- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
LS-prednaska_-1,3
ATA05E - Pícninářství a pastvinářství
Hodnocení materiálu:
Vyučující: doc. Ing. CSc. Jiří Mrkvička
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálTRVALÉ TRVNÍ POROSTY ( louky, pastviny )
- smíšená společnost ( T, B, Jet. = Leg. ), převaha druhů z čeledi lipnicovité ( Poaceae ), významný stabilizační prvek pro krajinu proti monokulturám na orné půdě, mnoho zvláštností a charakteristických zanků ( historický vývoj, složitost biocenóz, vnitřních vztazích = konkurence, vztah k prostředí, přeměny porostů )
Produkční funkce travních porostů
- na Zemi více než 2,9 miliard hektarů přírodních luk a pastvin, extenzivně. Největší výměra TTP – Amerika, Asie, Rozvojové země = podíl pastvin kolem 60-70%
- ČR v roce 1950 – TTP 24% z.p., současně cca 22%. Výnosová variabilita = ekologické podmínky ( 1-15 tun/ha )
výnosy sušiny píce z luk cca 3,5-4,0 t/ha a píce pastvin 2,5 t/ha ( odhady )
- výměry TTP a porovnání s rokem 1950 v ČR ( Státní ročenka ČR, od roku 2001 není rozděleno louky a pastviny )
Travní porosty zastoupeny ve všech vegetačních pásmech
- od tropických oblastí až po oblasti arktické
- od nejnižších nadmořských výšek až do vysokohorských poloh, přesahují hranice lesa (hole)
- vytvářejí charakteristická společenstva :
- v severní a jižní Americe jako „prérie“, „pampy“, „illianos“
- v tropické Africe „campine“
- v Austrálii „savany“ ( nověji se již zpravidla používá pro TP v tropickém pásmu )
- na severu kontinentu převážně „tundry“
Typické luční a pastevní porosty :
- oblast mírného pásma ( přiměřené množství srážek a půdní vláhy )
- historické tradice lukařství a pastvinářství v Evropě
- zastoupení travních porostů není rovnoměrné
Ekologické(mimoprodukční) funkce travních porostů
významný krajinný stabilizační prvek
řešení negativního dopadu civilizace na ŽP
vodohospodářská funkce - zadržování srážkové vody, životně důležité,v ČR z území odtéká
ochrana půdy před vodní a větrnou erozí - celoroční pokryv půdy, zpomaluje odtok srážkové vody,zvyšuje vsakování, v inundačních oblastech omezení zanášení a eutrofizace
ochrana hydrosféry- biologický filtr
ochrana ovzduší a zdravotní funkce - výměna plynů nad TP, fotosyntéza - přeměna CO2 na 02, omezování skleníkového efektu a globálního oteplování
estetické funkce - vzhled krajiny, v kopcích porosty holin, v nížinách louky v nivách vodních toků, různé trávníky
hosp. a sociální fce - významná v okrajových oblastech, zdroj obživy čl. ve spojení s chovem hosp.zv.
Od r.1990 se v ČR snižovaly stavy hospodářských zvířat, které v roce 2002 stabilizovaly cca 61% v porovnání s rokem1990, stavy skotu se v současnosti podílí na zatížení zem.p. cca 59%, prasat 34%, drůbež 6%, ovcí a koz méně než 1%
Výnosnost, druhové složení a kvalita píce = výsledek působení komplexu stanovištních podmínek:
neovlivnitelných ( faktory klimatické, organické.. )
ovlivnitelných ( vodní, výživných režim, využívání porostu )
základní vztah TTP = f.s. ( trvalý TP je přesnou funkcí komplexu stanovištních podmínek )
platí pro původní a přírodní TP, jejichž druhové složení je ve fluktuační rovnováze s komplexem stanovištních podmínek
seté TP jsou zpočátku ovlivněny složením vysetých směsí a uvedený rovnovážný stav zde nastupuje až po jejich delší existenci na daném stanovišti ( po 8-10letech )
Ekologické a biologické základy pastvinářství
- hlavním úkolem pastevní a lukařské ekologie = zhodnocení vlivu jednotlivých faktorů na druhové složení, produkci a kvalitu píce
Rozdělení skupin ekologických faktorů:
a) praktické a ekonomické hledisko:
trvale působící ( neovlivnitelné, konzervativní ) - klimatické, orografické podmínky, geologický podklad
proměnlivě působící ( ovlivnitelné, progresivní ) - výživný a vodní režim půdy, půdní reakce, humus, antropogenní vlivy...
b) výnosotvorné hledisko:
- abiotické podmínky -klima, půda — mají pasivní vliv na biocenózu
- biotické faktory ( prvky ) - tj. pratobiocenóza ( společenstvo rostlinných druhů a edafon )
c) kvantitativní hledisko:
- dělí významné ekologické faktory na 5 stupňů, které tvoří ekologickou řadu
maximální výnosy ( a kvalitu píce ) píce lze dosáhnout tam, kde jsou všechny faktory v optimální stupních pro rozvoj druhů TP
1, ABIOTICKÉ PRVKY EKOSYSTÉMU
KLIMATICKÉ PODMÍNKY
- atmosférické srážky zabezpečují významný podíl potřebné vody, travní porosty náročné (vysoký TK). „Tráva roste z vody“.
- Vliv má : výživa rostlin, rozložení srážek během vegetace (400-450 mm), celoroční úhrn (700-750 mm), rosa ( až 10% ročních srážek ), sníh ( doba a vrstva ) a vzdušná vlhkost (významný vliv na botanické složení)
- teploty ovlivňují porost nepřetržitě v období vegetace a zimních měsících. TP méně náročné na teploty než jiní zemědělské plodiny.
- v mimovegetačním období možnost vymrzání !!!
- ideální polohy s rozmezím teplot 5-7°C
- ovlivňují délku pastevního období ( vegetace )
- světlo je zdrojem tepla, uplatňuje se při fotosyntéze, vliv na obsah glycidů a N-látek v píci
- rozdílné požadavky druhů
- vliv na floristického složení stanoviště
- vítr má vliv mechanický a fyziologický
- příznivě přenášením pylu a semen rostlin
- větrná eroze a celková devastace lokalit
- negativní fyziologický vliv ( rozvoj xerofyt )
OROGRAFICKÉ PODMÍNKY jsou limitujícím faktorem pro stupeň intenzifikace
- stupeň svažitosti při pastvě není tak významný jako u luk
- zvyšuje náklady na oplocení, nutné mechanizační práce a klesá užitkovost zvířat
- zvyšuje erozní ohrožení ploch
- nadmořská výška
- zvyšuje se úhrn srážek
- zkracuje délka slunečního svitu a délka vegetace
- limitujícím se faktorem stává teplota a obsah živin v půdě
- expozice
- souvisí úzce se svažitostí ( jih X sever ), rozdíl v začátku vegetace
- se projevuje na výnosu v pořadí - max. JZ-J-JV-Z-V-V-SZ-S
EDAFICKÉ PODMÍNKY jsou rozhodujícími výnosotvornými faktory
- geologický podklad ( mateční hornina ) ovlivňuje chemické a fyzikální vlastnosti půd na svahových a náhorních travních porostech
- význam vzrůstá se stoupající nadmořskou výškou
- půdní typy se odlišují chemickými vlastnostmi
- dobré pastevní porosty na rendzinách a hnědých půdách
- na illimerizovaných půdách psineček tenký a kostřavou červenou
- na podzolech nehodnotné porosty smilky tuhé
- půdní druh určuje fyzikální vlastnosti půdy
- vliv na únosnost a pevnost povrchu za vlhčích podmínek
- únosnost půdy v rozmezí 150-300 kPa ( 15-30 kg/cm2 )
- obsah humusu pod travními porosty je vysoký ( 3-10% )
- výnosy souvisí převážně s jeho kvalitou než kvantitou
- surový humus ( s vyšším obsahem fulvokyselin ) indikuje omezenou mikrobiální činnost a zhoršuje výživu porostu
- hloubka biologicky účinného půdního profilu má obecně poněkud menší význam než pro polní plodiny, ale mělčí půdy ( do 0,2 m ) ovlivňují negativně výnosy, obrůstání porostů a účinnost hnojení
- půdní reakce ovlivňuj nejvíce mikroorganismy než fytocenózu, hodnoty se mění s hloubkou půdy
- významné okrajové hodnoty půdní reakce – fytoidikátory :
- pH menší než 5,5 : smilka tuhá, metlička křivolaká, vřes, brusnice, mechy, aj.
- pH 5,5-6,5 : porosty s vysokým podílem kulturních a nekulturních druhů – bukvice lékařská, čičorka pestrá, chrastavec rolní, srha říznačka, ovsík vyvýšený, jílek vytrvalý, jetel zvrhlý, jetel plazivý
- pH 6,5-7,0 : zvýšený podíl jetelovin a jejich dvouděložných bylin, jetel kaštanový, hrachor luční, kontryhel luční, kmín
Vloženo: 18.04.2010
Velikost: 91,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz