- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálPři zpracování této části skript byly použity vybrané a aktualizované kapitoly z publikací „Základy chovu ovcí“ autorů Štolc L., Nohejlová L., Štolcová J. (2007), ÚZPI Praha, 2007, ISBN 978-80-7271-000-3 a „Vybrané kapitoly z chovu koz“ autorů Fantová M., Nohejlová L. (2009), Powerprint Praha, 2009, ISBN 978-80-904011-3-6
1. Význam chovu ovcí
Ovce patří k nejstarším druhům zvířat chovaným ve světě. Je to velmi nenáročné zvíře, které lze chovat téměř ve všech klimatických a výrobních podmínkách.
Na území našeho státu má chov ovcí dlouholetou tradici. Ještě v 17.století byl hlavním odvětvím živočišné výroby a koncem 19.století se chovalo na území státu přes 2 milióny ks ovcí. Ovce byly chovány ve velkých stádech na velkostatcích stejně jako v obecních chovech. V této době mělo ovčáctví velmi dobrou úroveň a dosahované výsledky ho proslavily i daleko za hranicemi.
V současné době spočívá význam chovu ovcí v jejich mnohostranné užitkovosti. Ovce vedle hlavních produktů (maso, mléko, vlna, kůže) poskytují i vedlejší produkty (lanolin, lůj, střeva, krev, předžaludky, paznehty, rohy). Ovce poskytují také nepřímý užitek, kam řadíme produkci mrvy, možnost využití absolutních pastvin a krmiv a použití ovcí jako modelových a pokusných zvířat. Ovce jsou hospodářskými zvířaty, která jsou v našich podmínkách schopna dosáhnout intenzívní produkce pouze z domácích krmiv.
Užitkovost ovcí tab. 1
Základní užitkové vlastnosti
Vedlejší produkty
Nepřímý užitek
Maso
Krev
Modelové a pokusné zvíře
Mléko
Lůj
Možnost využití absolutních pastvin a krmiv
Vlna
Lanolín
Produkce mrvy (košárování )
Kůže
Střeva
Agrotechnický význam
Plodnost
Předžaludky
Paznehty
Rohy
Chov ovcí v ČR není rozšířen v takové míře jako v jiných evropských státech. Od roku 1991 se v souvislosti s přechodem ekonomiky na podmínky tržního hospodářství výrazně změnil systém výrobního zaměření chovu ovcí v ČR. Výrobní zaměření chovu ovcí na vlnařskou užitkovost bylo změněno a orientováno především na zvýšení plodnosti a masnou užitkovost.
Chov ovcí má své přirozené opodstatnění a při správném pochopení jeho významu pro národní hospodářství může plnit svoji úlohu bez konkurence ostatním druhům hospodářských zvířat.
2. Současný stav a perspektivy chovu ovcí
Po roce 1989 dochází k závažným změnám v českém zemědělství. Podmínky tržního hospodářství výrazně ovlivnily chov ovcí. Důsledkem je značný pokles početních stavů.
Stavy ovcí a beranů (ks) tab. 2
rok
1990
2000
2010
ovce a berani
429.714
84.108
187.435
Pramen: MZe ČR
Stavy ovcí poklesly od roku 1990 do roku 2002 o 77,6 %, tj. o 333 428 kusů. Prudký pokles stavů ovcí od roku 1990 se zastavil v roce 2000. Současná situace v chovu ovcí v ČR je charakterizována především transformací genetické základny populace ovcí. Vlnařská plemena, která v roce 1990 představovala 62,9 % z celkových stavů ovcí, nejsou již od roku 1996 evidována, masná plemena a plemena s kombinovanou užitkovostí, která byla v roce 1990 zastoupená 37,1 %, činila v roce 2009 celkem 90%. Zbytek představovala plodná a dojná plemena. Tento vývoj byl reakcí chovatelů na změněnou odbytovou situaci, kde v podstatě jediným komoditním výstupem se stalo zejména jehněčí maso.
graf 1
EMBED Excel.Chart.8 \s
graf 2
Nevýhodou současného stavu je skutečnost, že převažující podíl představují chovatelé s počtem bahnic pod 10 kusů. Tato roztříštěnost chovu spolu s nízkými stavy ovcí má dopad na možnosti odbytu jatečných jehňat, která jsou převážně předmětem samozásobení a místního prodeje.
Zatížení zemědělské půdy a zejména trvalých travních porostů v méně úrodných oblastech (LFA) ovcemi je dosud velmi nízké a představuje 2,7 ks ovcí na 100 ha. Z tohoto důvodu nemůže být dosud v potřebném rozsahu zabezpečeno udržování těchto oblastí v ekologickém a kulturním stavu pastvou ovcí a jejich účelné využití pro produkci kvalitního a levnějšího masa.
Spotřeba jehněčího a ovčího masa na 1 obyvatele České republiky za rok se pohybuje v současnosti pouze na úrovni 0,15 kg. Důvodem je především omezená nabídka z tuzemských zdrojů v důsledku nízkých stavů ovcí, včetně rozšířené reprodukce stáda, kdy dochází k zařazování většiny vhodných jehnic do chovu, čímž se snižuje nabídka jatečných jehňat.
Oživení spotřeby lze očekávat v souvislosti s postupným nárůstem početních stavů a rozšířením technologie chovu, které umožní snížení nákladů na produkci jatečných jehňat, resp. cenovou relaci s dalšími komoditami.
Při podrobnějším zhodnocení užitkových vlastností lze zjistit, že plemena ovcí v KU dosahují poměrně nízkých hodnot plodnosti a rodí se málo dvojčat (cca 1/2). Z hlediska natality chovů je však potřeba, aby počet narozených a také odchovaných jehňat na 1 bahnici byl 1,7. Je třeba si uvědomit, že plodnost je rozhodující užitková vlastnost. Z tohoto pohledu je nutné věnovat mimořádnou pozornost zejména u mateřské populace. Do plemenitby je třeba zařazovat plemenné berany a jehnice z vícečetných vrhů. U mateřských plemen je třeba dále hodnotit jejich adaptabilitu v konkrétních přírodních podmínkách, musí mít vynikající mateřské schopnosti a dobrou masnou užitkovost.
Postupný převod stád na masnou užitkovost není ještě ukončen, ale probíhá dle schválené metodiky a za aktivní účasti chovatelů. Kombinovaný vlnařsko-masný typ ovcí se formuje na základě plemen merinolandschaf a žírné merino, kent, cigája, zušlechtěná valaška, ovce šumavská, bergschaf, německá dlouhovlnná, zwarbles, jacob a merino. Masný užitkový typ se formuje na základě plemen suffolk, charollais, texel a oxford down.
Dojná a plodná plemena (ovce východofríská, romanovská, olkuská) budou šlechtěna v čistokrevné formě, případně budou v omezeném rozsahu využita k zušlechťovacímu a užitkovému křížení pro zvýšení plodnosti a mléčné užitkovosti.
V novém šlechtitelském programu je doporučeno ve všech šlechtitelských chovech používání čistokrevné plemenitby a nebo zušlechťovací křížení s fylogeneticky příbuznými plemeny.
U masných plemen byly stanoveny tyto požadavky:
vynikající růstová schopnost
výborná jatečná hodnota
dobré reprodukční vlastnosti
adaptabilita.
Masná plemena se chovají buď v čistokrevné formě a nebo se používají k užitkovému křížení pro produkci jehňat na výkrm. V ČR se chovají tato masná plemena: Texel, Charollais, Oxford Down, Suffolk a další. Uvedená plemena vykazují v kontrole užitkovosti vynikající hodnoty v ukazatelích výkrmnosti a jatečné hodnoty.
Ve šlechtitelských chovech musí být genetický pokrok zabezpečen cílevědomou selekcí, v produkčních chovech pak účinnou hybridizací. Ukazatel úspěšnosti selekce je selekční efekt, který dosáhneme. Základním selekčním kritériem u plodných plemen a plemen s kombinovanou užitkovostí je plodnost a výkrmnost, u masných plemen výkrmnost a jatečná hodnota, u dojných plemen produkce mléka za laktaci. Jak již bylo uvedeno, masná užitkovost vedle plodnosti je velmi důležitým selekčním kritériem. Zkoušky výkrmnosti a jatečné hodnoty se provádí polními testy v provozních podmínkách. V ČR v současné době není v provozu žádná stanice výkrmnosti a jatečné hodnoty. V polních testech je sledována v chovu intenzita růstu všech narozených jedinců po testovaných beranech. Jatečná hodnota u skupiny po testovaných beranech bude zjišťována pouze u části potomstva (5 – 8 ks).
Hybridizace je metoda plemenářské práce, která je v našich podmínkách úspěšně využívána. Výraznějšího efektu lze dosáhnout pouze za předpokladu, že se kříží mezi sebou geneticky rozdílná plemena. Nejjednodušší metoda hybridizace je dvoupopulační užitkové křížení (v ČR v praxi nejvíc používané), při kterém se mezi sebou kříží mateřské plemeno s plemenem masným. Tento postup se nejčastěji používá ke zvýšení výkrmnosti a jatečné hodnoty. Podstatně náročnější je troj-čtyřpopulační užitkové křížení, které je v praxi již podstatně méně využíváno. Základní jednotkou genetického pokroku jsou šlechtitelské chovy (ŠCH), které budou i nadále součástí genových rezerv plemen. Hlavním posláním ŠCH je produkce špičkového samčího i samičího plemenného materiálu.
Směry rozvoje chovu ovcí v ČR
změna systému chovu, zavedení oplůtkového způsobu chovu s jarním bahněním
zavedení intenzivních forem reprodukce (trojí bahnění během 2 let)
využívání užitkového křížení s masnými plemeny
rozšíření výkonného genofondu masných plemen
realizace nového šlechtitelského programu
zavedení účinné testace výkrmnosti a jatečné hodnoty
dle podmínek využití mléčné užitkovosti ovcí
nepodceňovat význam vlny (kvalita, kvantita)
naučit se ekonomicky výhodně prodávat, zvládnutí managementu a marketinku
3. Ovčí produkty – produkce masa
Ovčí maso je výživné, bohaté na bílkoviny, dobře stravitelné, často se označuje jako maso dietní (doporučuje se při onemocnění žlučníku, žaludku, proti skleróze apod.), má výborné chuťové vlastnosti. Na celkové spotřebě masa v České republice se skopové a jehněčí maso podílí necelým 1% (0,15 kg na obyvatele).
Roční spotřeba masa v jednotlivých státech je značně rozdílná, např. Nový Zéland 17kg, Austrálie 13,2kg, Čína 3kg, státy EU 2,8kg. Uvedené údaje svědčí o značné oblibě ovčího masa ve světě. Jak již jsme uvedli, v ČR je tato spotřeba velmi nízká. Česká republika není dokonce schopna plnit přidělenou vývozní kvótu EU. Pokud ovčí maso exportujeme, pak export je prováděn za méně výhodných podmínek „v živém“, protože žádná jatka v ČR nemají certifikát pro export ovčího masa do EU.
Příčinou nízké spotřeby jehněčího a skopového masa jsou tyto důvody:
na trh se dodává maso špatné kvality
stravovací návyky
jednorázové vyskladňování zvířat na podzim a ke konci roku
nižší podíl na trhu tvoří jehněčí maso, málo je využívána růstová intenzita mladých zvířat.
Výkrm ovcí tvoří tyto kategorie:
mléčný výkrm jehňat do živé hmotnosti 9 – 20kg
výkrm jehňat do věku 6 - 8 měsíců o živé hmotnosti 25 – 45kg, vyskladňovaných po celý rok
ostatní jatečné ovce a skopci.
Nejkvalitnější maso je z jehňat do věku 4 – 6 měsíců. Poskytuje vysoce kvalitní, koncentrovaný a lehce stravitelný zdroj dobře vyvážených živin, důležité vitamíny skupiny B a minerální látky.
Barva ovčího masa záleží především na věku jatečného zvířete, krmivu, plemenné příslušnosti, pohlaví a způsobu poražení. Jehňata z mléčného výkrmu mají světlejší svalovinu, starší jehňata maso šedočervené barvy, dospělá zvířata sytě červené barvy.
Chuť a vůně ovčího masa souvisí s věkem, pohlavím a výživou jatečných ovcí. Typická „skopová příchuť“ se objevuje u jednoročních a starších zvířat, jejich maso obsahuje podstatně více svalového a podkožního tuku.
Při hodnocení masné užitkovosti jsou důležité výkrmové a jatečné vlastnosti. Výkrmností se rozumí schopnost zvířat zvyšovat produkci masa z přijatého krmiva. Hodnotí se podle hmotnostních přírůstků za určité časové období a spotřebou krmiva nebo živin na 1 kg přírůstku živé hmotnosti. Výkrmnost ovcí je ovlivněna plemennou příslušností, výživou, věkem, úrovní ustájení a ošetřování.
S výkrmností velmi úzce souvisí jatečná hodnota, která je dána výsledkem jatečné výtěžnosti a podílem jednotlivých částí jatečného těla (poměr masa, tuku a kostí). Jatečná výtěžnost má vliv na zpeněžování zvířete. Jatečnou výtěžnost u ovcí ovlivňuje způsob výkrmu, věk, pohlaví, plemenná příslušnost. Ve srovnání s jinými druhy hospodářských zvířat je poněkud nižší, např. u intenzívně vykrmených jehňat se pohybuje kolem 45%.
Dělení jatečného trupu obr. 1
Dělením jatečného těla (viz obr. 1) získáváme: kýtu, hřbet, plec, šrůtku, krk a bok. Jednotlivé jatečné části mají odlišnou kvalitu a v maloobchodní síti i odlišnou cenu. Velmi hodnotné části jsou kýta a hřbet, středně hodnotné plec a šrůtka a nejméně kvalitní jsou krk a bok.
Stejně jako jiné užitkové vlastnosti i produkce masa se vyznačuje velkou proměnlivostí v kvalitě i kvantitě. Působí na ni vlivy vnějšího a vnitřního prostředí (tj. vlivy genetické a negenetické). Důležitý je vliv plemenné příslušnosti. Křížením domácích plemen s masnými plemeny se zlepšuje intenzita růstu a zvyšuje se porážková hmotnost. Vyšší růstovou schopnost ovlivňuje také pohlaví zvířat. Beránci rostou rychleji než skopci a skopci zase intenzivněji než jehnice. Beránci mají asi o 10-20% vyšší přírůstky a asi o 6,5-13,4% lepší konverzi krmiva než jehnice. Dobrých parametrů dosahují také skopci ve výkrmu, ti mají jemnější a chutnější maso. Nejdůležitějším činitelem ovlivňujícím intenzitu růstu a jatečnou hodnotu je výživa. Nedostatečná výživa omezuje produkční schopnost vykrmovaných zvířat a zhoršuje jatečnou hodnotu. Zkrmovaná krmiva předkládaná zvířatům musí být vysoce kvalitní, chutná a krmná dávka by měla odpovídat krmné normě. Nejlepších výkrmových a jatečných výsledků se dosahuje při intenzívním výkrmu jehňat, kde se denní přírůstek pohybuje od 0,25 do 0,30kg. Dobré masné užitkovosti se dosahuje i polointenzivním a pastevním výkrmem jehňat, kde základem krmné dávky je kvalitní pastevní porost a přídavek jadrných krmiv. Při kvalitním pastevním výkrmu se jadrné krmivo vykrmovaným zvířatům nepodává. Významný vliv na masnou užitkovost ovcí má i zdravotní stav zastavených jehňat. Různá onemocnění, vnitřní i vnější cizopasníci ovlivňují kvalitu masa a nižší hmotnostní přírůstky. Jatečnou hodnotu ovlivňuje výrazně i věk zvířat. V různém věku je rozdílný poměr masitých, tučných a méně hodnotných částí i celková jatečná výtěžnost, která se s postupným věkem zvyšuje.
Klasifikace jatečných ovcí
V souladu se vstupem ČR do EU byla v roce 2000 přijata nová česká technická norma ČSN 46 62 20 „Klasifikace jatečných těl ovcí“. Uvedená norma zásadním způsobem mění dosavadní hodnocení těl jatečných ovcí a stanoví požadavky na klasifikaci jatečně upravených těl ovcí (JUT) v teplém stavu.
Základními znaky pro klasifikaci těl jehňat do 12 měsíců a ostatních ovcí v jatečné úpravě v teplém stavu je jejich zmasilost a protučnělost, u jehňat s přijímací hmotností do 13 kg je jejich protučnělost a barva masa.
Pro účely normy se používají tyto termíny a definice:
Kategorie těl jatečných ovcí:
těla jehňat s přijímací hmotností těla nižší než 13 kg
těla jehňat ve věku do 12 měsíců, označení (L)
těla ostatních ovcí, označení (S).
2. Přijímací hmotnost (hmotnost jatečně upraveného těla):
hmotnost zjištěná vážením v teplém stavu po ukončení porážky a veterinární prohlídky, a to nejpozději do 60 minut po provedení vykrvovacího vpichu (s přesností 0,5 kg) při vážení elektronickými váhami, vyjadřuje se v desetinách kilogramu;
3. Jatečně upravené tělo:
tělo bez kůže, bez hlavy oddělené od trupu před prvním krčním obratlem, bez nohou oddělených v dolním kloubu zápěstním a zánártním, bez orgánů dutiny hrudní, břišní a pánevní, vyjmutých s přírodním lojem, bez ocasu odděleného mezi 6. a 7. ocasním obratlem, u bahnic bez vemena, ledviny s ledvinovým lojem zůstávají u těla;
4. Třída zmasilosti:
stupeň, do kterého se zařazují těla jatečných ovcí v teplém stavu smyslovým posouzením celkového vývinu svalové tkáně v poměru k ostatním tkáním těla, dle znaků uvedených v tabulce 7 a to v 6 třídách zmasilosti, tj. S, E, U, R, O, P;
5. Třída protučnělosti:
stupeň, do kterého se zařadí těla jatečných ovcí smyslovým posouzením celkového vývinu tukové tkáně v poměru k ostatním tkáním těla podle znaků uvedených v tabulce 8, a to v 5 třídách protučnělosti, tj.1, 2, 3, 4, 5.
6. Barva masa:
stanovuje se u jehňat s přejímací hmotností těla nižší než 13 kg smyslovým posouzením na přímém břišním svalu (musculus rectus abdominis), rozeznává se světlerůžová, růžová nebo jiná barva;
7. Obchodní třída:
výsledná třída hodnocení těla ovcí v jatečné úpravě v teplém stavu daná kombinací výsledků klasifikace za zmasilost a protučnělost, u jehňat s přijímací hmotností do 13 kg se hodnotí protučnělost a barva masa např. (U3, B1);
8. Klasifikátor:
kvalifikovaný odborník, který po absolvování školení a složení příslušných zkoušek z teorie a praxe získal oprávnění k provádění klasifikace jatečných těl ovcí.
9. Příprava ovcí na porážku:
jatečné ovce před přijetím na jatka musí být označeny v souladu s platnými právními předpisy tak, aby byla zjistitelná jejich identita až do ukončení porážky, veterinární prohlídky, zjištění hmotnosti a klasifikace; jatečné ovce se dodávají na jatka čisté, musí odpovídat platným veterinárním předpisům, lačné, dvanáct hodin před dodávkou nekrmené;
10. Povinnosti provozovatele jatek:
zařazení těl jatečných ovcí do jednotlivých tříd na jatkách provádí pověřený klasifikátor po veterinární prohlídce na základě již uvedených kritérií a vypracuje protokol, který musí obsahovat:
jméno a adresu dodavatele nebo jeho kód
adresu jatek nebo jejich kód
den porážky zvířete
pořadové číslo, příp. jeho identifikační číslo
obchodní třídu jatečných ovcí
přejímací hmotnost
jméno a kód klasifikátora;
Protokol musí provozovatel jatek archivovat po dobu nejméně 6 měsíců od porážky.
Obchodní třídy a jejich znaky:
1. Zmasilost – vývin svalové tkáně, utváření profilů těla tab. 3
Třída zmasilosti
Popis
Doplňující znaky
S
Všechny profily výjimečně vyklenuté.
Výjimečná zmasilost.
Kýty: dorzálně, laterálně a kaudálně výjimečně vyklenuté (zdvojená bedra), výjimečně zaoblené a plné
Hřbet: výjimečně zaoblený, výjimečně široký a plný
Plece: výjimečně široké a plné
E
Všechny profily silně vyklenuté.
Vynikající zmasilost.
Kýty: silně zaoblené a plné
Hřbet: silně zaoblený, na úrovni plecí silně zaoblený a plný
Plece: silně zaoblené a plné
U
Profily vesměs vyklenuté.
Velmi dobrá zmasilost.
Kýty: zaoblené a plné
Hřbet: na úrovni plecí zaoblený a plný
Plece: zaoblené a plné
R
Profily vesměs zarovnané.
Dobrá zmasilost.
Kýty: dobře vyvinuté, zarovnané
Hřbet: dobře vyvinutý, plný, na úrovni plecí užší
Plece: dobře vyvinuté, méně plné
O
Profily zarovnané až mírně prohloubené.
Méně dobrá zmasilost.
Kýty: mírně kaudálně prohloubené, plošší
Hřbet: užší a méně plný, trny bederních a hrudních obratlů mohou mírně vystupovat
Plece: méně vyvinuté až ploché
P
Všechny profily prohloubené.
Slabá zmasilost.
Kýty: kaudálně prohloubené až silně prohloubené, ploché
Hřbet: úzký a prohloubený, trny bederních a hrudních obratlů vystupují
Plece: úzké, ploché s vystupujícími kostmi
Protučnělost – vývin tukové tkáně na vnější a vnitřní ploše těla tab. 4
Třída protučnělosti
Popis
Doplňující znaky
1
Žádná nebo velmi slabá vrstva podkožního loje.
Velmi slabá protučnělost.
Břišní dutina: bez tukového krytí nebo jen s náznakem tukového krytí na ledvinách
Hrudní dutina: bez tukového krytí nebo jen s náznaky tukového krytí v mezižeberních prostorech
2
Zcela nesouvislá, velmi slabá vrstva podkožního loje.
Slabá protučnělost.
Břišní dutina: stopy nebo slabá vrstva loje na ledvinách
Hrudní dutina: svalovina v mezižeberních prostorech dobře viditelná
3
Téměř souvislá slabá vrstva podkožního loje. Na kořeni ocasu zřetelnější vrstva loje.
Střední protučnělost.
Břišní dutina: ledviny zcela nebo částečně kryté slabou vrstvou loje
Hrudní dutina: svalovina v mezižeberních prostorech ještě viditelná
4
Téměř nebo zcela souvislá vyšší vrstva podkožního loje, na končetinách poněkud slabší, na plecích
Vloženo: 29.01.2012
Velikost: 1,21 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu ASA17E - Chov skotu a ovcí
Reference vyučujících předmětu ASA17E - Chov skotu a ovcí
Podobné materiály
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - skripta
- ASA12E - Chov laboratorních zvířat - Skripta 1/2 - na zkoušku stačí :)
- ASA12E - Chov laboratorních zvířat - Skripta 2/2 na zkoušku stačí :)
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - skripta meteorologické stanice a přístroje
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - skripta klasifikace oblaků
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - skripta atmosferické optické jevy
- ADA04E - Chov drůbeže - skripta drůbež
- AVA17E - Zoohygiena - skripta
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - Skripta
- AAA82E - Agroekologie - skripta
- AEA25E - Zoologie bezobratlých - skripta
- AEA26E - Zoologie obratlovců - skripta
- ARA25E - Pěstování rostlin a prostředí - Odkazy na skripta
- EJA05E - Základy právních nauk-AF Ing. - Odkazy na skripta
- AKA23E - Výživa koní - skripta
Copyright 2024 unium.cz