- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Mléčná užitkovost velblouda dvouhrbého (Camelus bactrianus ferus)
ALA03E - Základy obecné zootechniky
Hodnocení materiálu:
Popisek: Semestrální práce na réma Mléčná užitkovost velblouda dvouhrbého (Camelus bactrianus ferus)
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálČeská zemědělská univerzita v Praze
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
Semestrální práce z předmětu
Základy obecné zootechniky
Téma:
Mléčná užitkovost velblouda dvouhrbého (Camelus bactrianus ferus)
Vypracovala: Petra Folková
Ročník: 1.
Obor: ABPS
Obsah:
HYPER15
1°.Úvod
Velbloudi, podobně jako u nás krávy, kozy či ovce, patří ve světě k oblíbeným hospodářským zvířatům. Jsou rozšířeni zejména v oblastech pouští , polopouští a stepí díky své vytrvalosti a houževnatosti. Jejich využití je velice všestranné-slouží jako dopravní prostředky, mohou být zdrojem vlny, kůže, masa a v poslední době se jejich popularita šíří díky charakteristickému složení mléka. Mléčná užitkovost velbloudů je také předmětem této práce.
2. Literární rešerše
2.1. Zdomácnění velbloudů
K zdomácnění velbloudů došlo pravděpodobně již v předhistorických dobách na jihu Arabského poloostrova a lze předpokládat, že některý z předsemitských národů začal chovat velbloudy kvůli mléku, někdy ve 4. tis. př.n.l. Pravděpodobně k tomu došlo někde v oblasti Hadramautu, Mahry, nebo Zofáru. (Sadílek, 2004)
Ke zdomácnění velblouda dvouhrbého došlo nezávisle na zdomácnění velblouda jednohrbého, pravděpodobně před 4500 lety v severovýchodním Íránu a jihozápadním Turkestánu. Z Íránu se rozšířil na jižní Ural, do severního Kazachstánu a později také na západní Sibiř a na Ukrajinu. Do Číny se velbloud dvouhrbý dostal až na počátku našeho letopočtu. Z Mezopotámie se postupně rozšířil do Afganistanu a Árjové ho přivedli do Indie. (Sadílek, 2004)
2.2. Mléčná užitkovost velbloudů
2.2.1. Laktace
Velbloudice, stejně jako kráva, má vemeno rozdělené na čtyři čtvrtiny. Je pevně upnuto k břichu, bez hlubokých zářezů (Sharma, 1963). Ne vemeni jsou čtyři struky, každý se dvěma otvory. (FAO, 1982)
2.2.1.1 Čína
Období laktace trvá 14-16 měsíců, výše denní produkce mléka je v průměru 5 kg na zvíře, i když někteří jedinci mohou vyprodukovat až 15-20 kg za den. Běžně se dojí jen asi 2 kg, zbytek slouží ke kojení telete. (FAO, 1982)
2.2.1.2 Severní Keňa
V oblasti severní Keni, kde se kočovní pastevci živí téměř výhradně velbloudím mlékem, jsou dvě deštivá období. Field (1979a a 1979b) provedl studii v posledních třech laktacích. Délka kojení byla 47-67 týdnů. Kojení skončilo 4-8 týdnů po připuštění. Denní produkce mléka dosáhla 21 kg v prvním týdnu, v 16 týdnu laktace klesla na 4,8 kg. Průměrná denní dojivost v prvních 10 týdnech byla 13 kg (1,8-50,2 kg) a 3 kg po zbývající část kojení. Celková produkce mléka na jedno zvíře byla průměrně 1.897.kg. (FAO, 1982)
2.2.1.3 Indie
Samice se telí poprvé ve věku 4 let. Laktace trvá 8-18 měsíců. Poměr mléka pro tele a nadojeného se reguluje zavazováním struků, aby se zabránilo teleti v pití. Velbloudi jsou dojeni dvakrát denně. Denní produkce mléka se pohybuje mezi 2,5-6 kg, avšak při častějším dojení až 15 kg.Produkce mléka je v rozmezí od 2 000 kg (Gohl, 1979) do 2 700-3 600 kg (Rao et al., 1970) při dobrém krmení, a asi 1 360 kg ve špatných krmných podmínkách (Yasin a Wahid, 1957). (FAO, 1982)
2.2.2 Složení velbloudího mléka
Údaje týkající se složení mléka se velmi liší. To lze částečně připsat dědičnosti, ale stadium laktace, věk a počet telat také hrají roli. Zvláštní význam pro kvalitu mléčně produkce má množství a kvalita krmiva a vody. (FAO, 1982)
2.2.2.1 Fyzikální vlastnosti
Velbloudí mléko je obvykle neprůhledně bílé barvy (Dihanyan, 1959; Heraskov, 1953; Yagil a Etzion, 1980). Normálně má sladkou a ostrou chuť, ale někdy je slané (Rao, 1970). Občas může mít vodnatou chuť. (FAO, 1982)
pH mléka se pohybuje mezi 6,5-6,7 (Shalash, 1979). Podobné pH má ovčí mléko. Když se nechá velbloudí mléko ustát, rychle zvyšuje svou kyselost (Ohri and Joshi, 1961). (FAO, 1982)
2.2.2.2 Chemické vlastnosti
Nejdůležitějším faktorem je u velbloudího mléka obsah vody. Mladí velbloudi a hlavně lidé, kteří žijí v suchých oblastech, potřebují tekutiny k udržení homeostázy a termoneutrality. Obsah vody ve velbloudím mléce se pohybuje od 84 procent (Knoess, 1976) do 90 procent (Ohri and Joshi, 1961). (FAO, 1982)
Poměr tuku k celkové sušině je průměrně 31,6 procent (Shalash, 1979). To je mnohem méně než u buvola, který má 40,9 procenta. (FAO, 1982)
. Kravské mléko obsahuje 16,4krát více mastných kyselin s krátkým řetězcem (4 až 8 atomů uhlíku) v porovnání s velbloudím mlékem; kozí mléko dokonce 23,8krát více. Obsah mastných kyselin se středně dlouhým řetězcem (9 až 14 atomů uhlíku) byl ve velbloudím mléce 2,5krát vyšší než v kozím mléce a 1,5krát nižší než v mléce kravském. Mastné kyseliny s dlouhým řetězcem (15 až 20 atomů uhlíku) byly ve velbloudím mléce obsaženy nejvíce, tj. 1,5krát resp. 1,2krát více než v kozím a kravském mléce. Kozí mléko obsahuje 74,5 % nasycených mastných kyselin, kravské mléko 62,5 % a velbloudí 53,5 %. Ve velbloudím mléce se nachází 42,6 % monoenových mastných kyselin, což je téměř dvojnásobek v porovnání s mlékem kozím a 1,2krát více než v kravském mléce. Polyenové mastné kyseliny jsou obsaženy především v kozím mléce (1,1- resp. 1,4krát více než ve velbloudím a kravském mléce). (Nehasilová, 2003)
Obsah metioninu, valinu, fenylalaninu, argininu a leucinu je větší než u kravského mléka. Obsah dusíku ve velbloudím mléce byl zjištěn na 15,6 gr/100 gr. Dále byly přítomny následující aminokyseliny: : alanin 3,05; arginin 3,15; 7,65 asparagin, glycin 1,57; glutaminu 23,4; histidin 2,5; isoleucin 6,4; 10,4 leucin, lysin 7,6; 3,5 methionin, fenylalanin 5,7; 13,3 prolin, serin 5,9; 6,9 threonin, tyrosin 5,8; valin 7,4; amoniak 1.72. (Hoeller and Hassa, 1965). (FAO, 1982)
Sestuwheva (1958) zjistil, že obsah laktózy se v mléce nezměnil od prvních měsíců až do konce kojení. Koncentrace v mléce se pohybuje od 2,8 procenta (Grigor'yants, 1950) do 5,8 procenta (Yasin a Wahid, 1957). (FAO, 1982)
Celkový obsah popelovin ve velbloudím mléce se značně liší, nejnižší procento popelovin bylo prokázáno u dehydratovaného velblouda (Yagil a Etzion, 1980). Velbloudí mléko je bohaté na chlorid (El-Bahay, 1962). (FAO, 1982)
Velbloudí mléko je bohaté na vitamín C (Kno,
Vloženo: 29.04.2013
Velikost: 206,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu ALA03E - Základy obecné zootechniky
Reference vyučujících předmětu ALA03E - Základy obecné zootechniky
Podobné materiály
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - mléčná žláza
- ASA17E - Chov skotu a ovcí - prezentace mléčná plemena skotu
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - kontrola užitkovosti
- ASA17E - Chov skotu a ovcí - kontrola dědičnosti masné užitkovosti
- ASA17E - Chov skotu a ovcí - metodika KD masné užitkovosti
- AGA38E - Plemenitba koní - Genetické aspekty mléčné užitkovosti
- AGA38E - Plemenitba koní - GENETICKÉ ASPEKTY RŮSTU, VÝVOJE A MASNÉ UŽITKOVOSTI
Copyright 2024 unium.cz