- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálfyz - chem. vlastnosti = koloidní vlastnosti - sorbční reakce
Povrch
Reakce záleží na velikosti půdního povrchu a velikosti částice
se zmenšováním velikosti se zvětšuje povrch
1cm S = 6cm2 materiál o velikosti krychle 1x1x1cm poskytuje daný
povrch pro reakce
1mm S = 60cm2
0,1mm S = 600cm2
0,01mm S = 6000cm2
koloidní disperze 0,01mm 60000cm2 = 6m2
Povrch je větší, čím menší máme v půdě částice
S = 10km2
Se zmenšováním částic se zvyšuje sopční kapacita T
Se zmenšováním částic se zvyšuje redukčnost prostředí
biologické vlastnosti
rostliny rostou na půdách různého zrnitostního složení
psamofity - Festuca, Arméllie - písčité půdy
pelofity - rostl. vyžadující těžké jíl.půdy, zamokření, ostřice, sítiny, rákosy
petrofity - rostliny kamenitých a skalnatých půd: - litofity - mechy, lišejníky
chasmofity - mezi zeminou, kamením
Půdní druh ovlivňuje směr vývoje půdy (Pedogeneze)
písčité substráty - stanoviště regozemí arenická (zelinářské půdy)
těžké substráty - vytváří půdní typ smonice - bobtnavé
pelozem - nebobtnavé
Zastoupení půd v ČR:
lehké půdy - písčité
19% - hlinito-písčité
středně těžké půdy - písčito-hlinité optimum
59% - hlinité
těžké půdy - jílovito-hlinité
17% - jílovité
- jíly
půdy silně štěrkovité a kamenité - 5%
Lehké půdy - hrubší zrnitostní složení, malý povrch .- nelze hnojit do zásoby, protože živiny, které dodáme se nemají kde zachytit a jsou odplaveny, převaha nekapilárních hrubých pórů
org.hmota(zvyšuje sorbční účinky) je schopna vyvolat zvýšení povrchu (poutat živiny), má sorbční účinky
Zvýší se vododržnost, povrch, nebo dodávání těžkých hmot do půdy podle vzorce
X=A*(B-C)/(D-C), x - dávka meliorační hmoty, číslo znamená kolik cm mat. máme dodat na povrch půdy a zaorat nebo vyjadřuje stovky kubických m na ha.
A…… hloubka profilu v cm, která je potřeba zlepšit
B,C,D….% I.kategorie (částice menší než 0,01mm)
B……cíl, který chceme dosáhnout
C……současný stav
D……% I.kategorie v těžkých materiálech
U písčitých půd metoda EGERSEGI - do 50cm zapravíme vrstvu organického materiálu. Rostlina reaguje chemotropismem - rozvrstvuje kořeny v prostředí příznivém, odumřelé kořeny - obnova org.látek
Těžké půdy - povrch je dostatečně velký, málo nekapil.pórů
Úprava zeminy - dodání org.hmoty (komposty, zel.hnojení) - spojují malé částice do větších hrud - stav se zlepší i orbou (zásahy periodické)
kondicionéry - chem.látky, které spojují texturní elementy do strukturních (vyvolávají polymeraci), dost drahé
Ca2+, Mg2+ - podporovatel struktury v půdě, vyvolávají koagulaci koloidů podpora
agregace
bentonit - montmorillonické jíly, do písčitých půd
STRUKTURNÍ ELEMENTY PÚDY - AGREGACE
vytv.strukt.elementů
faktory ovlivňující stavbu/struktury půdy:
1.ZRNITOST - zastoupení jedn.frakce
2.HUMUSO-JÍLOVITÉ KOMPLEXY -1. spojení org.hmoty s minerální, spojování + a - součástí (u mikroagregátů především), intermediární ionty (zprostředkující ionty - usnadňují vazbu) - Fe3+, Al3+ + miner.součásti i Ca2+ případně i Mg2+
2.poutání organické hmoty do interlamerárních prostor jílových minerálů = sekundární, přeměněné minerály interlamerární prostor- často se poutájí jen boční
řetězce, v těchto prost.je hmota pevně vázána
trojvrství tetraedry
3.vznik vnitřně komplexních sloučenin = chelátů - vznikají vazbou Fe, Al s organickou
hmotou přes několik funkčních skupin zároveň, iont Fe,Al je vázán v org.hmotě na větší množství funkčních skupin
3.HNĚTENÍ PÚDNÍHO MATERIÁLU
prováděné -1. uměle člověkem - spojování mikroagregátů do větších elementů, vznikají
pozitivní zaoblené agregáty
2. fyzikální jevy - bobtnání, mrznutí - ostrohranné agregáty
půdním makroedafonem = větší zástupci půdních živočichů
kaprolity = výsledky hnětení, agregáty zaoblené
4.ZMENŠOVÁNÍ VELKÝCH AGREGÁTÚ - zmrznutí…..,agregáty zaostřené
5.PROCESY KOAGULACE A PEPTIZACE - dochází k dispergaci (oddělování) jednotl.koloidních částí (nepříznivý jev - narušuje tmely), vyvolává silnou koagulaci v kyselém prostředí
koagulace - intenzita stoupá se stoupajícím mocenstvím kationtu, menší účinnost při menším
mocenství
kationty - trojmocné (Fe, Al) - ideální působení Fe(OH)3 + seskvioxidy = ortštejn - velmi
tuhé vrstvy
- dvojmocné (Ca, Mg)
- jednomocné (Na+, MN4+,K+) - působí proti koagulaci = negativně
struktura se vytváří a často se destruuje
Fe(OH)3 - vyvolává tvorbu konkrecí
Hlavní destrukční procesy (mechanismy)
1.roztržení agregátů uvnitř stlačeným vzduchem při náhlém zavlhčení (zamokření)
2.rozpraskání agregátů objemovými změnami, které vznikají při pochodech zamokřování x vysoušení. působí silně za přitomnosti bobtnavých jílových minerálů ( = montmorillonit)
3.fyzikálně-chemické rozrušení při peptizaci a koagulaci = změna koloidního stavu
4.mechanické rozrušování agregátů - zpracování půdy za nevh.vlhkosti
- při dešti - nárazem kapek na agregát - Ek působí na
jedn.částice - vyvolává obrušování agregátů
koeficient zranitelnosti agregátů
Kv = x1/x2 po testu
vážení průměrů agregátů před testem
stabilní agregáty - Kr = 1 - před testem jistý průměr (velikost)
- po testu - průměry agregátů stejné
x2 = určují jak jsou agregáty stabilní
Tři základní stavy struktur
elementární struktury - jedn.elementy jsou od sebe odděleny a tvořeny texturními strukturami - písčité půdy
slitý stav - netvoří se agregáty (shluky), jsou jednotlivé mazy - jílovité půdy
agregátový stav - texturní elementy jsou spojeny do agregátů
Dělení agregátů podle velikosti
1.izometrické - všechny 3 osy jsou stejně dlouhé, sférické útvary, 3podskupiny:
struktura - kulovitá - kulaté, sférické útvary, porézní vnitroagregátová pórovitost značná, meziagregátová pórovitost je taktéž velká, izometrické útvary, kypré, optimální forma agregátu, v horizontech organominerálních, zaoblené agregáty
humusové horizonty (tedy povrchové) příznivých hlinitých středně těžkých půd
- zrnitá - tvořena ostrohranými, kompaktními (malá vnitroagr.pórovitost) agreg., velká meziagreg. uspořádanost = pórovitost, povrchové vrstvy smonice (několik cm - 2 - 4)
- polyedrická - ostrohranné agregáty, malá vnitroagregátová a meziagregátovou pórovitost,
podpovrchové horizonty fluvizemí, hnědozemí:
2.anizometrické - nestejně dlouhé osy
hranolovité agregáty - prodloužená vertikální osa, horizontální osy zkrácené
prismatická struktura, prismata - luvické horizonty, na povrchu jsou lesklá, tvořeno přemístěnými koloidy (fluvizem a hnědozemě)
- sloupkovitá struktura - u nás vzácně, u zasolených půd - slanec
deskovité - přirozeně vzniklá, ochuzené horizonty:
- eluviální horizonty - Ee - přirozená pedogeneze, orbou do
stejné hloubky
- luvické horizonty - Bt - vlivem člověka
Pórovitost:
Pk - pórovitost kapilární
Pn - pórovitost nekapilární
Ps - pórovitost semikapilární
Pk /(Pn + Ps) - čím nižší hodnota, tím více převládají nekapilární póry - písčité půdy
- čím vyšší hodnota, tím těžší, ulehlejší půdy
Zhutnění půdy
1.přirozené - důsledkem destrukce struktury, může být vyvoláno přirozenými vlivy
může nastat vysokým podílem jílu, narušena přívalovými dešti, tlakem kořenů
2.technogenní = umělé - vyvoláno člověkem
chemické zavinění - nesprávné složení hnojiv
mechanické zavinění - při opakovaném průjezdu strojů, při zpracování půdy nesprávnou vlhkostí, prokluzování kol - hněte a rozbíjí strukturní elementy
Migrace (pohyb) látek v profilu
v rámci jednoho půdního těla
skupiny migrací:
1.lixiviace
2.cheluviace
3.ilimerizace
1.lixiviace
pohyb rozpustných látek v profilu - nejlabilnější látky, které se pohybují s vodou, rozpustné soli, kyseliny, chloridy, NaCl, Kcl
H
Na H Ca+ látky se
K + 4H+ H + K+ dostanou do volného stavu,
Ca H Na+ ve kt.mohou lixiviovat
lixiviovány mohou být i látky méně rozpustné
dekarbonatace
MgCO3 + H2CO3 Mg(HCO3)2
CaCO3 Ca(HCO3)2 - více rozpustné - vyplavování
pochod, který probíhá ve směru gravitace (u nás dochází k proplavování od shora dolů)
probíhá i proti gravitaci - důl. u tvorby půd.druhů Solončaku - v aridních zónách (výpar větší než srážky)
2.Cheluviace = eluviace chelátů
pohyb pseudorozpustných látek (= za urč.podmínek rozpustné, za nepříznivých podmínek se vysrážejí a přestávají být rozpustné), nejčastěji je to vázáno na ph - rozpustnější v prostředí kyselém - při zmenšování kyselosti dochází k imobilizaci - zastaví rozpustnost, pohyb vnitřně komplexních sloučenin - org. sloučeniny, v nichž je vázána minerální složka vícevalentních = vícemocných iontů (Fe,Al,Mg), jsou poutány na několik funkčních skupin organických látek
COOH HOOC COO OOC
+ Fe Fe
OH HO O HO
COOH COO
+ Fe Fe(OH)
OH O
Cheluviaci nacházíme v typické formě u nás u podzolů.
Zákl.součást podzolizace je cheluviace.
Pohyblivější jsou cheláty než-li samotné ionty.
3.Ilimerizace
= pohyb nerozpustných látek v profilu (nerozpustné látky, které se mohou pohybovat za určitých podmínek - koloidy - nejmenší součástky pevné fáze půdy - menší než 0,001mm
Pohyb je ovlivňován: 1.dostatek vody - poh
Vloženo: 22.04.2009
Velikost: 143,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu ETA05E - Informatika
Reference vyučujících předmětu ETA05E - Informatika
Podobné materiály
Copyright 2024 unium.cz