- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál– zahajují konkurenční boje o
preferované struky během několika prvních
hodin po porodu;
• Jehňata a kůzlata –začínají vytvářet
hierarchii až po odstavu;
• Skot –býčci zústávají v mateřském stádě
až do věku cca 2 let, do té doby dominují
samičím členům stáda.
(107) 52
Sociální organizace - hierarchie
Hierarchie
•Původní předpoklad, že h. výsledkem
bojových střetnutí á „pořádek útočnosti“
•Proto může být termín „dominanční
hierarchie“ zavádějící, není-li již postaven
na útočnosti á sociální hierarchie.
Vyhýbací pořádek
• Je založen na tom, že se podřazená zvířata
vyhýbají setkání s nadřazenými. To je
provázeno projevy submise, útěkem apod.
…pokračování
(107) 53
1:53 min
34
40
30
95
horší přírůstky
poruchy reprodukce
(Donald Broom)
(107) 54
Sociální organizace - hierarchie
Faktory ovlivňující dominanci
•Tělesná hmotnost při střetnutí většinou zvířata
zvýhodňuje.
•(U ovcí podobného věku tělesná hmotnost
méně významná.)
• Ve stádě smíšených věkových kategorií –
zvířata nejmladší a nejstarší se hůře uplatňují.
• Za podmínek silné konkurence se slabší
zvířata mohou nechat odradit, aby šla žrát
(např. kůň, koza).
…pokračování
10
(107) 55
Vedoucí zvíře ve stádě
• Skot
Staré zvíře většinou ze středu hierarchie,
pořadí při přesunech je obvykle velmi stabilní
(Příklad: nástup do dojírny; vysokoužitkové dojnice
zpravidla napřed)
• vedení při přesunech na a z místa krmení, pití a
spánku. Při tom se zakládá pořadí přesunu.
• vedení při zahájení pastvy a odpočinku. Při tom se
zakládá zahajovací pořadí.
• vedení směru pastvy. Nejméně zřejmý typ vedení.
(107) 56
Vedoucí zvíře ve stádě
• Skot
Staré zvíře většinou ze středu hierarchie,
pořadí při přesunech je obvykle velmi stabilní
(Příklad: nástup do dojírny; vysokoužitkové dojnice
zpravidla napřed)
• Ovce
Stará ovce – sociální postavení nemusí tuto
funkci ovlivňovat
• vedení při přesunech na a z místa krmení, pití a
spánku. Při tom se zakládá pořadí přesunu.
• vedení při zahájení pastvy a odpočinku. Při tom se
zakládá zahajovací pořadí.
• vedení směru pastvy. Nejméně zřejmý typ vedení.
(107) 57
Sociální organizace
• Iniciátor
Jedinec, který ve skupině reaguje jako první á
nová aktivita celé skupiny (Např.: útěk)
Tato nová aktivita skupina může, ale nemusí být
podobná aktivitě iniciátora
• Kontrolor
Jedinec, který určuje, zda, kdy a k jaké aktivitě
skupiny dojde.
Může u ostatních potlačit tendenci k nějaké
aktivitě.
Kontrola většinou pouhým příkladem, kterým se
ostatní řídí. (Např.: stará klisna, laň, samec goril či paviánů
určují přesun do nové oblasti)
Iniciátor neúspěšný, dokud se nepřidá kontrolor.
(107) 58
Sociální organizace
• Sociální
facilitace
V rámci skupiny aktivita většiny ovlivňuje aktivitu
ostatních. Uplatňuje se v hejnech a stádech při
každodenních přesunech, pochodu, útěku.
Uplatňuje se především tam, kde existuje
odpovídající asociace podnětu, možnost
komunikace a reakce, napodobování, podobnost
motivačního stavu a potlačení vnitrodruhové
útočnosti.
(Příklad: Je vysoce pravděpodobné, že slepice začne
zobat potravu, když vidí či slyší zobat jiné slepice;
dojnice na pastvě se začnou pást nebo ulehnou k
odpočinku, když vidí takto si počínat jiné dojnice; při
příjmu potravy se prasata nažrala či telata napila do
sytosti – přesto za přítomnosti hladového zvířete
dokázali nasycení jedinci sežrat mnohem více, než když
žraly sami.)
(107) 59
Takahashi et al. (2003)
Potřeba učinit
společné rozhodnutí
Co udělat?
Kterým
směrem se
vydat?
Kdy to
udělat?
Jak to všechno
vůbec zařídit?
(107) 60
Takahashi et al. (2003)
Potřeba učinit
společné rozhodnutí
Co udělat?
Kterým
směrem se
vydat?
Kdy to
udělat?
Jak to všechno
vůbec zařídit?
11
(107) 62
Huth & Wissel (1992, 1994)
Simulace pohybu hejna ryb + srovnání se skutečností
Ryba nepotřebuje vůdce a k pohybu hejna stačí
jednoduché kopírování pohybu souseda.
(107) 63
Huth & Wissel (1992, 1994)
Simulace pohybu hejna ryb + srovnání se skutečností
Ryba nepotřebuje vůdce a k pohybu hejna stačí
jednoduché kopírování pohybu souseda.
(107) 64
Conradt & Roper (2003)
‚Cost‘ despotického
rozhodnutí > než
rozhodnutí
demokratického
Despotické
rozhodnutí – i když je
‚despota‘
nejzkušenější, může
být respektován jen v
malé skupině.
Rozhodnutí může být ‚despotické‘,
nebo ‚demokratické‘
‚Demokratické‘
rozhodnutí
výhodnější,
protože vede k
méně
extrémní
situaci, spíše
než, že by měl
každý jedinec
nějaký
podstatný vliv.
(107) 65
Conradt & Roper (2003)
‚Cost‘ despotického
rozhodnutí > než
rozhodnutí
demokratického
Despotické
rozhodnutí – i když je
‚despota‘
nejzkušenější, může
být respektován jen v
malé skupině.
Rozhodnutí může být ‚despotické‘,
nebo ‚demokratické‘
‚Demokratické‘
rozhodnutí
výhodnější,
protože vede k
méně
extrémní
situaci, spíše
než, že by měl
každý jedinec
nějaký
podstatný vliv.
‚Hlasování‘ – vyjádření úmyslu
postojem těla, ritualizovaným
pohybem, specifickou vokalizací apod.
Je snazší přizpůsobit se většině než
jednotlivci
(107) 66
Vzájemné chování člověka a zvířete
Vlídné chování
časté hlazení, drbání, doteky v
oblasti krku, hlavy
mluvení se zvířaty
klidné pobývání se zvířaty
(ponechání aktivity zvířatům)
(107) 67
Faktory snižující strach zvířat z člověka
Během ontogeneze
zrakový a sluchový kontakt s okolím
pravidelné kontakty s člověkem,
zejména v „senzitivní periodě"
vlídný a neměnný způsob zacházení
12
(107) 68
Faktory snižující strach zvířat z člověka
V dospělosti
komunikace přátelského vyladění
postojem těla
přítomnost známých zvířat
klidné chování ostatních zvířat
(107) 69
Faktory snižující strach zvířat z člověka
Důsledky nevlídného či
proměnlivého chování vůči
mladým zvířatům
1. strach z člověka
2. strach z nových situací
3. zvýšená aktivita kůry nadledvin
(107) 70
Faktory snižující strach zvířat z člověka
4. pomalejší růst, horší konverze
krmiva
5. u skotu snížená produkce mléka v
dospělosti
6. u prasnic menší vrhy v dospělosti
(107) 71
Další čtení:
• McFarland, D. (1985): Animal Behaviour.
Longman Scientific & Technical, Harlow, Essex, UK.
• Keeling, L.J., Gonyou, H.W. editors (2001): Social
behaviour in farm animals. CABI Publishing,
Wallingford Oxon, UK
Vloženo: 16.07.2009
Velikost: 834,88 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AGA18E - Etologie zvířat
Reference vyučujících předmětu AGA18E - Etologie zvířat
Podobné materiály
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - 11.Rodicovske
- AGA18E - Etologie zvířat - Sexuální chování
- AGA18E - Etologie zvířat - Sociální chování
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - 7.Sexualni chovani
- AGA38E - Plemenitba koní - GENETIKA CHOVÁNÍ
- ASA31E - Výcvik koně a jezdce - kodex chování ke koni
Copyright 2024 unium.cz