- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
test_
ARA28E - Fyto 2
Hodnocení materiálu:
Vyučující: doc. Ing. CSc. Ivana Capouchová
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálost 8% má se skladovat ve věžových silech
100.6. Kvalitativní parametry
100.6.1. vlhkost 8%
100.6.2. nečistoty 2%
100.6.3. poškozené nažky 3%
100.6.4. olejnatost 44%
101. Jakostní ukazatele řepky
101.1. vlhkost 8%
101.2. nečistoty 2%
101.3. maxim ální obsah kyseliny erukové 2%
101.4. základní olejnatost 42%
101.5. obsah glukosinolátů 30%
101.6. porostlá a poškozená semena 2%
102. Výnos a rozloha přadného lnu
102.1. výměra – 5-7 tis. ha přadného a 2-4 tis. ha olejného
102.2. výnos – rostlinného stonku 2,7 t/ha,
102.3. sklizeň – raně žlutá zralost
103. Využití travních porostů
103.1. Travní porosty je možno využívat seče ním, spásáním nebo kombinovaně. Sečení podporuje rozvoj a zvětšuje podíl vzrůstnějších druhů.
103.2. využití
103.2.1. Jednosečné využití – u nehnojených travních porostů
103.2.2. Dvousečné využití – u hnojených porostů
103.2.3. Trojsečné využití – na úrodných půdách
103.3. Pastva
103.3.1. sešlapávání, vliv exkrementů zvířat, spásání, podporuje rozvoj nízkých výběžkatých trav na úkor vzrůstných trav
103.4. Střídavé - nejvýhodnější
104. Zemědělské práce u krmné řepy
104.1. příprava půdy – systém 3 oreb:
104.1.1. podmítka ihned po sklizni předplodiny
104.1.2. organické hnojení + střední orba v srpnu až září (hnůj a průmyslová hnojiva)
104.1.3. hluboká orba v říjnu
104.2. dále možno kypření do hloubky 40-45 cm, nové jarní vláčení
104.3. osivo
104.3.1. přesný výsev, ochrana proti půdnímu škraloupu, rýhování, okopávky motykou, plečkování dlátování
104.4. sklizeň
104.4.1. rotační ústrojí, vyorávací ústrojí
105. Listová a plodová zelenina
105.1. listová
105.1.1. salát hlávkový a ledový, pekingské zelí, čekanka salátová, špenát, mangold, čínské zelí
105.2. plodová
105.2.1. okurky, rajčata, papriky, meloun, tykve, lilek
105.2.2. jsou náročné na teplotu
106. Co je hybridní osivo, u jakých plodin
106.1. hybridní osivo je získáváno speciálním postupem heterózního šlechtění na základě každoročního křížení základních komponent
106.2. kukuřice, cukrovka, některé zeleniny a trávy
107. Urovnat správně pořadí setí rostlin
107.1. řepka ozimá, ječmen ozimý, pšenice ozimá, sklizeň cukrovky
108. Výsevky
108.1. ječmen ozimý = 4-4,5 mil/ha
108.2. ječmen jarní = 3,5-4,5 mil/ha
108.3. hrách = 90-100 /m
108.4. brambory = 3-3,5 t/ha
109. Jaké znáte jeteloviny, jejich úloha v OP
109.1. vojtěška setá, jetel luční, plazivý, luční
109.2. patří mezi zlepšující plodiny, lepší kapilarita, vynášejí živiny na povrch, zanechávají hodně živin v podobě posklizňových zbytků
110. Způsoby přípravy brambor
110.1. k sadbě
110.1.1. třídění – střední velikost se sází, ošetření proti hnilobám a škůdcům, popřípadě narašení
110.2. k skl adování
110.2.1. třídění – ošetření ran a proti hnilobám, očištění, zbavení příměsí
111. Chmelové hlávky
111.1. specifické látky
111.1.1. působí na chuť, vůní, pěnivost, průzračnost piva
111.2. chemické složení
111.2.1. chmelové pryskyřice
111.2.1.1. hořké látky – tvrdé a měkké (alfa a beta hořká kyselina), dávají pivu ostrou chuť, zvyšují trvanlivost, 12-21%
111.2.2. chmelové třísloviny
111.2.2.1. 2-6%, srážejí bílkoviny, vylepšují průzračnost a trvanlivost piva
111.2.3. silice
111.2.3.1. 0, 4-2 %, dávají chmelu typickou vůni
111.2.4. doprovodné látky
111.2.4.1. peptiny
111.2.4.1.1. 12-14%
111.2.4.2. chlorofyl
111.2.4.2.1. zelené barvivo
111.2.4.3. N-látky
111.2.4.4. minerální látky
111.2.4.4.1. K, Ca, H PO
111.3. kvalita chmele
111.3.1. vlhkost, barva, délka stopky, příměsi, konduktometrická hodnota
112. Charakterizujte kukuřici na siláž
112.1. obsah sušiny – 25-30%
113. Průměrné výnosy obilnin, řepky
113.1. pšenice obecná – 4, 85 t/ha
113.2. řepka olejka – 2, 84 t/ha
113.3. žito seté – 3, 8 t/ha
113.4. ječmen – 4,1 t/ha
113.5. oves setý – 3,1 t/ha
113.6. kukuřice – 6,6 t/ha
114. Výměra
114.1. řepka – 344,1 t is. ha
114.2. slunečnice – 25 t is ha
114.3. mák – 34,5 t is. ha
114.4. len přadný – 5-7 t is. ha
114.5. hrách – 3 2 tis. ha
114.6. pšenice obecná – 927 t is. ha
114.7. žito seté – 41 t is. ha
114.8. ječmen – 497,9 tis. ha
114.9. oves setý – 49,4 t is. ha
114.10. kukuřice – 54 t is. ha
115. Spotřeba
115.1. mouka – 99,8 kg
115.2. pšenice – 124 kg
115.3. žito – 31,5 kg
115.4. kukuřice 1 kg
115.5. rýže – 4 kg
115.6. chleba – 60 kg
116. Výnosotvorné znaky cukrovky
116.1. počet rostlin na ha
116.2. průměrná hmotnost bulvy – 0,5-0,8 kg
116.3. cukernatost – 16-19%
117. Předplodiny
117.1. len
117.1.1. žito ozimé, ječmen jarní, brambory, po sobě až 6 let
117.2. pšenice jarní
117.2.1. jeteloviny, luskoviny, okopaniny
117.3. řepka
117.3.1. ječmen ozimý, pšenice, okopaniny
117.4. hrách
117.4.1. řadí se mezi 2 obiloviny
118. Uznání odrůdy
118.1. 92/1996 sb ÚKZÚZ
118.2. Odrůdy hospodářsky významějších botanických druhů mohou být uvedeny do praxe za podmínky jsou li uvedeny ve státní odrůdové knize. Podmínky registrace půdy stanoví 92/1996 sb. Odrůdy je registrována na podkladě výsledků zkoušek, uniformitě, stálosti a užitečné hodnoty, každoročně je vydáván seznam vš ech registrovaných odrůd
119. Kvalitativní znaky brambor a ječmene
119.1. požadavky na jakost jsou v ČSN
119.2. brambory
119.2.1. nejdůležitějším posuzovatelem je spotřebitel.
119.2.2. Obsah dusičnanů max 200 mg NaNO/kg.
119.2.3. Požadavky na jakos t
119.2.3.1. škrobnatost, redukující cukry, tvar a velikost hlíz , očka, pevnost a barva dužiny
119.2.4. Průmyslové brambory
119.2.4.1. co největší škrobnatost – min 17%
119.3. ječmen
119.3.1. vlhkost max. 1 6 %, podíl nad sí tem 2,5 mm 70%, zrna poškozená max. 5% , zahnědlá max. 6% , klí čivost min. 92%, NI v sušině max. 12,5 %
120. Sadba brambor
120.1. vysoký efekt má sázení zdravé sadby, příprava sadby
120.2. sadba
120.2.1. mechanická – střední velikost
120.2.2. biologická – předklíčené, narašené
120.2.3. chemická – ošetření sadby proti chorobám
120.3. 4 0-55 t trsů na ha
120.4. setí brambor začátkem dubna, na přelomu června a července
121. Krycí plodiny pro jetel luční
121.1. oves, bob s peluškou, hrách
121.2. jetel je ke krycí plodině rolerantnější než vojtěška setá
122. Výnosy
122.1. pšenice – 4,85 t/ha
122.2. brambory – 20,88 t/ha
122.3. chmel – 1 ,09 t/ha
122.4. cukrovka – 4 5,41 t/ha
122.5. řepka – 2, 84 t/ha
122.6. mák – 0,64 t/ha
123. Kvalitativní znaky výnosu bílého cukru
123.1. rozpustný popel
123.2. koncentrace N a K
123.3. koncentrace alfa-aminodusíku
124. Při jaké zralosti se sklízí seno vojtěšky a jetele
124.1. při plné zralosti
124.2. vojtěška v době plného květu
124.3. jetel před květem
125. Srovnat OP
125.1. ječmen jarní, ranné b ra mbory, hrách, cukrovka, kukuřice na siláž
126. Výnosové prvky brambor
126.1. počet trsů na ha – 4 0-55 t na ha
126.2. počet hlíz na trsu – 9-20
126.3. průměrná hmotnost hlízy – 40-90 g
127. Objemová a jadrná krmiva
127.1. jsou hla vní složkou živočišné potravy
127.2. zdroj N-látek, bílkovin
128. Výsevek lnu a doba sklízení
128.1. 22-28 mil/ha
128.2. sklizeň koncem srpna až zač átek září
129. Obsah tuku v řepce
129.1. 40-44%
130. Co je udržovací šlechtění
130.1. uchování uniformity, původních rozlišovacích znaků a užitkových vlastností registrovaných odrůd. Probíhá podle stanovených metodik, podstatou je výběr nejlepš ích rostlin odrůdy, jejich hodnocení a výsev.
131. Typy brambor
131.1. podle vegetační doby se dělí na:
131.1.1. velmi rané – do 110 dnů
131.1.2. rané – 111-120 dní
131.1.3. polorané – 120-130 dní
131.1.4. polopozdní – 131-145 dní
131.1.5. pozdní – nad 145 dnů
131.2. varné typy :
131.3. A – lojovité
131.4. B – lojovité až slabě moučnaté
131.5. C – moučnaté
131.6. D – silně moučnaté
132. Hodnocení kvality chmele
132.1. vlhkost 12%
132.2. barva světle zelená
132.3. délka stopky 3 cm
132.4. příměsi max 3% hmotno sti
132.5. konduktometrická hodnota min 2,6% - hodnota alfa-hořkých kyselin
133. Příprava brambor před setím
133.1. mechanická
133.2. biologická
133.3. chemická
134. Výnos polarizovaného cukru v t/hj
134.1. PC = (polarizace v % x výnos bulev v t/ha)/100
135. Co děláme s chmelem po sklizni
135.1. sušíme ho, nemá překroči 2 hodiny, 55-60 C, konečná vlhkost 5-7%, při manipulaci vlhkost 11%, lisování do transportních řízků
136. Hospodářské členění ovocných druhů
136.1. jádroviny
136.1.1. jabloň, hrušeň
136.1.2. plodem je malvice
136.2. peckoviny
136.2.1. sl ivoň, třešeň, višeň, broskvoň
136.2.2. peskovice
136.3. skořápkoviny
136.3.1. ořech, líska, mandloň
136.3.2. semeno
136.4. drobné ovoce
136.4.1. rybíz, angrešt, borůvky
137. Rozmnožování ovocných stromů
137.1. generativně
137.1.1. málo
137.2. v egetativně
137.2.1. přímo (řízky)
137.2.2. nepřímo (štěpování – roubování, očkování)
138. Intenzifikační faktory
138.1. faktory ovlivňující výnosy a kvalitu produktu
138.2. cílem je dosahovat ekologicky i ekonomicky únosných výnosů, bere maximální zřetel na živočišnou produkci a minimáln í vstupy cizorodých látek do potravinových řetězců
139. způsoby hospodařen í
139.1. konvenční
139.2. integrovaný
139.3. organický (zcela bez negativních dopadů průmyslový ch hnojiv, pesticidů… na živočišnou produkci a kvalitu výrobků)
139.4. i.f. rozhodujícím způsobem ovlivňují úrodnost:
140. Obilniny podle výnosu
140.1. kukuřice na zrno (5-7 t/ha)
140.2. pšenice (4,9 t/ha)
140.3. ječmen (3,97 t/ha)
140.4. žito (3,72 t/ha)
140.5. oves (2,85 t/ha)
141. Degenerace v RV
141.1. znehodnocení odrůd, dochází k ní při rozmnožování v ??? přírodních podmínkách
142. Metání, Řepka 00, Lepek, Tritikale, Desikant, Odnožová ní
142.1. metání
142.1.1. vysunutí lvětenství (u obilnin klas) za posledním listem, je to růstová fáze u obilovin
142.2. řepka 00
142.2.1. typ současně pěstované řepky, který má 2% kys erukové, snížený obsah glukosinolátů (0,5-1%)
142.3. lepek
142.3.1. hlavní podíl pšeničné bílkoviny, ve vodě nerozpustný, získaný vypráním zemědělského těsta. Obsah lepku a jeho vlastnosti jsou ukazately pekařské kvality, kter á ovlivňuje vlastnosti těsta a pekárenských výrobků
142.4. tritikale
142.4.1. mezidruhový kříženec mezi pšenicí a žitem, náročnější než žito, ale méně než pšenice
142.5. desikant
142.5.1. regulátor dozrávání, např Rglone
142.6. odnožování
142.6.1. růstová fáze, při níž dochází k vytváření odnoží
143. Řez a tvarování ovocných stromů
143.1. musí být poměr koruna:kořeny, aby živiny vystačily na celý strom
143.2. tvar
143.2.1. soubor opatření, jako je řez a ohýbání za účelem získání požadovaného tvaru koruny
143.3. koruna stromu
143.3.1. pravidelná plodnost, bez podpěr, unést úrodu, dost pevná, nepřehuštěná, dobré prosvětlení a provzdušnění
143.4. výchovné
143.4.1. v prním roce na koci zimy – u jabloní, hrušní, peckovin
143.5. udržovací
143.5.1. po celou dobu vegetace, odstaňování poškozených větví, nebo u větví přehušťujících koruku v předjaří
143.6. zmlazovací
143.6.1. větve rovnoměeně odstraňujeme až do starého dřeva, nebo když chceme přeroubovat na jinou odrůdu
144. Všechny olejniny v ČR
144.1. řepka olejná, slunečnice roční, mák setý, hořčice bílá, len olejný, sója luštinatá
145. Rozdíl mezi senem, siláží a senáží
145.1. seno
145.1.1. výroba sušením pokose až do konstantní sušiny
145.2. senáž
145.2.1. konzervace píce o nejvyšší sušině 40-50%, nejnižší ztráty
145.3. siláž
145.3.1. konzervování čerstvé až zvadlé píce v anaerobních podmínkách s příměsí konzervačních látek
146. Výsadba a sklizeň raných a pozdních brambor
146.1. pozdní
146.1.1. v ýsadba 10-20.4.
146.1.2. s klizeň polovina září až října
146.2. ran é
146.2.1. výsadba 20.3.-1.4.
146.2.2. sklizeň červen až srpen
146.2.3. na trh po 10.6. – 31.8.
146.3. NBVT 10-15-25.4., VBVT 20-30.4., NHVT 10.5.
147. Sklizeň
147.1. rané barambory 10.6.-31.8.
147.2. len přadný v polovině srpna
147.3. kukuřice koncem září-říjen
147.4. cu
Vloženo: 29.06.2009
Velikost: 326,92 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu ARA28E - Fyto 2
Reference vyučujících předmětu ARA28E - Fyto 2
Reference vyučujícího doc. Ing. CSc. Ivana Capouchová
Podobné materiály
- AHA09E - Agrochemie - Otázky z testu
- AHA09E - Agrochemie - Varianta testu
- AMA05E - Mikrobiologie a biotechnologie - Test půda
- ETA05E - Informatika - Test.jpg
- ETA05E - Informatika - Zadání testu1,2
- ABA05Z - Botanika - Varianty záp. testu.jpg
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - Zadání testů
- AHA09E - Agrochemie - Test.sumární vzorce II
- AHA09E - Agrochemie - test-sumární vzorce
- AHA09E - Agrochemie - test-živé systémy, jejich složení a organizace
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - test 1..
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - testy fyzio5
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - TESTY_ZKOUŠKOVY
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - testy fyziologie 1
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - testy fyziologie 2
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - Test shody rozptylů a středních hodnot dvou nezávislých
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - Testy významnosti
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - Testování závislosti kvalitativních znaků
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - testy Mach
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - TESTY
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - TESTOVÁNÍ (NE)ZÁVISLOSTI KVALITATIVNÍCH ZNAKŮ
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - TEST SHODY STŘEDNÍCH HODNOT DVOU VÝBĚRŮ
- ETA05E - Informatika - Test_INFOI_1
- ETA05E - Informatika - Test_INFOI_2
- ETA05E - Informatika - Test_INFOI_3
- ETA05E - Informatika - Test_INFOI_4
- ETA05E - Informatika - Test_INFOI_5
- ETA05E - Informatika - Test_INFOI_6
- ETA05E - Informatika - Test_INFOI_7
- ETA05E - Informatika - Test_INFOI_8
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - Zkouškový test, Sedlák
- AEA09E - Zoologie - bezobratli test2
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - chov 1testy
- ACA03E - Chemie organická - test pro AF
- AVA15E - Morfologie hospodářských zvířat - test 1
- AVA15E - Morfologie hospodářských zvířat - test 2
- AVA15E - Morfologie hospodářských zvířat - test 3
- AGA01E - Obecná genetika - test 1
- AGA01E - Obecná genetika - test 2
- AGA01E - Obecná genetika - test 3
- AVI02E - Základy fyziologie hospodářských zvířat - test 1
- AVI02E - Základy fyziologie hospodářských zvířat - test 2
- AVI02E - Základy fyziologie hospodářských zvířat - test 3
- AVI02E - Základy fyziologie hospodářských zvířat - test 4
- AGA19E - Zootechnika - test 1
- AGA19E - Zootechnika - test 2
- AGA19E - Zootechnika - test 3
- AGA19E - Zootechnika - test 4
- AKA06E - Výživa zvířat - test 1
- AKA06E - Výživa zvířat - test II.
- ASA21E - Chov I - Test I.
- AGA19E - Zootechnika - Test II.
- ADA19E - Chov prasat I. - test prasata
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otázky ze zkouškového testu
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - test 1
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - test 2
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - test 3
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - test 4
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - test 5
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - test 6
- AGA11E - Etika chovu a etologie zvířat - testové otázky
- AGA18E - Etologie zvířat - testy
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - test-Výživa
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - testík
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - Výsledky testů
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - Testy-zadání
- ELX02E - Angličtina 2 - test A
- ELX02E - Angličtina 2 - test B
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - testy
- AEA26E - Zoologie obratlovců - test na ryby
- AKA06E - Výživa zvířat - test_1
- AKA06E - Výživa zvířat - test II.
- AVA11Z - Praktická fyziologie zvířat - test I.
- AVA11Z - Praktická fyziologie zvířat - test II.
- AVA11Z - Praktická fyziologie zvířat - test III.
- ETA05E - Informatika - test I.
- ETA05E - Informatika - test II.
- ETA05E - Informatika - test III.
- ETA05E - Informatika - test IV.
- ETA05E - Informatika - test V.
- ETA05E - Informatika - test VI.
- ETA05E - Informatika - test VII.
- ETA05E - Informatika - test VIII.
- AEA30E - Základy hydrobiologie - Zkouškový test Varianta B
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - testove otazky
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - Matrial na test z organiky.
- AMA05E - Mikrobiologie a biotechnologie - otázky II.zkouškového testu
- ATA82E - Mimoprodukční využití půdy - test č.6
- ARA98E - Zemědělské poradenství - Testové otázky
- AGA01E - Obecná genetika - souhrný test varianta F
Copyright 2024 unium.cz