- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
přednáška 2
AVA22E - Anatomie HZ se základy histologie a embryologie
Hodnocení materiálu:
Vyučující: prof. Ing. CSc. Jiří Rozinek
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál2. ČÁST
1. Spermie savců a ptáků
spermie – samčí pohl.buňky
vznikají v semenotvorných kanálcích varlat
je to zralá pohl. Buňka schpná samostatného pohybu
skládá se z hlavičky a bičíku
hlavička – u domácích zvířat má zploštělý oválný tvar
podstatu tvoří jádro
povrch hlavičky I bičíku pokrývá cytoplazmatická membrána
akrozóm – membránový útvar, má podobu čepičky, uvnitř je hmota obsahující adu enzymů, podílejícíchc se na pronikání spermie do ovoplazmy při oplození, na kaudálním konci je nukleární prstenec
bičík – uzpůsoben k pohybu spermie
přední konec tvoří proximální a distální centriol
na distální centriol navazuje osové vlákno – podklad celého bičíku
spojovací část bičíku sahá od hlavičky až po prstenec, podle druhu má I rozdílnou délku
spojovací část je nejsilnější, protože osové vlákno a hladké provazce obaluje mitochondriální pochva
hl.část bičíku – je nejdelší, kryje jí fibrózní pochva
koncová část bičíku – za základ má jen osové vlákno
Spermie ptáků
má jednodušší skladbu než u savců, nápadná je nitkovitá hlavička, jen o málo tlustší než spojovací část
přední část hlavičky je kryta akrozómem, který se skládá z akroz.čepičky a z pod ní uloženého akroz.trnu
u ptáků je jen málo semenné plazmy, a proto je semeno husté
2. Vajíčko savců, vaječníkový folikul
vajíčko – samičí pohl.buňka, patří k největším buňkám v těle
tvar je pravidelný, kulovitý, obsah tvoří zrnitá cytoplazma – ovoplazma s obsahem žloutkových inkluzí
jádro obsahuje jadérko, na blánu vajíčka se přikládá jako sekundární obal silná blána – zona pellucida – tento obal je produktem folikulárních buněk ve vaječníkovém folikulu
vajíčko opouští vaječník při ovulaci ještě s vrstvou folikulárních buněk, brzy po oplození je vajíčko ve vejcovodu ztrácí
žloutkové inkulze slouží vyvíjecímu se zárodku jako energetický zdroj, množství je závislé na složitosti ontogeneze – čím složitější tím víc je žloutku třeba
podle obsahu žl.inkluzí a jejich rozložení v cytoplazmě rozeznávávme oligolecitální vajíčka s malým množstvím žloutku, jsou nestejně velké
folikul – růst začíná už před narozením
primární – nejmenší a nejpočetnější, po narození jich má samice 50-200tisíc, dále se pak většina už nevyvíjí a zaniká-atrézie
sekundární a měchýřkovité – během puberty
růstem folikulu se zvětšuje I vajíčko
prasknutí dozrálého folikulu(ovulace), většinou v období říje, proudem folikulární tekutiny se vaječná buňka vyplavý do nálevky vejcovodu,kde dokončuje svůj vývoj
3. Spermatogeneze a ovogeneze
spermatogeneze
výchozím bodem je množení prvopohlavních buněk (gonocytů) v embryonálním základu gonád
u býka začíná asi v 7.-9.měsíci,kance a berana v 5.-7., a u hřebce ve 12.měsíci
probíhá od období pohlavního dospívání, dělíme ji na spermatocytogenezi a spermiogenezi
spermatocytogeneze
probíhá ve 3fázích
fáze množení – několikanásobné dělení spermatogonií, spermatogonie se dělením současně diferencují (A-spermatogonie, pak dceřiná A-spermatogonie, Bspermato.)
fáze růstu – růst B-spermatogonií a změnami v jádře, výsledkem jsou primární spermatocyty – největší buňky v semenotvorných kanálcích
fáze zrání – je charakt. Meiózou, zahrnující 2 za sebou následující dělení – první(má mnohem dělší profázi(je dlouhá a skládá se z několika stádií – leptotenního, zygotenního, pachytenního, diplotenního a diokyneze) a druhé (je podobné mitóze)
vznikem spermatid skončilo dělení a dochází k přeměně na spermie
spermiogeneze
přeměna kulaté spermatidy ve zralou spermii, schopnou aktivně proniknout do vajíčka a vnést do něho otcovské geny, přeměnu lze schematicky rozdělit do několika fází
přeměna spermie je velmi účelná, emzymi akrozómu slouží k proniknutí spermie obaly vajíčka, centrioly jsou nezbytné k zahájení buněčného dělení oplozeného vajíčka, hlavička obsahuje otcovský genetický materiál
po uvolnění spermií ze svazku s podpůrnou buňkou, která během spermatogeneze plnila výživnou a podpůrnou funkci, jsou spermie transportovány do nadvarlete(14-21dní)tam dozrávají
vývoj spermie ze spermatogonie představuje spermatogenní cyklus, trvá asi 20dní, délka vývoje je ale druhově rozdílná
Ovogeneze
uskuteňuje se ve folikulech vaječníku
vývoj také zahrnuje fázi množení, růstu a zrání
fáze množení a začátek zrání spadají do prenátálního období
fáze množení – spočívá v opakovaných mitotických děleních ovodonií. Vznikne několik tisíc základů příštích vajíček v obou vaječnících, po narození již nové primární ovocyty nevznikají
fáze růstu – trvá až do konce pohlavní činnosti, od začátku pohl.dospělosti v průběhu každého ovariálního cyklu vstupuje do fáze růstu vždy několik prim.ovoctů, v této fázi roste jádro, je aktivní syntéza RNA a proteinů, hromaděn žloutkových inkluzí
fáze zrání – začátek proběhl v prenatálním období, dokončuje se před ovulací, v jádře ovocytu mizí jaderná membrána a vytvoří se dělící vřeténko,následuje metafáze prvního zracího dělení, brzy potom bez rekonstrukce interfázového jádra vstupuje ovocyt do 2.zracího dělení, přerušeného v metafázi, druhé zrací dělení je dokončeno pouze v případě oplození
- podstatný rozdíl mezi spermatogenezí a ovogenezí je ten, že při spermatogenezi vznikají 4 plnohodnotné spermie, zatímco při ovogenezi jen zralý ovocyt, ovogeneze v plném rozsahu se uskuteční jen u malé části populace pohlavních buňek
4. Oplození vajíčka a časný embryonální vývoj
Oplození
je specifický biologický proces, jímž začíná vývoj jedince
podstatou je splynutí ovocytu a spermie, vzniká zygota (opolozené vajíčko)
dalším vývojem v průběhu blastogeneze, organogeneze a histogeneze vzniká nový jedinec
k oplození u savců a ptáků dochází v horní třetině vejcovodu, ovocyt je tam posunován kontrakcemi svaloviny a kmitáním řasinek epitelu
oplození rozdělujeme do několika fází:
fáze sbližování gamet – z celkového množství spermií se do vejcovodu dostává jen několik tisíc a do ovocytu jen 1. Transport se uskutečňuje pomocí aktivního pohybu a součinnosti kontrakcí pohl. orgánů
fáze penetrace – složitý biologický proces, kdy proniká spermie do cytoplazmy ovocytu, penetr.začíná akrozomální reakcí, uvolněné enzymy z akrozómu rozruší mezibuněčnou hmotu mezi buňkami vrstvy corona radiata apohrch.receptory se vážou na vrstvu zona pellucida, po průchodu přes zonu pellucidu se spermie přikldá k povrchu ovocytu a buněčné membrány v tomto místě aplynou. Do ovocytu proniká hlavička a část bičíku spermie
fáze impregnace – po proniknutí spermie do ovocytu se dokončí druhé zrací dělení, to se oddělí sekundární polocyt. Jádro nabývá granulární podoby, postupně dosahuje velikosti samičího jádra a morfologicky ho nelze bezpečně rozlišit, v obou prvojádrech se tvoří homogenní jadérka. Centrioly, které pocházejí ze spermie, se rozestoupí k protilehlým pólům a vytvoří dělící vřeténka. Každý chromozóm před započetím profáze je tvořen dvěma chromatidami
v profázi obě prvojádra ztrácejí jaderný obal a v nich uložené chromozómy se kondezují
pohlavní embrya určuje samčí prvojádro
u samičího pohlaví jsou shodné a podle tvaru označované XX a u samčího pohlaví jsou rozdílné s označením XY, při zracím redukčním dělení se počet chromozómů redukuje na haploidní počet, proto při oplození vajíčka spermií s heterochromozómem X vzniká samičí pohlaví XX a při oplození spermií s heterochromoz.Y vzniká samčí pohl.XY
oplozovací schopnost
tvorba zralých pohl.buněk se uskutečňuje jen ve vhodném období pohl.cyklu samic. Oplozovací schopnost u samců trvá jen krátce. K uvolnění dozrávajícího ovocytu a k moňosti oplození dochází při ovulaci
Časný emryonální vývoj – BLASTOGENEZE
Rýhování zygoty a blastulace u savců
zygota – je nejmladší embryonální stadium, vzniklé embryo se začíná v procesu oplození dělit, vzniká mnohobuněčné stadium – rýhování, vznikají blastomery, ty se zmenšují, ale velikost vajíčka zůstává
placentární savci mají vajíčka druhotně oligolecitální, s malým množstvím stejnoměrně rozložených žloutkových inkluzí. V průběhu vývoje žloutek ztrácejí a začne výživa z placenty. Vajíčka se pak rýhují celá, rýhování je totální, ekvální
při 1.mitózy je první rýha na oplozeném vajíčku, která probíhá meridionálně a rozdělí zygotu ve dvě stejné, oválné blastomery, např.u klisny se objevuje za 24hodin po ovulaci krávy za 40-56h
druhá rýha se objevý nejdříve na jedné a poněkud později na druhé blastomeře a střídavě se dělí dále
morula
mnohobuněčný útvar, vzniká po několikanásobném dělen, je schopná další diferenciace buněk
buňky ztrácejí oválný tvar, mezibuněčné prostory mizí
trofoblast – podílí se na výživě zárodku a tvorbě plodových obalů a placenty
embryoblast – později z něj vzniká zárodečný terčík a z něho pak vlastní zárodek
blastocysta
mezi embryoblasty vznikají štěrbinovité prostory,splývající v dutinu – blastocel obsahující tekutinu
ze solidní moruly vzniká zárodečný váček – blastocysta
časná blastocysta – tvorba blastocelu, postupně se zvětšuje
expandovaná blast.ztrácí perivitelinní prostor, za ztenčování vrstvy zona pellucida a emryo skotu se nepatrně zvětšuje, zona pel.praská a blast.se uvolňuje k dalšímu vývoji
tvar je druhově rozdílný, protáhlá, dlouhá, trubicovitá..
vývoj oploz.vajíčka do stadia moruly probíhá většinou ve vejcovodu, do dělohy jde značně rozrýhované
Gastrulace a notogeneze savců
Po vzniku moruly a blastocysty, dochází k dalšímu dělení buněk a jejich diferenciací v tkáně a orgány – gastrulace
ve druhé fázi – notogenezi, dochází ke zformování středního zárodečného listu, mezodermu a k vytvoření primitivních orgánů a základů dalších osových orgánů – hřetní struna, a další osové org.
z primitivního proužku se vytvoří ocasní hrbolek – základ ocasu a části trupu, na opačnou stranu z něj vyrůstá hlavový výběžek,
z primitivního uzlu vyrůstá hlavový výběžek, z něho vzniká břbetní struna – 1.pevnější osa zárodku, později je nahrazena páteří, takže struna zaniká
v přední části zárodečného terčíku se v ektodermu objeví nervová ploténka, prohlubuje se v nervovou rýhu – pak nervová trubice, ta se rozliší v základ mozku a míchy, mozková část zesílí – rozčlenění v jednotl.části mozku, dochází I k diferenciaci nervových buněk
Blastogeneze u ptáků
po kopulaci spermie přežívají druhově rozdílně dlouhou dobu ve žlázách levého vejcovodu
v období ovulace se dostávají do kraniálního úseku vejcovodu, kde dochází k oplození vejce
oplozené vejce prochází vejcovodem, kde je postupně obalováno bílkem, podskořápkovými blánami a skořápkou, vznikají I první stadia vývoje zárodku
po snesení se další vývoj zastavuje a pokračuje dáloe po vzniku vhodných teplotních podmínek
Rýhování
rýhování podléhá pouze cytoplazma a rýhy na žloutek nepřecházejí, vzniká plochá morula.
Gastrulace a notogeneze
ze zárodečného terčíku vzniká nejen zárodek, ale I přídatné embryonální orgány, ty obrostou a uzavřou celou masu žloutku – výživa a ochrana zárodku
Přídatné embyolání org. ptáků
úkolem je ochrana zárodku, výživa, výměna plynů a vylučování zplodin látkové přeměny.
Jde o plodové obaly amnion, chorion a o extraembryonální orgány, - žloutkový váček a alantois
Velký výzmam má žl.váček a žlout.krevní oběh – jak roste zárodek, cévy se hlouběji zanořují do žloutku, stěěna váčku se řasí, urychluje vstřebávání žloutku
Amnion a chorion se vyvíjejí společně jako dvojitý obal – vnitřní amnion a vnější chorion, dutinu amnia vyplňuje serózní tekutina, která vytváří vhodné prostředí a ochranu zárodku, v jeho stěně jsou hladkosvalové buňky, chorion obaluje celý zárodek I s jeho amniem a žl.váčkem a je od nich oddělen mimotělní dutinou,resorbuje vodu,O a bílek
alantois – vyplňuje celou mimotělní dutinu, rychle se zvětšuje,pokrývá celou plochu vnitřní skořápky
Alantochorion – jeho vznikem a pupečního krevního oběhu záskává zárodek možnost výživy ze vstřebaného bílku a po jeho resorpci, jsou živiny získávány opět ze žloutku
Pupeční krevní oběh umožňuje dýchání zárodku přes perforovanou skořápku a alantochorion, alantois je rezervoárem moči.
5. Plodové obaly a placenta – typy
amnion a chorion se podílejí na vzniku placenty
plodové lůžko(placenta) je složitý embryonální memránový orgán, který umožňuje spojení podových obalů s děložní sliznicí za účelem látkové výměny
umožňuje spojení krevních oběhů matky a zárodku
děložní sliznice na placentě se označuje jako placenta materna a podíl alantochoria jako placenta fetalis
v raném vývoji je žloutkový váček přiložen k choridu a vytváří žloutkovou placentu
placenta se formuje z trofoblastu
dělí se podle rozmístění klků na povrchu alantochoria a podle stupně spojení klků s děložní sliznicí
podle umístění:
difúzní placenta (rozptýlená) má klky rozmístěné po celém povrchu choria(kůň, prase)
kotyledonová placenta – má klky soustředěné pouze na několika místech do tzv.kotyledonů, které vrůstají do karankul děložní sliznice. Spojení kotyledonu s karunkulou – placeton.(přežkvýkavci)
pásová placenta – klky jsou seskupené do pásu kolem choriového vaku (šelmy)
terčovitá placenta – má klky soustředěné pouze na jednom okrsku(hlodavci, primáti, člověk)
první 2 nemají po narození protilátky, proto se hned po narození musí napít mleziva, aby dostalo do těla gamaglobulin
další 2 dostávají gamaglobulin částečně z placenty a částečně z matčina mleziva
podle intimity spojení:
vychází z mikroskopické skladby placenty a tato charakteristika je také nejpřesnější
záleží kolik buněčných vrstev (bariér) odděluje krev plodu od krve matky
u difúzní je to 6bariér, u plodu tvoří bariéry epitel choria, vazivo a endotel alantochoria
u dalších placent dochází k odbourávání jednotlivých vrstev kromě cév alantochoria, takže krve plodu a matky se nemísí
epitelchoriová placenta – má všechny bariéry, 3ze strany placenty a 3 ze strany plodu, přes tuto vrstvu prochází dýchání, živiny – cukry (prase, kůň, někteří přežvýkavci)
syndezmochoriová placenta – zde jsou 3bariéry od placenty a 2 ze strany plodu, u krávy se epitel děložní sliznice na konci gravidity znovu obnovuje(přežvýkavci)
endotelchoriová placenta – klky pronikají až ke stěně vlásečnic děložní sliznice, bariéry 3 a 1 (šelmy)
hemochoriová placenta – má jedinou bariéru, krev matky omývá choriové klky plodu (primáti, lidé, králíci)
placenta šelem, primátů, hlodavců – deciduální forma placenty – plodové obaly při porodu strhávají s sebou povrchovou vrstvu děložní sliznice, označovanou jako dedidua, brzy po porodu sliznice znovu regeneruje
u koně, prasete a přežvýkavců jde o adeciduální formu – nedochází k poškození sliznice
Placenta u prasete
prasnice rodí více mláďat, ovulace probíhají na obou vaječnících, plodové obaly k sobě jen přilehnou, ale nesrůstají
Placenta u koně
ze všech domácích savců ji má nejjednodušší, zakládá se mnohem později než u prasnice,
placentární spojení je zpočátku volné, později se klky rozrůstají, větví a pronikají do děložní sliznice
Placenta u přežvýkavců
- epitel děložní sliznice se na místech placentárního spojení odbourává, takže choriové klky resorbují živiny přímo z tkáňového moku, epitel může před koncem březosti regenerovat
6. Hrudní a břišní dutina
Hrudní dutina
velká tělní dutina vytvořená v hrudníku, v níž jsou uloženy plíce, srdce, četné cévy a mízní uzliny
zasahuje sem brzík a průdušnice, prochází jícen
stěnu tvoří kostra hrudníku a jeho svaly
vnitřek vystýlá nitrohrudní povázka a pohrudnice
vstup je ohraničen 1.hrudním obratlem,1.párem žeber a rukojetí hrudní kosti, od břišní dutiny je oddělena brínicí
přes vstup procházejí jícen, průdušnice, levá podklíčková tepna a její větve, přední dutá žíla, bloudivé nervy, mízovod
dělí se na nástěnnou, brániční a středohrudní
pohrudnice vytváří 2samostatné vaky, oddělené přehrádkou – středohrudí, tvoří ho tenká vazivová ploténka, z obou stran pokrytá středohrudní pohrudnicí, probíhají jím cévy, nervy
ve středohrudí je uloženo srdce ve vlastním serózním vaku, pokrytém rovněž středohrudní pohrudnicí
v embryonálním vývoji se do pohrudnicových vaků, tlačí pl
Vloženo: 2.09.2009
Velikost: 185,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AVA22E - Anatomie HZ se základy histologie a embryologie
Reference vyučujících předmětu AVA22E - Anatomie HZ se základy histologie a embryologie
Reference vyučujícího prof. Ing. CSc. Jiří Rozinek
Podobné materiály
- ETA05E - Informatika - Přednaška1,2.pdf
- ETA05E - Informatika - Přednáška 9,10.pdf
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - Trávení a vstřebávání - přednáška
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - prednaskac.1
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - Prednaska_6
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - mikrobiologie 3přednáška
- AEA09E - Zoologie - přednáška 26.11
- AEA09E - Zoologie - přednáška 19.11
- AEA09E - Zoologie - přednáška 10.12
- AAA22E - Agroekologie - přednáška 1
- AAA22E - Agroekologie - přednáška 3
- AAA22E - Agroekologie - přednáška 4
- AAA22E - Agroekologie - přednáška 5
- AAA22E - Agroekologie - přednáška 6
- AAA22E - Agroekologie - přednáška 7
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - přednáška 1
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - přednáška 2
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - přednáška 3
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - přednáška 4
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - přednáška 6
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - přednáška 7
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - přednáška 8
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - přednáška 9
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - přednáška 10
- AAA16E - Meteorologie a klimatologie - přednáška 11
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška 1
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška 2
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška 3
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška chem. rakce
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška kinetika chem. rakcí
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška koloidní soustavy
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška kompexní sloučeniny
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška oxidačně redukční rakce
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška prvky
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška roztoky eletrolytu
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška stavba hmoty
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - přednáška termochemie
- ABA05E - Botanika - přednáška 1
- ABA05E - Botanika - přednáška 2
- ABA05E - Botanika - přednáška 3
- ABA05E - Botanika - přednáška 4
- ABA05E - Botanika - přednáška 5
- ABA05E - Botanika - přednáška 7
- AVI02E - Základy fyziologie hospodářských zvířat - přednáška 1
- AVI02E - Základy fyziologie hospodářských zvířat - přednáška 2
- AVI02E - Základy fyziologie hospodářských zvířat - přednáška 5
- AVI02E - Základy fyziologie hospodářských zvířat - přednáška 6
- AVI02E - Základy fyziologie hospodářských zvířat - přednáška 7
- AVI02E - Základy fyziologie hospodářských zvířat - přednáška 9
- AVI02E - Základy fyziologie hospodářských zvířat - přednáška 10
- AGA19E - Zootechnika - přednáška 1
- AGA19E - Zootechnika - přednáška 2
- AGA19E - Zootechnika - přednáška 3
- AGA19E - Zootechnika - přednáška 4
- AGA19E - Zootechnika - přednáška 5
- AGA19E - Zootechnika - přednáška 6
- AGA19E - Zootechnika - přednáška 10
- AGA19E - Zootechnika - přednáška 11
- AHA16E - FYTO1 - přednáška 5
- AKA06E - Výživa zvířat - přednáška latková a energet. bilance
- ASA17E - Chov skotu a ovcí - přednáška mléko
- ASA17E - Chov skotu a ovcí - přednáška význam chovu skotu
- AAA11E - Základy bioklimatologie - 2.přednáška
- ATA05Z - Pícninářství a pastvinářství - Přednáška26.3.
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - 3.přednáška
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - 4.přednáška
- ATA05Z - Pícninářství a pastvinářství - 13.přednáška
- ATA05Z - Pícninářství a pastvinářství - LS-přednáška -1,3
- ATA76E - Pícninářství a pastvinářství - Přednáška 21.4.
- AEA03E - Parazitologie - Přednáška 18
- AVA22E - Anatomie HZ se základy histologie a embryologie - přednáška 1
- AVA22E - Anatomie HZ se základy histologie a embryologie - přednáška 3
- AGA31E - Genetika a šlechtění hospodářských zvířat - dědičnost na úrovni organismu - přednáška
- AHA09E - Agrochemie - Přednáška 2 - Stavba Atomu
- AAA22E - Agroekologie - prednaska
- AHA09E - Agrochemie - prednaska
- AKA06E - Výživa zvířat - prednaska_latkova_a_energet._bilance
- AKA06E - Výživa zvířat - posl. přednáška
- AKA06E - Výživa zvířat - přednáška Suchdol
- AMA77E - Základy mikrobiologie - souhrna prednaska
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - 13.prednaska
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - LS-prednaska_-1,3
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - Prednaska_21.4.
- AAE01E - Obecná fytotechnika - přednáška
- AAE01E - Obecná fytotechnika - přednáška
- AAE01E - Obecná fytotechnika - přednáška
- AAE01E - Obecná fytotechnika - přednáška
- AHA71E - Agrochemie - prednaska - biochemie - uvod, bilkoviny
- AHA71E - Agrochemie - prednaska - biochemie - sacharidy
Copyright 2024 unium.cz