- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
přednáška 3
AVA22E - Anatomie HZ se základy histologie a embryologie
Hodnocení materiálu:
Vyučující: prof. Ing. CSc. Jiří Rozinek
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál3. ČÁST
1. Srdce
- nachází se v hrudní dutině mezi plícemi
- svou činností udržuje krev v krevních cévách v neustálém pohybu
- je kryto osrdečníkem, ten je připevněn k hrudní kosti a nahoře u páteře středohrudím
povrch srdce a srdeční dutiny
má tvar kužele
horní část – základna (báze) – předsíně
dolní zúžená část – hrot – komory
povrch je rozbrázděný, obě části rozděluje věnčitá (koronární) brázda, zde jsou uloženy tepny a žíly výživného krevního oběhu srdce a funkční tuk
podélně – mezikomorové brázdy
srdeční dutiny
ohraničené prostory pro příjem krve a slouží dále jejímu posunu do plic a těla
pravá předsíň – má tenkou stěnu, vytváří ouško, krev přivádějí přední a zadní dutá žíla a věnčitý splav
pravá komora – leží pod pravou předsíní, komunikují spolu předsíňokomorovým ústím, na jeho obvodě jd vazivový prstenec, od něj odstupuje pravá předsíňokomorová chlopeň, její stěna je tenčí než u levé k., při systole vhání krev so plicního kmene k okysličení do plic
levá předsíň – leží nad levou komorou, okysličenou krev přivádí 5-8plicních žil, stavba je stejná jako
levá komora- vybíhá v hrot, z vazivového prstence tohoto ústí odstupuje levá předsíňokomorová chlopeň, při systole vhání krev do srdečnice – aorty, jejíž ústí uzavírají 3poloměsíčité chlopně – zabraňují, aby krev couvala
skladba srdečních stěn
má 3 vrstvy – povrchovou a vnitřní tvoří seróza, na povrchu epikard, dutiny vystýlá endokard
epikard – tenká vazivová blanka pokrytá jednovrstevným plochým epitelem, která povléká celý povrch srdce a přechází na vnitřní plochu ordečníku
myokard – je střední vrstva srdce tvořená srdeční svalovou tkání, je rozdělena na vlastní srdeční svalovinu, která zabezpečuje motoricou činnost srdce a na specifickou vodivou svalovinu, která vytvář převodní srdeční systém
endokard – srdeční nitroblána, vystýlá dutiny srdce a pokrývá chlopně, je to tenká vazivová blanka pokrytá endotelem, všechny chlopně jsou vlastně zdvojeniny endokardu zesílené vrstvičkou vaziva
cévy a nery srdce
výživnou krev přivádí pravá a levá věnčitá tepna
krev z vlásečnicového řečiště odvádějí žíly, které se spojují ve věnčitý splav, ten ústí do pravé předsíně
2. Cévy - tepny, žíly, kapiláry
Tepny
cévy, které vedou krev ze srdce nezávisle na jejím charakteru
mají silné pružné stěny, postupně se rozvětvují až na tepénky a vlásečnice
Vlásečnice – kapiláry
cévy uložené přímo ve tkáních, spojují tepénky a žilný oddíl oběhového systému
počet je velký, např.ve svalech na ploše 1mm2 se nachází 1400vlásečnic.
stěnu tvoří jen 1vrstva endotelových buněk-to umožňuje rychlý přechod látek z krve do tkáňového moku a naopak
atypické vlásečnice jsou sinusoidy, jsou 2-3krát tlustší, nacházejí se v kostní dřeni, játrech, slezině a endokr.žláz.
Žíly
vedou krev od vlásečnic do srdce nezávisle na jejím charakteru, mají tenké a málo pružné stěny
ty které překonávají zemskou přitažlivost se na stěnách nacházejí chlopně
vznikají spojením žilek
Stavba
vlásečnice – kapiláry – mají nejjednodušší stavbu,
stěnu tvoří jen jedna vrstva edot. buněk,
z vnějšku se k nim přikládají bunňky pericyty – regulují průsvit vlásečnice, výstelka je souvislá, jen vl.ledvinových klubíček, střevních klků a endkrinních žláz se mezi buňkami nacházejí nepatrné štěrbiny
tepny – stěna se skládá ze 3 vrstev – vnitřní-z endotelu, subendotelového vaziva a vnitřní elastické membrány, vnější tvoří řídké vazivo
tepénky – mají velmi silnou střední vrstvu, je z několika vrstev hladkosvalových buněk, umožňujících svou kontrakcí regulovat přítok krve do vlásečnic
žíly – stěny mají tenčí než tepny, jednotlivé vrstvy stěny jsou proto méně zřetelné a plynule vzájemně přecházejí
- výživa stěny krevních cév se uskutečňuje přímo z krve a cévy tlustší než 1mm jsou zásobovány výživnou krví samostatnými cévami, větvícími se v jejich stěně jako tzv. Cévy cév
Průběh
hlavní cévy probíhají k urč.orgánům v těle vždy nejkratší cestou spolu s příslušnou mízní cévou a nervem
tepny leží hlouběji a na takových místech, kde nemohou být stlačeny okolními orgány
žíly doprovázející tepny jsou uloženy stejně hluboko
hlavní tepny a žíly jsou uložené pod páteří a na ohabačové ploše kloubů, kde jsou nejvíce chráněné
v orgánech končí anastomicky – jedna s druhou se spojuje pomocí spojkové tepny, je v několika typech – tepenný oblouk –spojení 2tepen jdoucích ke stejnému orgánu(střevo) tepenná pleteň – spojení koncových tepen v hustou pleteň (škára v kopytě)
terminální zakončení – tepny se v orgánu větvičkovitě větví, což umožňuje lepší zásobení krví, nevýhodou je, že chybí náhradní zdroj krvení, uskutečňuje se v nejdůležitějších orgánech – mozek, srdce, plíce, ledviny, játra, štítná žláza…
3. Slezina, brzlík
Slezina
je to orgán krevního oběhu, se silně vyvinutým retikulohistiocytárním systémem
zabezčejuje filtraci krve, tvorbu lymfocytů a obranných látek krve, rozklad opotřebovaných červených krvinek, rezervoár krve
leží v levém podžebří v břišní dutině, svou stěnovou plochou přiléhá na břišní stěnu a útrobní plochou je připojena k bachoru nebo velkému zakřivení žaludku, na útrobní ploše se nachází branka sleziny – vstup a výstup nervů a cév
má protáhlý plochý tvar, barvu světle šedou, u prasete je kratší, užší a sv. Červené barvy, kůň má trojúhel.tvar
povrch tvoří silné vazivové pouzdro, z něj odstupují trámce, jejich dutinky vyplňuje dřeň, tu tvoří bílá a červená dřeň, podkladem je retikulární vazivo
bílá dřeň se skládá z provazců mízní tkáně, volnými buňkami jsou lymfocyty, plazmatické buňky, makrofágy a granulocyty
červená dřeň – skládá se z provazců retikulárního vaziva, protkaného sinusoidami naplněnými krví
rozhraní bílé a červené dřeně, významné pro imunologickou aktivitu sleziny osídlují B-lymfocyty
Brzlík
lymfatický orgán, lalůčkovité skladby, skládá se ze sítě epitelových buněk entodermového původu infiltrované lymfocyty
patří k primárním lymfopoetickým orgánům
v době emryonálního vývoje e zde priárně tvoří lymfocyty, které osídlují všechny mízní uzlíky a uzliny
skládá se z nepárové levé hrudní části a z párových krčních laloků
hrudní část je vrostlá do středohrudí, krční laloky leží po stranách průdušnice až po hrtan
z vazivového pouzdra pronikají do nitra vazivové přepážky, které rozdělují parenchym na lalůčky různé velikosti a tvaru
každý lalůček je z tmavší kůry a světlejší dřeně
plně je vyvinutý při narození, souběžně s pohl.dospíváním se zmenšuje až zcela zakrňuje
k velkému zmenšování dochází při infekčních a jiných onemocněních
spolu s nadledvinami se podílí na ochraně organismu proti hormonálním zátěžím stimulací tvorby lymfocytů
je zabezpečován rozvoj a fuknční činnost imunitního syst.
Zakrňuje, až když je organismus v dostatečném množství vybaven T-lymfocyty, po velké ztrátě lymfocytů, se může zakrnělý zbytek aktivovat k činnosti.
4. Mízní uzliny, mízní cévy
Mízní cévy
vytvářejí hierarchickou cévní soustavu, ¨vstupuje při srdci do velkých žil, postupně se rozvětvuje až do orgánů, kde končí slepě zakončenými vlásečnicemi
mízní vlásečnice – jsou nejjemnější cévy mízního řečiště, jsou téměř ve všech orgánech a tkáních, s výjimkou epitelu, chrupavkové a kostní tkáně…
-jsou převážně slepě zakončené a navzájem spojené v sítě, stěna je tenká a tvoří ji jedna vrstva endotel.buněk,
-v tenkém střevě se vstřebávají I tukové kapénky, které dávají míze bělavou barvu, proto ji nazýváme chylus
mízní cévy – skladbou se podobají žílám, četné chlopně zajišťují dostředivé proudění mízy,
ty, které přivádějí a odvádějí mízu z mízních uzlin, se označují jako přívodné a odvodné mízní cévy
- největší mízní cévou je hrudní mízovod, začíná na konci chylové cisterny vlévá se do duté ž.
Chylová cysterna – rozšířená mízní céva, vřetenovitého tvaru, na stropě břišní dutiny, mezi pilíři bránice, vyúsťují do ní mízní kmeny – bederní kmeny – odvádějí mízu z pánevních končetin, pánve a útrobní kmen – přijím jednak střevní kmen s mízou ze žaludku, předž., sleziny a jater. Mízu z hlavy, krku a hrud.končetin přivádějí průdušnicové kmeny do př.duté žíly
Mízní uzliny
orgány zabudované do mízních cév, kde je důležitá kontrola protékající mízy
rozeznáváme kůru a dřeň mízní uzliny
vazivový základ – tvoří silné vazivové pouzdro a jeho trámce, které rozdělují mízní uzlinu na menší oddíly, mízní tkáň je hlavní složkou mízní uzliny, vytváří primární, sekundární mízní uzlíky, mezi uzlíky a provazci míz.tkáně je soustava mízních splavů
mízní uzliny se liší lokalizací, velikostí, věkem a skladbou
menší sk.jsou umístěny pod kůží – povrchové m.uzliny – příušní mízní uzliny a mízní uzliny spodní čelisti, povrchové krční uzliny, povrch.tříselné m.uzliny
většína jich je ale lokalizovaná hluboko mezi svaly – mízní uzliny zahltanové, hluboké krční, podpažní, hrudní, mezihrudní, průduškové, bederní…
hemolymfatické uzliny – podél velkých cévních kmenů
krevní uzliny – v krevním oběhu, stavbou a fukncí se podobají slezině, velikost je různá, od (zrníček prosa až po vlašský ořech), v hrudní dutině jsou uloženy při aortě, v břišní dutině při brance ledviny, na játrech, u sleziny, na bachoru a střevě
5. Pánevní dutina
pánev – obě pánevní kosti spolu s křížovou kostí a 3-4ocasními obratli vytvářejí pánev. Kosti spolu s vazy tvoří stěnu pánevní dutiny
u krávy má pánevní vchod tvar ze stran zploštělého oválu
pánevní východ je menší
dno kostěné pánve je konkávní, tvar pánve I rozměry pávenví dutiny josu druhově rozdílné. Samci ji mají robustnější a pánevní dutinu menší
pánevní dutina samic je přirozená porodní cesta
důležité jsou rozměry:přímý průměr – od předhoří křížové kosti po kraniální konec pánevní spony
kolmý průměr – od konce pán.spony po kříž.kost
příčný průměr – mezi středy sedacích hrbolů
sklon pánve – úhel mezi přímým a kolmým rozměrem pánve
osa pánve – čára procházející středem pánevní dutiny, která půlí příčný a kolmý průměr a v jejímž směru postupuje plod při porodu
6. Hypofýza
v endokrinním systému má nadřazenou funkci, má těsný morfoligický a funkční vztah k hypotalamu mezimozku
leží v lebeční dutině v prohlubince klínové kosti a nálevkou je spojena s mezimozkem
skládá se z ahenohypofýzy(přední žlázový lalok) a z neurohypofýzy (zadní nervový lalok)
Adenohypofýza
je rozlišena na distální část, přecházející až na nálevku a na střední část, mezi částmi – štěrbinová dutina
distální a nálevkovitá část – z trámců žlázových buněk, mezi nimi probíhají sinusoidní kapiláry, žlázové buňky obsahují cytoplazmatická granula – prosekret hormonů, podle granul a jejich barvitelnosti rozlišujeme chromofilní buňky,dělené na acidofilní a baofilní buňky a chromofobní buňky – téměř se nebarví, nazývají se hlavní, rezervní
acidofilní buňky – v distální části a zpravidla ve dvou formách – somatotropní tvořící somatotropin-růstový hormon, stimuluje transport aminokyselin přes buněčnou membránu a syntézu bílkovin na rybozómech. Luterotrpní buňky tvoří prolaktin-stimuluje buňky žl.tělíska k sekreci progesteronu, podílí se s estrog.proges.na vývojí mléč.žlázy
bazofilní buňky – rovněž v několika podobách – tyreotropní, tvoří tyreotropin-stimuluje sekreci štítné žl., gonadotropní buňky vylučují folitrpini-stimuluje folikuly, podněcuje začátek spermatogeneze, dále lutropin u samic dokončuje zrání folikulů a ovlivňuje tvorbu žl.tělíska, u samců-sekrece testosteronu a dokončení spermatogeneze. Kortikotrpní buňky – kortikotrpin stimulující syntézu a uvolňování glukokortikoidů z kůry nadledvin
střední část adenohypofýzy- dobře vyvinutá, epiteliální trámce tvoří bazofilní málo diferencované buňky, jsou zdrojem intermedinu-u nižších obratlovců reguluje přizpůsebení barvy kůže, u savců podporuje - melanin
sekreci řídí hypotalamové hormony, vznikají neurosekrecí v centrech hypotalamu, podle účinku se označují jako spouštěcí hormony – liberiny a tlumící statiny. V nálevce hypofýzy se dostávají do krevních vlásečnic vrátnicového žilného systému. Vrátnicová žíla je odvádí do krevních sinusoid adenogypofýzy a k jejím jednotl. Buňkám
Neurohypofýza
zůstává ve spojení s mezimozkem pomocí nálevky, do které zasahuje výběžek třetí mozkové komory.
Spojení s jádry hypotalamu, jejichž neurony tvoří neurosekret, ten je zdrojem hormonu oxytocinu, který vyvolává kontrakce dělohy, dále obsahuje vázopresin – stimuluje kontrakci hladkého svalstva, cév a ovlivňuje propustnost stěn kanálků v ledvinách
7. Štítná a příštítná žláza
leží v místě spojení hrtanu s průdušnicí
tvoří ji párové žlutočervené laloky spojené s můstkem na spodině průdušnice
u přežkvýkavců je laločnatá, u prasete vytváří kompaktní útvar na spodině a po stranách průdušnice
vyvíjí se ze spodiny embryonálního hltanu
je obalena vazivovým pouzdrem,
parenchym se skládá z folikulů bohatě obetkaných krevními vlásečnicmi, retukl.vlákny, sítí mízních vlásečnic…
folikuly mají podobu uzavřených váčků, vystlaných 1vrstvou zpravidla kubických epitelových buněk, velikost a výška epitelu, závisí na funkč.stavu št.žlázy
epitel tvoří dva druhy buněk – dolikulární90% a světlé parafolikulární buňky – C buňky, vnitřek folikulů vyplňuje koloid
folikulární epitelové buňky mají dvojí funkci – zajišťují příjem jódu, odštěpují hormony trijódozín T3 a tyroxinT4 z tyreoglubulinu
malé folikuly mají vysoký epitel a jsou aktivní, zatímco velké folikuly s obvykle nízkým epitelem mají nižší aktivitu
parafolikulární buňky – jsou druhým typem buněk parenchymu št.žlázy. jsou světlé, vetší než folikulární, nacházejí se samostatně nebo v malých skupinách mei bází foliku.buněk a bazální membránou, nedosahují do lumenu dolikulů
mají odlišné vlastnosti I skladbu
secerují hormon kalcitonin snižuje obsah vápníku v krvi
hormony št.žlázy ovlivňují metabolismus, zvyšují příjem kyslíku ve tkáních, stimulují tvorbu bílkovin, ovlivňují růstové a vývojové procesy těla
při jejich nedostatku dochází k vývojovým a růstovým poruchám nervové a kosterní soustavy
Příštítná žláza
tvoří drobná žlutohnědá žlázová tělíska, nacházejí se v těsné blízkosti štítné zlázy, vyvíjejí se z epitelu III. a IV.žeberní štěrbiny dělí se na zevní a vnitřní příštítná tělíska
např.skot má dva páry příštítných žláz, první leží kraniálně od štítné žlázy, druhy na její mediální ploše, prase má jen jeden pár
vazivové pouzdro zevní příštítné žlázy splývá s okolní povázkou, vnitřní příštítná žláza je obklopena pouze vazivem št.žl.
parenchym tvoří buněčné trámce nebo shluky, buňky parenchymu jsou dvojího druhu, více nahloučené hl.buňky, ty převládají-syntetizují a secernují paratyrin a oxyfilní b., ty jsou méně četné, vyskytují se pravidelně u skotu nebo u koně, jsou velké, jejich počet se přibývajícím věkem zvětšuje, funkce není přesně známa
hormon paratyrin zvyšuje hladinu vápníku v kr.plazmě, a to mobilizací Ca z kostí, stimulací jeho resorpce ve střevě a zpětné resorpce v ledvinách.
8. Pankreas, nadledviny
Pankreas
patří k velkým žlázám trávícího ústrojí, uloženým mimo stěnu trávicí trubice
u jednotl.druhů se liší tvarem I plochou
na dvanáctníku leží tělo slinivky, z kterého vybíhá levý a pravý lalok
prochází jí žíla vrátnice
u prasete se dělí na dva laloky
exokrinní tkáň – základní stavební jednotkami jsou sekreční aciny
do dvanáctníku se sekret dostává slinivkovým vývodem
endokrinní tkáň – uvnitř exokrinní tkáně v podobě ostrůvků slinivky břišní, představuje 2-3%
Nadledvina
párový orgán uložený při okraji ledvin
skládá se z kůry a dřeně, jsou spojeny v jeden orgán
liší se vývojově, funkčně I histologicky
na řezu je kůra nažloutlá a dřeň šedohnědá
v době pohl.dospívání kůra nadledviny mohutní
zevně jsou obaleny tukovým pouzdrem ledvin, na povrchu je obaluje vazivové pouzdro
kůra – je tvořena trámci epiteliálních buněk, ty jsou obklopeny sítí krevních sinusoid
tvoří se tu hormony kortikosteroidy
obloukovité pásmo – pod vazivovým pouzdrem, je zdrojem mineralokortikoidů, regulujících metabolismus vody a elektrolytů
střední pásmo – je největší, jsou zdrojem glukokortikoidů, zasahují do metabolismu hlavních živin – bílkovin, sacharidů
síťovité pásmo – sousedí se dření, vylučují se zde nadledvinové pohl.hormony
dřeň – tvoří pospojované trámce žlázových buněk, buňky v cytoplazmě obsahují jemná granula barvitelná solemi chrómu – chromafinní buňky, je to díky noradrenalinu a adrenalinu, vyskytují se tu I gangliové buňky,
adrenalin má všeobecný vliv, - rychlé tělesné reakce, zvýšení příjmu kyslíku ve tkáních, uvolnění glykogenu a glukózy
9. Rozdělení nervové soustavy
je základním regulačním systémem organismu
zprostředkovává kontakt jedince s vnějším prostředím a řídí jeho vnitřní pochody
zajišťuje, aby se při změnách vnějšího prostředí, uchovala stálost uvnitř – homeostáza
hlavní složkou je nervová tkáň – vysoký st.dráždivosti a vodivosti
dělíme ji na centální nervovou soustaví – mozek a mícha a na periferní nervovou soustavu – hlavové a míšní nervy a periferní část autonomního nervového systému
k přijímání nejrůznějších podnětů z vnějšího prostředí slouží receptory
činnost je reflexní povahy,
proud vzruchů se dostává od receptorů do nervového ústředí a odtud k výkonným strukturám
10. Mícha a míšní nervy
Mícha
oblý, zploštělý provazec složený z nervové tkáně
leží v páteřním kanálu, začíná na velkém otvoru týlní kosti jako pokračování prodloužené míchy, končí asi v polovině křížové kosti
skládá se z centrálně uložené šedé hmoty a z bílé hmoty, tvoří povrchovou vrstvu míchy
hřbetní míchu dělíme na krční, hrudní, bederní, křížovou a ocasní část
úseky se dále dělí na míšní segmenty, jejichž počet odpovídá počtu meziobratlových otvorů, z každého segmentu vystupuje 1pár míšních nervů
vazivové obaly pokračují až do ocasní páteře
hřbetní mícha není v celém průběhu stejně široká, vytváří tzv. Krční zluštění a bederní ztluštění, tady z míchy vystupují silné nervové kmeny pro hrudní a pánevní končetiny
na dorzálním povrchu probíhá dorzální středová brázda, od ní vede vrstvička neuroglie, ta ro
Vloženo: 2.09.2009
Velikost: 195,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AVA22E - Anatomie HZ se základy histologie a embryologie
Reference vyučujících předmětu AVA22E - Anatomie HZ se základy histologie a embryologie
Reference vyučujícího prof. Ing. CSc. Jiří Rozinek
Podobné materiály
- ETA05E - Informatika - Přednaška1,2.pdf
- ETA05E - Informatika - Přednáška 9,10.pdf
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - Trávení a vstřebávání - přednáška
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - prednaskac.1
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - Prednaska_6
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - mikrobiologie 3přednáška
- AEA09E - Zoologie - přednáška 26.11
- AEA09E - Zoologie - přednáška 19.11
- AEA09E - Zoologie - přednáška 10.12
- AAA22E - Agroekologie - přednáška 1
- AAA22E - Agroekologie - přednáška 3
- AAA22E - Agroekologie - přednáška 4
- AAA22E - Agroekologie - přednáška 5
- AAA22E - Agroekologie - přednáška 6
- AAA22E - Agroekologie - přednáška 7
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - přednáška 1
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - přednáška 2
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - přednáška 3
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - přednáška 4
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - přednáška 6
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - přednáška 7
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - přednáška 8
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - přednáška 9
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - přednáška 10
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - přednáška 11
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška 1
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška 2
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška 3
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška chem. rakce
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška kinetika chem. rakcí
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška koloidní soustavy
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška kompexní sloučeniny
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška oxidačně redukční rakce
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška prvky
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška roztoky eletrolytu
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška stavba hmoty
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška termochemie
- ABA05E - Botanika - přednáška 1
- ABA05E - Botanika - přednáška 2
- ABA05E - Botanika - přednáška 3
- ABA05E - Botanika - přednáška 4
- ABA05E - Botanika - přednáška 5
- ABA05E - Botanika - přednáška 7
- AVI02E - Základy fyziologie hospodářských zvířat - přednáška 1
- AVI02E - Základy fyziologie hospodářských zvířat - přednáška 2
- AVI02E - Základy fyziologie hospodářských zvířat - přednáška 5
- AVI02E - Základy fyziologie hospodářských zvířat - přednáška 6
- AVI02E - Základy fyziologie hospodářských zvířat - přednáška 7
- AVI02E - Základy fyziologie hospodářských zvířat - přednáška 9
- AVI02E - Základy fyziologie hospodářských zvířat - přednáška 10
- AGA19E - Zootechnika - přednáška 1
- AGA19E - Zootechnika - přednáška 2
- AGA19E - Zootechnika - přednáška 3
- AGA19E - Zootechnika - přednáška 4
- AGA19E - Zootechnika - přednáška 5
- AGA19E - Zootechnika - přednáška 6
- AGA19E - Zootechnika - přednáška 10
- AGA19E - Zootechnika - přednáška 11
- AHA16E - FYTO1 - přednáška 5
- AKA06E - Výživa zvířat - přednáška latková a energet. bilance
- ASA17E - Chov skotu a ovcí - přednáška mléko
- ASA17E - Chov skotu a ovcí - přednáška význam chovu skotu
- AAA11E - Základy bioklimatologie - 2.přednáška
- ATA05Z - Pícninářství a pastvinářství - Přednáška26.3.
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - 3.přednáška
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - 4.přednáška
- ATA05Z - Pícninářství a pastvinářství - 13.přednáška
- ATA05Z - Pícninářství a pastvinářství - LS-přednáška -1,3
- ATA76E - Pícninářství a pastvinářství - Přednáška 21.4.
- AEA03E - Parazitologie - Přednáška 18
- AVA22E - Anatomie HZ se základy histologie a embryologie - přednáška 1
- AVA22E - Anatomie HZ se základy histologie a embryologie - přednáška 2
- AGA31E - Genetika a šlechtění hospodářských zvířat - dědičnost na úrovni organismu - přednáška
- AHA09E - Agrochemie - Přednáška 2 - Stavba Atomu
- AAA22E - Agroekologie - prednaska
- AHA09E - Agrochemie - prednaska
- AKA06E - Výživa zvířat - prednaska_latkova_a_energet._bilance
- AKA06E - Výživa zvířat - posl. přednáška
- AKA06E - Výživa zvířat - přednáška Suchdol
- AMA77E - Základy mikrobiologie - souhrna prednaska
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - 13.prednaska
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - LS-prednaska_-1,3
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - Prednaska_21.4.
- AAE01E - Obecná fytotechnika - přednáška
- AAE01E - Obecná fytotechnika - přednáška
- AAE01E - Obecná fytotechnika - přednáška
- AAE01E - Obecná fytotechnika - přednáška
- AHA71E - Agrochemie - prednaska - biochemie - uvod, bilkoviny
- AHA71E - Agrochemie - prednaska - biochemie - sacharidy
Copyright 2024 unium.cz