- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
ptaci a savci
AEA26E - Zoologie obratlovců
Hodnocení materiálu:
Vyučující: prof. Ing. CSc. Iva Langrová
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálIII. Ptáci
1. Ptáci (Aves) - Základní charakteristika, popište kůži, typy peří, žlázy.
Kůže
- tenká a takřka bez kožních žláz
- někteří drobné mazové žlázky (kurové v zevním zvukovodu)
- původní kožní žlázou ptáků je kostrční žláza (párová žláza umístěná nad posledním ocasním obratlem)
- její parafinozni sekret se dostává jedním nebo více póry ven, někteří ho vytlačují zobákem a roztírají po peří
- u ptáků, kteří mají zakrnělou kostrční žlázu se vyvíjí tzv. drobivý prach (volavky, jeřábi, holubi, papoušci)
- epidermis ptáků vytváří četné rohovité struktury: ramfotéka (rohovitý kryt horní a dolní čelisti - zobák)
podotéka (šupiny a štítky běháku)
- pero - vznik složitou přestavbou plazí šupiny
- ontogeneticky vznik z epidermální papily, do níž zasahuje škárová papila s výživnými cévami, tzv. pulpa
- během růstu se pulpa táhne celým jeho základem, před ukončením růstu se však stáhne zpět
- před výměnou pera při pelichání začne škárová papila na spodině pera růst do hloubky
-> vytvoří novou papilu, která vytlačí staré pero
-> s novou epidermální papilou vytvoří nové pero
- pero zakotveno v kůži v péřovém váčku
- pera rozlišujeme obrysová a prachová
- obrysové pero - tvořeno centrálním stvolem
- spodní část (brk), horní část (osten)
- po stranách ostnu je prapor
- prachové pero- krátký stvol, větve netvoří prapor
2. Ptáci (Aves) - popište ptačí kostru (čím je specifická, popište zvláštnosti hrudního koše, srůsty na celé kostře a uveďte jejich význam). Uveďte typy ptačích nohou. Popište svalovinu ptáků, zvláště létací svaly.
Kostra
- charakterizována především srůsty, jež jí dodávají pevnost a dále pneumatizací, která ji činí lehkou
Ptačí obratle
- velmi členité, kromě kloubních výběžků mají ještě sedlovité kloubní plochy
- krčních je 10 - 26, poslední mohou nést žebra
- hrudních je 3 - 10, málo pohyblivé
- dalších 11 - 23 srůstá v kost křížovou, jež je srostlá s pánví
- 5 - 8 volných ocasních
- pygostyl
- hrudních žeber je 3 - 9 párů, jsou plochá a dvoudílná
- hrudní kost je mohutná a dovnitř tvoří misku, v níž leží útroby a směrem ven vybíhá ve vysoký hřeben
Ptačí lebka
- v zásadě plazího typu
- má zvětšenou mozkovnu a očnice
- dochází k redukci a srůstům některých kostí
Zadní končetiny
- jen 4 prsty (5. vymizel)
- první obvykle směřuje dozadu
- anizodaktylní (= 1. dozadu, 3 dopředu)
- šplhavá (zygodaktylní) = 2. a 3. dopředu, 1. a 4. dozadu
- syndaktylní = částečný srůst
- papmprodaktylní = všechny dopředu
Svaly
- ve svalovině ptáků jsou nejdůležitější létací svaly (= velký prsní sval a hluboký prsní sval)
- velký prsní sval křídlo snižuje, upíná se na hřeben hrudní kosti a na pažní kost
- antagonista: hluboký prsní sval, který se upíná od hřebene prsní kosti přes ramenní kloub na hrbolek pažní kosti
- tato svalovina je v místě těžiště těla
- běhák je bez svaloviny, jsou jím jen vedeny šlachy k prstům
- úprava některých svalů zadní končetiny umožňuje automatické sevření prstů ptáka sedícího na větvi
3. Ptáci (Aves) – Popište zvláštnosti nervové soustavy u ptáků - význam a definice bazálních ganglií, v které části mozku je hlavní ústředí, popište stavbu orgánu sluchu
- zvětšení koncového mozku a mozečku
- na rozdíl od savců zvětšení koncového mozku zapříčiněno zvětšením hmoty bazálních ganglií, šedé hmoty, která zůstala u mozkových komor a významně se podílí na rozvinutém instinktivním chování ptáků
- stavba vnitřního ucha takřka shodná se savci (cochlea je prohnutá)
- ve středním uchu jediná kůstka
4. Popište trávicí soustavu ptáků (včetně co to jsou a kde vznikají vývržky), co to je a kde je umístěna Fabriciova burza.
- ústa nahrazena zobákem
- jícen vytváří slepý zásobní vak (vole)
- patro ústní dutiny a povrch jazyka bývají zrohovatělé
- žaludek nejčastěji členěn na menší žlaznatý žaludek, a větší kulovitý svalnatý žaludek (dravci, kachny, kukačky, tučnáci - v pylorické oblasti mají třetí žaludek)
- v žlaznatém začne trávení -> potrava rozmělněna ve svalnatém (slouží i jako zásobárna - oddělují se nestravitelné části a ve formě vývržků se vyvrhují)
- mezi tenkým střevem a konečníkem 2 slepá střeva
- kloaka členěna na 3 úseky - v první se formují výkaly
- do dalšího ústí močovody a gonády
- poslední zakončen řitním otvorem opatřeným svěračem
- na přechodu konečníku a kloaky je u mladých ptáků lymfatický orgán zvaný Fabriciova burza
- většina ptáků má žlučník (nemají pštrosi, holubi, papoušci)
5. Detailně popište dýchací soustavu ptáků, čím se liší od savčí a proč je jiná. Způsob ventilace.
- nejvýkonnější ze všech obratlovců
- malé plíce, nezvětšují svůj objem (vzduch jimi prochází do vzdušných vaků a zase ven - 2x okysličí krev)
- průdušnice vyztužena chrupavčitými kroužky
- syrinx tvořen blánami mezi chrupavčitými kroužky průdušnice a hlasovým svalstvem
- blány se rozechvívají proudem vzduchu, tahem svalstva se chrupavky přibližují či oddalují, změna napětí blan a tím výška tónů
- každá průduška vstupuje do jedné plíce a ústí do vzdušných vaků
- v plicích zvláštní útvar palopulmo - z každé průdušky v plicích odstupují 2 rovnoběžné trubice propojené sítí menších trubiček s vlastním respiračním epitelem, tvořeným vzduchovými a krevními kapilárami
- vzdušné vaky = tenkostěnné útvary napojené na plíce
- zasahují mezi svalovinu do některých kostí
- 5 párů (krční, meziklíčkové, přední hrudní, zadní hrudní, břišní) - zadní hrudní a břišní mají největší význam
- objem se mění vlivem svaloviny, především létací (prsní)
- zmenšují hustotu těla, termoregulace, zmenšují mezisvalové tření, i jako rezonátory
6. Popište cévní a vylučovací soustavu ptáků, čím se odlišují od savčí, ledviny (typ ledviny, která struktura se objevuje poprvé), hlavní produkt metabolismu dusíku, močový měchýř
- CS - konvergentní k savčí (obdobná, nemá však stejný původ)
- srdce: dvě komory a dvě síně, žilný splav i srdeční násadec nejsou vytvořeny
přepážka mezi pravou i levou polovinou je úplná
z levé komory vystupuje pravá aorta
ptáci a savci - jednostranná redukce 6. arteriálního oblouku (u ptáků redukce nalevo, savci napravo)
řada arteriovenózních spojen (napomáhají termoregulaci na exponovaných místech - běhák)
- relativně největší srdce a největší krevní tlak
- rychlost tepu i tělesnou teplotu
- erytrocyty mají jádro
- VS - v zásadě plazího typu
- poprvé vytvořena Henleyova klička
- hlavní produkt metabolismu N = kyselina močová (ukládá se ve středním oddíle kloaky (vylučována v podobě povrchového povlaku na trusu)
- močový měchýř chybí
7. Popište pohlavní soustavu ptáků, pohlavní orgány, její specifika.
- pohlavní orgány mají úspornou stavbu
- malá varlata, v době rozmnožování se zvětšují až 360x
- samice mívají jeden vaječník (výjimka mnozí dravci, papoušci a kiviové)
- vejcovod samic se člení na několik oddílů
- ústí: zachycuje vajíčka
- tuba: tvoří se bílek)
- isthmus: vytváří se papírová blána
- uterus: vylučuje se řídký bílek, který projde přes papírovou blánu a napne ji
- skořápka
- vagina: tvoří se hlen -> vajíčko vyloučeno ven
- k oplození dochází před uložením žloutku
- spermie vydrží životaschopné ve vejcovodu až 3 týdny
- rýhování vajíčka proběhne až do vytvoření dvou zárodečných listů
- v tomto stavu, není-li zahříváno, dokáže přežít několik týdnů
8. Ptáci (Aves) - Na které vývojové linie se ptáci člení, charakterizujte nadřády (v čem se navzájem odlišují).
9. Popište nadřád bežci (Paleognathae), důležité znaky, důležití zástupci jednotlivých řádů, péče o potomstvo, kde se vyskytují.
nadřád Běžci (Palaeognathae)
- lebeční báze paleognátního typu (spojení zadní části kůstky radličné s párovými kostmi patrovými a křídlatými)
- volné ocasní obratle
- častá přítomnost penisu
- o vejce a nekrmivá mláďata pečuje obvykle samec
řád Tinamy (Tinamiformes)
- středně velcí, vypadají jako kurové
- krásně zbarvení
- hřeben na prsní kosti
- krátká křídla (prudký, ne příliš dlouhý let)
- krátké silné nohy se zakrnělým palcem
- špatný krevní oběh (úzké cévy, velmi malé srdce)
- lesní i stepní ptáci, žijí ve skupinkách i monogamně
- Jižní a Latinská Amerika
řád Pštrosi (Struthioniformes)
- zakrnělá křídla, létací svaly, mají silné nohy (hlavní způsob pohybu běh)
- velký, z kloaky vychlípitelný penis
- ztráta hřebenu na hrudní kosti
- nemají kostrční žlázu
- všežravci
- o vajíčka i nekrmivá (nidifugní) mláďata se stará samec
- především jižní polokoule
čeleď Pštrosovití (Struthionidae)
- největší a nejtěžší ptáci
- 2 prsty
- velmi rychlí běžci
- hnízdí v hnízdních skupinách
- do jednoho hnízda snáší vejce více samic (samice pozná svá vajíčka dává je do středu)
- na křídlech zachovány ruční letky
- umí dobře hospodařit s vodou - v horkých dnech dokáží zvýšit teplotu o 4°C a tak snížit odpařování
- vodu získávají ze sukulentů
Pštros dvouprstý (Struthio camelus)
- v polopouštích Afriky (byl však vysazen i v Austrálii)
- hnízdo - mělká prohloubenina
- přes den sedí samice, v noci zbarvený samec
- mláďata jsou ve skupinách hlídaných několika dospělci
čeleď Nanduovití (Rheidae)
- menší než pštrosi
- opeřená hlava, krk i stehna
- 3 prsty
- dobře plavou
- samec žije ve skupině s několika samicemi
- Brazílie, Argentina, Uruguay
Nandu pampový (Rhea americana)
- vajíčka zahřívá samec, stará se o mláďata do půl roku věku
čeleď Kasuárovití (Casuariidae)
- nelétaví
- 3 prsty, vnitřní má 10 cm dlouhý dráp
- dobře běhají, skáčou a plavou
- letky redukované na dlouhé ostny
- peří s dlouhými paostny
- na hlavách přilbovité útvary z houbovité hmoty (slouží asi jako lopaty při prohrabávání listí a hledání potravy)
- samice: větší a barevnější
- žijí velmi skrytě v deštných pralesích Nové Guiney a severovýchodní Austrálie
Kasuár přilbový (Casuarius casuarius)
- samice po nakladení 3-5 vajec vyhledá jiného samce
čeleď Emuovití (Dromaiidae)
- 3 prsty, dobře skáčou, běhají, plavou
- žijí samotářsky či v malých skupinách
Emu australský (Dromaius novaehollandiae)
- 3 prsty
- o inkubaci vajec i o mláďata se stará pouze samec (po dobu inkubace nepřijímá potravu ani vodu, nekálí)
- jeho tělo je v jakémsi strnulém stavu, teplota nižší o 3 - 4°C
mláďata dospívají ve 3 letech
čeleď Kiviovití (Apterygidae)
- dlouhozobí běžci
- 4 prsty
- zakrnělá křídla
- výborný čich, nozdry umístěné až na konci dlouhého zobáku
- peří velmi zjednodušené (vypadá spíše jako srst)
- žijí v deštných lesích, subtropických lesích i houštinách
- noční ptáci žijící v trvalých párech
- abnormálně velká vejce (až 25% hmotnosti samice)
Kivi jižní (Apteryx australis)
- Nový Zéland a ostrov Stewart
- inkubace vajec částečně i samice
10. Uveďte dvě důležité vývojové linie letců, u každé linie dále uveďte nejdůležitější řády, které stručně charakterizujte.
11. Vrubozobí (Anseriformes). Charakterizujte řád Anseriformes, charakterizujte jednotlivé čeledi. Při popisu řádu a čeledí se zaměřte na stavbu kostry, popis nohy včetně typu, popis zobáku, hlavy, peří, trávicí soustavu, biologii, způsob života, potrava, rozmnožování a péče o mláďata. Vždy uveďte zástupce, celé latinské jméno a
rozšíření.
řád Vrubozobí (Anseriformes)
- středně velcí až velcí ptáci s krátkým zobákem i nohama
- husté prachové peří
- velké vole
- velká kostrční žláza
- dlouhá slepá střeva
- hnízdí na zemi
- velký počet neskvrnitých vajec a nidifugní mláďata
čeleď Kamišovití (Anthimidae)
- připomínají spíše hrabavé
- ostré ostruhy v ohbí křídla (boje o teritoria)
- dobře plavou i létají
- žijí v v bažinách (uplatnění dlouhých prstů na nohou)
Kamiš růžkatý (Anhima cornuta)
- na čele výrazný roh (původ v ostnu pera)
čeleď Kachnovití (Anatidae)
- zploštělý zobák s rohovitými lamelami a rohovitým útvarem - tzv. "nehtem" na špičce zobáku
- typická plovavou nohu
- dokonalý syrinx často s řadou rezonančních zařízení (prodloužená průdušnice)
- velký penis
Kachna divoká (Anas platyrhynchos)
- předek Kachny domácí (Anas platyrhynchos domesticus)
- celosvětově rozšířený druh
- stojaté a pomalu tekoucí vody
- v době hnízdění tvoří dočasné páry
- hnízdo při zemi i na stromech
- po 25 - 30 dnech 8 - 16 mláďat, vodí je 50 - 60 dní
Lžičák pestrý (Anas clypeata)
Zrzohlávka rudozobá (Netta rufina)
Čírka obecná (Anas crecca)
Polák velký (Aythya ferina)
Polák chocholačka (Aythya fuligula)
Hoholka lední (Clangula hyemalis)
Turpan černý (Melanitta nigra)
Morčák velký (Mergus merganser)
Morčák bílý (Mergus albellus)
Pižmovka velká (Cairina moschata)
12. Vrubozobí (Anseriformes). Charakterizujte podčeledi čeledi kachnovitých, uveďte zástupce typických rodů (celá latinská jména). Charakterizujte plovavé a potápivé kachny, a dále jednotlivé triby kachen, husy, labutě.
čeleď Kachnovití (Anatidae)
podčeleď Kachny (Anatinae)
- zobák široký s "nehtem" užším než plovina šířky zobáku
- krátké běháky s příčnými rohovitými štítky
- krátký krk
Plovavé kachny (Anatini)
- palec bez kožovitého lemu
- potápějí jen přední část těla
- „zrcátka" na křídlech
Kachna divoká (Anas platyrhynchos)
- předek Kachny domácí (Anas platyrhynchos domesticus)
- celosvětově rozšířený druh
- stojaté a pomalu tekoucí vody
- v době hnízdění tvoří dočasné páry
- hnízdo při zemi i na stromech
- po 25 - 30 dnech 8 - 16 mláďat, vodí je 50 - 60 dní
Lžičák pestrý (Anas clypeata)
Zrzohlávka rudozobá (Netta rufina)
Čírka obecná (Anas crecca)
Potápivé kachny (Aythyini)
- palec s kožovitým lemem
- nohy posunuty dozadu
- dobře se potápějí (celé tělo)
- potrava více živočišná
- chybí „zrcátka"
Polák velký (Aythya ferina)
Polák chocholačka (Aythya fuligula)
Hoholka lední (Clangula hyemalis)
Turpan černý (Melanitta nigra)
Morčáci (Mergini)
- úzký dlouhý zobák
- nehet na zobáku přesahuje špičku
- chocholka
- hnízdí v dutinách
Morčák velký (Mergus merganser)
Morčák bílý (Mergus albellus)
Pižmovky (Cairini)
- páchnoucí pižmo
- lysá místa na hlavě
- hnízdí a hřadují na stromech
- velcí američtí ptáci
- chov pro maso
Pižmovka velká (Cairina moschata)
podčeleď Husy (Anserinae)
- dlouhý krk
- vysoký zobák
- nehet na zobáku je širší než je polovina jeho šířky
Husy (Anserini)
- šestiúhelníkovité štítky na poměrně dlouhém běháku
Husa polní (Anser fabalis)
Husa běločelá (Anser albifrons)
Husa labutí (Anser cygnoides)
Husa velká (Anser anser)
Husa domácí (Anser anser domestica)
Berneška velká (Branta canadensis)
Husice egyptská (Alopochen aegyptiacus)
Husice liščí (Tadorna tadorna)
Labutě (Cygnini)
- krátké nohy
Labuť velká (Cygnus olor)
Labuť zpěvná (Cygnus cygnus)
Labuť černá (Cygnus atratus)
13. Hrabaví (Galliformes). Charakterizujte řád, Galliformes, charakterizujte jednotlivé čeledi, uveďte zástupce (dohromady alespoň 10). (Při popisu řádu se zaměřte na stavbu kostry, popis nohy včetně typu, popis zobáku, hlavy, peří, trávicí soustavu, biologii, způsob života, potrava, rozmnožování a péče o mláďata).
řád Hrabaví (Galliformes)
- středně velcí až velcí ptáci
- silné hrabavé nohy
- silné tupé drápy
- zobák krátký a silný
- velké vole
- svalnatý žaludek a dlouhá slepá střeva (u tetřeva až 50 cm)
- prachové peří slabě vyvinuté
- na hlavě samců bývají lysé partie
- častý pohlavní dimorfismus
- hnízdí a žijí nejčastěji na zemi
- mláďata nekrmivá
- v době rozmnožování u samců typický
čeleď Tabonovití (Megapodiidae)
- pralesy Austrálie, Nové Guineje, Indonézie
- jedinečný způsob inkubace vajec - samec navrší vrstvu rostlinného materiálu, jehož tlením se vytváří teplo potřebné k inkubaci vajec, jiné druhy využívají sluncem vyhřátý písek či blízkost sopečných pramenů
- samec kontroluje teplotu s přesností 1°C, přihrnuje či odhrnuje hmotu dle potřeby
- inkubace trvá 50 - 90 dnů
- mláďata po vylíhnutí takřka samostatná
Tabon lesní (Alectura lathami)
čeleď Bažantovití (Phasanidae)
Krocan divoký (Meleagris gallopavo)
Tetřívek obecný (Tetrao tetrix)
Tetřev hlušec (Tetrao urogallus)
Jeřábek lesní (Tetrastes bonasia)
Koroptev polní (Perdix perdix)
Křepelka polní (Coturnix coturnix),
Bažant obecný (Phasianus colchicus)
Páv korunkatý (Pavo cristatus)
Kur bankivský (Gallus gallus)
čeleď Perličkovití (Numididae)
- středně velcí ptáci Afriky
- malá hlava, krátký ocas
Perlička kropenatá (Numida meleagris)
14. Tučňáci (Sphenisciformes), charakterizujte řád - kostru, peří, adaptace k vodnímu prostředí, v které části světa se vyskytují, důležité zástupce.
řád Tučňáci (Sphenisciformes)
- ptáci jižní polokoule
- dokonale přizpůsobeni vodnímu způsobu života, ale vejce kladou na souš
- výborní plavci a potápěči
- ztratili schopnost letu i pneumatizaci kostí
- válcovité tělo poháněno křídly ve tvaru ploutví (ploché kosti a ztráta ohybu loketního a zápěstního kloubu)
- peří připomíná šupiny
- pod vodou vydrží 2 - 8 minut
- tělo chráněno silnou vrstvou tuku (tuk s kůži tvoří kolem 40 % hmotnosti těla)
- k odvodu přebytečné soli (v potravě i mořské vodě, kterou pijí) - solné supraorbitální žlázy (vyúsťují do nosní dutiny - přebytečná sůl je vylučována v koncentrovaném roztoku odkapávajícím ze špičky zobáku)
- živí se drobnými korýši (kril), hlavonožci a ryby
- žije v koloniích
- trvalé monogamní svazky
- vracejí se na stále stejná hnízdiště
- v inkubaci vajec (1 - 3) i o péči o mladé se střídají
- mláďata se rodí slepá, porostlá prachovým peřím
- nejprve se o ně starají rodiče
- poté jsou shromážděna ve "školkách", kde o ně pečují příliš mladí nebo staří ptáci nemající vlastní potomstvo
- krmí je však vlastní rodiče
Tučňák císařský (Aptenodytes fosteri)
- největší druh
- 115 cm výšky a 46 kg váhy
- samice snáší jediné vejce, které přikrývá kožním záhybem na břiše
- hlavně na Crozetových ostrovech a Kerguelenách
15. Potáplice (Gaviiformes). Charakterizujte řád, uveďte alespoň dva zástupce. Při popisu řádu se zaměřte na stavbu kostry, popis nohy včetně typu, popis zobáku, biologii, způsob života, potrava, rozmnožování a péče o mláďata.
řád Potáplice (Gaviiformes)
- 50-90 cm, 1-6,5 kg
- vodní způsob života - husté opeření, plovavé krátké nohy posunuté výrazně dozadu, zakrnělý palec
- zobák rovný, špičatý, nozdry s kožními záklopkami
- silně vyvinutá kostrční žláza
- kosti nejsou pneumatizované
- dlouhý silný krk
- krátká a špičatá křídla - rychlý přímý let
- vodní způsob života, dobře se potápí a plavou
- živí se rybami, obojživelníky i bezobratlými
- samec je větší než samice
- hnízda na zemi těsně u vody
- 1 - 3 vejce, inkubace je 24 - 30 dní, mláďata polokrmivá (nidifugní)
- hnízdí 1x za rok
- vnitrozemské vody chladných oblastí severní polokoule
- tažní - zimují na moři
Potáplice malá (Gavia stellata)
Potáplice severní (Gavia arctica)
16. Potápky (Podicipediformes). Charakterizujte řád, uveďte alespoň dva zástupce. (Při popisu řádu se zaměřte na stavbu kostry, popis nohy včetně typu, popis zobáku, hlavy, peří, trávicí soustavu, biologii, způsob života, potrava, rozmnožování a péče o mláďata).
řád Potápky (Podicipediformes)
- polovodní způsob života
- menší (20 - 75 cm, 120 g - 1,5 kg)
- husté opeření a mohutně vyvinutá kostrční žláza
- trup spíše kratší
- dlouhý krk
- ocas prakticky chybí
- krátká a špičatá křídla (dobří i špatní letci, výjimečně druhotně nelétaví)
- běháky ze stran stlačené, posunuté hodně dozadu
- 4 prsty lemuje kožovitý lem
- zobák špičatý, přímý středně dlouhý až dlouhý
- potravu tvoří ryby a bezobratlí
- samec je větší než samice
- hnízdí jednotlivě nebo v koloniích
- hnízd
Vloženo: 13.11.2009
Velikost: 254,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AEA26E - Zoologie obratlovců
Reference vyučujících předmětu AEA26E - Zoologie obratlovců
Reference vyučujícího prof. Ing. CSc. Iva Langrová
Podobné materiály
Copyright 2024 unium.cz