- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
přednášky
AAA14E - Základní agrotechnika a herbologie
Vyučující: doc. Ing. CSc. Josef Soukup
Popisek: Jde o zápisky z přednášek, ale jak sám Soukup říká, učte se ze skript i z přednášek, takže doporučuju přečíst si skripta a naučit tohle..
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál, přeslička rolní, rákos obecný, rdesno obojživelné aj.
Druhy bylinné vytvářející kořenové výběžky
přemnožují se zpravidla na velmi úrodných, hlubokých půdách s nepravidelnou hlubokou orbou a nízkou úrovní agrotechniky
patří sem: lnice květel, mléč rolní, pcháč oset, pryšec chvojka, svlačec rolní, vesnovka obecná aj.
Druhy s dřevnatějícími výběžky
na orných půdách se objevují zřídka, ale jsou časté na lokalitách nevyvinutých půd v blízkosti lesů, strání, členitém terénu a v tzv. divokých úhorech
patří sem především ostružiník ježiník a v teplejších oblastech bez chebdí.
Plevele poloparazitické („hemiparazitické")
v současné době je jejich výskyt na orné i zemědělské půdě spíše výjimkou
patří sem: černýš rolní, kokrhel luštinec, kokrhel pozdní, zdravínek červený aj.
Plevele parazitické (nezelené)
na nadzemních orgánech rostlin, zvl. jetelovin, parazitují: kokotice evropská, kokotice jetelová, kokotice ladní aj.
periodicky se přemnožují zvl. v teplejších letech a při nekontrolovaném získávání osiva z teplejších oblastí.
na kořenech rostlin parazitují různé druhy záraz, z nichž záraza menší se občas vyskytne kalamitně, zvl. v teplejších lokalitách.
Počátky pěstování polních plodin
vznik podmínek pro vstup nových druhů do společenstev
ústup druhů, které nesnášejí narušování
Evoluce polních plevelů
spojena s rozvojem zemědělství
počátky zemědělství > 7000 let př. n. l. v oblasti přední Asie (oblast ,,úrodného půlměsíce“)
počátky v Evropě > 5000 let př. n. l.
utváření plevelných společenstev z původních druhů
introdukce a změny v areálech výskytu
Koevoluce plevelů a kulturních rostlin
zplanělé
planě rostoucíkulturní
plevelné
Historická období evoluce plevelů
období průmyslové revoluce (polovina 19. století až polovina 20. století)
rozšíření struktury plodin, zlepšení výživy rostlin - posílení konkurence schopnosti porostů a ústup málo konkurenčních druhů
vstup invazních druhů z geograficky vzdálených oblastí
období po 2. SV válce
celoplošné zavedení chemické ochrany
změny ve prospěch odolných druhů s širokou ekologickou amplitudou
prudké snížení druhové diverzity
vznik rezistentních populací
období globalizace (cca od 80. let 20. st.)
Plevele-terminologie
plevel
každá rostlina, která se vyskytuje v kulturním porostu proti vůli pěstitele
polní plevel
druh rostlin, který se v agrofytocenózách vyskytuje bez přímého přispění člověka, je schopen se zde reprodukovat – ať již generativně nebo vegetativně – a interferovat s plodinou
zaplevelující rostliny
kulturní rostliny, které se chovají jako plevel
kulturní nebo zplanělé formy plodin, které zaplevelují následné plodiny v osevním postupu (řepka, slunečnice, mák, ozimé obiloviny)
Škodlivost plevelů
negativní vliv na plodinu
interference s plodinou
konkurence (prostor, voda, živiny)
parasitismus (jmelí)
alelopatie (vzájemné ovlivňování rostlin)
snížení kvality produkce – vlhkost, příměsi a nečistoty, dieleticky nevhodné (i jedovaté) látky
hostitelských chorob a škůdců
zdravotní rizika – alergie, poškození zdraví
ohrožení přirozených ekosystémů
Užitečné vlastnosti plevelů
tvorba půdního pokryvu
podíl na koloběhu organické hmoty a živin
hostitelství užitečných organismů - predátoru, škůdců, mikroorganismů
pastva pro včely
estetická funkce v krajině
léčivé rostliny
Plevel
rostlina, která působí více škody než užitku
počet plevelných druhů:
● plevele tvoří společenstva
● složení a struktura jsou
ovlivněny prostředím
Vlivy utvářející společenstva orných půd:
variabilita ve složení společenstev mezi pozemky
rozdílné zaplevelení v jednotlivých plodinách
prostorová variabilita v rámci pozemku
Změny plevelných společenstev
Časové a prostorové hledisko
dlouhodobé, střednědobé, krátkodobé
nerovnoměrnost zaplevelení v rámci pozemku, změna oblasti výskytu
Kvantitativní a kvalitativní hledisko
druhová diverzita, půdní zásoba semen,…
změny živočišných cyklů, adaptačních vlastností, vznik specifických biotipů
Temporální změny ve společenstvech plevelů
Krátkodobé
diurnální, cirkadiámní (denní režim)
sezónní (roční sled aspektů)
Střednědobé
fluktuační (střídáním klimatu)
cyklické (obnova populaci)
Dlouhodobé
fluktuační (dlouhodobými vlivy¨)
Změny způsobu zpracování půdy
slučování operací
rozvoj bezkrevných systémů
ústup od kultivace půdy za vegetace
Používání herbicidů
Shift v plevelných společenstvech
ústup citlivých druhů a převládnutí odolných
Vznik rezistence
postupné převládnutí rezistentních jedinců populaci
Vznik ,,shiftu“ v plevelných společenstvech
syntetické auxiny
substrátové močoviny
vytvoření dvouděložné rostliny, citlivé dvouděložné
jednoleté trávovité
trávovité odolné dvouděložné rostliny
svízel, violka, rozrazil, vytrvalé
Vliv půdní reakce a obsahu vápníku
kyselá
neutrální
preferující kyselé půdy
preferující vápník
rmen rolní
mák vlčí
heřmánkovec přímořský
svlačec rolní
ředkev ohnice
lipnice roční
ukazatelé kyselosti
ukazatelé vápníky
šťovík kyselý
silenka roční
čistec bahenní
hrachor hlíznatý
pryšec kolovratec
Nástup nových druhů na uvolněné místo
rostlinné expanze a invaze
expanze – šíření původních druhů na nová stanoviště
invaze – šíření nepůvodních rostlin do oblastí, kam by se bez přispění člověka nemohly rozšířit
Rozdělení rostlinných druhů na nová stanoviště
původní, autochlonní, indigenní (apofity)
nepůvodní, allochlonní (adventový)
úmyslně, introdukované
neúmyslně zavlečené (xerofyty) – do roku 1492 archeofyty, po roce 1492 neofyty
Členění flóry dle původu a stanoviště
indigenní
ahemerofyty
apofysy
hemerochorní
epehofyty
ephemerofyty
Současný stav
v České republice jsou přibližně 4 112 rostlinných druhů
původních 2 734
nepůvodních (cizích) 1 378
! rychlý nárůst počtu zavlečených druhů
Počátky pěstování obilovin
vznik podmíněný pro vstup nových druhů do společenstev
ústup druhů, které nesnášejí narušování
Klasifikace plevelů
dle botanického zařazení
dle způsobu výživy
dle vytrvalosti
dle způsobu rozmnožování
dle roční periodicity vzcházení
dle původu
dle strategie na stanovišti
dle komplexu biologického vlastností
reprodukční biologie plevelů-způsobu rozmnožování
generativní diaspory (semena a plody)
vegetativní diaspory (kořenové a stonkového původu)
Rozmnožování plevelů
vlastnosti generativně se rozmnožujících plevelů:
počet semen
způsoby šíření
životnost v půdě
dormance
hloubka klíčení
termín klíčení
počet semen na jednu rostlinu
horní hranice předurčena druhově
1000 – 10 000 semen
desetitisíce až statisíce semen
skutečná tvorba semen je ovlivněna prostředím
konkurenční vztahy s plodinou
hustota porostu
výživa
ochrana
povětrnostní vlivy
půdní podmínky
Rozšiřování generativních diaspor
Barochorie - přímé
merlík bílý, ředkev ohnice
rostliny s těžkými semeny
vypadávání semen do blízkosti mateřských rostlin
sekundární transport vodou a zvířaty
Herpochorie - autochorní
diaspory se posunují od mateřské rostliny pomocí pohybů hydroskopických útvarů
oves hluchý
Blastochorie – autotrofní
Semachirie
rozšiřování diaspor probíhá působením vnějších sil
u druhů, které mají diaspory uzavřeny v tobolkách apod.
Anemochorní
rozšiřování pomocí větru
pomocí chmýru – na velké vzdálenosti
pomocí křídel – šťovík, lnice
pomocí pluch – chundelka metlice
velice nízká hmotnost diaspor – přesličky
Zoochorní
rozšiřování živočichy
Exochorie
pomocí ostnů, háčků – mrkev
lepkavý povrch – jitrocel
Endozoochorie
rozšiřování zažívacím traktem živočichů – merlík
Hydrochorie
pomocí tekoucí vody
Antorpochorie
rozšiřováním člověkem
ethelochorie – záměrné šíření vyséváním (náhodně – vyhazov)
speirochorie – nečistým osivem
agochorie – dopravou a jinými činnostmi
Dormance
stav klidu, kdy semena nebo plody (či jiné diaspory) nejsou schopny vyklíčit. Jejich metabolismus ustává, nebo je snížen na minimum
dormance zajišťuje disperzi
Dormance semen
primární součást dozrání, semena neklíčí
morfologická – zárodek je nevyvinutý, postupně se ale vyvíjí (často kombinovaná s fyziologickou)
fyziologická – biochemické změny, obsah fytohormoních a signálních látek (etylen, cytokinin, giberelin, ABA)
reverzibilní
nepropustnost slupky pro vodu CO2, O2
primární dormance
adaptace na podnebí (střídání letního a zimního období)
výraznější stupeň primární dormance u nepřezimujících druhů
sekundární dormance
Životnost semen v půdě je ovlivněna
vyzrálostí
hloubkou
vlivy prostředí (vlhkost, teplota, provzdušněnost)
půdní mikroflórou
Délka životnosti
krátkověká: 1 – 3 roky (Poaceae, Asteraceae)
středněvěká (většina druhů)
dlouhověká
Interakce plodin a plevelů
Typy konkurence
symetrická
stejný přístup ke zdrojům
asymetrická
zvýhodnění jednoho z konkurentů
nerovný přístup ke zdrojům
allometrie růstu
Analýza konkurenčních vztahů mezi plevely a plodinou
studium konkurenčních vztahů je nezbytným podkladem pro rozhodovací mechanismy
plodinové ekvivalenty
lineární závislost mezi výnosem a zaplevelením v PE
ekonomická bilance mezi příjmy a náklady
ekonomická racionizace dávek
parazitické plevele (kokotice,…)
Vývoj konceptů regulace zaplevelení
1. hubení bez ohledu n jejich škodlivost a užitečné vlastnosti
2. integrovaná ochrana proti plevelům na základě prahů škodlivosti
3. regulace zaplevelení s využitím užitečných vlastností plevelů
Podmínka škodlivosti
→ úroveň zaplevelení + kritické období
počet plevelů
u vzrůstných plevelů v konkurenčně silných plodinách
pokryvnost plevelů
ve vztahu k růstové fázi plodiny
ve vztahu k pokryvnosti plodiny
Práh škodlivosti – početnost plevelů v plodině
plevel
pšenice ozimá
ječmen ozimý
žito ozimé
chundelka metlice
20 – 25
0 – 15
30 - 40
Komplexní přístup – integrovaná ochrana
systematické uplatňování nepřímých a preventivních metod
výběr nejvhodnějšího postupu přímé ochrany
diagnostika zaplevelení
odhad škodlivosti plevelů
posouzení přírodních podmínek stanoviště
výběr optimálních postupů
Integrovaná ochrana proti plevelům
definice integrované ochrany
postup používající všechny možné metody
ekonomicky, ekologicky a toxikologicky
přijatelné metody pro udržení škůdce pod hladinou škodlivosti
s přednostním záměrem využitím přirozených omezujících faktorů
Slabé stránky konceptu integrované ochrany
proměnlivost prostředí, které ovlivňují konkurenční vztahy mezi plevely a plodinou. Nerovnoměrný výskyt plevelů na pozemku, zásah je přizpůsobován místu s nejvyšším výskytem
obtížně odhadnutelné škody způsobené v následných plodinách z důvodu navýšení půdní zásoby semen
vysoké požadavky na čistotu sklízeného produktu v navazujícím zpracovatelském potravinářském průmyslu
měnící se ekonomické prostředí, zvláště ceny prostředků používaných při regulaci
Metody ochrany
nepřímé metody (preventivní)
osevní postupy
zpracování půdy
přímě metody (kurativní, eradikativní)
chemické
fyzikální
mechanické
biologické
Mechanické metody ochrany
poškození (zničení) vegetujících rostlin plevelů
podříznutí (plečky)
zahrnutí zeminou (nářadí na zpracování půdy)
vyvláčení na povrchu (brány)
poškození vegetativních orgánů
poškození generativních orgánů (podmítače)
Nedostatky mechanické ochrany
nižší stupeň účinnosti (50%)
závislost na půdních a povětrnostních podmínkách
nízká produktivita práce (výkonnost)
vysoká spotřeba energie (paliva) a materiálů
zhoršení půdních vlastností (při provedení za nepříznivých podmínek)
vynášení semen z půdní zásoby na povrch
Termické metody
nevratné poškození buněk a pletiv vlivem vysoké teploty
plamen vznikajícího spalování plynu
infračervené záření z rozžhavené keramické destičky
působení horké směsi vodní pára/vzduch (pěna)
mikrovlnné záření
elektrický výboj
Slabé stránky termických metod
malá pracovní rychlost (2-4 km/h u strojů využívajících plamene, 1-3 km/h u strojů na bázi infračerveného záření)
nízká využitelnost energie (při průměrné spotřebě 50kg plynu/ha je jen 15% energie využito k zahřátí plevelů)
množství energie nutné ke zničení plevelů velmi kolísá v závislosti na plevelném druhu a jeho růstové fázi
nebezpečí poškození plodiny a necílových organismů
Biologická ochrana
využívá negativní interakce mezi rostlinami a jejich antagonisty
mikroorganismy (viry, bakterie, houby)
bezobratlí (hmyz, roztoči, hlísty)
obratlovci (bíložravci)
Organismy využívané k biologické ochraně
fytopatogenní oraganismy
houba Colletotrichum gloeosporoides f. sp. Aoschynomene – mykoherbicid Collego proti druhu Aeschynomene virginica v USA v porostech rýže a soji
Phytophtora palmivora – mykoherbicid Devine používaný na Floridě v citrusových plantážích proti intenzivnímu plevelnému druhu Morrenia odorata
Potencionálně použitelné v ČR
Puccinia suaveolens proti rzi vonné
Sclerotia proti hlízenkám
Uhona proti fómě
Fytofágní organizmy
motýl - minující larvy k potlačení opuncií
nosatci parazitující na květenstvích a krytonosci a vegetačních vrcholech pcháče
mandelinka ředkvičková na listech šťovíku tupolistého a alpského
nosatčík suříkový na kořenech a vegetačních vrcholech šťovíku
Metody biologické ochrany
konzervační metody
poznání vzájemných vztahů v agrofytocenóze
identifikace potencionálně úspěšných bioregulátorů
posílení jejich vlivu zlepšením prostředí
omezením necílových vlivů pesticidů
podpora biodiverzity hostitelské rostliny
omezení rušivých vlivů
augmentační metody
augmentace slouží k urychlení nárůstu populační hustoty přirozených bioregulátorů je druhově specifická
bioregulátor je ex – situ (v laboratoři, ve sklenících) namnožen a následovně navrácen zpět
inundativní metody
jednorázová hromadná aplikace (inundace = zaplevelení)
nepředpokládá se dlouhodobější stabilita na stanovišti
nejpoužívanější forma biologické regulace v jednoletých kulturách
např. jednorázová aplikace mykoherbicidů
Specifikace biologické ochrany
předpokladem je dlouhodobě ustálená dynamická rovnováha mezi nabídkou potravního zdroje (plevele) a potřebou bioregulátora, což je v agroekosystémech (jednoletých kulturách) obtížně dosažitelné
bioregulátor je závislý nejen na množství dostupné potravy, ale zároveň je vystaven i tlaku vlivu vyšších trofických úrovní a biotických faktorů prostředí
plevele vytvářejí společenstva a ochrana musí zajistit účinek na několik (zpravidla 3 - 5) rozhodujících plevelných druhů. Naproti tomu většina bioreguláturu je druhově specifická
ústup pouze jednoho druhu je zpravidla kompenzován druhy dalšími. Použití nespecifických bioregulátorů není možné z důvodů nebezpečí poškození kulturních rostlin
účinek závisí na populační dynamice bioregulátora - zpravidla nelze zajistit rychlý a spolehlivý účinek v krátkém časovém úseku
,,Škůdce je od Pána Boha stvořen k tomu, aby škodil. Jakmile má být užitečný, tak samovolně zaniká.“
celosvětově 500 druhů
v ČR 150 – 200 druhů
zemědělský podnik 40 – 60 druhů
pozemek 20 – 30 druhů
plodina 10 – 15 druhů, z toho 3 – 5 významných
stanovištní podmínky
nadmořská výška
klimatické poměry
fyzikální vlastnosti
půdní reakce
zásobenost živinami
vláhový režim
organická hmota
způsoby hospodaření
používané pesticidy
výživa rostlin, hnojení
způsob zpracování půdy
pěstované plodiny
čistota osiva
způsoby sklizně
Vloženo: 3.07.2009
Velikost: 291,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AAA14E - Základní agrotechnika a herbologie
Reference vyučujících předmětu AAA14E - Základní agrotechnika a herbologie
Reference vyučujícího doc. Ing. CSc. Josef Soukup
Podobné materiály
- EEA08E - Základy podnikové ekonomiky - Přednášky
- ETA05E - Informatika - Heslo přednášky
- ETA05E - Informatika - Přednašky 3,4,5,6.pdf
- ETA05E - Informatika - Přednašky7,8.pdf
- ETA05E - Informatika - Teorie přednášky
- ETA05E - Informatika - Teorie přednášky2
- ETA05E - Informatika - Teorie přednášky3
- ETA05E - Informatika - Teorie přednášky4
- ETA05E - Informatika - Teorie přednášky5
- ETA05E - Informatika - Teorie přednášky6
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - přednášky
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - mikrobiologie-přednášky
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - prednasky
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - prednasky
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - prednasky
- ABA16E - Metody dokumentace v přírodě - Přednášky a cvičení [Moodle]
- AMA72E - Praktická mikrobiologie - Praktická mikrobiologie - přednášky
- AVA90E - Zoohygiena - Přednášky pdf
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - Přednášky z ČB
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: