- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Otazky agroekologie Jirka
AAA23E - Základy agroekologie
Hodnocení materiálu:
Vyučující: doc. Ing. CSc. Josef Soukup
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1 Ekologie –definice, vznik, původ slova, hlavní mezníky ve vývoji vědy
Termín ekologie navrhl v roce 1866 ERNST HAECKEL. Termín pochází z řeckého Oikos, což znamená ´´ Místo k životu – DOMOV ´´. Byla navržena jako 4. odvětví biologie. Je to tedy věda o místě, které obývají organismy.
Jedním odvětvím ekologie je agroekologie (A. Tansley – v roce 1935)
Mezioborová vědní disciplína (leží mezi biologickými a ekologickými vědami a zemědělskými a lesnickými vědami)
Je to nauka o vzájemných interakcích mezi organismy (ekologie)
Za otce (agro)ekologie se považuje Ch. Darwin – již v roce 1882 poukazoval na vliv edafonu (půdní organismy) na půdní úrodnost.
V roce 1920 bylo asi poprvé použito slovo agroekologie.
VZNIK AGROEKOLOGIE
Ze dvou samostatných věd, z ekologie a agronomie
Byla chápána jako aplikovaná ekologie v zemědělství
Ekologie se naprosto odkloňuje od zemědělství – věnovala se přírodním systémům
Azzi (1956) – meteorologie + půdoznalství + entomologie = Agroekologická věda (vztahy mezi prostředím a plodinami)
50. a 60. léta – vlna extrémní industralizace (hlavně ve vyspělých zemích). Ekonomické, a urbanizační tlaky změnily agroekysystém z harmonického a na fabrikovaný, s negativními vlivy na okolí.
60. léta v USA – objevují se otázky toxického vlivu agrochemikálií na životní prostředí. Již byly jasné negativní důsledky industriálních technologií.
1974 – mezinárodní ekologický kongres – do té doby převládalo produkční paradigma ( Snažili se vypěstovat všeho co možná nejvíc a nikoho nezajímalo, jaký to má vliv na životní prostředí), které bylo vystřídáno ekosystémovým paradigmatem (Vše si dávají do souvislostí – všechno souvisí se vším)
Posledních 20 let 20. století – Agroekologie se chápe jako vědecký základ pro alternativní zemědělství.
Lesnictví se začíná brát jako součást zemědělství.
3 Ekosystém: struktura, funkce, uspořádání, emergentní vlastnosti
-ekosystém zahrnuje fyzickou část s určitými vztahy, která se účastní dynamických procesů
základní strukturními složky-biotické (živé organismy zkoumáme na úrovních autoekologie –jedinec, demekologie – populace, synekologie – biocenóza)
-abiotické faktory
rysy-hierarchické uspořádání
-emergentní (neočekávané) vlastnosti=výsledek interakcí jednotlivých součástí a nelze je odvodit ze znalosti jednotlivých prvků, protože celek (souhrn částí!!!
-mají smysl (a objevují se při studiu) na vyšší hierarchické úrovni (z chování jedince nepoznám chování společenstva)
struktura
-strukturální vlastnosti společenstev – vyplívají z adaptace na měnící se podmínky a nabídku zdrojů prostředí
druhová diversita – celkový počet druhů tvořících společenstvo ( dominantní druhy (vzhledem k velikosti, ekologické roli,…)
-forma a rozmístění rostlin – definuje vegetační strukturu (je určující pro rozmístění jednotlivých druhů ve společenstvu)-vertikální (=patrovitost)
-horizontální (=vzdálenosti shlukování jednotlivých druhů)
potravní struktura (trofická) – vzniká uspokojováním potravních potřeb
producenti – zelené rostliny (-edifikátoři), mění sluneční E na chemickou E, (autotrofové – nejsou potravně závislí)
konzumenti 1. řádu = býložravci (herbivoři, fytofágové)
konzumenti vyšších řádů (paraziti, predátoři,…) – chemoorganotrofové
struktura a fce – pevně svázány
fungování ekosu- je projevem dynam. změn (procesů!), které probíhají v jeho rámci i vně
funkční skupiny – skupiny populací provádějících určitou ekosystematickou funkci (fixace N, rozklad, …)
E systémem protéká, nelze ji recyklovat
každý člen biocenózy – část E asimiluje, část nedokáže využít a část E se ztrácí ve formě tepla. Část konzervují primární producenti (rostliny) ve formě biomasy – odkud je přístupná ostatním článků řetězce
Biogeochemické cykly živin (BC) – živiny kolují
makroživiny C, O, H, N, P, S, K
mikroživiny Fe, Mg, Mn, Co, B – potřebné jen ve stopovém množství
-obecně 2 typy BC-atmosférický (C, O, H, N) – zásobníkem je atmosféra
-část „života“ prodělávají v plynné podobě( cykly dynamické mají globální! charakter
-litosférický BC (P, S, K) – zásobníkem litosféra/hydrosféra( hlavní část stráví v půdě( méně pohyblivé=lokální charakter
4 Řízené a neřízené systémy (agroekosystémy) – srovnání
-přírodní ekosystém – soběstačný (v autoregulaci, autoprodukci, zachování fcí)
-agroekosystém – nefunguje bez vlivu člověka (neschopen zachovat strukturu a fce) jelikož má člověk určené fce…jako třeba – produkce skliditelné úrody
-rozdíl v diversitě-agroekosystém je ochuzen (=pauperizován) – nižší biodiversita i strukturální diversita (…patrovitost, prostorová rozrůzněnost,…) ( ochuzení vyplívá ze sukcesního omlazení ( závisí tedy na vzdálenosti agroekostystému od klimaxu
-přírodní ekosystém – tendence vytvářet rozrůzněná společenstva, což zvyšuje efektivitu využití proměnlivé nabídky zdrojů
pro agroekosystém-typický – export značné části produkce (typická – ztráta živin)
-člověk úpravou prostředí umožní přežití neadaptovaných organismů
-stoupá počet jedinců cílového druhu na úkor ostatních
-zjednodušené trofické vazby -1. trof. úroveň (=primitivní
producenty) chceme vždy zachovat
-2. trof. úroveň (býložravci) – jen jde-li o hospodářská zvířata
-ochuzení se týká vyšších trof. úrovní – které by měly regulovat ( nutná externí regulace
-i dominantní druhy (edifikátoři) jsou spíše pod vlivem umělé selekce
- ! je otevřenější co do výměny E a živin s okolím
-antropogenní vstupy (orba, hnojení) – slouží k-náhradě alokačních ztrát, nahrazení ztrát (sklizně, eroze), zachování agroekosu (=potlačení přírodních procesů, sukcese
-náchylný ke ztrátám živin, k dezistifikaci, invazi škůdců
přírodní ekosystém-reguluje se sám
5 Diverzita: úrovně (hierarchické), rozměry a složky
-rozrůzněnost
-1/abiotické složky prostředí (svahovitost, členěnost, …, vlastnosti pozemků)
-2/bioty = biodiverzita – „rozmanitost života“
-na úrovních-populace – genetická diverzita v rámci populace
-druhu – diverzita populací druhu
-společenstva – počet druhů společenstva
-krajiny/regionu – diverzita ekosystémů
rozměry
-např. genetická diverzita (rozrůzněnost alel, genotypů)
alfabiodiversita (rozrůzněnost druhů)
vertikální diversita (patra, horizont. vrstvy)
horizontální div. (prostorové a plošné rozmístění organismu)
strukturální div. (diverzita nik ekosystému)
funkční div. (div. vazeb mezi prvky ekosu, př.-různé trofické struktury)
div. zemědělských systémů (v regionu)
-všechny rozměry diversity se mohou měnit v čase( časová diversita
2 složky-bohatost – do kolika rozlišitelných stavů se dají všechny přítomné prvky daného rozměru diversity rozlišit v určitém prostředí
-vyrovnanost – jak relativně zastoupeny jsou prvky v celku
-index diversity (Shanon-Wienerův): H= -(pi log pi ; pi – pravděpodobnost výskytu i-tého stavu
-vyrovnanost( J=H/S, S…počet všech rozlišitelných stavů
-diverzita – je vrozenou vlastností přirozených ekosů (=ekosystém) – každý ekos se vyvíjí ke stavu s max. možnou diverzitou
-Agrobiodiverzita-diverzita produkčních organismů – šířena fasmašem
-Biodiverzita-všech organismů systému
- u všech rozměrů můžeme rozlišit-alfa diverzitu – v rámci jednoho relativně malého stanoviště
-beta div. – rozmanitost mezi jednotlivými vzdálenostmi stanovišti
-gama div. – rozmanit. na úrovni celého regionu
6 Stabilita ekosystémů
-vlastnost společenstev – udržet po řadu let stálé strukturní i funkční charakteristiky
-zahrnuje-odolnost (rezistence) proti vnějšímu narušení
-pružnost (resilience) v návratu do původního stavu
-pokud síla narušení ( než odolnost – dochází k procesu sukcesní obnovy rychlostí přímo úměrnou stupni narušení a přímo úměrnou pružnosti
-stabilita ( schopnost přetrvávat – zachovat své parametry nebo je obnovit = dynamický rovnovážný stav
-stabilní – i systémy, jejichž některé parametry se trvale snižují/zvyšují = stabilita změny stavu (!podmínkou – žádný přísun E zvenčí )
-sukcesní vývoj vede vždy ke zvyšování stability i diverzity!
-konečný stav sukcese – klimax – i ten se mění dále
-klimaxové společenstvo – závislé jen na mezoklimatu (daném nadmořskou výškou – zonalita) ( zonální klimatický klimax – do toho se většinou nedospěje – vývoj se „zastaví“ ve stádiu azonálního disklimaxu
-trvalé změny kvantitativních nebo kvalitativních veličin (dominance , druh. početnost, druh. složení) mimo oblast homeostázy systému = ekologická krize
!pokud se změny týkají edifikátorů společenstva = ekologická katastrofa!
-hlavním regulátorem přírodních ekosů je negativní zpětná vazba ( přemnoží se kořist( více potravy-více predátorů-ovšem víc loví(opět úbytek kořisti
7 Vztah diverzity a stability ekosystémů
-diversita podmiňuje stabilitu (vzhledem k možnostem alternativ energo-materiálových toků po náhod. kolapsu jedné ze složek systému)
-diverzní společenstvo s větší pravděpodobností obnoví své parametry rychleji
-vysoká druhová diverzita – zajištěna heterogenitou stanovišť
(( sukcesní obnova je pak řízena „zevnitř“ = z vlastních zdrojů)
př. diversita zemědělských systémů na regionální úrovni by mohla stabilizovat reg. potravinovou bezpečnost
ekonom. hledisko: stabilní ekosy (-klimaxy) – nelze ekonomicky využívat( mezi stabilitou (i diverzitou) a ekonomickou atraktivitou systému – negativní korelace
8. Klima: definice, klasifikace, sezónnost
Klima
-charakteristické dlouhodobé vzory (průběhy prům. hodnot) a extrémy počasí (=lokální krátkodobé podmínky atmosféry)
-oceánské vzdušné masy – přímořské klima
-vzdušné masy z kontinentů – kontinentální klima
-oc. klima – vlhčí, menší teplotní výkyvy
-kont. klima – sušší s většími tepl. výkyvy
klasifikace klimatu, zejména ve vztahu k rozšíření vegetace(využívání mnoha metod( nejznámější podle Köpenna(3 písmena-1./označuje jednu z 5 ti zimních teplot
-2./zvor srážek
-3./jednu ze 3 zń letního průběhu
klasifikace podle Holdrige
-založena na -a)bioteplotě (suma T od 0°do 30°C)
-b)potenciální evapotranspiraci
-c)ročních srážkách
9 Srážky: globální rozložení srážek, rosný bod, typy
-adiabatické (bez výměny E, jen zvýšením V) ochlazování vzduchu zvyšuje jeho relativní vlhkost (při neměnném absolutním obsahu vody) až k rosnému bodu a dalším ochlazováním začínají vypadávat srážky
-poměr srážek a evapotranspirace – určuje hlavní rostlinné formace(tam, kde nízký( převažují pouště nebo travní biomy; tam, kde vysoký(lesy
-největší-v trop. zóně konvergence (konvekční srážky), (dvě období vlhka za rok)
-v mírných klimatech
-Mt. Kawaikin (Hawai) – nejděštivější místo na Zemi (u nás Lysá Hora)
-listí lesních stromů – výkonný sběrač kapek
-mlha a rosa – vznikají obdobným principem jako srážky
Typy
-konvekční srážky
-frontální srážky – vznikají při nasouvání teplého vzduchu nad studený vzduch na frontách
-orografické srážky – vznikají při stoupání vzdušných mas přechodem vysokých pohoří
Rosný bod
-jakmile RH (relativní vlhkost) 100%(vodní pára se začne kondenzovat – teplota, při které je tohoto stavu dosažené – rosný bod
10. Změny klimatu na Zemi: příčiny a důsledky
-globální oteplování, skleníkový efekt, poškození ozonosféry (viz. další otázky
11 Teplota : globální rozložení na Zemi, příčiny a důsledky
Teplota je určována interakcí dopadajícího slunečního záření s mnoha dalšími jevy. Důležitá je teplota půdy. V určité hloubce půdy se neprojevují denní výchylky teplot. A ještě ve větších hloubkách se neprojevují ani roční výkyvy teplot.
Vliv na teplotu půdy má vlhkost a barva půdy. Největší výkyvy teplot jsou těsně nad povrchem půdy a v korunách stromů. Rostlina udržuje teplotní bilanci zpětným vyzařováním, transpirací a konvekcí. Metabolické funkce udrží rostlina od 00C – 500C.
Teplota ovlivňuje hlavně…
aktivitu enzymů, které vstupují do fotosyntézy a respirace
rozpustnost CO2, O2
propustnost membrán
Při různých procesech v rostlině, mohou být různá teplotní optima – reaguje různě na teplotní parametry. Teplota nad 300C inhibuje fotosyntézu, ale urychluje respiraci. Nad 550C může rostliny zabíjet (obzvlášť, pokud je vlhký vzduch – zpomaluje transpiraci). Tropické stromy můžou zabít teploty 00C – 100C.
Chladová aklimatizace…
Na podzim se krátí dny, rostlina po složitých procesech vstupuje do predormance (některé rovnou do dormance). S prodlužujícím se dnem vstupuje rostlina do postdormance, a začíná opět růst. Některé stromy nevykazují dormanci (bříza, buk) a z predormance vstupují rovnou do postdormance. Zmrznutí vody v buňce je fatální – SMRT.
Jak se bránit umrznutí?
Odvézt transpirací vodu
Zvýšit koncentraci roztoků v protoplastech buněk(cukrem)
Izolační mechanizmy (šupiny, kůra,…)
12 . Coriolissova síla, pohyby vzdušných mas a mořských proudů
Předmět na rovníku se pohybuje velmi rychle k zemské ose (zhruba 1600 km/h), zatímco předmět blízko pólů se prakticky nepohybuje.
Coriolissova síla – jev, který například stáčí na severní polokouli vzdušné masy proudící z oblasti tlakových výší doprava a vytváří anticyklonu, otáčející se ve směru hodinových ručiček.
Mořské proudy – pohybují se v souladu s Coriolissovými silami. Na severní polokouli ve směru hodinových ručiček, na jižní polokouli proti směru hodinových ručiček ( ochlazují západní pobřeží a oteplují východní pobřeží). Přináší ohromné množství energie. Například Golfský proud – zmírňuje klima severní evropy.
Pohyb vzduchu – pohyb vzduchu je výsledkem nerovnoměrného ozáření různých částí povrchu země. Teplý vzduch má tendenci se pohybovat směrem nahoru, zatímco studený vzduch má tendenci se pohybovat směrem dolů
V rovníkových oblastech vznikají vzdušné masy stoupajícího vzduchu. Klesají v oblastech 300 severní a jižní šířky, vznikají tak oblasti suchého klimatu (vznik pouští). Oblasti nízkého tlaku vzduchu se pohybují okolo 550 – 600 severní i jižní šířky. Zde se setkávají různé vzdušné masy (různých kvalit – studený ze severu, teplý z jihu). Vzniká tak FRONTÁLNÍ POČASÍ, které je velmi variabilní.
Zemská rotace ohýbá vzdušné masy směrem na západ, v severnějších oblastech na východ.
Pokud směřuje vzduch k zónám nízkého tlaku, formuje spirálu – cyklona
Pokud směřuje ven z center vysokého tlaku , formuje spirálu - anticyklona
13 Klima a zemědělství - agroklimatické typy
-globální rozložení klimatu, vliv místní topografie a kontinentalita ( rozhodující faktory pro formování vegetace půdy i země. praktik
-agrosystémy – přizpůsobeny klimatickým režimům
-komplex vztahů – klima-půda-rostlina…odrážejí agroklimatické typy(AKT)
1/ vlhký tropický AKT
-asi 5° na obě strany rovníku (Indonésie, str. Amerika)
-vysoké teploty, vydatné srážky
-půdy:oxisoly, ultisoly (vegetace: trop. deštný les)
-pěstování: kaučukovník, kávovník, banánovník, cukr. třtina – plantáže
2/střídavě vlhký a suchý tropický AKT
-o 20° rozšířenější (na S, na J)…amazonská pánev, Indie
-klima opět řízeno tropickým pásem konvergence
-období dešťů střídá období sucha
-vegetace-suchý až travní biomy
-půdy-vertisoly, alpisoly
-problém!-sucho, eroze za období dešťů
-největší diverzita zemědělského systému
3/chladný tropický AKT
-v tropech v nadmořských výškách nad 1000m
-často půdy sopečného původu
-eroze-velký problém- dříve řízena terasováním svahů
-brambory, kukuřice, pšenice zelenina
4/vlhký AKT středních poloh
-N. Zéland, Argentina,
-průměrné měsíční teploty – 0°-10°C
-srážky rovnoměrné po celý rok
-vegetace – smíšený les až lesostep
-úspěšné zemědělství – bavlna, tabák, sója, rýže
-klima – řídí styk vzdušných mas subtropického. pásma s polární frontou
5/suchý AKT středních poloh
-leží ve stejných z. šířkách jako 4, ale tam , kde jsou srážky omezovány kontinentalitou nebo srážkovým stínem hor (S. Amer.)
-vegetace – travní biom (dřeviny ovlivněné výskytem požárů)
-půdy – mollisoly
-pícniny, olejniny, ranče s dobytkem, časté zavlažování
6/mediteránní AKT
-na západním pobřeží kontinentů mezi 30°-40°
-léta – suchá a teplá-horká x zimy – vlhké
-časté mraky
-půdy alkalické, vysychavé, tendence k erozi
-olivovník, mandlovník, vinná réva (stromy často v agroporostu)
7/aridní AKT
-oblasti okolo obratníků (Mexiko, Peru, stř. Asie, Austrálie)
-srážky až 6x nižší než evapotranspirace
-sucho zapříčiňuje subtropická zóna V vysokého tlaku
-může být i mráz x vysoké teploty
-půdy – aridisoly
-zem. – kočovné pastevectví (velbloud, skot)
ČR-z agroklimatického hlediska dělena do výrobních oblastí – kukuřičná x řepařská x brambořářská
14 Mikroklima, možnosti řízení mikroklimatu
Mikroklima – klima přízemní vrstvy vzduchu spolu s aktivním povrchem. Vertikální rozměry nepřesahují desítky metrů. Významné časové změny – minuty, hod.
-mikroklimatické jsou ty vlivy, které působí na organismy v těsné blízkosti
-procesy reakce vegetace na tyto vlivy vytváří porostní klima (vyznačuje se mírněním extrémů; vegetace funguje jako chladič)
podobně živočichové ve stájích – stájové mikroklima; skleníkové mikroklima
-v rámci porostů plodin – změny faktorů prostředí – s časem a i v porostu( mikroklimatický profil
-platí energetická rovnice – součet vydávané a přijímané se rovná (příjmové a ztrátové složky vytvářejí konkrétní mikroklima)
-reakce organismů na mikroklima-okamžitá odpověď (zvýšení T těla)
-střednědobé reakce (vadnutí, termoregulace)
-aklimatizace
-dlouhodobé reakce – spíše odpověď na makroklima
-hospodářská zvířata – homoiothermové – udržují stálou teplotu těla
-u většiny jde určit komfortní zóna (optimální rozsah hodnot teploty)
(hodnoty vnitřního prostředí udržovány bez podstatné energie vkladů (mimo komfortní z. se na udržení „spálí“ dost E asimilované z potravy)(konverze krmiva v produkt (maso, mléko) je největší pokud jsou podmínky v rámci komfortní zóny
Management řízení
-důvody proč řídit-mnoho plemen/odrůd není místně dlouhodobě adaptovaných
-produkční org. nižší schopnost vypořádat se s výkyvy podmínek
-synchronizace vývojových fází(sjednocení agrotechnických lhůt
-agroekosyst. – rychleji ztrácí vodu – dezestifikuje
-možnosti-rajonizace odrůd/plemen…výběr kultivarů nejlépe místně adaptovaných
-na krajinné úrovni…za/odlesňování, budování nádrží, změny mikroreliéfu, orba, válení, architektura porostu
řízení rychlosti proudění vzduchu
-1/orientace řádků ve vztahu ke směru převládání proudění
-2/větrolamy – koridory zeleně primárně sloužící k redukci větrné eroze, zvýšení sklizně, ochraně budov
-čím je větrolam propustnější – vliv na vítr slabší,ale projeví se na větší vzdálenosti (sníží rychlost větru až o 80% do vzdálenosti 10x výška větrolamu)
-1/stálé (stromy, keře)
-2/dočasné (jednoleté plodiny – kukuřice, slunečnice)…jako řádky nebo pásy v hlavní plodině (slunečnice jako ochrana jahod)
technické prostředky
-stáje, (skleníky, pařeniště – extrémní případ řízení), klimatizace, fólie, netkané textilie,drenáž, zavlažování, mulčování, brázdování (=hrůbkování) – vrchol brázd sušší mikroklima, půda se na jaře rychleji ohřívá(častější setí x naspodu vlhčí mikroklima a pokud je moc horko – sázíme rostliny na dno brázd
15 Globální oteplování a jeho možný vliv na ekosystémy
dlouhodobé změny klimatu (100letí až 1000letí) – vyvolávají změny zem. povrchu, půdy a bioty – rostliny i živočichové migrují v geologických dobách změnami makroklimatu, mění svá prostředí, zaujímají nové prostorové vztahy
„skleníkový efekt“
-podstata -zvyšování koncentrace skleníkových plynů (CO2, CH4, freony – chlorfluorcarbony) v atmosféře narušuje tepelnou rovnováhu planety ( zvýšení průmyslové E země (asi o 2až5° - odhad)
-snadný průnik atmosférou krátkovlnného záření k povrchu země (ohřev
-absorpce záření povrchem - ohřev( konverze KV na dlouhovlnné záření
Vloženo: 16.06.2009
Velikost: 995,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AAA23E - Základy agroekologie
Reference vyučujících předmětu AAA23E - Základy agroekologie
Reference vyučujícího doc. Ing. CSc. Josef Soukup
Podobné materiály
- AAA10E - Základy meteorologie a klimatologie - Otázky ze zkoušky
- AAA14E - Základní agrotechnika a herbologie - Otázky zkouška
- ABA06E - Základy fyziologie rostlin - Otázky zkouška
- AHA09E - Agrochemie - Otázky z testu
- APA12E - Pedologie pro zahradníky - Otázky ze zkoušky
- EEA08E - Základy podnikové ekonomiky - Otázky zkouška
- ETA05E - Informatika - Otázky ke zkoušce.doc
- ETA05E - Informatika - Otázky ke zkoušce
- ABA05Z - Botanika - Botanika zápočet otázky.doc
- AAA23E - Základy agroekologie - otazky agroekologie
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - otázky k ústní zkoušce
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - zkouškové otázky
- ADA19E - Chov prasat I. - otázky
- ASA17E - Chov skotu a ovcí - Vypracované otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - vypracov. otázky
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - zkouskove otazky genetika
- ETA05E - Informatika - otázky
- ETA05E - Informatika - vypracovane otazky
- ETA05E - Informatika - vypracovane otazky informatika
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - otazky mikro
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - otazky_mikro
- AEA09E - Zoologie - Vypracované otázky STRUNATCI
- AEA09E - Zoologie - Vypracované otázky BEZOBRATLÍ
- AEA09E - Zoologie - vypracované otázky PRVOCI
- AEA09E - Zoologie - otázky zoo 2
- AEA09E - Zoologie - otazky zoo 3
- AEA09E - Zoologie - otazky ze zoologie 1
- AEA09E - Zoologie - Nove zkouskove otazky ZOO
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - chovzvirat-otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otázky zootechnika
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otazky k chovu
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - postacujuce otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otázky
- ACA03E - Chemie organická - otázky, odpovědi
- ACA03E - Chemie organická - Vypracované otázky
- AEA09E - Zoologie - otázky zoologie
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - Vypracované otázky
- ABA05E - Botanika - zkouškové otázky
- AVA15E - Morfologie hospodářských zvířat - zkouškové otázky
- ACA05E - Biochemie - Vypracované otázky
- AKA06E - Výživa zvířat - otázky ke zkoušce
- ASA03E - Chov skotu - zpracované otázky
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otázky ze zkouškového testu
- AVA10E - Praktická anatomie zvířat - zpracované otázky
- ARA28E - Fyto 2 - otázky
- ARA28E - Fyto 2 - otázky ke zkoušce
- ARA28E - Fyto 2 - otázky fyto 2
- AGA11E - Etika chovu a etologie zvířat - testové otázky
- ASA09E - Chov koní - ZKOUŠKOVÉ OTÁZKY
- ASA25E - Chov koní - ¨zkouškové otázky
- AGA18E - Etologie zvířat - Zkouškové otázky
- AGA18E - Etologie zvířat - otázky ke zkoušce
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - vypracované otázky-59)
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - Zkouškové otázky
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - Otázky-výživa
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - otázky pícninářství
- AEA03E - Parazitologie - otázky
- AEA03E - Parazitologie - otázky 2
- AEA03E - Parazitologie - otázky 3
- AEA03E - Parazitologie - vypracované otázky
- AVA22E - Anatomie HZ se základy histologie a embryologie - zkouškové otázky
- AVA10E - Praktická anatomie zvířat - otazky
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otazky
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otazky-vypracovane
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - otazky
- AEA25E - Zoologie bezobratlých - otazky bezobr.
- AEA25E - Zoologie bezobratlých - otazky
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky obr.
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky obojzivelnici a plazi
- AEA26E - Zoologie obratlovců - vypracovany otazky
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky
- AKA06E - Výživa zvířat - Otázky ze zkoušky z výživy
- AKA06E - Výživa zvířat - otazky_ke_zkousce
- AEA30E - Základy hydrobiologie - Otázky - Varianta B
- AEA09E - Zoologie - Zpracované otázky - prvoci
- AEA09E - Zoologie - Zpracované otázky - bezobralí
- AEA09E - Zoologie - Zpracované otázky - obratlovci (nedokončeno)
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - testove otazky
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - Otázky ke zkoušce
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - Otazky HUMPOLEC
- AKA05E - chov koní - ¨zkouskove_otazky
- AKA05E - chov koní - OTAZKY Z CHOVU
- AKA05E - chov koní - vyprac.otázky
- AKA05E - chov koní - ZKOUSKOVE OTAZKY
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - otazky picko
- ASA27E - Technika chovu koní - vyprac.otázky
- AMA05E - Mikrobiologie a biotechnologie - otázky II.zkouškového testu
- EJA74E - Právo a životní prostředí - Zkouškové otázky
- ARA98E - Zemědělské poradenství - Testové otázky
- AVA12E - Základy porodnictví - vypracované otázky
- AAA23E - Základy agroekologie - Základy agroekologieABPH Chov koní 2008-Pedologie
- AAA23E - Základy agroekologie - agroekologie
- AAA22E - Agroekologie - agroekologie zkrácená
Copyright 2024 unium.cz