- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
LS-prednaska_-1,3
ATA05E - Pícninářství a pastvinářství
Hodnocení materiálu:
Vyučující: doc. Ing. CSc. Jiří Mrkvička
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálnejvětší počet druhů se může uplatnit na středních ekologických stupních, kdežto při extrémních hodnotách se počet komponentů podstatně snižuje
- vytrvalost pastevních porostů je podmíněna především vegetativním rozmnožováním, pouze v opožděně spásaných nebo nekvalitních je umožněno vysemenění méně vytrvalých druhů
- mohutná podzemní biomasa představuje významný stabilizační prvek, protože je zásobárnou přístupných živin a energie
- hmotnost její sušiny kolísá v extrémních hodnotách mezi 1-45 tuny/ha u průměrných porostů je v rozmezí 2-6 tuny/ ha
- při zvýšené frekvenci využití při pastvě se hmotnost kořenové soustavy snižuje
- nejvíce organické hmoty v půdě pod travním porostem se akumuluje tím, že každoročně na podzim odumírají kořeny trav, které tvořily generativní orgány
- při správné pastevní technice se však častým spásáním zamezí tvorba plodných stébel, čímž se také snižuje procento odumírajících kořenů ( není tak rychlé hromadění humusu jako pod lučními porosty )
- pasoucí se skot neustále infikuje půdy výkaly a četnou mikroflórou, což podporuje i rychlejší mineralizaci organických látek v půdě
!!! MĚNLIVOST, VZHLED A VÝVOJ PASTEVNÍCH POROSTŮ !!!
- ve fytocenózách probíhají složité konkurenční vztahy, které v závislosti na ekologických podmínkách určují podíl různých druhů
- stálejší zastoupení druhů se udržuje pouze za extrémních podmínek ) při menším počtu komponentů nejsou tak vyhrocené konkurenční vztahy )
- změny v podílu zastoupených druhů mohou být sezónní, každoroční, cyklické i trvalejšího charakteru
1. Sezónní změny :
- rozdílná dynamika a vývoje různých složek, a tím jejich různý podíl na výnosu jednotlivých pastevních cyklů v průběhu vegetace
Rané druhy tedy charakterizují jarní vzhled ( aspekt ) porostu ( spárka luční, tomka vonná, srha říznačka, smetánka lékařská, aj. )
Pozdní druhy dospívají do generativní fáze až v letních měsících a určují vzhled čili letní a podzimní aspekt porostů ( psineček výběžkatý, psineček tenký, bojínek luční, aj. )
2. Rozdílné meteorologické podmínky v jednotlivých letech výrazně ovlivňují podíl fluktuabilních krátkodobých nebo výběžkatých druhů. V sušších letech se více uplatňují jílek vytrvalý, štírovník růžkatý, ve vlhčích se rychle rozšiřuje psárka luční, psineček výběžkatý, lipnice obecná, jetel plazivý.nejstabilnější jsou hustě trsnaté trávy ( kostřava ovčí, metlice trsnatá, aj. )
3. Cyklické změny :
- cyklické změny porostu vznikají bez většího podnětu a projevují se dočasnou převahou určitého druhu, který po několika letech z porostu úplně vymizí a později se opět rozšíří (cyklická fluktuace planého jetele lučního)
4. Trvalejší změny :
- trvalejší změny ekologických podmínek vyvolávají sukcesi, při níž se původní fytocenóza taxonomicky a kvalitativně mění až v hospodářsky zcela odlišný typ
Z hospodářského hlediska může mít vývoj ( sukcese ) progresivní nebo regresivní charakter
- při větších změnách zásahy člověka ( mechanizační opatření, hnojení, aj. ) následují často velmi podstatné změny stanovištních podmínek. Tím se ovlivní mnoho ekologických činitelů a jejich vlivem se mění celá biocenóza, i půdní mikro- a makroorganismy
- k velmi rychlé progresivní trofogenní sukcesi dochází po vyrovnaném intenzivním hnojení
- samostatné jednostranné N- nebo K- hnojení může vyvolat až regresivní sukcesi ( tekutá statková hnojiva, intenzivně využívané pastviny bez doplnění nedostatkových živin – převážně P )
SAMOZATRAVŇOVÁNÍ ÚHORU ( drnotvorný proces )
- více modifikací podle ekologických podmínek, způsobů obhospodařování ( nedostatečná pratotechnika, úhor, dříve vypalování lesů ) a využití porostů :
- stádium iniciální – 1 až 2-leté plevele při osídlení nakypřené půdy
- stádium pýrové – nakypřená půda, rozšíření výběžkatých trav, bohatší půdy = pýr plazivý ( KVO, ŘVO ), chudší půdy = medyněk měkký ( BVO )
- stádium volně trsnatých trav – slehávání půdy, méně provzdušněná, oddenky pýru blíže k povrchu půdy, kolísání teplot a vláhových poměrů, pýr ustupuje, nahrazován volně trsnatými druhy trav ( jejich plná vitalita 4-6 let ). Snížení přirozené zásoby živin, tím nižší regenerační schopnost, z porostu ustupují
Dále možnost dvou cest :
1, stádium hustě trsnatých trav – omezená aerace, odčerpání živin, akumulace POH ( surový humus !! ), převážně ST, kostřava ovčí, metlice trsnatá, zvýšení půdní vlhkosti, nástup mechorostů, nálet křovin a stromů → les = toto stádium označujeme jako regresivní sukcesi : nevytváří se pouze při samozatravňování, ale i při nevhodné pratotechnice u značné části TP (jednostranné dodávání N, K, aplikace tekutých statkových hnojiv, aj.)
2. stádium výběžkatých ( rhizomatických ) trav – intenzivní hnojení a využívání porostu, pak podle stanovištních podmínek postupně převládnou v prostorech psárka luční, pýr plazivý, lipnice luční, aj. Toto je progresivní sukcese
Cílem pratotechniky je tedy usměrňovat sukcesi a zablokovat jej před nástupem stádia hustě trsnatých trav, čehož lze dosáhnout zejména vyrovnanou výživou a využíváním
PASTVA x LOUKA
- rychlost degradace porostu rozdílná ( u pastvin to může být celkově razantnější )
- při volné pastvě a nedostatečném přívodu živin dojít k rychlé degradaci porostu, a to mnohem dříve než na louce
- zvířata vyhledávají jemnější druhy ( selektivní pastva ), hrubší druhy zůstávají nespaseny
- podporuje se konkurenční schopnost hrubších a často vitálnějších plevelných druhů a kulturní druhy z prostoru ustupují
- změny botanickém složení urychlovány podzolizačním procesem, kdy jsou snadno dostupné formy živin z půdy vyplavovány
- bez hnojení trpí kulturní rostliny nedostatkem živin
- zvyšuje se konkurenční schopnost nenáročných plevelných druhů (ST, kostřava červená, aj.), které postupně zaplňují porost
Na pastvinách probíhá drnotvorný proces odlišněji než u lučních porostů
Na počátku stádium výběžkatých trav
- sečení jako jedna z možných cest využití porostu
- není dostatečně pevný drn, který by odolával intenzivnějšímu sešlapávání zvířaty
- pastva porostu v iniciálním stavu výběžkatých trav, by vedla k rychlé destrukci porostu
- jiné názory ( SRN, Anglie) = začít s pastvou co nejdříve, dokonce již na podzim v roce založení pastvy, aby se vytvořil dostatečně únosný drn ( !!! jiné druhy a podmínky !!! )
- sešlapávání lze do značné míry nahradit častým válením za vhodných vláhových podmínek
Pastva ve stádiu volně trsnatých trav = zapojený drn = porost se formuje příznivě
- správná pratotechnika ( optimální hnojení ) = porost dlouhou dobu v tomto stádiu
- stádium na pastvině není tak vyhraněné jako na louce, silně podporuje vegetativní rozmnožování
- generativní fáze je zcela potlačena, konkurenčně podpořeny druhy, u nichž za normálních okolností převládá vegetativní rozmnožování nad generativním – jsou to nižší výběžkaté druhy ( lipnice luční, kostřava červená, psineček výběžkatý )
- celkový habitus výběžkatých trsnatých trav se mění při déle trvající pastvě. Stálou komprimací drbu a spásáním se vytvářejí tzv. pastevní typy trav. U některých druhů, např. u jílku vytrvalého, se dokonce nejnižší internodia rozprostírají těsně nad povrchem půdy, takže vytváří dojem kratších výběžků
(( přednáška
Vloženo: 18.04.2010
Velikost: 91,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz