- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
LS-přednáška -1,3
ATA05Z - Pícninářství a pastvinářství
Hodnocení materiálu:
Vyučující: doc. Ing. CSc. Jiří Mrkvička
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálkořenný
- pH větší než 7,0 : porosty kostřavy nepravé, zblochance oddáleného, aj.
VODNÍ REŽIM rozhoduje o možnostech využívání prostorů a je kvantifikován pětistupňovou ekologickou řadou ( hygrosérií ) ve stupních H1-H5 :
1. Xerofytní stupeň ( H1 ) :
- silně vysýchané jižní svahy
- kratší vegetační doba
- pastva pouze na jaře nebo na podzim
- tvrdé stepního druhy ( úzkolisté kostřavy, … )
- intenzifikace neekonomická
- využití extenzivní pastvou ovcí ( koz )
2. Mezoxerofytní stanoviště ( H2 ) :
- podzemní voda hluboko pod kořenovou zónou
- srážky pod 700 mm
- nevznikají porosty s převahou kulturních druhů
- porosty pýru plazivého, ovsíku vyvýšeného
- při nedostatku živin kostřava ovčí a kostřava červená
- využití občasnou pastvou ovcí ( koz )
- „extenzivní plemena“ skotu
- udržení jejich ekologických funkcí
3. Mezofytní stupeň ( H3 ) :
- optimální stav vodního režimu
- údolní lokality
- hladina podzemní vody v hloubce 0,4-0,5 m ( louky )
- svahy s ročními srážkami nad 700 mm ( pastviny )
- porosty s převahou kulturních druhů
- výnosy a kvality
4. Mezohygrofytní stanoviště ( H4 ) :
- půdy mírně nebo dočasně zamokřeny
- v nivách z jara problémy mechanizací
- při dostatku živin psárka luční, chrastice rákosovitá, aj.
- při omezené výživě nízké ostřice, sitiny, metlice trsnatá
- trvalé pastevní využití problematické ( odvodnění ?? ), spíše pastevní louky
5. Hygrofytní stupeň ( H5 ) :
- neúnosné, neplodné plochy, rozbahněná půda
- výnosy uspokojivé, píce podřadná ( v případě nouze nebo jako stelivo )
- dříve intenzifikace ( odvodnění, obnova ) – vznik výnosných luk
- vysoké ostřice, orobinec, suchopýr, blatouch bahenní, skřipina lesní, aj.
- náklady nejsou rentabilní, význam krajinotvorný a ekologický
VÝŽIVNÝ REŽIM PŮDY je rozhodujícím komplexním činitelem, který při dostatku vláhy určuje konkurenční a produkční schopnost lučních a pastevních druhů. Obsah živin je jednou ze základních podmínek rozvoje travních porostů
1. Oligotrofní půdy ( N1 ) :
- velmi nízká zásoba přijatelných živin
- omezená mikrobiální činnost
- nekvalitní kyselý humus ( široký poměr C : N )
- neuplatní se kulturní trávy a jeteloviny
- převládají nehodnotné druhy – smilka tuhá, vřes, metlička, aj.
- porost z jara pozdě obrůstá a ne podzim brzy konec
- nekvalitní seno ( 1 tuna / ha )
- extenzivní pastva ( jednosečná )
- minerální hnojení neekonomické
- dříve obnova, levně zlepšit košárováním
2. Mezooligotrofní půdy ( N2 ) :
- malá zásoba přijatelných živin
- výskyt nízkých druhů
- porosty kostřavy červené + psineček tenký a jeteloviny
- kulturní trávy pouze zřídka
- snížená vitalita ( drobné trsy, aj. )
- výnosy semena maximálně do 3 tun / ha
- efektivnost hnojení již vyšší
3. Mezotrofní půdy ( N3 ) :
- střední zásoba živin
- druhově nejbohatší stanoviště
- nízké a střední kulturní druhy trav a jetelovin
- vysoké kulturní trávy se sníženou vitalitou
- drobné trsy, generativní výhony !!!
- lipnice luční, kostřava červená, luční, trojštět žlutavý, výběžkatý kopretina, aj.
- výnosy kvalitní píce od 2 do 4 tun / ha sena
- nejvyšší produkční účinnost N
4. Mezoeutrofní druhy ( N4 ) :
- optimální podmínky výživy
- pro vysoké kulturní trávy
- PL, srha říznačka, kostřava luční, jílek vytrvalý, jetelovin méně
- sporadicky ruderální plevele
- poměrně vysoká účinnost N-hnojení
- variabilní výnosy kvalitní píce ( 4-10 tun / ha )
5. Eutrofní druhy ( N5 ) :
- dlouhodobě nadměrné nevyrovnané hnojení ( močůvka, kejda )
- v půdě jednostranný nadbytek K ( +N )
- PL, kostřava luční, lopuchy, kerblík lesní, aj.
- vysoké výnosy ( 5-11 tun / ha sena )
- nízká kvalita píce ( zvýšený obsah vlákniny a K )
2, BIOTICKÉ PRVKY EKOSYSTÉMU
Pružná nerozpadavá drnová vrstva se biologií podstatně odlišuje od ornice a představuje základ existence travního porostu
1. Antropogenní činnost :
- uplatňuje se úměrně ke stupni intenzity hospodaření
- účelovou pratotechnikou využít ovlivnitelné složky ekosystému
- vytvořit předpoklady pro maximální vitalitu komponentů ( složek )
2. Edafon ( mikroflóra, mikro- a mikrofauna ) :
- velmi významná složka biocenóz lu a pastvin
- aktivita edafonu souvisí s úrovní ostatních ekologických faktorů
- hmotnost v činných půdách až 25 tun/ha ( pastviny X louky )
- vázáno množství energie a živin, které jsou v neustálém koloběhu
a, Mikroflóra
- důležitý článek koloběhu živin
- v horních částech drnové vrstvy ( více humusu ) až 3x častěji než v orné půdě
- hmotnost v drnové vrstvě do 150 mm až 10-20 tun / ha
- proteolytické a celulolytické organismy - mineralizují odumřelou organickou hmotu a humus - významná role dekompozitorů ( rozkradačů ) při koloběhu minerálních živin v biocenóze travního porostu
- symbiotické nitrogenní bakterie – příznivější bilance N, symbióza s jetelovinami (Rhizobium) a jejich autotrofních bakterií (Azobacter, aj.). vzdušný kyslík mohou poutat i houby („čarodějné kruhy“) v prostorech nad podhoubím pečárek, špiček, čirůvek, aj.
- denitrifikační bakterie – způsobují ztráty N
- řasy – méně zastoupené ( ve vlhkých půdách více ) a aktinomycety
- zdroj pro půdní mikroflóru
b, mikrofauna
- další významný článek biocenóz
- činnost podstatně mohutnější ( až 10x ) než polních plodinách
- prvoci (Protozoa) a hlístice (Nematoda) – hlavní konzumenti bakterií
- roztoči (Acarina) a chvostoskoci (Collembola)
- v půdních pórech, rozkládají zbytky
c, makrofauna
- značný vliv z hlediska přetváření organické hmoty
- kroužkoví červi (Enchytraeidae) – tvoří jílovito-humusový komplex
- převážně v drnové vrstvě do 100 (150 ) mm
- více na lehčích půdách a pod pastevními porosty
= organická hmota
- stonožky (Diplopodae, aj. ), larvy hmyzu, aj. - využívají humusové částice půdy
- vytváří v půdě chodbičky
- žížaly (Lumbricidae)- ovlivňují fyzikální vlastnosti a výživný režim půd
- vliv na půdotvorný proces drnové vrstvy
- exkrementy bohaté na C a N
- hodnotný organominerální komplex
- pozitivní vliv exkrementů množství žížal
- krtek obecný (Talpa europaea)- indikátor aktivity edafonu
- chodby přispívají k aeraci půdy
- rozhrnuté krtiny zlepšují výživu porostu
- z provozního hlediska činnost krtků negativní
- zvyšují se náklady údržby ploch
- převážnou složkou potravy krtka jsou žížaly
- je hostitelem larev a nymf klíštěte obecného !!!
- hraboš polní- na porostech vážné škody
- přemnožení v optimálních podmínkách
- černá zvěř- rytím značné škody na porostech
- nebezpeční parazité zvířat na pastvinách - osídlují půdy a povrchy porostů
3. Fytocenóza
- nejvýznamnější primární prvek ekosystému
- ovlivňuje komplex proměnlivých eratických
CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH TRAVNÍCH POROSTŮ
- území ČR je z geobotanického hlediska v lesním pásmu
- přírodní travní porosty zde nejsou primární rostlinnou formací s výjimkou holí a fragmentů stepních porostů
- sekundárně vzniklé přírodní travní porosty by tedy bez zásahu člověka postupně přešly v lesní formaci
- TTP jsou velmi pestré fytocenózy, v nichž za příznivých podmínek dominují trávy
- převaha dvouděložných rostlin nebo báchorovitých ( ostřice, aj. ) druhů je vždy známkou zhoršených ekologických podmínek
- floristické složení je výslednicí komplexního vlivu celého ekosystému, v němž by měla výrazně převládat entropická složka
-
Vloženo: 16.07.2009
Velikost: 91,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz