- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
stonozkovci
AEA25E - Zoologie bezobratlých
Hodnocení materiálu:
Vyučující: prof. Ing. CSc. Iva Langrová
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiáldel (tj. při stridulaci nehýbou zadníma nohama)draví, býložraví (vzácnější skupiny)Nadčeleď: Tettigonioidea (kobylky)zadní končetiny výrazně skákavé, tykadla a kladélko velmi dlouhévětšinou masožraví; bioregulátořiTetigonia viridissima (kobylka zelená) – louky a poleNadčeleď: Gryllotaopoidea (krtonožky)přední nohy hrabavé, rozšířené, tykadla krátká, křídla nápadně zúženáGryllotalpa gryllotalpa (krtonožka obecná)Nadčeleď: Grylloidea (cvrčci)stehna méně výrazně uzpůsobená ke skákáníGryllus campestris (cvrček polní); Gryllus domesticus (cvrček domácí)Řád: Cyelifera /Orthoptera ex parte/ (saranče)býložravé, tykadla nápadně krátká, kladélko u samic je velmi malé, stridulační ústrojí je vytvořeno v podobě výrůstku na zadních stehnech (těmi třou svrchní kožitá křídla); spodní pár blanitých křídel bývá zbarven, někdy mohou být křídla srostlásamička klade vajíčka do země v nepravidelných, slizem a pěnou obalených skupináchLocusta migratoria (saranče stěhovavá); Glyptobothrus biguttulus (saranče měnlivá)Řád: Dermaptera (škvoři)ústní ústrojí je kousací; tykadla dlouhá a nitkovitá; první pár křídel je redukován, kožitý a bez žilnatiny, spodní pár je blanitý a v klidu je skládán pod první pársamci – 10 viditelných tergitů, samice 8štěty na konci zadečku mají typický klíšťkovitý tvarsamice kladou vajíčka na hromádky a pečují o něpřevážně býložravýForficula auricularia (škvor obecný)Řád: Mantidea (kudlanky)tělo je nápadně prodloužené, zvláště předohruď, která je volně pohyblivá ve skloubení se středohrudítýlní část hlavy – zúžená a nasedá na hruď dobře vytvořeným „krčkem“ (otáčení hlavy o 180 °C)dravé, pro dravý způsob uzpůsoben první pár nohou: kyčle a holeně jsou nápadně protaženy a svěrákovitě se svírají proti stehnům, na styčných plochách stehen a holení jsou různě dlouhé trny a výrůstky, které pomáhají udržet kořistoba páry křídel jsou vytvořené, vzácně jsou zkrácené nebo chybí; první pár je kožitý, různě pigmentovaný a v klidu kryje spodní blanitý párpredátoři, silně teritoriální; častý je kanibalismusrozmnožování – sameček obvykle přijde při kopulaci o život, samička při páření u některých druhů otočí hlavu a provede dekapitaci samečka (tj. odstříhne samcovu hlavu od předohrudi); vajíčka jsou kladena samostatně (již v těle zabalena do zvláštního pouzdra)Mantis religiosa (kudlanka nábožná) – zákonech chráněnaŘád: Blattodea (švábi)řada druhů synantropní a škodí v domácnostech nebo ve skladech potravinhlava je opistognatní s kousací ústním ústrojímtykadla jsou dlouhá a nitkovitávšechny páry nohou jsou uzpůsobeny k rychlému běhuprvní pár křídel je kožitý, druhý je blanitý; samice mají často křídla zkrácena, nebo jim úplně chybívajíčka jsou kladena jednotlivě, ale v ootékách; některé druhy mají ootéky připevněné k zadečku a odkládají je těsně před líhnutím larevBlatella germanica (rus domácí); Blatta orientalis (šváb obecný); Periplaneta americana (šváb americký) – ve skladech potravin; Ectobius lapponicus (rusec laponský); Ectobius sylvestris (rusec lesní)Řád: Isoptera (Všekazi)žijící v početných koloniíchdlouhá nitkovitá tykadla; kousací ústní ústrojí; křídla s výraznou žilnatinou jsou vyvinuta pouze u samců a samic; tělo je slabě sklerotizovanézákladem každého termitiště je královna, ta je mnohokrát větší než ostatní a jedinou její činností je kladení vajíček; o ostatní se starají neplodné dělnice; vojáci jsou větší než dělnice a mají mohutná kusadla a silně sklerotizovanou hlavu, starají se o ochranu termitištěpodílejí se na rozkladu dřevní hmoty – využívají bakterie v trávicím traktu Řád: Psocoptera (pisivky)kousací ústní ústrojí; dlouhá a nitkovitá tykadla; nápadně vyklenutá přední část hlavy; dobře vyvinuty oba páry křídel s řídkou žilnatinou (u volně žijících druhů)pyskové žlázy – předení vlákenčastá partenogenezeLachesilla pedicularia (pisivka obecná)Řád: Phtiraptera (vši a všenky)drobní, dorsoventrálně zploštělí, druhotně bezkřídlí ektoparaziti obratlovcůhlava je širší než hruď (luptouši a péřovky), nebo užší než hruď, protáhlá a zřetelně oddělená od trupu (vši)živí se zrohovatělými částečkami povrchu kůže, ohlodáváním peří a srsti (péřovky a luptouši), nebo sáním krve (vši)vajíčka – hnidy – připevněna na srst či peříPodřád: Amblycera (luptouši)tykadla nepřečnívají přes okraj hlavy a jsou ukryta v prohlubni na spodní straněčelistní makadla vyvinutastředohruď zřetelně oddělena od zadohrudi brázdou nebo postranním zářezemTrinoton anserinum (luptouš husí)Podřád: Ischnoceta (péřovky)tykadla dobře viditelná, při okraji hlavy a nejsou ukrytačlánky jsou přibližně stejného tvarunejsou vyvinuta čelistní makadlastředohruď splývá se zadohrudí Cuclotogaster heterographus (peřovka podlouhlá); Goniodes dissimilis (peřovka velká); Columbicola columbie (peřovka holubí); Anatoecus adustus (peřovka husí)na savcích parazitují zástupci všenek (čeleď Trichodectidae), např.: Damalinia (Cervicola) meyeri (všenka srnčí) – na srnci; Damalinia (Bovicola) bovis (všenka tuří) – na turu domácímPodřád: Anoplura (vši)tykadla jednoduchá, krátce nitkovitá a většinou 5 členná; bodavě savé ústní ústrojí je zatažitelné do vnitřku hlavyhrudní články jsou navzájem srostlénohy silné, přizpůsobené pro šplhání po vlasech a srsti, s mocným nepárových pohyblivým drápkem, který společně s holenním hrbolkem obepíná chlup na hostiteliparazité savců, s výjimkou letounů, vodních savců, kočkovitých, lasicovitých a medvědovitých šelemživí se jen krví svých hostitelůna člověku parazituje několik druhů: Phthirus pubis (veš muňka) – „veš lásky“ žije na ochlupení genitálu, vzácně v obočí, přenáší se pohlavním stykem; Pediculus capitis (veš dětská) – ve vlasech; Pediculus humanus (veš šatní) – nejrozšířenější druh, saje na pokožce a udržuje se v šatech, nebezpečná svým přenosem skvrnitého tyfuu hospodářských zvířat – snižují jejich užitkovost, Haematopinus suis (veš prasečí); Haematipinus euristermus (veš kravská); Linognathus vituli (veš hovězí)Řád: Heteroptera (Ploštice)tělo je dorsoventrálně zploštěléústní ústrojí je bodavě savé, u druhů živících se rostlinnými šťávami je tenké, dlouhé a v klidu složené na spodní stranu hlavy, dravé druhy mají bodec krátký a mohutný, většinou obloukovitě zahnutýhruď – 3 samostatné části: předo-, středo- a zadohruďzápašné žlázy – ústí na boku zadohrudi, mezi středními a zadními kyčlemivyvinuty oba páry křídel; první pár (polokrovky – horní část je zkožovatělá bez žilnatiny a spodní část je membranózní) je různě pigmentovaný a neúplně kryje spodní pár blanitých křídel a poslední zadečkové článkynohy (3 páry) jsou většinou kráčivé, ale u některých druhů se vyskytují různě specializované tvary noh (skákavé, záchytné, hrabavé, k chůzi na vodě,...) Podřád: Gerromorpha převážně dravé ploštice žijící na vodní hladiněpohyb po vodě – pomocí speciálně utvářených článků chodidel, které dokáží zadržet vzduch a jedinci se tak pohybují po vzduchových polštářcíchGerris paludum (bruslařka rybničná) – na vodní hladině hledá topící se živočichy, které pak vysává; Hydrometra stagnorum (vodoměrka štíhlá)Podřád: Nepomorphadravé ploštice, které pod vodní hladinou loví různé drobné živočichypredátoři – čeleď Nepidae (splešťulovití) – Nepa cinerea (splešťule blátivá) a Ranatra lincaris (jehlanka válcovitá) – první pár nohou loupeživého typu, dýchají atmosférický kyslík (pomocí dlouhých dýchacích trubic vyrůstajících z konce zadečku), dokáží bolestivě bodnou do chodidlaPodřád: Cimicomorpha živí se sáním rostlinných i živočišných šťáv; druhy býložravé, dravci i parazitéčeleď: Reduviidae (zákeřnicovití) – středně velké až velké ploštice, často pestře zbarvené, jsou dravé, přenašeči parazita Trypanosoma cruzi (v Jižní Americe); u nás – Rhinocoris iracundus (zákeřnice červená)čeleď: Miridae (klopuškovití) – nejpočetnější čeleď; Calocoris norvegicus (klopuška dvoutečná) – na kopřivě dvoudommé; Lygus pratensis (klopuška červená); Lygocoris pabulinus (klopuška bramborová); Lygus rugulipennis (klopuška chlupatá)čeleď: Cimicidae (štěnicovití) – bezkřídlí krevsající ploštice parazitují na savcích a ptácích; Cimex lectularius (štěnice domácí) – parazitují na člověku; Oeciacus hirundinis (štěnice ptačí)Podřád: Pentatomomorphastředně velké, většinou fytofágní ploštice s 5 člennými tykadly a pestře zbarveným tělemčeleď Pentatomidae (kněžicovití) – Eurygaster maura (kněžice obilná); Aelia acuminata (kněžice kuželovitá); Aelia rostrata (kněžice nosatá); Graphosoma lineatum (Kněžice páskovaná); Palomena viridissima (kněžice zelená)Řád: Homoptera ex parte (stejnokřídlí)bodavě sací ústní ústrojívýhradní cizopasníci rostlinkřídla, pokud jsou vyvinuta, bývají v klidu střechovitě složena nad tělem a mají na sobě často silný voskový poprašeknohy jsou vyvinuty v souvislosti se způsobem života různě u jednotlivých skupin, někdy jsou uzpůsobeny ke skokuna různých tělních článcích jsou umístěny různé typy žláz, nejčastěji voskotvornýchPodřád: Psyllinea (Mery)hlava volná, opistognátní s dobře vyvinutým temenem; tykadla skoro vždy 10 členná; jejich první dva články jsou krátké a široké, ostatní nitkovitézadní nohy skákavé, jejich kyčle nasedají ploše a u většiny druhů jsou opatřeny každá trnovým výčnělkem; holeně zadních noh mají na přilehlém konci ostruhovitý výrůstekdospělci mají vyvinuty oba páry křídel, ta jsou v klidu střechovitě složena přes zadeček, žilnatina je chudá, 2 – 3x di- nebo trichotomicky větvenálarvy – dorsoventrálně zploštělé, široké a dospělcům nepodobnésají na rostlinách, vylučují větší množství medovice nebo přenášejí viryPsyla mali (mera jabloňová); Trioza apicalis (merule mrkvová)Podřád: Aleurodinea (molice)samci a samice jsou stejného vzhledutykadla – 7 článkovákřídla i celé tělo poprášeny drobnými bílými voskovými zrnky vyloučenými ze zvláštních zadečkových žláz; vosková zrnka jsou shromažďována pomocí chloupků na zadních končetinách u spodních křídel; jejich pohybem a pohybem předních nohou jsou rozprášena po celém těležilnatina je silně redukována, křídla mají 2 – 3 podélné, maximálně 1x větvené žilkyzadeček je k hrudi připojen krátkou silnou stopkouprvní larvální instar je šestinohý a pohyblivý, značně podobný prvním larvám červců; další larvální stádia mají zakrnělá tykadla, nohy i oči, jsou plochá a přisátá na živné rostlině; čtvrtý larvální instar je nepohyblivý, vytváří ploché tzv. „pseudopuparium“, z něhož se mění v dospělceTrialeurodes vaporariorum (molice skleníková)Podřád: Aphidinea (mšice)hlava je hypognátní, celou šířkou přirostlá k předohrudi; u larev a bezkřídlých samiček je s předohrudí srostlá tykadla – vpředu na hlavě zpravidla na zvláštních tykadlových hrbolech a mají 3 – 6 článků, poslední článek nese nitkovitý bicí; většina smyslových orgánů mšicblanitá křídla – silně redukovaná žilnatina; při předním kraji se nachází výrazná žilka, z ní jako „hřebínek“ vedou jednotlivé žilky, z nichž nejvýše jedna se dichotomicky dělínohy – většinou kráčivé, někdy zkráceny až zakrnělézadeček – 9 navenek viditelných článků a je široce přisedlý k hrudi; lánky jsou zřetelně odděleny; na 5. nebo 6. zadečkovém článku vyrůstají zvláštní trubicovité útvary, tzv. sifunkuli (válcovitého tvaru a dosahují i poloviny délky těla)vyvinuty voskové žlázy – jejich výměšky pokrývají povrch těla mšic a často i okolí ve formě chmýří nebo popraškusetkáváme se s dvěma jevy, časově omezenými: s živorodostí (viviparií) a partenogenezíčeleď: Lachnidae (medovnicovití) – Schizolachnus pineti (medovnice jehlicová)čeleď: Aphididae (mšicovití) – Aphidula pomi (mšice jabloňová), Brevicorine brassicae (mšice zelná); Aphis fabae (mšice maková)čeleď: Eriosomatidae (vlnatkovití) – silně vyvinuty voskové žlázy; Eriosoma lanigerum (vlnatka krvavá)čeleď: Adelgidae (korovnicovití) – Sacchiphantes abietis (korovnice smrková)Podřád: Coccinea (červci)silná pohlavní dvojtvárnost, samci jsou vzácnímají vyvinut pouze první pár křídel s velmi redukovanou žilnatinou, zadní pár je pahýlovitý, mají zakrnělé ústní ústrojí a nepřijímají potravumají nejčastěji okrouhlý tvar, hlava splývá s hrudí, oči jednoduché a často nezřetelné, nohy normálně vytvořeny nebo zakrnělévoskové žlázy, jejichž produkt hustě pokrývá tělo jedincůolifogofágní až polyfágníčeleď: Ortheziidae (toulicovití) – samci jsou pokryty dlouhými voskovými vlákny; Orthezia urticae (toulice kopřivová)čeleď: Pseudococcidae (červocovití) – samice jsou často po celý život pohyblivé, taxonomicky problematická skupina; Heliococcus bohemicus (červec český)čeleď: Coccidae (puklicovití) – Parthenolecanium corni (puklice švestková); Lakshadia indica; Dactylopius coccus – hlavní zdroj pro karmínŘád: Auchenorrhyncha /Homoptera ex parte/ (křísi)býložravý hmyz buď téměř polyfágní nebo oligofágní, zřídka monofágníústní ústrojí je bodavě savé, živí se sáním rostlinných šťávvyvinuty oba páry křídel, která jsou v klidu střechovitě složena nad zadečkem; první pár bývá pestře zbarvenzvukotvorná i sluchová ústrojí jsou na bocích 1. článku zadečkutykadla jsou kratičká a štětinkovitánohy třetího páru jsou upraveny ke skákánívývoj probíhá nejčastěji přes 5 larválních instarůčeleď Cicadidae (cikádovití) – zejména v tropických a subtropických oblastech; u nás Cicadetta montana (cikáda chlumní)čeleď: Cercopidae (pěnodějkovití) – kolem sebe vytváří pěnovitý obal, který je chrání před predátory; Cercopis vulnerata (pěnodějka červená)čeleď: Iassidae (křískovití) – hospodářsky významný; Iassus lanio (šířenka dubová) Empoasca pteridis (pidikřísek zemákový)Řád: Thysanoptera (třásnokřídlí)drobný, štíhlý hmyz, bodavě savé ústní ústrojí (na vrcholu upravené spodní části hlavy); dva páry blanitých křídel mají velmi jednoduchou žilnatinu a na okrajích dlouhé třásně; v klidu jsou křídla složena na plocho na zadečeku samic – krátké kladélkoPodřád: Terebrantia (třásněnky)pilovité kladélko tvořené 4 širokými chlopněmi na 8. a 9. článku zadečkudva instary se základy křídel a dva instary podobné dospělcůmškodí na ovocných stromech, na travách i na dřevináchThrips tabaci (třásněnka západní)Podřád: Tubulifera (truběnky)nemají kladélko, 10. článek je protažený v trubičkutři larvální instary, dva poslední se základy křídel a dva stupně larev podobných dospělcůmškodí hlavně na obilovináchHaplothrips tritici (truběnka pšeničná)Skupina řádů hmyzu s proměnou dokonalou (Holometabola, Endopterygota)vytváří pravou kuklu, tj. stádium, u kterého dochází k dalekosáhlým rekonstrukcím larválních tkání ve tkáně dospělcelarvální stádia nemají zevně patrné základy křídel, ty se objevují až u kuklyŘád: Megaloptera (střechatky)larvy žijí ve vodním prostředí, mají sedm párů článkovaných a obrvených tracheálních žaber po stranách dlouhého zahroceného zadečku; jsou dravé a obývají stojaté i tekoucí vody; kuklí se pod kameny, dřevem nebo v zemi na vlhkých místech okrajůdospělci – válcovité těla, dlouhá nitkovitá tykadla, kousací ústní ústrojí na ortognátní hlavě; křídla mají bohatou žilnatinu, hnědá barva a v klidu jsou střechovitě složena; létají těžkopádněSialis lutaria (střechatka obecná)Řád: Raphidioptera (dlouhošíjky)nápadně válcovitě protažená pohyblivá předohruď; kousací ústní ústrojí a dlouhá nitkovitá tykadla; křídla jsou blanitá s hustou žilnatinou, v kladu složena střechovitě nad zadečeksamice mají nápadné, dlouhé kladélkolarvy – válcovitě protažen první hrudní článekbioregulátořiRaphidia flavipes (dlouhošíjka žlutonohá)Řád: Neuroptera (síťokřídlí)hlava nese kousací ústní ústrojí, tykadla velmi dlouhá a nitkovitá, složené oči, 3 jednoduchá temenní očkahruď se 3 zřetelnými článkykřídla protkána velmi hustou žilnatinou, někdy bývají barevně pigmentována, v klidu jsou střechovitě složena nad zadečeknohy jsou kráčivé, výjimku tvoří první pár u čeledi Mantispidae (pakudlankovití), který je upraven pro uchvacování kořistilarvy – nápadná dlouhá šavlovitá kusadla, dutá, pomocí nich je vysávána kořist; hrudní články jsou volné, zadeček je 10 článkový; kuklí se v zápředcích kulovitého nebo vejčitého tvaruNadčeleď: Mantispoideatvarem těla připomínají drobné kudlankyMantisa pagana (pakudlanka jižní)Nadčeleď: Osmyloidea Osmylus chrisops (strumičník zlatooký) – jediný druh v ČRNadčeleď: Hemerobioidea nejvýznamnější skupina – Chrysopidae (zlatoočkovití) – hlavní potravou jsou mšice (larvy s mohutnými kusadly se jimi živí)Chrysopa carnea (zlatoočka obecná)Nadčeleď: Myrmeleontoideadvě čeledi: Myrmeleontidae (mravkolvovití) a Ascalaphidae (ploskorohovití) – jejichž dravé larvy žijí v sypkých půdách, ve kterých si budují kuželovité pasti na kořistAscalophus macaronius (ploskoroh pestrý); Ascalaphus libelluloides (ploskoroh žlutý); Myrmeleon formicarius (mravkolev běžný)Řád: Coleoptera (brouci)kousací ústní ústrojí; tykadla různorodá, utvářená podle způsobu života dospělcůvelký předohrudí štít (pronotum) a štítek (scutellum), což je část středohrudipřední pár křídel je přeměněn v krovky, někdy jsou krovky druhotně srostlé v jeden celek; zadní pár křídel, je-li vytvořen, je blanitý, s redukovanou žilnatinounohy – většinou kráčivé, ale u řady skupin je přední nebo zadní pár upraven podle způsobu životalarvy jsou tvarem těla a končetin přizpůsobeny prostředí a způsobu životaPodřád: Adephaga (masožraví)larvy – 2 drápky na chodidlech a vytvořenou holeňdospělci – dochována ještě část pleurální krajiny na
Vloženo: 13.11.2009
Velikost: 54,39 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz