- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
stonozkovci
AEA25E - Zoologie bezobratlých
Vyučující: prof. Ing. CSc. Iva Langrová
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálPodkmen: Myriapoda (Stonožkovci)tělo je členěno na hlavu a trup1 pár tykadelvíce jak tři páry kráčivých končetin v dospělostidýchání pomocí vzdušnic, vzdušnice přivádějí kyslík ke tkáním a buňkám bez pomoci krve; tracheje vznikly jako vchlípeniny pokožky a bohatě se rozvětvují články těla sdružené ve dva funkční celky: hlavu a hruďčlánky těla (u stonožek, drobniček a mnohonožek) mají tendenci splývat po dvou ve dvojčlánky (diplosomity)končetiny tvoří přívěsky hlavy, hrudi a zadečku a jsou jednovětevné, první pár je přeměněn v tykadla (u stonožkovců 1 pár)čelisti a spodní pysk nemají makadla, jsou upraveny jako nepárová destičky gnatochilarium (stonoženky, drobnušky, mnohonožky), nebo jsou makadla vyvinuta (stonožky); stonožky mají první pár končetin přetvořen v čelistní nožky a poslední pár ve vlečné nohyvylučovací ústrojí – malpighické trubice, vylučovací funkci mají i další struktury – k exkreci dochází při odvrhování staré kutikuly a stonožkovci mají i specializované exkreční buňkysložené oči nejsou vytvořeny (stonoženky, drobnušky, mnohonožky), nebo je tvoří skupina jednoduchých oček (stonožky)pohlavní ústrojí - vývody jsou na některém z prvních čtyř tělních článků (stonoženky, drobnušky, mnohonožky), nebo naopak na některém z koncových článků (stonožky)z vajíček se líhnou šestinohé larvy s malým počtem článků, články přirůstají při každém svlékání (anamofróza)Třída: Symphyla (Stonoženky)všech 12 článků těla zcela volné a každý nese po jednom páru nohoumají dochovány zbytek druhé větve (vnější, exopodit u korýšů) ve tvaru jednoho článku (stylu)dochovány všechny tři páry ústních ústrojí, čelisti a spodní pysk jsou bez makadelScutigerella immaculata (stonoženka bílá) – pod kameny a v humusuTřída: Pauropoda (Drobnučky)12 tělních článků, ale pouze 9 párů nohou, na prvním, jedenáctém a dvanáctém článku končetiny chybína hřbetní straně trupu je pouze 6 tergitů, 2. – 6. tergitu odpovídají vždy dva páry nohoučelisti a spodní pysk jsou vytvořeny v podobě jednoduché mediální destičky, tzv. gnatochilariavětšinou saprofágní bez většího významuPauropus huxleyi (drobnuška bledá) Třída: Diplopoda (Mnohonožky)tělní články (počínaje čtvrtým za hlavou) srostlé vždy dva v jeden celek), čímž vytvářejí dvojčlánky (diplosomity) – přítomnost dvou párů noh a dvou párů průduchůkyčle noh jsou sblíženy a posunuty na spodní stranu tělačelisti a spodní pysk jsou srostlé v gnathochilarium nemají složené oči, pouze větší počet jednoduchých očektělo je válcovité nebo mírně zploštělépohlavní orgány se nacházejí v přední části těla, ústí jedním nebo dvěma otvory na 3. článku trupu, stonožky a šestinohý mají vyústění v zadní části tělavývoj probíhá anamerií, larvy se líhnou s malým počtem článků a pouze třemi páry končetinněkteré druhy mají pachové žlázy, pomocí kterých se brání proti predátorůmživí se rozkládajícími se rostlinnými zbytky, nebo částmi rostlinJulus terrestris (mnohonožka zemní); Archispirostreptus giga, Graphidostreptus giganteus a Seychelleptus seychellarum – chované v teráriíchTřída: Chilopoda (Stonožky)tělo je dorsoventrálně zploštělé a skládá se z hlavy a protáhlého trupuna hlavě – skupiny jednoduchých oček, vzácně jsou vytvořeny složené očičelisti obou párů v bazální částí srůstajíkončetiny prvního článku trupu jsou přeměněny na čelistní nožky s jedovou žlázoukaždý článek těla nese po jednom páru nohou, které vyrůstají z boku, poslední pár nohou je nejdelší a je přeměněn na vlečné nohyvývoj probíhá zpravidla epimerií – mláďata se rodí s plným počtem článků a pouze dorůstají do velikosti dospělců, méně často probíhá vývoj anameriídravé a užitečné, často hubí škodlivé živočichyněkteré tropické stonožky jsou více jak 20 cm velké a značně jedovatédrcené se často používají do léčivých preparátů v orientální medicíně (Čína, Indie)Lithobius forficatus (stonožka škvorová) – u nás hojný druh, velká, rezavě hnědá; Scolopendra cingulata, Scolopendra gigantea, Scolopendra heros, Scolopendra subspinipes – významné z toxikologického hlediskaPodkmen: Hexapoda (Šestinozí)tělo je členěno na hlavu, hruď a zadeček1 pár tykadeltři páry kráčivých končetin v dospělostinepárový spodní pyskvýměna plynů pomocí soustavy trubicovitých vzdušnicvylučovacím ústrojím jsou malpighické trubice ektodermálního původu, ale lze vylučovat i dalšími způsobypůvodním typem ústního ústrojí je kousací, je tvořeno nepárovým horním pyskem (labrum), párem kusadel (mandibulae) a párem čelistí (maxillae); srůstem čelistí druhého páru vzniká spodní pysk (labium), který zespodu kryje ústní dutinu; postavení úst rozlišujeme do několika typů: prognátní (směřují dopředu), ortognátní (směřují dolů) a opistognátní (směřují dozadu dolů) hruď je tvořena předohrudí (prothorax), středohrudí (mesothorax) a zadohrudí (metathorax)dýchání pomocí vzdušnicové soustavy; vzdušnice (tracheje) jsou ektodermálního původu, vznikají jako vchlípeniny na bocích jednotlivých článků a ústí uzavíratelným průduchem (stigma, spiraculum)vývoj: proměna se nazývá metamorfóza; u primárních šestinohých se proměna uskutečňuje pomocí málo modifikované anamerie – larvám při každém svlékání dorůstají zadečkové články; u ostatních šestinohých se proměna uskutečňuje epimerií – články těla se tvoří již ve vajíčku, larva opouštějící vajíčko má tři páry hrudních končetin a často ještě několik párů přemodifikovaných zadečkových končetinvýznam: škůdci rostlin, uskladněných potravin a materiálů, bioregulátoři, opylovačiTřída: Protura (Hmyzenky) bezkřídlé, protáhlé tělo, velmi malé rozměrytykadla ani oči nejsou vyvinuta; funkci tykadel převzal první pár končetinústní ústrojí je vnořeno v hlavě a je bodavě savé; když báze ústního ústrojí nejsou zevně patrné, říkáme že je entognátní (opakem je ektognátní)předohruď je malá, středohruď a zadohruď jsou téměř stejnéštítky předohrudi jsou rozpadlé na více samostatných skleritů, čímž je umožněna velká pohyblivost předního páru nohouzadeček je tvořen 12 články, na prvních třech jsou dochovány zbytky končetinproměna probíhá anamorfózou, z vajíčka se vylíhne larva s 8 zadečkovými články, po každém svlékání se vytvoří další článek až do plného počtuEosentomon transitorium (hmyzenka ozbrojená)Třída: Collembola (chvostoskoci)malí, bezkřídlí, entognátní členovci s 5 členným zadečkem, žvýkacím nebo bodavě savým ústrojím, 4 – 6 člennými tykadly a druhotně nepárovými zadečkovými přívěskyzbytky končetin zadečku jsou funkčně specializovány, první článek nese tubus ventralis (trubičku), třetí retinaculum (záchytku) a čtvrtý článek nese furku (skákací vidlici)pohlavní ústrojí se nachází po stranách pátého článku zadečkuvývoj probíhá na soušidůležitá složka edafonu, podílejí se na tvorbě humusuŘád: Arthropleona (Volnočlenky)protáhlé tělo s nesrostlými hrudními a zadečkovými článkyvzdušnice chybí, dýchají celým povrchem tělaOnychiuridae (larvěnkovití), Poduridae (mákovkovití)Řád: Symphypleona (srostločlenky)srostlé hrudní a zadečkové článkytělo je kulovitédýchají pomocí vzdušnic, jejich průduch leží těsně za hlavouněkteré druhy jsou škůdci rostlin: Neelidae (zrněnkovití), Sminthuridae (podrepkovití)Třída: Diplura (vidličnatky)bezkřídlí, s protáhlým tělem, které je jen slabě sklerotizované a nemá kožní pigmenthlava je buď oválná (štětinatky) nebo čtyřúhlá (škvorovky)ústní ústrojí je jednoduché, kousací a je primárně entognátnítykadla jsou dlouhá a nitkovitá, každý jejich článek je opatřen svalemoči i jednoduchá temenní očka chybízadeček je tvořen deseti články a je zakončen zakrnělým 11. článkem s párem Dlouhých štětů (štětinatky) nebo párem sklerotizovaných klíštěk (škvorovky)vývoj postupnou nenápadnou proměnnou trvající 1 – 2 rokyžijí nejčastěji v půdě, kde se živí rostlinnými zbytky či myceliem hub, nebo jsou masožravéTřída: Insecta, syn. Ectognatha (Hmyz)ektognátníústní ústrojí má původně zevně patrné bázetělní články jsou sdruženy v hlavu, hruď a zadečekhlava vznikla srůstem 5 článků, hruď 3 článků a zadeček je tvořen původně 12 článkypo stranách hlavy se nachází složené oči, které mohou sekundárně chybětna temeni jsou často 3 temenní jednoduchá očka (ocelli)tykadla jsou jednovětvená (nejjednodušším typem jsou nitkovitá); čichové a hmatové receptoryhlava může k tělní ose směřovat dozadu dolů (opistognátní poloha), dolů (ortognátní poloha) nebo dopředu (prognátní poloha)ústní ústrojí – základní tep je kousací, od něho jsou odvozeny další typy : lízací (včely), bodavé a sací (ploštice, mšice)hruď (torax) je tvořena předohrudí (prothorax), středohrudí (mesosthorax) a zadohrudí (metathorax) – každá z těchto částí má svůj samostatný hřbetní štít (pronotuj, mesonotum a metanotum), který je protažen v přečnívající okraj (paranotum); rozšířením paranot na středohrudi a zadohrudi se vytvořila křídla do kterých vnikají dva kmeny hrudních vzdušnic, vždy charakteristické pro určitý řádkaždý hrudní článek nese jeden pár původně kráčivých nohou, které jsou modifikovány podle způsobu života jedincezadeček (abdomen) – vnitřnosti a pohlavní ústrojí, 11. článek u primitivních skupin vybíhá dozadu v nepárový druhotně členěný paštět (fillum terminale), který nese po stranách zbytky končetin upravené jako štěty (cerci)končetiny na zadečku chybí, nebo jsou přetvořeny a jejich zbytky převzaly jinou funkci (skákací vidlice, …)většinou odděleného pohlavírozmnožování může mít i specifické formy – u některých cizopasných blanokřídlých – polyembryonie (oplozené vajíčko se změní na zárodek, který se později rozpadne na několik částí a z každé takové části vznikne nový jedinec stejného pohlaví) , u řady dvokřídlých – pedogeneze a častá je u hmyzu i partenogeneze; samice jsou převážně vejcorodé (oviparní), mohou být také vejcoživorodé (ovoviviparní), případně živorodé (viviparní); u některých skupin se larva vyvíjí v těle samice a po nakladení je schopna se ihned kuklit (pupiparní); postnatální vývoj probíhá přes larvové stupně (instary); 2 typy postnatálního vývoje, proměna nedokonalá (hemimetabolie) a proměna dokonalá (holometabolie); u hemimetabolie je larva v základních znacích podobná dospělci, rozdíly mezi larvou a dospělcem se ztrácejí při každém svlékání; u holometabolie se larvy tvarem těla i jednotlivými ústrojí zcela odlišují od dospělcůlarvální stupně jsou spojené pouze s růstem těla, k výrazné přeměně tkání a ústrojí a k přestavbě posledního larválního instaru v dospělce probíhá až v kukle, která již nepřijímá potravu; podle přítomnosti tělních přívěsků larvy dělíme na několik skupin: A) larvy beznohé – nemají zachovány žádné hrudní ani zadečkové končetiny; B) larvy šestinohé bez panožek (nečlánkovaných končetin) na zadečkových článcích – tyto larvy mají tři páry kráčivých nohou a na zadečku nezůstaly zachovány končetiny; C) larvy se třemi páry článkovaných hrudních končetin a panožkami na zadečkových článcích; C1) larvy s pěti a méně páry panožek, C2) larvy s více jak pěti páry panožekkuklení – přeměna larvy v kuklu; několik typů kukel: kukla kousací má volně připojená kusadla a je značně pohyblivá, kukla nekousací má kusadlové pochvy pevně připevněné k hlavě , nekousací kukly s volnými přívěsky označujeme jako volné (pupa exarata), s přívěsky přitmelenými k tělu jako mumiovité (pupa obtecta); pupárium – kukla zůstává uvnitř často pozměněných larvárních pokožek (u některých skupin), typická pro vyšší dvoukřídléPotřída: Archaeognatha (bezkřídlí)jednokloubní mandibula tělo je protáhlé, málo sklerotizované, dozadu pravidelně zúžené, zakončené jedním párem článkovaných bočních štětů a stejně tak dlouhým nebo delším středovým paštětemvolně kousací ústní ústrojítykadla jsou vkloubena na přední ploše hlavy na bocích čela, mají zřetelně vytvořený základ a dlouhý nitkovitý bičíkna temeni hlavy – velké složené oči, které se navzájem stýkajíhruď má 3 skoro stejné články kryté vyklenutými štítkyvšechny hrudí štítky jsou na bocích destičkovitě protaženy a kryjí boční části hrudí a často i základy nohouzadeček – 11 článkůpohlavní otvor vyúsťuje v blance mezi 8. a 9. břišním štítkemcelé tělo je kryto střechovitě se překrývajícími šupinkamivývoj – přes několik larválních instarů, které přechází při svlékání jeden v druhýživí se zbytky rostlin, řas nebo myceliem hub Machilis helleri (chvostnatka temná)Podtřída: Dicondilia (Dvoukloubní)přítomnost druhotného kloubu kusadla a také drobné složené oči (na temeni hlavy se nestýkají); často oči úplně chybívětšina druhů je synantropní a mohou škodit v domácnostechLepisma saccharina (rybenka domácí) – večer na toaletě, pohybuje se velmi rychle po dlažběPodtřída: Pterygota (Křídlatí) dvoukloubní mandibula, původně s křídly (která ovšem mohou druhotně chybět)proměna nedokonalá (hemimetabola, exopterygota) u níž se , kromě jepice již nevyskytuje svlékání dospělcůu larválních stádií jsou patrné základy křídel a proto se této skupině také říká Exopterygotaněkdy je rozdělení podle uspořádání základny křídel na Palaeoptera (nedokáží složit křídla ploše nad zadeček, jepice a vážky) a Neoptera (zahrnující ostatní řády, dokáží složit křídla ploše na zadeček)Neoptera – 2 skupiny řádů: blattoidní řády (příbuzné švábům, s kousacím ústním ústrojím základního typu, postupnou proměnou, dlouhými cerky na konci zadečku) a hemipteroidní skupiny řádů (podobné plošticím, kde ústní ústrojí jsou pozměněná od základního typu, proměna může být u řady skupin komplikována výskytem tvarově vzájemně odlišných stádií, někdy nepříjímajících potravu nebo dokonce nepohyblivých, cerky nejsou zpravidla zevně patrné)Řád: Ephemeroptera (jepice)larvy – ve vodním prostředí, dýchání pomocí tracheálních žaber vzniklých přeměnou zadečkových končetinz posledního článku zadečku vyrůstají dva poměrně dlouhé štěty a mezi nimi často jeden paštěněkolik morfologických typů: tzv. „plovoucí“ larvy se pohybují hlavně mezi vodní vegetací, mají válcovité tělo a ochlupené štěty, které slouží jako ploutvička; „hrabavé“ larvy – silně sklerotizovaná hlava a mohutné hrabavé končetiny; „lezoucí“ larvy – často ploché břišní partie a jsou ochlupeny; „proudomilné“ larvy – velmi ploché a široképlně vyspělé larvy opouštějí vodní prostředí a přeměňují se v subimago (toto stádium známo pouze u jepic), velmi se podobá dospělci, má však nedokonale vyvinutá mléčně zbarvená křídla a končetiny, tělo je pokryto jemnou blankou, která se při proměně v imago svlékádospělci žijí krátkou dobu, mají vyvinuty oba páry křídel s bohatou žilnatinou; druhý pár – daleko menší než první pár; poblíž vodních toků a ne příbřežní vegetaciEphemera vulgata (jepice obecná) – široce rozšířený druh; Polymitarcis virgo (jepice podeška) – hojný druhŘád: Odonata (vážky)středně velcí až velcí draví živočichové, významní bioregulátořilarvy žijí ve vodním prostředí najády, mají uchvácovací zařízení, přeměněný spodní pysk (maska), v klidu je maska složena na spodní straně hlavy a je vymršťována za kořistídýchání – tracheální žábry (konečníkové, přívěsky na zadečku)dospělci – protáhlé tělo, na hlavě velmi krátká tykadla, složené oči (zabírají skoro celou hlavu), z hrudi vyrůstají dva páry blanitých křídel hustě protkaných žilnatinou; na spodu žilnatiny a 3. zadečkového článku samců – druhotné kopulační ústrojí, ohnutím zadečku je sem přenášeno sperma z pohlavního otvoru na 9. článkusamec uchopí samici za hlavu pomocí kopulačních klíštěk, které má na konci zadečku a vzlétne s ní, samice pak stočí svůj zadeček a zasune jeho konec do samcova kopulačního ústrojíPodřád: Zygoptera (motýlice)larvy – štíhlé a protáhlé, na konci zadečku jsou 3 listovité tracheální žábrydospělci – dichoptické oči posazeny daleko od sebe a na temeni hlavy se nikdy nestýkají); oba páry křídel jsou více méně tvarově shodné; zdržují se poblíž vodních toků; křídla mají malou frekvenci kmitů; po usednutí na vegetaci jsou křídla skládána vlajkovitě nad zadečekCalopterix splendens (motýlice lesklá) – samci na křídlech široký tmavý pruh s modrým leskem; Agrion puella (šidélko páskované) – velmi hojný druhPodřád: Anisoptera (šídla)robustní široké larvy – tracheální žábry umístěné v dutině konečníkudospělci – oči jsou holoptické, na temeni hlavy se stýkají; křídla jsou nestejná, přední se k hrudi zužují; typický je trhavý let (dokáží se zastavit při letu na jednom místě a pozorovat okolí); vysoká frekvence kmitu; po usednutí na vegetaci křídla neskládají a nechávají je v „pohotovostním“ stavuLibellula depressa (vážka ploská) – u nás velmi hojná, dospělci mají široký žlutočerný zadeček s modrošedým ojíněním; Libelula quadribnaculata (vážka čtyřskrvnná) – na křídlech tmavá skvrna; Anax imperator (šídlo královské)Řád: Plecoptera (pošvatky)larvy v tekoucích vodách, tracheální žábry mají umístěné nejčastěji na hrudních článcích, z konce zadečku vyrůstají dva dlouhé štětydospělci – dva páry křídel s bohatou žilnatinou, první pár je kožovitý, druhý blanitý, po dosednutí jsou křídla složena na plocho na zadečekPerla burmeisteriana (pošvatka rybářice); Isoperla grammatica (pošvatka žlutozelená)Řád: Ensifera /Orthoptera ex parte/ (kobylky)hlava – poněkud ortognatní nebo hypognátní s kousacím ústním ústrojímtykadla – více než 30 článková, bývají velmi dlouhá, přesahují délku tělasamice – s nápadným šavlovitým kladélkemsluchová ústrojí – na předních holeních, ale mohou chybětzvuk je tvořen třením žilek kří
Vloženo: 13.11.2009
Velikost: 54,39 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: