- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Ontogeneze
AGA18E - Etologie zvířat
Hodnocení materiálu:
Vyučující: prof. Ing. DrSc. Luděk Bartoš
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálbdobí
Využití u hospodářských zvířat:
Navykání na prostředí již v
prenatálním období může
výrazně zlepšit adaptaci na
prostředí a tím ovlivnit welfare a
užitkovost v nepřirozeném
prostředí, ve kterém jsou zvířata
chována.
Postnatální
období
Raná ontogeneze –
sociální prostředí
6
Primární socializace (senzitivní
perioda pro vytváření sociální vazby)
• Vazba matky na mládě po porodu
(krátká a přesněčasově definovaná)
• Vazba mláděte na matku či adoptivní
matku (časově delší, zahrnuje orientaci
na ostatní členy skupiny, zejména na
mláďata narozená ve stejném roce)
(Scott 1978)
matky na mlád
mlád te na matku
Primární socializace (senzitivní
perioda pro vytváření sociální vazby)
(Scott 1978)
• Vazba mláděte na matku či adoptivní
matku a ostatní členy skupiny – u psa
od věku 4 týdny života !
(podle Martínka 1979 a dalších autorů
to je dokonce 5. až 7. týden života)
život
5 týden živo
Primární socializace (senzitivní
perioda pro vytváření sociální vazby)
(Scott 1978)
• Je-li štěněčlověkem odebráno ze
společnosti psů před 4 týdny života, a
nemá žádný další kontakt se psy,
vytvoří si vazbu na člověka. Takový pes
se v dospělosti může chovat
nepřátelsky ke všem ostatním psům
včetně hárajících fen.
Ta pes
en.
Primární socializace (senzitivní
perioda pro vytváření sociální vazby)
(Scott 1978)
• Naopak: Je-li štěně odchováno s
ostatními štěňaty bez kontaktu s
člověkem v době senzitivní periody,
není do konce života schopno navázat
vztah s člověkem, např. se nenaučí
chodit na řemínku apod. (Kontakt s
člověkem však možný i na dálku!)
se n í
apod.
Poruchy (?) mateřského chování
Foto: V. Vích
(Kilgour & Dalton 1984)
6-18%
7
Víchová & Bartoš 2005 Appl. Anim. Behav. Sci.
Primární socializace (senzitivní
perioda pro vytváření sociální vazby)
Využití u hospodářských
zvířat?
Vytvoření sociální vazby ovcí a skotu
Výchozí situace: Ovce jsou
na pastvěčasto cílem útoků
kojotů→ velké ztráty (New
Mexico, USA)
D.M. Anderson et al. 1985,
1988, 1992, 1994
jehňata 45-90 dní stará v ohradě se skotem po 60 dní
Vytvoření sociální vazby ovcí a skotu
Výsledek: Od března do
února následujícího roku –
ani jedno napadení ovcí
kojoty (New Mexico, USA)
D.M. Anderson et al. 1985,
1988, 1992, 1994
Imprinting Imprinting
• rychlé učení v časné ontogenezi,
kterým se u čerstvě vylíhlých nebo
narozených mláďat obratlovců,
zejména ptáků a savců formuje silná
preference vůči podnětu, která
přetrvává do dospělosti a někdy až do
konce života.
8
• K imprintingu dochází v době senzitivní
periody, kdy je jedinec vnímavý vůči
tomuto typu učení. Odpovídá zpravidla
období, kdy je to pro mládě daného
druhu důležité, např. když je potřebné
umět rozeznat matku, za kterou se
mládě musí pohybovat v terénu.
Imprinting
Podle povahy preference rozlišujeme:
• filiální imprinting
Imprinting
Imprinting
(Hess 1959)
Podle povahy preference rozlišujeme:
• filiální imprinting
Imprinting
(příklad Mainardi)
• sexuální imprinting
Podle povahy preference rozlišujeme:
• filiální imprinting
Imprinting
(příklad Mainardi)
• sexuální imprinting
(Mann a Slater 1994)
U zebřiček 3 zásadní
faktory, kterého samce
ptáci preferují:
se kterým sdíleli klec
před dosažením
senzitivní periody (→
normálně otec);
který byl v páru se
samicí, která je
odchovávala (→
normálně otec);
spíše spárovaného
samce než samce
nespárovaného (→
normálně otec);
Imprinting
Vnímavost vůči filiálnímu a sexuálnímu imprintingu
Jedna
buňka
(ve vajíčku nebo
v matce)
potkan člověkkoza
vrabec kur domácí
(mimo matku)
(mimo vajíčko)
dos
p
ě
lo
stZvyšující se věk v rámci vývoje
Altriciální Prekociální
9
Imprinting
Vnímavost vůči filiálnímu a sexuálnímu imprintingu
Jedna
buňka
(ve vajíčku nebo
v matce)
potkan člověkkoza
vrabec kur domácí
(mimo matku)
(mimo vajíčko)
dos
p
ě
lo
stZvyšující se věk v rámci vývoje
Altriciální Prekociální
• Druhy „altriciální“
(„nidikolní“, „krmiví“) rodí či
líhnou se v časnějším
stádiu vývoje (vývojově
nezralá)
•Druhy „prekociální“
(„nidifugní“, „nekrmiví“)
vývojově zralá
altriciální2-6kočka
altriciální4-8pes
altriciální4-8králík
prekociální1kůň
prekoc./altriciální2-8 (7-14)prase
prekociální2koza
prekociální1 (2)ovce
prekociální1skot
altriciální> 1typický savec
Zralost mláďatPočet mláďatDruh
prekociální5 - 10kachna
prekociální5 - 10husa
prekociální5 - 10krocan
altriciální2holub
prekociální5 - 10kur
altriciální> 1typický pták
Zralost mláďatPočet mláďatDruh
Podle povahy preference rozlišujeme:
• filiální imprinting
• sexuální imprinting
Imprinting
• hnízdní imprinting
Podle povahy preference rozlišujeme:
• filiální imprinting
• sexuální imprinting
Imprinting
• hnízdní imprinting
• potravní imprinting
• atd.
Imprinting
• Dnešní názor: Na imprinting (např.
výsledný ptačízpěv, nebo sociální
preferenci) nelze nadále nahlížet, jako
na výsledek jednorázového naučení,
ale jako na výsledek několika procesů,
které se uplatňují v různé fázi
ontogeneze.
(Cate, Slater, Kruijt
Conference Proceedings: Song learning and imprinting,
Haren (University of Groningen, Holandsko), 22 - 24
července 1992)
10
Podle povahy preference rozlišujeme:
• filiální imprinting
• sexuální imprinting
Imprinting
• hnízdní imprinting
• potravní imprinting
• atd.
Využití u hospodářských
zvířat:
Kontakt člověka se zvířetem;
Překonávání
meziplemenných či
mezidruhových behaviorálních
barier při paření (křížení,
šlechtění)
Podle povahy preference rozlišujeme:
• filiální imprinting
• sexuální imprinting
Imprinting
• hnízdní imprinting
• potravní imprinting
• atd.
Ale:
Zvyšuje nebezpečípři
zacházení s velkými zvířaty
Postnatální období - odstav
• Období odstavu representuje na jedné
straněčas zvýšení senzitivity mozku
vůči vlivům prostředí;
(Nováková 1976)
• Na straně druhé je periodou formování
sociálního chování.
Důsledky časného odstavu
• změny mateřského chování
• snížená fertilita
• snížená délka života
• pokles hladin RNA a DNA v mozku
• při zátěži zvýšená vnímavost vůči např.
žaludečním erozím apod.
(možná interakce s podvýživou)
Důsledky časného odstavu hospodářských zvířat
Skot - odstav ve 24 hod., další odchov:
• (i) v isolaci (8 měsíců)
• (ii) ve skupině
• skupinově odchovaní byli dominantní
vůči telatům odchovaným v isolaci – test
v 8mi a 20ti měsících života (- větší
přírůstky)
(Broom 1978; Broom & Leaver 1978)
Důsledky časného odstavu hospodářských zvířat
Ovce - odstav ve 24 až 36 hod., další
odchov:
• (i) v isolaci
• (ii) ve skupině
(Moberg & Wood 1982)
• v isolaci odchovaná jehňata vykazovala
v dospělosti výraznou neofóbii
11
Důsledky časného odstavu hospodářských zvířat
Prase - odstav ve
• (i) 3 týdnech
• (ii) 6 měsíců
(Dantzer & Mormede 1981)
• později odstavená prasata: nižší stupeň
neofóbie v domácím prostředí →
rychlejší adaptace na nové krmivo;
nižší hladiny glukokortikoidů
Důsledky odchovu hospodářských zvířat v
monosexuálních skupinách
Ovce, Skot odchov po odstavu
• (i
Vloženo: 16.07.2009
Velikost: 765,77 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AGA18E - Etologie zvířat
Reference vyučujících předmětu AGA18E - Etologie zvířat
Reference vyučujícího prof. Ing. DrSc. Luděk Bartoš
Podobné materiály
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - 6.Ontogeneze
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - 06 - Genetika a ontogeneze organizmů
- AGA01E - Obecná genetika - 6. genetika a ontogeneze organismů
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - 8.Ontogeneze
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - 8a.Ontogeneze koni
Copyright 2024 unium.cz