- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
skripta
AVA17E - Zoohygiena
Hodnocení materiálu:
Vyučující: prof. MVDr. Ing. DrS František Jílek
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálOBSAH
1. Úvod Stručný přehled vývoje, historie Definice, náplň a cíl Metody práceUplatnění zoohygieny a prevence chorob v chovatelské praxi2. Hygiena stájového prostředí (Prof. MVDr. F. Jílek, CSc.)2.1. Fyzikální faktory stájového ovzduší2.1.1. Teplota vzduchu2.1.2. Vlhkost vzduchu2.1.3. Proudění vzduchu2.1.4. Sluneční záření a osvětlení stájí2.1.4.1. Účinky slunečního záření2.1.4.2. Oslunění a osvětlení stájí2.1.5. Tlak vzduchu2.1.6. Hluk2.2. Chemické vlastnosti stájového ovzduší2.3. Biologické faktory stájového ovzduší 3. Hygiena vody a napájení (Prof. MVDr. F. Jílek, CSc.)3.1. Pitná voda3.2. Indikace pro vyšetření napájecí vody3.3. Potřeba vody pro hospodářská zvířata3.4. Minimální teplota napájecí vody pro zvířata3.5. Úprava a dezinfekce vody4. Hygiena výživy (Prof. MVDr. J. Kursa, DrSc.)4.1. Poruchy zdraví nutričního původu4.1.1. Metabolické poruchy4.1.2. Vitaminy a zdraví hospodářských zvířat4.1.3. Mikrobiální a toxické vlivy krmiv4.1.4. Alimentární intoxikace4.1.5. Prevence aktuálních otrav hospodářských zvířat5. Hygiena staveb a stájových objektů (Prof. MVDr. F. Jílek, CSc.)5.1. Výběr stavebního místa5.1.1. Veterinární ochranná pásma5.1.2. Stavební místo5.1.3. Při navrhování staveb pro živočišnou výrobu je nutno prověřit5.1.4. Při navrhování staveb pro živočišnou výrobu je nutno vyloučit5.1.5. Další zásady, které je nutno respektovat5.2. Hlavní zoohygienické zásady projekce, výstavby a provozu stájí5.2.1. Černobílý systém provozu5.2.2. Pomocné stájové objekty zdravotního významu5.2.3. Turnusový provoz5.3. Výměna vzduchu - větrání5.3.1. Přirozené větrání5.3.2. Nucené větrání5.4. Hygiena obvodového pláště a podlah6. Asanace prostředí (Doc. MVDr. J. Vítovec, CSc.)6.1. Dezinfekce6.2. Dezinsekce6.3. Deratizace6.4. Asanační podniky7. Základní údaje o patologických procesech a chorobách (Prof. MVDr. J. Kursa, DrSc.)7.1. Zdraví7.2. Nemoc jako celkový projev organizmu7.3. Patologické procesy8. Obranné mechanizmy organizmu (Prof. MVDr. F. Jílek, CSc.)8.1. Imunitní odpověď8.2. Vrozená a získaná imunita8.2.1. Vrozená imunita8.2.2. Získaná imunita8.3. Imunogeny a antigeny8.3.1. Imunogen8.3.2. Základní charakteristiky imunogenů a imunogenecity8.4. Systém a fáze získané imunitní odpovědi8.5. Mechanizmy odstraňování antigenu8.6. Protilátky - imunoglobuliny8.7. Vrozená a získaná imunita u hospodářských zvířat8.7.1. Přirozeně získaná imunita aktivní8.7.2. Přirozeně získaná imunita pasívní8.7.3. Uměle získaná imunita aktivní8.7.4. Uměle získaná imunita pasívní8.8. Patologie imunity8.8.1. Imunologická nedostatečnost (insuficience)8.8.2. Alergie8.8.3. Anafylaxe9. Ekonomika zdraví (Prof. MVDr. F. Jílek, CSc.)9.1. Způsoby ovlivňování užitkovosti zvířat chorobami9.2. Měřitelné vlivy chorob na užitkovost zvířat9.3. Vliv chorob na produktivitu stáda9.4. Vliv úrovně zdravotní péče na užitkovost zvířat9.5. Vliv onemocnění zvířat na pohodu (Welfare) lidí a zvířat9.6. Metody měření ekonomické úspěšnosti prevence a chorob (kontroly chorob)10. Léčiva v chovatelské praxi (Prof. MVDr. F. Jílek, CSc.)10.1. Právní normy a léčiva10.2. Farmakologické minimum10.2.1. Léčivo - dávka- biologický systém10.2.2. Opakované podání léčiva10.2.3. Rezidua léčiv a ochranné lhůty10.3. Nejčastěji užívané skupiny léčiv10.3.1. Vitamíny a minerální látky10.3.2. Stimulátory růstu10.3.3. Léčiva užívaná proti parazitům10.3.4. Antibiotika a chemoterapeutika10.3.5. Léčiva upravující činnost zažívacího traktu10.3.6. Léčiva pohlavního aparátu10.3.7. Léčiva užívaná v terapii zánětů10.4. Veterinární lékárnička 1. Pomoci11. Právní normy v péči o zdraví zvířat a ochraně zvířat proti týrání (Prof. MVDr. F. Jílek, CSc.)11.1. Veterinární péče11.2. Orgány veterinární péče11.3. Zdravotní nezávadnost živočišných produktů11.4. Ochrana zvířat proti týrání12. Přemísťování a přeprava zvířat (Prof. MVDr. J. Kursa, DrSc.)13. Zoonózy (Prof. MVDr. F. Jílek, CSc.)
PŘEDMLUVA
Předkládáme posluchačům skripta pro předmět zoohygiena a prevence chorob hospodářských zvířat, který je na zemědělských fakultách univerzit a vysokých škol vyučován od samého začátku jejich vzniku. Obsah a pojetí učebního textu nastiňuje zaměření discipliny, koncepci výuky a odráží tradici předmětu. Vzhledem k limitovanému rozsahu mohou být následující kapitoly toliko základní pomůckou pro individuální studium. Nemohou nahradit aktivní individuální účast na výuce a systematický kontakt s odbornou literaturou. Pro šíření potřebných informací je zařazen seznam specializovaných publikací, ze kterých bylo při zpracovávání skript čerpáno. Od zveřejnění posledního vydání skript značně přibylo nových poznatků ve veterinární medicíně a v zemědělských vědních oborech, které tvoří společný vědomostní základ předmětu. Současně došlo k velmi podstatným změnám v našem zemědělství (transformace ekonomiky, vytvářením rozšiřování a diverzifikaci nové podnikatelské sféry ect.). Akcelerujícím způsobem narůstá tlak na intenzitu chovu a jakost potravin živočišného původu. Není také na druhé straně bez významu, že se projevují některé nedostatky z hlediska dodržování zásad obecné protinákazové prevence v chovech zvířat, ať již jako dědictví minulosti (kupř. otevřené obraty stád), anebo jako průvodní jevy nových poměrů v zemědělství a vzniku nových chovatelských režimů (menší zkušenosti a odborné znalosti nových chovatelů, chov dvou nebo více druhů hospodářských zvířat v jednom chovatelském zařízení ect.) Vlivem působení neustále se měnících složek vnějšího prostředí na organizmus hospodářských zvířat chovaných často ve velkovýrobních podmínkách (vysoké počty zvířat na relativně malé ploše, omezený přirozený pohyb, chemizace zemědělské výroby apod.) vystupuje do popředí řada zcela nových patologických procesů. Zatímco mnohá onemocnění ztratila na významu, jiné choroby se stávají závažnějšími. Platí to především pro některé nákazy (kupř. mor prasat, BSE - bovinní spongiozní encephalopatie ect.). Nelze rovněž přehlédnout, že souběžně s velikostí stád, s industriálním způsobem chovu a s tendencemi o maximalizaci ekonomického efektu je často věnováno stále méně pozornosti zvířeti jako jedinci. Změnit tuto situaci předpokládá omezit působení strategie převážně technické a nastolit strategii v převaze biologickou přikládající odpovídající význam chovatelské péči, krmení, ustájení a zdravotně veterinárním opatřením. Na štěstí jsme již ale také svědky toho, že s rozvojem vědeckých poznatků a s narůstajícím zájmem o obory objasňující principy přirozeného chovu hospodářských zvířat se prohlubují poznatky o významu dobrého zdravotního stavu produkčních jedinců. Termín p o h o d a (welfare) se stává klíčovým pojmem v nových zákonech a vyhláškách. Je kladen důraz i na další úkol - působit k tomu, aby životní prostředí nebylo poškozováno nepříznivými vlivy, majícími souvislost s chovem zvířat a zpracováním živočišných produktů. Všechny výše uvedené skutečnosti a hlediska byly impulsem a motivačním aspektem pro sepsání těchto skript. Všem našim posluchačům přejeme, aby jim přinesla kladné podněty pro studium a tak přispěla k jejich dobrým výsledkům v budoucí odborné činnosti. Dovolujeme si poděkovat panu prof. MVDr.ing. Pavlovi Jelínkovi, DrSc. za recenzi rukopisu a cenné připomínky. Rovněž děkujeme všem spolupracovníkům na katedře veterinárních disciplin agronomické fakulty ČZU v Praze a katedry anatomie a fyziologie hospodářských zvířat JČU v Českých Budějovicích za jejich příkladnou technickou pomoc.
Autoři
2. Hygiena stájového prostředí
Podmínkou pro uplatnění genetického potenciálu hospodářských zvířat je odpovídající výživa, ošetřování a v neposlední řadě stájové prostředí, ve kterém zvířata chováme. Zde je nejvýznamnější bezprostřední okolí, které zvířata obklopuje a to je stájové ovzduší - mikroklima. Např. teplota stájového vzduchu má přímý vliv na intenzitu metabolizmu a produkci zvířat a nepřímý vliv na jejich zdraví a welfare (pohodu). Je proto důležité pochopit termální vztahy mezi zvířaty a stájovým ovzduším a termální vztahy mezi stájovým mikroklimatem a okolním prostředím. Nevyhovující ustájení a nevhodné mikroklima může způsobit teplotní stres zvířat, který přímo ovlivňuje ztráty produkce a zhoršuje pohodu zvířat. Nedostatečná ventilace zvyšuje riziko onemocnění zvířat a zdraví může být přímo poškozeno vysokými atmosférickými koncentracemi nebezpečných plynů, zejména čpavku.
Kvalitu mikroklimatu ovlivňují:
fyzikální faktory - teplota a vlhkost vzduchu (teplotně-vlhkostní komplex), proudění vzduchu, ochlazovací hodnota vzduchu, sluneční ozáření, osvětlení, barometrický tlak a přiřazuje se sem i hluk
chemické faktory - chemické složení vzduchu, zejména s ohledem na koncentrace toxických plynů - čpavku, oxidu uhličitého, sirovodíku
biologické faktory - prach a mikroorganismy rozptýlené v ovzduší.
2.1. Fyzikální faktory stájového ovzduší
2.1.1. Teplota vzduchuTeplota vzduchu je nejvýznamnějším faktorem, neboť na její změny musí okamžitě organismus stálotepelných živočichů reagovat, což může v extrémních případech ovlivnit užitkovost, nebo dokonce zdraví zvířat.
Homoiotermní, neboli stálotepelní živočichové si udržují relativně stálou teplotu těla a to proto, aby rychlost biochemických reakcí v těle příliš nekolísala a aby byly neustále k dispozici všechny fyziologické funkce, které živočich potřebuje k normálnímu životu a obraně. Mají tedy vyvinutou složitou fyziologickou funkci, nazývanou termoregulace, jíž pomocí organismus udržuje stálou tělesnou teplotu. Té je možno dosáhnout jedině při vyrovnané tepelné bilanci organismu. Teplota prostředí je téměř vždy nižší, než tělesná teplota zvířat a proto se z fyzikálního hlediska jedná převážně o přechod tepla z těla zvířete do prostředí. Vliv teplot prostředí na homoiotermní organismus (upraveno podle Bodi a kol., 1990)
1 ( 1´- zóna termického komfortu - zvíře udržuje tělesnou teplotu s minimální účastí termoregulačních mechanizmů2 ( 2´ - zóna termické neutrality - je vymezena dolní a horní kritickou teplotou prostředí - v blízkosti těchto kritických teplot se aktivují termoregulační mechanizmy3 ( 3´ - zóna homoiotermie - pouze v této zóně jsou homoiotermní živočichové schopni udržet konstantní teplotu těla 4 ( 4´ - zóna přežívání - v rámci tohoto tepelného rozmezí jsou živočichové schopni přežívání
Termoregulace probíhá na třech úrovních a to reflexní, fyzikální a chemické.
Reflexní termoregulace se spouští na základě informací z teplených receptorů, uložených hluboko v kůži. Informace jsou předávány do termoregulačního centra v hypotalamu. Na jejich základě termoregulační centrum zajišťuje funkce sloužící buď k redukci tepelných ztrát a zvýšení tepelné produkce v prostředí chladném, nebo zvyšují výdej tepla a snižují tepelnou produkci v horkém prostředí. Do reflexní termoregulace zahrnujeme tři pochody a sice regulaci přítoku krve, změnu účinné plochy povrchu těla a regulaci izolační vrstvy, styčné se vzduchem. V chladném prostředí dochází k vazokonstrikci malých cév v kůži, což je řízeno centrem v hypotalamu a vazomotorickým centrem v prodloužené míše. Dále dochází k vazodilataci hluboko uložených cév, extrapyramidálním systémem se spouští reflex svalového třesu, zvyšuje se metabolická činnost jater, produkce ACTH a TSH, aktivizuje se dřeň nadledvin a podněcuje se tělesný pohyb jedince. V prostředí vysokých teplot dochází k vazodilataci malých cév v kůži, což umožňuje zvýšený výdej tepla radiací a kondukcí. Dále dochází k vazokonstrikci hlouběji uložených cév, zrychluje se srdeční činnost, aktivizuje se reflex pocení, dochází k větší evaporaci, omezují se metabolické procesy a snižuje se volní (vůlí ovládaná) aktivita. Při změně účinné plochy povrchu těla za vysokých teplot prostředí se zvířata snaží vystavit co největší část povrchu těla chladnějším plochám. Zvířata vyhledávají vlhké betonové podlahy nebo vlhkou zem, stín a pod. V chladném prostředí naopak zmenšují styčnou účinnou plochu na minimum, zvířata se schoulí, shlukují se a tisknou se k sobě.K regulaci izolační vrstvy dochází např. zježením srsti, což je důsledek reflexního stažení pilomotorických svalů. Tím se vytvoří okolo těla zvířat vzduchová izolační vrstva, chránící organismus před nadměrnými ztrátami tepla. Ztráty tepla se mohou reflexní termoregulací snížit až o 70 %.Fyzikální termoregulace zajišťuje výdej tepla z organismu. Teplo z organismu odchází při evaporaci (odpařování) vody a to jednak z povrchu těla, z plic a z dýchacích cest. Na povrch těla přichází nepřetržitě difuzí a osmózou (většinou u organismů bez potních žláz) voda, která se odpařuje. Tento jev se nazývá perspiratio insensibilis - nepozorovatelné odpařování. Množství odpařené vody z plic a dýchacích cest závisí na frekvenci dechu a teplotě a relativní vlhkosti vzduchu. U zvířat při odpočinku se takto ztrácí 25 % tepla.Perspiratio sensibilis je pozorovatelné odpařování vody (potu) u jedinců s potními žlázami.Nejvíce s potí kůň, málo a obtížně se potí skot, nepotí se prase a drůbež, která je existenčně vázána na odpar z dýchacích cest.Dále je teplo z povrchu těla vydáváno radiací (vyzařováním), ke které dochází při rozdílných teplotách dvou předmětů vzájemně se nedotýkajících. Intenzita radiace je závislá na velikosti rozdílu teplot mezi povrchem těla a povrchem jiného předmětu a na jejich vzdálenosti od sebe. Vedení tepla (kondukce) - podmínkou je rozdílná teplota dvou předmětů, které se však vzájemně dotýkají. Jde tedy o přímé předávání tepla mezi molekulami. Proudění (konvekce) - teplo je odváděno nebo přiváděno vzduchem, proudícím okolo těla. Předávání tepla závisí na rychlosti proudění vzduchu, rozdílu teplot a vlhkosti vzduchu.
U vysokoužitkových zvířat, zejména dojnic jde při procesech termoregulace většinou o vydávání tepla, neboť vysokoužitková dojnice vyprodukuje třikrát více tepla, než je potřeba pro udržení její tělesné teploty.Na odpaření 1 g vody se spotřebuje asi 2,5 kJ. Množství vody, které se odpaří, závisí též na ostatních fyzikálních faktorech prostředí. Suchý vzduch urychluje odpaření, teplý a vlhký vzduch je pro regulaci tělesné teploty všemi uvedenými způsoby (radiací, kondukcí a evaporací) velmi nepříznivý.U skotu se odhaduje v průměru výdej tepla v poměru evaporace 20 %, radiace 10 % a konvekce 70 %.Jestliže v chladném prostředí nestačí reflexní a fyzikální regulace v zabránění poklesu teploty tělesného jádra, spouští se termoregulace chemická. Její konečný efekt je dán úrovní oxidačních reakcí v organismu. Při poklesu teploty tělesného jádra pod kritickou teplotu se uvolňují glykogenové rezervy a zvyšuje se energetický metabolismus za současného zvýšení spotřeby kyslíku. Naopak při vyšších teplotách se metabolismus snižuje, sníží se i oxidační pochody a spotřeba kyslíku, což má za následek, mimo jiné, snížení užitkovosti zvířat.
Tepelná bilance organizmuTvorbu a výdej tepla organismu souhrnně vyjadřuje rovnice tepelné bilance:
M - EV ( RA ( KD ( KV ( KR = O
M - produkce teplaEV - evaporaceRA - radiaceKD - kondukceKV - konvekceKR - vyrovnání tepla přijatého krmiva a nápoje
Produkce tepla (M) je u daného druhu závislá na metabolické aktivitě, která souvisí s výživou a užitkovostí. Výdej tepla závisí na vnějším prostředí, klimatické adaptaci, konstrukci staveb a použitých technologiích.
Hygienický a zdravotní význam teploty vzduchu
Složitost vztahů mezi prostředím a organismem zvířat účelně zjednodušují Para a kol. (1992) na reakce zvířat v jednotlivých kritických fázích jejich životního cyklu, a to ve fázi neonatální (novorozenecké), postpubertální (po dosažení pohlavní dospělosti), reprodukční a produkční a dále je rozvádějí následujícím způsobem:V průběhu prvních dnů a týdnů prožívají mláďata hospodářských zvířat kritické období, neboť se dostávají ze stabilního prostředí dělohy do prostředí s proměnlivými klimatickými parametry. Důležité životní funkce již neprovádí orgány matky, ale orgány novorozence. Zvyšuje se nebezpečí infekce a poranění. Organizmus mláděte je vystaven účinku kombinovaného stresu v potenciálně nepříznivém prostředí. Proto je pro bezztrátový a úspěšný odchov mláďat velmi důležité, aby první adaptační období proběhlo v optimálních podmínkách vnějšího prostředí. U narozených prasat a vylíhlých kuřat se ještě v průběhu několika týdnů vyvíjí fyzikální složka termoregulace. V důsledku toho může být chladový stres přímou příčinou úhynů mláďat.V porovnání s dospělými zvířaty mají novorozenci větší poměr povrchu těla, který odvádí teplo k objemu těla, který teplo produkuje. Je nedostatečně vyvinuté osrstění, chybí izolační vrstva podkožního tuku. Ztráty mimobuněčné tekutiny odparem z povrchu těla, velmi důležité při termoregulaci, jsou dvojnásobně vyšší, než u dospělých zvířat. Tyto funkční a morfologické odlišnosti mláďat způsobují za stejných mikroklimatických podmínek rychlejší výměnu tepla s okolním prostředím, než u dospělých zvířat. Teplotní stres, vyvolaný jak vysokými, tak nízkými teplotami může ovlivnit rychlost růstu mláďat, avšak hlavní příčinou ztrát je sekundární onemocnění, hlavně bakteriálního původu.Tepelný stres vyvolaný vysokými teplotami snižuje hladinu imunoglobulinů v séru mláďat v souvislosti se zvýšením koncentrace kortizolu, který urychluje „uzavírání“ střevní sliznice a tím omezuje vznik kolostrální imunity.Bylo zjištěno, že podchlazení organismu mláďat vede k mnohonásobnému pomnožení zárodků E. coli, mezi kterými mohou být kmeny podmínečně patogenní, nebo patogenní. Mikroklima tedy může přímo souviset s průjmovým onemocněním mláďat.Tepelný stres ovlivňuje reprodukci četnými fyziologickými mechanizmy a projevuje se poruchami estrálních cyklů, oplození, funkce dělohy, hormonálního stavu, časného vývoje embrya a růstu plodu.V produkčním období se u hospodářských zvířat setkáváme s poškozením zdraví extrémními teplotami poměrně zřídka. Jsou-li však zvířata vystavena teplotám vnějšího prostředí mimo jejich zóny termoneutrality, dochází u nich ke změnám metabolismu, což má přímý negativní vliv na produkci. Obecně lze říci, že naše hospodářská zvířata jsou odolnější vůči chladu a citlivější na vyšší teploty.
Dynamika teploty vzduchu ve stájích
Para a kol. (1992) považují vztahy mezi stavebněkonstrukčním řešením a provozováním stájí a zdravotním stavem zvířat za velmi složité. Kolísání vnějších teplot přímo ovlivňuje kolísání teplot ve stájích. Tyto výkyvy můžeme zmírnit případně eliminovat instalací klimatizačních zařízení s automatickou regulací, která se uplatňují hlavně v intenzivních chovech drůbeže a prasat. V letním období nelze výkyvům teplot ve stájích zabránit, neboť je nutno splnit vysoké požadavky na výměnu vzduchu.Tepelně izolační a tepelně akumulační vlastnosti stavby rozhodují o fázovém posunu teplot a horizontálním a vertikálním rozložení teploty ve stájích. Při změnách teplot vnějšího prostředí dochází u staveb s dobrými tepelně izolačními vlastnostmi k podstatným změnám teploty uvnitř asi za 4 - 6 hod. U nedostatečně izolovaných staveb se fázový posun teploty projevuje již za 30 - 60 min.Horizontálně se teplota vzduchu snižuje od středu stáje směrem k obvodovým konstrukcím. Se zvyšujícím se rozdílem teplot mezi středem stáje a zónou u obvodových konstrukcí se zvyšuje i proudění vzduchu se svojí ochlazovací schopností. Na povrchu obvodových stěn může dojít až k vzniku rosnému bodu s následnou kondenzací vodních par. Zvlhnutím obvodových konstrukcí se zvyšuje jejich tepelná vodivost, zvyšují se ztráty tepla, vytvářejí se plísně a zhoršuje se celkové
Vloženo: 29.06.2009
Velikost: 414,50 kB
Komentáře
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AVA17E - Zoohygiena
Reference vyučujících předmětu AVA17E - Zoohygiena
Reference vyučujícího prof. MVDr. Ing. DrS František Jílek
Podobné materiály
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - skripta
- ASA12E - Chov laboratorních zvířat - Skripta 1/2 - na zkoušku stačí :)
- ASA12E - Chov laboratorních zvířat - Skripta 2/2 na zkoušku stačí :)
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - skripta meteorologické stanice a přístroje
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - skripta klasifikace oblaků
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - skripta atmosferické optické jevy
- ADA04E - Chov drůbeže - skripta drůbež
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - Skripta
- AAA82E - Agroekologie - skripta
- AEA25E - Zoologie bezobratlých - skripta
- AEA26E - Zoologie obratlovců - skripta
- ARA25E - Pěstování rostlin a prostředí - Odkazy na skripta
- EJA05E - Základy právních nauk-AF Ing. - Odkazy na skripta
- ASA17E - Chov skotu a ovcí - Skripta k ovcím od Štolce
- AKA23E - Výživa koní - skripta
Copyright 2024 unium.cz