- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
otazky-vypracovane
AVA11E - Praktická fyziologie zvířat
Hodnocení materiálu:
Vyučující: prof. Ing. Mgr. Ph.D Markéta Sedmíková
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1. Buněčná membrána a její funkce, transport přes membránuStruktura:-model fluidní (tekuté) mozaiky-čím větší je teplota, tím se molekuly lipidů rychleji volně pohybují-složena z bílkovin a lipidů-je tvořena:-dvojvrstvou fosfolipidů, ty mají jeden konec své molekuly hydrofilní a druhý konec hydrofobní.-molekulami bílkovin (umožňují transport hydrofilních sloučenin):-periferní-jsou zanořeny do vnějšího nebo vnitřního povrchu lipidové dvojvrstvy a jsou k lipidovým strukturám nepevně vázány-integrální-pronikají lipidovou dvojvrstvou a membránu vypínají, jsou v membráně pevně vázány-glykolipidy, cholesterol (snižuje pohyblivost a propustnost membrány)Funkce: -odděluje buňku od okolí-výměna látek a energie mezi buňkou a okolím-probíhá v ní mnoho biochem. reakcí (např.: oxidace u mitochondrií)-udržuje homeostázu- její uspořádání umožňuje interakce buňky s jejím okolím-polopropustná (semipermeabilní)Transport látek přes plasmatickou membránu:-díky semipermeabilitě dochází k selektivnímu příjmu látek a komunikaci s okolím-Pasivní transport: Látky jsou přenášeny bez potřeby zvláštní energie a přecházejí z místa s vyšší koncentrací do místa s koncentrací nižší – ve směru koncentračního spádu.-Difuze: Prochází volně přes membránu některé sloučeniny – látky rozpustné v tucích nebo O2, CO2, alkoholy a H2O. Difúze vody probíhá pomocí vodních kanálů – akvaporinů-Usnadňění difúze – některé větší molekuly hydrofilních látek a ionty přes plazmatickou membránu volně neprochází a prochází pouze proteinovými kanályy, které jsou specifické pro konkrétní iont nebo sloučeninu např.: glukóza, AMK nebo močovina. -látky prochází ve směru koncentračního spádu-Aktivní transport: Potřeba chemické energie ve formě ATP. Proteiny v membráně vytváří transportní kanály a pumpy, kterým jsou látky aktivně dopravovány např.: sodíko-draslíková pumpa, která udržuje rozdílnou koncentraci Na a K kationů v intracelulárním a v extracelulárním prostoru. Tento typ transportu se také nazývá primární aktivní transport – aktivně přenáší látky ven z buňky nebo do buňky.-Sekundární aktivní transport: s aktivně přenášenou se přenáší pasivně i jiná látka (např.: glukóza a Na+)-Symport: Přenos obou látek stejným směrem-Endocytóza: Aktivní transport směrem dovnitř do buňky. Vchlípí se úsek buněčné membrány a látky uzařené do měchýřků přecházejí do cytoplazmy.-Fagocytóza: Transport celých částic (bakterie, části buněk). Buňka pohlcuje mikroorganismy, odumřelé buňky nebo jijich části, tuto schopnost mají bílé krvinky.-Pinocytóza: Přijímání tekutých látek.-Exocytóza: Transport směrem ven z buňky. Vzniká transportní měchýřek z GA a po splynutí s plazmatickou membránou se jeho obsah uvolňuje do mimobuněčného prostoru.2. Funkce buněčných organelOrganely jsou uložené v cytoplazmě ohraničené membránou: jádro, ER, GA, mitochondrie, lyzozómy a mikrotělíska. Neohraničené membránou: ribozómy, jadérko.-Jádro: Od cytoplazmy odděleno dvojitou membránou s póry, kterými prochází do jádra proteiny. V jádře je uložen chromatin, který je tvořen komplexem DNA a histony (proteiny). DNA nese genetickou informaci, která určuje pořadí AMK a strukturu jednotlivých proteinů – funkční bílkoviny – enzymy, strukturální (stavební) bílkoviny.-Jadérko: Uloženo jádře, jedno nebo více jadérek neohraničených membránou. Syntéza rRNA (stavební jednotka ribozómů, účastní se vlastní syntézy proteinů).-ER: Systém navzájem propojených kanálků a měchýřků ohraničených membránou. Strukturně i funkčně navazuje na jadernou membránu.Drsné ER – přisedlé ribozómy na kterých probíhá tvorba bílkovin-proteosyntéza. Drsné ER je proto silně vyvinuto např.: v buňkách pankreatu, které jsou specializované na tvorbu bílkovin.Hladké ER – bez ribozómů, syntéza lipidů, cholesterolu, steroidních hormonů. Skladují se zde vápníkové kationy. Zajištění transportu látek v buňce i mimo buňku. Bohaté na hladké ER jsou enterocyty tenkého střeva, v jaterních buňkách enzymy hladkého ER detoxikují např.: alkohol a některé léky. Ve svalových buňkách je hladké ER místem, kde se skladuje Ca potřebný pro svalový stah.-Rybozómy: Složené z RNA a proteinů, syntéza bílkovin z volných AMK.-GA: funkčně navazuje na ER, je to místo, kam se dopravují proteiny a lipidy z ER, modifikují se zde, třídí a distribuují. Produkty buňky se v GA po dotvoření „balí“ do plazm. membrány a transportují na místo určení – buď do buňky nebo mimo buňku.-Mitochondrie: Odlišují se od ostatních organel, což vedlo k domněnce, že předchůdci mitochondrií byly symbiotické aerobní bakterie, fagocytované předky dnešních eukaryotních buněk. Mitochondrie má dvojitou membránu s volným prostotem, vnější membrána je hladká a vnitřní membránu tvoří hřebeny nebo kristy. Mitochondrie mají svojí vlastní DNA a ribozómy. Na DNA jsou lokalizované geny nutné pro činnost a dělení mitochondrií. Na ribozómech se syntetizují příslušné proteiny. Na kristách vnitřní membrány mitochondrií jsou umístěny enzymy, které se účastní procesů oxidační fosforylace (proces, při kterém je v mitochondriích zajištěna tvorba ATP). ATP je základní zdroj chemické energie v buňce. Mitochondrie jsou schopné sami se dělit. Nemohou existovat odděleně od buňky. Krebsův cyklus probíhá v Matrixu.-Lyzozómy: Membránou ohraničené váčky, které se doškrcují. Obsahují hydrolytické enzymy, teré jsou schopné rozkládat bílkoviny, NK, tuky a cukry. Podílí se na rozkladu fagocytózou pohlcených bakterií. Uplatnění při buněčné smrti – apoptóze (rozklad buněčných struktur)-Krebsův cyklus: Sled reakcí, při kterých je acetylkoenzym A odbouráván na CO2 a redukované koenzymy, které dále vstupují do dýchacího řetězce. Velké množství v srdeční svalovině, jaterních buňkách, enterocytech.3. Cytoskelet a jeho funkceSoučást všech buněk. Zajišťuje pohyb buňky a udržuje tvar. Pohyb je buď intracelulární (pohyb organel) nebo extracelulární (pohyb řasinek, bičíků atd.). Cytoskelet je složen ze 3 typů bílkovinných vláken:-Mikrotubulů: Zajišťují pohyb buněk – tvoří bičík, řasinky. Při dělení buněk vytváří dělící vřeténko. Podílejí se na přesunech látek v transportních měchýřcích uvnitř buňky, jsou přítomny v bičíku spermií a umožňují pohyb řasinek v dýchacích cestách.-Mikrofilament: Zajišťují pohyb (migraci) a rozdělení buňky (cytokinezi)- vytváří kontraktilní prstenec. Umožňují změny tvaru buňky a kontrakci.-Intermediálních filament: Poskytují buňce oporu a pomáhají udržovat tvar buňky. Typické pro každou tkáň např.: v buňkách pokožky jsou složena z keratinu a zajišťují pružnost pokožky.4. Buněčný cyklus a jeho regulaceObdobí, během kterého dochází k rozdělení buňky. Má 4 fáze:-G1 fáze: Syntéza proteinů, dělení organel, růst hmotnosti.-S fáze: Replikace DNA (zdvojení množství DNA)-G2 fáze: Syntéza proteinů potřebných pro dělící aparát a dělení buňky.-M fáze: Příprava k vlas
Vloženo: 13.11.2009
Velikost: 92,17 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz