- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
přednáška mléko
ASA17E - Chov skotu a ovcí
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Ing. Ph.D. Luděk Stádník
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálAnatomie mléčné žlázy
Mléčná žláza skotu je rozdělena na dvě části : tělo a struk
Tělo mléčné žlázy je na povrchu kryto kůží bez podkoží. Na tělo přecházejí z břišní stěny 2 povázky: tuhá povrchová končící na bázi struku a silná hluboká dělená na vnější a vnitřní list.
Povázky tvoří pouzdro žláznatého parenchymu a závěsný aparát vemene,
Vazivové pouzdro spolu s řídkým vazivem rozdělují tělo na laloky a lalůčky. Jednotlivé lalůčky jsou tvořeny žláznatým parenchymem.
Každý lalůček je tvořen z velkého množství primárních lalůčků, středem každého lalůčku probíhá vnitrolalůčkovitý vývod, do něhož vyúsťují sekreční alveoly.
Cévní zásobení
Hlavní přívod okysličené a živinami bohaté krve zajišťuje : zevní tepna stydká rozdělující se na přední a zadní vemennou tepnu- z nich vychází celá cévní síť končící vlásečnicemi-hustě opřádající alveoly.
Odvod žilné krve obstarávají vnější a vnitřní stydká žíla.
Mléčnou žlázu inervují 4 nervy - hlavně vnější semenný nerv/senzitivní vlákna nervů jsou zakončena receptory- hojně zakončenými ve struku ( příprava na dojení, stres, poranění ).
Sekrece mléka
každá buňka sekrečního epitelu produkuje všechny složky mléka , ale každou jiným způsobem
při vyměšování mléka se uplatňují všechny typy sekrece- ekrinní, apokrinní a holokrinní /
vyměšování mléka do vývodného systému mléčné žlázy probíhá po naplnění mléčných alveol, mléko se dostává vnitro vývody až do mléčné cisterny- odtud je získáváno dojením - po předchozím uvolnění hormonu oxytocinu.
i po vydojení zůstává v mléčné žláze zbytkové /reziduální mléko /
Neurohumorální řízení mléčné žlázy
Tvorba mléka je závislá na poměru estrogenů a progesteronu po porodu- pokles hladiny progesteronu umožní uvolnění hypofyzárních hormonů PROLAKTINU /LTH/.
Tím je umožněno zahájení sekrece mléka.
Kromě prolaktinu udržují zahájenou sekreci ještě adenohypofyzární hormony: adenokortikotropní hormon /ACTH/- ovlivňuje hladinu krevního cukru a somatotropní hormon /STH/ - ovlivňuje tělesný růst, dále se na tvorbě mléka podílejí hormony kůry nadledvinek ( kortikoidy ) a nepřímo i hormony štítné žlázy ( tyroxin ).
Tvorba mléka
Mléko se tvoří v mléčné žláze /vemeni /.
Funkční hledisko vemene : mléčné alveoly - mléčné lalůčky - mléčné laloky - struk
Průchod mléka vemenem : vnitrolalůčkovité kanálky -mezilalůčkovité vývody - mlékovody - mléčná cisterna - strukový kanálek
Aktivní orgán tvorby mléčných složek je mléčná alveola .
Princip : buňky sekrečního epitelu jsou naplněné složkami mléka a vylučují se do nitra alveoly souběžně s tukovými kuličkami / několikrát za den /.
Při tvorbě mléka má důležitý význam krevní, nervová a lymfatická soustava.
Krev je do vemene přiváděna zevní mléčnou tepnou. K výrobě 1 l mléka je zapotřebí, aby mléčnou žlázou proteklo 500 - 550 l krve. Mléko je z alveol vylučováno následkem mechanického stlačení, které vzniká stažením buněk hladkého svalstva.
Syntéza mléka
Vysoce efektivní proces – mléčná žláza přijme z krve na vytvoření 1 kg mléka asi 145 g anorganických živin a v mléce jich je potom přibližně 120 g, tzn., že na vlastní tvorbu mléka se spotřebuje pouze asi 17 – 18 %.
V sekrečních buňkách dochází k přeměně živin krmiva, přinášených krví nebo lymfou, na složky mléka.
Tvoří se zde : mléčný tuk, bílkoviny, laktoza.Uskutečňuje se zde přestavba minerálních látek
Ejekce /vylučování mléka /
K ejekci dochází pod vlivem hormonu oxytocinu, který je vylučován do krve /z hypofýzy/.
Podstatou vylučování oxytocinu je podnět /sání telete, masáž vemene - vzruchy do hypofýzy/.
Čistě mechanické vylučování vyloučí pouze mléko z mlékojemu a velkých mlékovodů, tj. cca 30 – 40 % z celkového množství.
Nervové impulsy vedou právě k vyplavení oxytocinu ze zadního laloku hypofýzy do krve vemene, stažení myoepiteliálních buněk ve stěnách alveolů mléčné žlázy a tím vylučování mléka. Aktivní účast mléčné žlázy na vylučování mléka je nezbytná pro strojní dojení.
Důležitým poznatkem je, že oxytocin je vyloučen najednou během 30 – 40 sekund a vyvolává stažení a působí pouze 5 – 7 minut.
Proto by se mělo dojení za tuto dobu stihnout ( DOJITELNOST ), jakýkoliv negativní vjem či stres způsobuje produkci adrenalinu ( z dřeně nadledvin ), který je antagonistou oxytocinu a vyvolává stah kapilár ve vemeni a brání tak přestupu oxytocinu z krve a tím tlumí jeho účinek.
Základní postup při dojení
základní pravidla :
pravidelnost dojení - ráno, večer - stejný čas
klidný přístup k dojeným kravám /vyvarování se stresu/
pouze dojení - žádná jiná činnost /čištění, krmení/
Pre-Dipping – dezinfekce povrchu struku
Odstřikování mléka
nádoba s černým dnem - kontrola pro mastitidy
zbavení se dezinfekce a mikroorganismů
Čištění struků
lehce zašpiněné vemeno - papírová suchá utěrka na jedno použití
znečištěné vemeno - proud teplé vody a osušení do sucha
Stimulace vemene /masážní fáze/
nasazení přístroje - před spustěním masáž – hygiena
Dojení – kontrola průběhu, podtlak, činnost dojícího stroje
Dodojení
zkontrolování čtvrtí - pohmatem, automatické x lehké zatlačení na rozdělovač
Sejmutí dojící aparatury
přerušení podtlaku a sejmutí strukových násadců najednou /současně/
Post-Dipping - Dezinfekce struků –
namáčení hrotů struků do dezinfekčního roztoku na bázi jodu x bezjodových - zničení patogenů usazených na struku, zabránění nasátí mikroorganismů do vemene, uzavření strukového kanálku – hustota, adheze přípravku, bariérové přípravky
Podle rozdílu ve vlastnostech a složení v průběhu laktace se mléka dělí na :
nezralé /mlezivo / - 5 – 7 dní po otelení,
- je nezbytné pro zajištění plnohodnotné výživy narozených telat,
- je nažloutlé, hořkoslané, husté, lepkavé a sráží se varem (vyšší podíl globulinů)
- obsahuje vysoké % bílkovin (albuminů a globulinů),
- Mg = projímavý účinek mleziva, který napomáhá odstranění střevní smolky narozeného telete.
Jeho příjem má velký význam pro imunitní systém telete. Tele se rodí bez protilátek vůči stájovým infekcím a tyto protilátky přijímá právě z mleziva během prvních napití po narození.
Obsah imunoglobulinů v mlezivu rychle klesá (za 24 hodin z 10 % na 0,1 %) = nejdůležitější je pro tele přijmout mlezivo co nejdříve po narození
74% voda, 26 % sušina ( bílkoviny až 15 – 18 % - imunoglobuliny – pasivní imunita )
zralá /mléko z plné laktace/ - mléko z plné laktace určené k dalšímu technologickému zpracování
starodojné /mléko vysokobřezích krav /
aberantní /sekret podobný mléku - jalovice /
Složení mléka
mléko je tekutina / vodná část / , ve které jsou rozpuštěny- emulgovány látky a plyny.
Obsah vody je 87,5 % a obsah sušiny 12,5 %.
Sušinu tvoří : bílkoviny 3,3-3,5%, mléčný tuk 3,6-4,2%, laktoza 4,7-5,0%, minerální látky, vitaminy.
Podle druhu bílkovin se mléka dělí :
mléka kaseinová /přežvýkavci/ obsah kaseinu z celkové bílkoviny je 75 %;
mléka albuminová /masožravci, všežravci a býložravci s jednoduchým žaludkem/.
Voda : dostává se do mléka jednoduchou ultrafiltrací spolu se solemi
Bílkoviny
se dělí na tři základní frakce kasein – SYROVÁTKOVÉ BÍLKOVINY- Imunoglobuliny
Kasein :
je produktem syntézy mléčné žlázy a je tvořen ze tří frakcí
glykoproteidové frakce globulinu
aminokyseliny
kyselina fosforečná
můžeme ho z mléka oddělit kyselinami nebo syřidlem - patří mezi složené proteiny
Vloženo: 29.06.2009
Velikost: 269,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu ASA17E - Chov skotu a ovcí
Reference vyučujících předmětu ASA17E - Chov skotu a ovcí
Reference vyučujícího Ing. Ph.D. Luděk Stádník
Podobné materiály
- ETA05E - Informatika - Přednaška1,2.pdf
- ETA05E - Informatika - Přednáška 9,10.pdf
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - Trávení a vstřebávání - přednáška
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - prednaskac.1
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - Prednaska_6
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - mikrobiologie 3přednáška
- AEA09E - Zoologie - přednáška 26.11
- AEA09E - Zoologie - přednáška 19.11
- AEA09E - Zoologie - přednáška 10.12
- AAA22E - Agroekologie - přednáška 1
- AAA22E - Agroekologie - přednáška 3
- AAA22E - Agroekologie - přednáška 4
- AAA22E - Agroekologie - přednáška 5
- AAA22E - Agroekologie - přednáška 6
- AAA22E - Agroekologie - přednáška 7
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - přednáška 1
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - přednáška 2
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - přednáška 3
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - přednáška 4
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - přednáška 6
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - přednáška 7
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - přednáška 8
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - přednáška 9
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - přednáška 10
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - přednáška 11
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška 1
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška 2
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška 3
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška chem. rakce
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška kinetika chem. rakcí
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška koloidní soustavy
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška kompexní sloučeniny
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška oxidačně redukční rakce
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška prvky
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška roztoky eletrolytu
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška stavba hmoty
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška termochemie
- ABA05E - Botanika - přednáška 1
- ABA05E - Botanika - přednáška 2
- ABA05E - Botanika - přednáška 3
- ABA05E - Botanika - přednáška 4
- ABA05E - Botanika - přednáška 5
- ABA05E - Botanika - přednáška 7
- AVI02E - Základy fyziologie hospodářských zvířat - přednáška 1
- AVI02E - Základy fyziologie hospodářských zvířat - přednáška 2
- AVI02E - Základy fyziologie hospodářských zvířat - přednáška 5
- AVI02E - Základy fyziologie hospodářských zvířat - přednáška 6
- AVI02E - Základy fyziologie hospodářských zvířat - přednáška 7
- AVI02E - Základy fyziologie hospodářských zvířat - přednáška 9
- AVI02E - Základy fyziologie hospodářských zvířat - přednáška 10
- AGA19E - Zootechnika - přednáška 1
- AGA19E - Zootechnika - přednáška 2
- AGA19E - Zootechnika - přednáška 3
- AGA19E - Zootechnika - přednáška 4
- AGA19E - Zootechnika - přednáška 5
- AGA19E - Zootechnika - přednáška 6
- AGA19E - Zootechnika - přednáška 10
- AGA19E - Zootechnika - přednáška 11
- AHA16E - FYTO1 - přednáška 5
- AKA06E - Výživa zvířat - přednáška latková a energet. bilance
- ASA17E - Chov skotu a ovcí - přednáška význam chovu skotu
- AAA11E - Základy bioklimatologie - 2.přednáška
- ATA05Z - Pícninářství a pastvinářství - Přednáška26.3.
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - 3.přednáška
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - 4.přednáška
- ATA05Z - Pícninářství a pastvinářství - 13.přednáška
- ATA05Z - Pícninářství a pastvinářství - LS-přednáška -1,3
- ATA76E - Pícninářství a pastvinářství - Přednáška 21.4.
- AEA03E - Parazitologie - Přednáška 18
- AVA22E - Anatomie HZ se základy histologie a embryologie - přednáška 1
- AVA22E - Anatomie HZ se základy histologie a embryologie - přednáška 2
- AVA22E - Anatomie HZ se základy histologie a embryologie - přednáška 3
- AGA31E - Genetika a šlechtění hospodářských zvířat - dědičnost na úrovni organismu - přednáška
- AHA09E - Agrochemie - Přednáška 2 - Stavba Atomu
- AAA22E - Agroekologie - prednaska
- AHA09E - Agrochemie - prednaska
- AKA06E - Výživa zvířat - prednaska_latkova_a_energet._bilance
- AKA06E - Výživa zvířat - posl. přednáška
- AKA06E - Výživa zvířat - přednáška Suchdol
- AMA77E - Základy mikrobiologie - souhrna prednaska
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - 13.prednaska
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - LS-prednaska_-1,3
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - Prednaska_21.4.
- AAE01E - Obecná fytotechnika - přednáška
- AAE01E - Obecná fytotechnika - přednáška
- AAE01E - Obecná fytotechnika - přednáška
- AAE01E - Obecná fytotechnika - přednáška
- AHA71E - Agrochemie - prednaska - biochemie - uvod, bilkoviny
- AHA71E - Agrochemie - prednaska - biochemie - sacharidy
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - maso, mleko
Copyright 2024 unium.cz