- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Otázky-výživa
AHa02E - Výživa hospodářských zvířat
Hodnocení materiálu:
Vyučující: doc. Ing. CSc. Alois Kodeš
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálAKA 06 E
Znáte něco z historie výživy zvířat ?
Čím přispěli k rozvoji disciplíny, příkladně:
M.V.Lomonosov (zákon zachováni hmoty. Př. něco přijme, něco vydá, ten rozdíl zůstane v těle…),
A.L.Lavoisier (uvolňování E z organických živin – oxidace),
F.P.Magendie (Jeden ze zakladatelů moderní světové farmakologie., vstřebávání ??), J.von Liebig (zákon minima – užitkovost nejvíce ovlivňuje živina vyskytující se v nejmenším množství.),
A. Thaer – senná jednotka – založena na principu porovnávání – produkční účinnost jednotlivých krmiv…
O. Kellner (škrobová jendotka – k vyjádření krmné hodnoty – výživnosti – krmiv).
Dovedete přesně definovat základní pojem ŽIVINA ? ( chemicky definovatelná látka, které tělo využívá k zachování existence a k tvorbě produkce, apod……
- živina je stravitelná- 100 sní=100 vyloučí-nulová stravitelnost; 100 sní = 100stráví- 100% stravitelnost, 100 sní=30 vyloučí- negativní stravitelnost; a využitelná; využitelnost- upotřebitelnost živin k pokrytí potřeb v těle, zadržená živina v těle- nepotřebná se vyloučí močí- jestli-že je močí vyoučeno 0% je stav ideální=100%využitelnost živin
Na schématu popište živinové složení krmiva dle Weendské metody.
Voda
Sušina- ML – popeloviny
- organické živiny ( zdroj E:
- NL (BK)
- tuk
- vláknina (strukturální sacharidy)
- BNLV (nestrukturální sacharidy)
Uveďte jednotlivé funkce živin, pojednejte o energetických živinách.
Fce živin: energetická – nosičem E,,
stavební fce (živiny org. původu – NL, anorg. pův. – ML, voda)
specificky úč. látky (biofaktory – org. pův. – vitamíny, hormony, enzymy…,, anorg. a synt. – mikroprvky, stimulátory…)
Energetické živiny: (sešit)
sacharidy
lipidy
BK v nadbytku
Sacharidy – v rostlinách hl. fce zásobních látek a jako stavební prvky. Hlavní zdroj E.
- součást NK a na E bohatých fosfátových slouč. (ADP,ATP)
- zákl. org. látky kostí, chrupavek, sliznic, krevních skupin a antikoagulačních látek.
- prekurzory pro syntézu vit. C
- glykogen jako zásobní sacharid (v játrech a svalech)
Nestrukturní – volné mono/disacharidy, snadno hydrolyzovatelné zásobní škroby a fruktany. Nachází se uvnitř buňky.
Strukturní – součástí rostl. buňky… Pektiny, celulóza, hemiceluloza, lignin…
Lipidy – rozpustnost v org. rozpouštědlech a nerozpustnost ve vodě…
- vedle sacharidů jsou tuky důležitým dodavatelem E…
- při bohatém přísunu jsou ukládány v těle…
jednoduché (tuky, vosky)
komplexní
doprovázející látky
Esenciální MK…
Prostřednictvím čeho se vyjadřuje energetická hodnota krmiv ?
Je dána obsahem jednotlivých organických živin a jejich energetickou hodnotou ( NL – 23,9 MJ/kg, tuk – 39,7 MJ/kg, vláknina – 20 MJ/kg, BNLV – 17,4 MJ/kg).
- obsažné jednotky –NE- netto, SE- stravit., BE- brutto E, ME- metab., 2) energet. Krmnými jednotkami- NEL- chovný přežvýkavec, NEV- přežvýkavec, ME-monogastr (prasata- Mep, drůbež- Med), SE- koně, psi, kočky
Princip laboratorního stanovení vody v krmivu, význam a zdroje vody ve výživě zvířat. Obsah vody v krmivech je důležitým kritériem skladovatelnosti krmiv a odolnosti proti znehodnocení.
Význam: transportní prostředí, termoregulace, stavební živina… Je nutná pro všechny životní procesy, hl. k resorpci živin, rozpouštěcí a transportní prvek, regulace buněčného tlaku, regulace tělesné teploty… Všechny chemické procesy v živ. těle probíhají ve vodním prostředí. Živiny rozp. ve vodě jsou maxim. – ideálně – stravitelné…
Zdroje: ( exogenní zdroje: napájecí voda (50-75%), vegetační voda (15-40%).
endogenní zdroj: oxidační voda (malý význam)…
Při jakém množství vody v krmivu je krmivo dlouhodobě skladovatelné ? pod 14 %
Jaká je a na čem závisí potřeba vody u rozhodujících druhů zvířat. Záleží na druhu (čím menší, tím větší potřeba), věku, individualita, kondice, velikost, užitkovost… Dále krmivo – jeho konzistence a c-e NaCl… Na vodě – teplota, tvrdost (i c-e dusičnanů – zvyšuje žízeň), c-e solí…
Které prvky nejvíce působí na vodní metabolismus ? Hl. kationty K, Na, Cl (osmotický tlak, ABR)
Stravitelnost živin krmiva, co to je ? = rozštěpitelnost a vstřebatelnost živin v trávicím traktu. Rozhoduje o sumě živin dostupných živému org.
Jak se stanovuje ? (z tabulek, pokusem na labor. zv., laboratorně) Bilanční pokusy na zv. (biologické metody – klasická přímá, indikátorová přímá, diferenční nepřímá, substituční nepřímá), laboratorní metody (chemické, infračervená spektroskopie, metody in vitro)…
- přijatá živina – živina vyloučená ve výkalech
Rozdíl mezi bilanční a skutečnou stravitelností, která je vyšší a proč ? Stravitelnost se zjiš. z rozdílu mezi obs. živin přijatých v krmivu a vyloučených ve výkalech zv. Tímto způsobem se nepřímo určí „bilanční – zdánlivá stravitelnost“, protože ve výkalech se nachází vedle nestrávených zbytků krmiv i látky endogenního mtb původu nebo také produkty mikrobiální přeměny… Zohledněním této složky při stanovení strav. dostaneme „skutečnou strav.“, která má význam pouze pro NL, AK nebo ML. Zjištění skutečné strav. vyžaduje zjištění živin endogenního mtb původu. Strav. živin v krmivu ( koeficient stravitelnosti… (Při bilanční stravitelnosti zanedbáváme živiny mtb původu (poch. z tráv. šťáv, odloupané buňky sliznice). )…
Co všechno ovlivňuje stravitelnost ?
faktory závislé na zv. – stavba TT u jednotl. zv. (př. schopnost trávit hrubou vlákninu), věk (u novorozených savců není trávicí a enzymatický systém ještě plně rozvinut, trávení je nejprve přizpůsobeno živinám obs. v mléce)…
faktory specifické pro krmiva – chemické složení jednotl. krmiv a KS (obs. vlákniny u monogastrů, snižování stravitelnosti se týká rovněž AK…), antinutritivní látky v krmivu (inhibitory proteázy v sojových bobech a dalších luskovinách, aniny ve fazolích a hrachu…), množství krmiva (hl. u Ru je výrazná závislost mezi množ. krmiva a stravitelností, kt. klesá s rostoucím příjmem krmiva…)
zpracování a ošetřování krmiv – optimální trávení živin z obilných zrn, luskovin a olejnatých semen vyžaduje u Su jemné rozmělnění a u Bo hrubé mletí. Eq a Ov naproti tomu žvýkají velmi intenzivně, takže vliv předchozího rozmělnění je velmi nízký… U Ga probíhá rozmělnění celých zrn ve svalnatém žaludku. Příliš jemně rozemleté krmivo má u Ru negativní vliv na fermentaci v bachoru. Brambory Su, Ga a Cu ( paření ( poz. ovl.strav. škrobů v tenkém stř. …
přísady do krmiv – př. krmné enzymy (karbohydrázy, fytázy)…
V jaké rozmezí se asi stravitelnost živin pohybuje ? 60 – 80 % (70%)?????????
Co to je a jak se stanovuje využitelnost živin krmiva ? = upotřebení živin k pokrytí potřeb v těle (nevyužité se vyloučí močí)…
- STANOVENÍ: ??? SE – EM = ME
- když se v tělel zadrží živina a nehodí se- vyloučí se močí – nulová využitelnost živiny, 0 vyloučena močí=100%využitelnost…
Co působí na využitelnost proteinu krmiv a v jakém asi se pohybuje rozpětí ?
- vláknina??
- (přežvýkavcům se v bechoru tvoří mikrobiální protein); bohatost spektra, přístupnost AMK
- monogastři(5%), polygastři(20%)
Co to je BHB, rozdíl u rostlinných a živočišných krmiv. = biologická hodnota BK.
Vyjadřuje se jí kvalita bílkovin. Biologická hodnota bílkovin z různých zdrojů není stejná. Bílkovina je plnohodnotná, má-li obsah esenciálních a neesenciálních AK vyvážený z hlediska fyziologických potřeb zvířete. Plnohodnotná bílkovina (BHB nad 70) obsahuje všechny es. AK v harmonickém vzájemném poměru a potřebném množství. Neplnohodnotná bílkovina buď nemá všechny es.AK nebo je obsahují v nesprávném poměru. AK, která chybí v bílkovině, se nazývá limitující, protože hodnotu bílkoviny omezuje. A navíc, při nevyváženém zastoupení AK v potravě, ty AK, kterých je výrazný přebytek, omezují využití AK zastoupených nedostatečně (např. soutěží o přenašeče ve střevní stěně). BHB živočišného původu je všeobecně vyšší než hodnota bílkovin rostlinného původu. Ale i živočišné bílkoviny mohou být neplnohodnotné – např. kolagen. Optimální aminokyselinové složení má např. laktalbumin a ovalbumin, tzn. bílkovina vajec. BH bílkovin může být jiná v čistém stavu a jiná ve směsi s ostatními složkami potravin, které její využití ovlivňují. V rostlinách je velké množství látek, které s bílkovinami tvoří špatně stravitelné komplexy (k. fytová), nebo brzdí jejich štěpení v GIT.
Princip laboratorního stanovení sušiny krmiva – vysušení vzorku krmiva při 105 °C. U vzorků s obs. vody nad 15% se musí předsušovat…
- přímá metoda u suchých krmiv- sušina se stanoví z rozdílů dvou hmotností vzorku před a po vysušením(sušení je při 105°C po dobu 6 hodin); rozeznávání sušiny:
Rozdíl mezi původní, laboratorní a absolutní sušinou
původní (při odběru vzorku),
absolutní (přepočítané živiny na obsah ve 100% sušině),
laboratorní (upravena na laboratorní vlhkost po rozemletí vzorku krmiva),
korigovaná (u siláží upravena na ztráty těkavých látek)
- co to je sušina: org.(bezdusíkaté l. sacharidy-BNLV, vláknina; tuky; dusíkaté látky- bílkoviny, NPN-glykosidy, čpavek,alkaloidy,močovina) a anorg.l(popeloviny-mikro a makroprvky); obsahuje převážně sacharidy, je zde nejvíse C a nejméně H,
- význam - nosič ž., mechanické nasycení,
- výskyt v krmivech – kontrastní rozdíly: zelená píce 20%, seno 85%, pšenice 87%, cukr 99,8%, siláž kukuřice 29-31%, senáž 42-50%, denní přibližná potřeba sušiny u základních druhů hospodářských zvířat dojnice 15-20 kg/denně, slepice 100g/denně.
Funkce sušiny ve výživě – nosič živin, zajišťuje mechanické nasycení…
Která krmiva obsahují nejvíce a která nejméně sušiny – vodnatá krmiva (do 10%), plnot. mléko, chřásty, natě, zelenina (12 – 14%), zelená píce (8 – 35%, 20%), siláže, libové maso (30%), suchá krmiva – jadrná i objemná (nad 86%), tuky a minerální komponenty (nad 90%)…
Přibližná potřeba sušiny u dojnice (15 – 20 kg), koně ( 10 – 12 kg), vykrmeného prasete (1, 2, 3 kg) a slepice (0,1 kg)…
Pojednejte o skupině organických živin, využívaných ke stavebním účelům. ( NL - BK – vysokomolekulární sloučeniny, stavebními jednotkami jsou AK. Skupina látek obs. ve své molekule atom N. Vyskytuje se ve většině živ. i rostl. krmiv…
Co ovlivňuje jejich kvalitu, možné rozdíly u mono- a polygastrů. Kvalita BK je ovl. zastoupením a vhodným poměrem es. AK. Es. AK si org. nemůže sám vytvořit, musí být proto dodány potravou. Ru jsou v systému prv´s a probíhající bakter. syntézy proteinů značně nezávislí na přísunu es. AK… Ru na rozdíl od monogastrů dokážou využít NPN (stávají se pro ně mtb zátěží). Ru ( PDI…
Důvod záměny SNL za PDI při normování potřeb u vybraných zvířat u kterých ? PDI se používá u Ru = protein skutečně stravitelný v tenkém stř. (degradovatelné × nedegrad. NL)… SNL – monogastři…
Co to jsou NPN (nebílkovinné dusíkaté látky), znáte některé jejich zástupce ? Neobsahují N, mají nutriční význam pouze pro Ru (bachor. mikroflora). Monogastři ( mtb zátěž…
Energetická hodnota minimální…
Př.AMIDY (hl. v okopaninách),
AMÍNY (vzn. dekarboxylací AK při rozpadu BK),
ALKALOIDY (vzn. v rostl. syntézou z AK a aldehydů),
AMINOCUKRY, NK (nejsou to AK!!!!),
VOLNÉ AK,
MOČOVINA - 30g na 100kg skot, sypká a suchá, 1kg močoviny= 580g N, jen přežvýkavcům, 50g dojnice
DUSIČNANY (NITRÁTY), DUSITANY (NITRITY) (dusitany mění Hb na metHb) (přebytek dusičnanů v KD lze částečně eliminovat přídavkem sacharidových krmiv)…
Kde se vyskytují, mají nějaký nutriční význam ? – pouze u Ru, popř.v jakém množství a pro která zvířata – Bo – 30 g/100 kg ž. hm….
Co to jsou sacharidy – komplexní org. sloučeniny, neobsahují N.
- cukry, glicidy, uhlovodany, uhlohydráty, karbohydráty; komplex org.sloučenin
Jsou to En. živiny.
Jejich význam – v rostlinách: stavební, zásobní.
V živých org.: jsou zdrojem pohotové E (pro záchovu a produkci),
pro tvorbu rezervního cukru (glykogenu),
pro tvorbu sacharidů v produkci (laktozy),
pro tv. En. zásob (tuku), substrátu pro zabudování do AK (stávají se souč. BK)…
Rozdělení – JEDNODUCHÉ – mono/di/tri/oligosacharidy, pentozy, hexozy – sladká chuť, lehce rozpustné, dobře stravitelné. (glykosidy – nežádoucí)…
SLOŽITÉ – polysacharidy – méně rozpustné – pentozany (hemiceluloza), hexozany (škrob, glykogen, celuloza, inulín), ostatní (pektin, lignin, fytin, gumy, slizy – často antinutriční látky)…
Výskyt v jednotlivých krmivech (příklady)- tuk, BK: 0 %
- zelená píce: 8 – 10 %
- okopaniny: 15 – 20 %
- obiloviny: 50 – 70 %
- krmný cukr: 90 – 95 %
- škrob: 100 %
Jak lze ztotožnit sacharidy s pojmem BNLV ? = bezdusíkaté látky výtažkové (nestrukturální) – obsah cukru a škrobu v krmivech…
( sacharidy obsahují BNLV(nestrukturální sacharid)-vysoká stravitelnost a rychlá fermentace a vlákninu(strukturální)-nízká strav.
Jak se zjišťují BNLV – výpočtem: BNLV = S – (NL+T+Vl+Pop)…
Ve kterých krmivech se vyskytují minimálně a ve kterých krmivech tvoří více než polovinu sušiny:krmný cukr: 97 – 99 %
melasa: 55 – 60 %
mléko: 4,9 %
řezné řízky: 7 – 8 %
zelená píce: 8 – 10 %
okopaniny: 15 – 20 %
obiloviny: 50 – 70 %
Čím jsou charakteristické jednoduché (mono-,di-) sacharidy – sladká chuť, lehce rozpustné, dobře stravitelné…
Uveďte příklady jejich výskytu – mléko, cukrovka, cukrová třtina, ovoce?...
Co to jsou glykosidy, od čeho jsou odvozeny, vyjmenujte několik zástupců. – odvozeniny od jednoduchých cukrů… př. solanin, saponíny, linamarin, amygdalín…
Znáte do jaké skupiny patří a kde se vyskytují : sacharóza – disacharidy,, cukrovka, cukrová třtina, škrob – polysacharidy,, obiloviny, brambory, inulín a celulóza – polysacharidy (hexozany),, zelená píce, sláma……
Co je to VLÁKNINA – hrubá vláknina = lignocelulózový komplex, je soubor těžko hydrolyzovatelných látek typu: celulózy, hemicelul., ligninu, pektinu, kutinu….
Ve kterých krmivech se vyskytuje ve větším či menším množství a přibližně kolik: Obsah vlákniny v krmivech rostlinného původu kolísá v sušině od 5 - 40 %. Čím vyšší je zastoupení vlákniny v krmivech, tím je stravitelnost organické hmoty nižší.
Okopaniny: nejméně – do 1 %
Obiloviny: 2 – 5 % (oves – 10 %)
Zelená píce, siláže: 5 – 8 % (senáž – 10 %)
Seno: 20 – 30 %
Sláma: 30 – 40 %
Slupky apod.: 50 – 60 % (moc nekrmit, vyvolává to deprese TT)…
Kolik potřebují jednotlivé druhy zvířat vlákniny v dietě ?
Bo: 15 – 25 % (15 % zajišťuje, že nedojde k poruchám bachoru…)
Eq,Ov: 20 – 25 %
Su: 3 – 8 %
Ga: 3 – 5 %
Jakou sehrává nutriční roli ? Funkci vlákniny ve výživě zvířat lze shrnout takto:
- zabezpečuje mechanické nasycení zvířat,
- podporuje peristaltiku střev a motoriku bachoru (u přežvýkavců),
- limituje příjem krmiva,
- limituje stravitelnost krmiva (krmené dávky).
- je trávená pouze pomocí mikrobiálních enzymů (bachor, tlusté stř.)
Z jakých složek se nejčastěji skládá ? směs látek sestávajících z celulózy, hemicelulóz a nestravitelných inkrustujících látek, zejména ligninu, kutinu, křemičitanů atd. Podle vzájemného poměru sacharidů (hemicelulóz, celulózy atd.) k ligninu se mění stravitelnost vlákniny. Tak např. u přežvýkavců je koeficient stravitelnosti vlákniny ze slámy (vyšší obsah ligninu) cca 50 %, ale vlákniny z mladého travního porostu (mladé zelené píce s nízkým obsahem ligninu) kolem 70 %.
Rozdělení lipidů (tuků) – jednoduché: (největší En. role) – glyceridy, vosky…
komplexní – fosfo/glyko/sulfolipidy…
příbuzné látky – steroidy (cholesterol…), terpeny…
Jejich nutriční význam – koncentrovaný zdroj E (39MJ/kg – tepelná E uvolněná při spálení v kyslíkové atm.) (2× En. hodnota ve srovnání se sacharidy).
- nosič es. MK (linolová a alfa-linolenová)
- nosič vit. rozp. v tucích (A, D, E, K, F, kys. lipoová)
Způsob laboratorního stanovení – extrakcí tuku petroléterem (dle Soxhleta a Twiesselmanna)…
Přibližný výskyt v krmivech:krmné tuky: 96 – 99,8 %
řepka: 36 – 40 %
sója: 16 – 20 %
MKM: 10 – 20 %
mléko: 3 – 4 %
pšenice: 1,8 – 2,2 %
vojtěška zelená: 0,4 – 0,8 %
lněná a slunečnicová semena: 37 – 48 %
zelená píce a siláže: 2 – 5 %
seno: 1,5 – 2,8 %
Dávkování do krmných směsí: ?????????????????????????? Při zařazování tuku do krmných dávek je nutné, aby nebyla překročena jejich optimální dávka. Průměrný obsah tuku v sušině krmné dávky pro skot je 2.5 - 3.5 %. Tento rozsah je možné u monogastrických zvířat zvýšit až na 7 %. Vyšší dávky narušují procesy v bachoru.
Možná rizika použití tuků - ???? riziko ketózy – vznik ketonů při rozkladu MK…????, tloustnutí při nadměrné zkrmování ???????
Rozdíl mezi rostlinnými a živočišnými tuky – jsou tvořeny převážně nenasycenými mastnými kyselinami, které jsou zdravější a neobsahují cholesterol. Nenasycené mastné kyseliny dělíme na mononenasycené (ve své struktuře mají jednu dvojnou vazbu) a polynenasycené (mají více dvojných vazeb). Nejčastěji se vyskytující mononenasycenou mastnou kyselinou je kyselina olejová, která je hojně zastoupena v olivovém, podzemnicovém a řepkovém oleji. Mononenasycené mastné kyseliny celkovou hladinu cholesterolu neovlivňují, snižují jeho nebezpečnou frakci (LDL cholesterol) a zvyšují hladinu „hodného“ HDL cholesterolu a živočišnými tuky (máslo, sádlo, lůj) obsahují více nasycených mastných kyselin a jsou navíc zdrojem cholesterolu. Podílejí se na zvyšování hladiny cholesterolu v krvi a tím urychlují vznik a rozvoj aterosklerózy. Živočišné tuky by měly tvořit maximálně 1/3 z celkového množství přijímaných tuků
- Tuky živočišného původu obsahují nasycené mastné kyseliny a hojné množství cholesterolu… Pro organismus jsou prospěšné nenasycené mastné kyseliny, obsažené především v rostlinných tucích…
Co to je tuková násada ? = Tuková násada je vyrobena ze strukturního tuku a kapalného oleje, šlehá se a hněte. Při výrobě margarínu.
(- směs tuků, z nichž byl následně vyroben finální výrobek (rostlinný tuk))
Co to jsou a jak se stanovují popeloviny = ML – anorganické látky, kt. živočich nedovede syntetizovat a nejsou pro něj zdrojem E… Stanovují se spalováním při 550 °C.
V jakém množství se vyskytují v krmivech – zelená píce: 1 – 2 %
- seno: 6 – 8 %
- zrniny: 2 – 4 %
- živočišné moučky: 1 – 25 %
- minerální krmiva, přísady, doplňky: 90 – 95 %
- vápenec: 38 % Ca
- dikalciumfosfát: 26 % Ca
- krmná sůl: 38 % Na…
- Minerální hodnota v kmivech: zásadotvorné- Ca, K, Na, Mg; kyselinotvorné: P, Cl, S; objemná krmiva, zelenina- mají + alkalitu; obiloviny a živočišná krmiva- - alkalitu…
Jaké plní funkce v metabolismu živin – nutriční význam mají pouze stravitelné (rozpustné) ML (ve vodě, slabých kys. – 10 % HCl v žal.)…
- účastní se všech fyziologických pochodů – podílí se na stavbě pevných tk., významnou složkou enzymů, hormonů…,
ovl. osmotický tlak (tlak v b.),
udržují ABR,
ovl. symbiotickou mokroflóru v TT…,
stavební látky kostry, zubů a vaj. skořápky,
jsou obsaženy v mléce,
aktivátory enzymů,
nositelé biochem. reakcí,
regulace elektrolytického a vodního režimu,
součást pufrovacího systému…
Co to je PÍSEK = nerozpustná část (ve vodě nebo 10 % HCl) popelovin…
Synergismus (vzájemná podpora prvků) a antagonismus (působí proti sobě, zvýšení jednoho vyv. snížení toho druhého) prvků, příklady – př. Na (nadbytek) – „intoxikace solí“ ve spojení s Cl, Mg v nadbytku – poruchy v mtb Ca a Zn, nadbytek Ca ovl. využití ostatních ML, hl. P a Mg (Ca: P – 1,5-2: 1), nedostatek Mg – křeče, tetanie (v důsledku nadbytku Ca).
- makroprvky: Ca, P, Na, K, Mg, Cl, S
mikroprvky: Fe, Cu, Zn, Mn, Co, Mo, I, Se
rizikové a toxické: Cd, Pb, Hg, Cr, As, F
inertní (neaktivní): Si, Al, Au, Ag
Synergisti: hořčík a vápník při tvorbě kostí, ale ne při srážení krve!
Antagonisti: hořčík a fosfor; selen a síra
Minerální látky ve výživě zvířat – účastní se všech fyziologických pochodů – podílí se na stavbě pevných tk., významnou složkou enzymů, hormonů…, ovl. osmotický tlak (tlak v b.), udržují ABR, ovl. sy
Vloženo: 16.07.2009
Velikost: 298,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz