentovány na kyseliny octovou, propionovou a máselnou (64, 19, 14 %), v menší míře na mléčnou, mravenčí, jantarovou.
Nestrávené bílkoviny se bakteriálně tráví na aminokyseliny a amoniak. Tyto se mohou z malé části resorbovat, ale především slouží jako zdroj dusíku pro bakterie k vlastní proteosyntéze. Kůň může využít až 40 % bílkovin z tlustého střeva.
Tvorba plynů v tlustém střevě při bakeriálním trávení a fermentaci.
Při pohybové zátěži koně se rozlišují tři základní fáze :
iniciální fáze pohybové zátěže
rovnovážný stav při zátěži
zotavení ze zátěže
Během všech tří fází zátěže jsou mimořádně velké požadavky pracujících tkání na dodávku kyslíku.
Na počátku zátěže je největší požadavek pracujících tkání na dodávku kyslíku. Transportní systém neurohumorálně řízený, reaguje na požadavky poněkud pomaleji. Dodávka kyslíku zvětšením dechového i tepového objemu, zrychlení tepové i dechové frekvence se zvyšuje postupně. To způsobuje situaci, že přísun kyslíku pro pracující tkáně se opožďuje za skutečnou jeho potřebou. V této fázi vzniká v organizmu určitý kyslíkový deficit.
V dalším průběhu zátěže se transportní systém kyslíku přizpůsobuje dané intenzitě zátěže. Dochází k vyrovnání potřeby kyslíku pro pracující tkáně s kyslíkovou dodávkou. Nastává rovnovážný stav, kdy se již spotřeba kyslíku výrazně nemění.
Po skončení zátěže ve fázi zotavení spotřeba kyslíku postupně klesá. Množství kyslíku, které v iniciační fázi chybělo (kyslíkový deficit), musí být po ukončení zátěže ve fázi zotavení zpětně uhrazeno. Proto v tomto období přijímá organizmus koně ještě po určitou dobu větší množství kyslíku než odpovídá klidovému stavu. Toto zvýšené množství se nazývá kyslíkový dluh.
Získávání energie je dvojí cestou.
Při iniciální fázi zátěže na začátku práce a při zátěži submaximální resp. maximální intenzity (70 – 100 % maxima) pracuje organizmus koně v podmínkách nedostatku kyslíku – anaerobně, na kyslíkový dluh, který musí uhradit po skončení zátěže.
Při práci ve fázi rovnovážného stavu a při zátěžích do 70 % maximální intenzity se kryje potřeba kyslíku pracujících tkání s jeho dodávkou transportním systémem. Organismus pracuje při dostatku kyslíku – aerobně.
Aerobní metabolizmus probíhá u koně při klidu a zátěžích nevyvolávajících zrychlení tepové frekvence nad 130 tepů/min. to odpovídá u sportovních koní rychlosti do 300 m/min a u dostihových koní 450 m/min. (tj. 30 – 50 % maximální rychlosti) – vytrvalostní charakter práce v klusu a pomalém třítaktním cvalu.
Při zátěžích vyvolávajících zvýšení tepové frekvence 130 – 170 tepů/min. probíhá současně různý podíl aerobního i anaerobního metabolizmu v rovnovážném stavu – rychlost u sportovních koní 300 – 450 m/min a u dostihových 450 – 700 m/min. jd
Vloženo: 10.01.2010
Velikost: 128,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AKA06E - Výživa zvířat
Reference vyučujících předmětu AKA06E - Výživa zvířat
Podobné materiály
- ETA05E - Informatika - výcuc
- AAA22E - Agroekologie - Výcuc
- AAA22E - Agroekologie - výcuc
- AVA34E - Praktická anatomie koně - krajiny na těle koně
- AVA34E - Praktická anatomie koně - Kosterni_soustava_kone
- ASA25E - Chov koní - Anatomie koně, popis, barvy...
- AKA06E - Výživa zvířat - KD koně Chuchle
- AKA06E - Výživa zvířat - Koně Chuchle
- ALA13E - Etika chovu zvířat a welfare koní-Humpolec - Bc. - 4a.Kone Uceni
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - 4a.Kone Uceni
- AKA05E - chov koní - Anatomie kone popis, barvy
- AGA38E - Plemenitba koní - Genom koně
- ASA25E - Chov koní - ZEVNĚJŠEK KONĚ
- ASA25E - Chov koní - Koně a výstavy
- ASA25E - Chov koní - MECHANIKA POHYBU KONĚ
- ASA25E - Chov koní - MECHANIKA POHYBU KONĚ.ppt+
- AGA38E - Plemenitba koní - Genom koně
Copyright 2024 unium.cz