- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
krmivaII
AKA06E - Výživa zvířat
Hodnocení materiálu:
Vyučující: doc. Ing. CSc. Alois Kodeš
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálVýživa II
KRMIVA , JEJICH ROZDĚLENÍ A CHARAKTERISTIKA
Krmiva jsou látky rostlinného, živočišného, minerálního popř. syntetického původu, které zvířata tráví a využívají k zachování životních potřeb a k produkci.
Hlavním zdrojem látek důležitých k zajištění výživy zvířat jsou krmiva rostlinného původu, v menší míře krmiva původu živočišného a minerálního.
Vzhledem k velkému množství druhů krmiv a jejich variabilní výživné hodnotě se rozdělují do skupin podle těchto kritérií:
Podle původu na krmiva:
- rostlinná – zelená krmiva, siláže a senáže, seno, okopaniny,zrna obilovin, semena
luskovin, zbytky po zpracování obilovin, olejnin apod.,
živočišná – mléko, moučky – krevní, masové,masokostní, rybí, kafilerní
minerální - krmný vápenec, krmná sůl, kostní moučky,minerální krmné přísady
syntetická – vitamíny, aminokyseliny
Podle koncentrace živin na krmiva:
objemná - zelená krmiva, siláže a senáže, seno, okopaniny, sláma
jadrná - zrna obilovin, semena luskovin, krmné zbytky průmyslu mlýnského,
olejářského, sušená krmiva rostlinného i živočišného původu.
Podle způsobu získávání na krmiva:
- statková - objemná i jadrná krmiva vyrobená v zemědělském podniku (zelená píce,
siláže, seno, zrno obilovin)
průmyslová – krmné zbytky po zpracování rostlinných a živočišných produktů
určených pro výživu lidí ( šroty, otruby, živočišné moučky)
Podle obsahu bílkovin a sacharidů na krmiva:
bílkovinná, kdy podstatnou část organické hmoty tvoří dusíkaté živiny (extrahované
šroty, semena luskovin,živočišná krmiva, jetel, vojtěška)
polobílkovinná, kdy na složení organické hmoty se podílí stejnou měrou dusíkaté
látky i sacharidy ( pšeničná krmná mouka, jetelotráva, vojtěškotráva)
sacharidová, kdy podstatnou část organické hmoty tvoří sacharidy ( zrno obilovin,
okopaniny, melasa, kukuřice, slunečnice)
1. OBJEMNÁ KRMIVA
Objemná krmiva dělíme v závislosti na jejich charakteristických vlastnostech do tří základních skupin na šťavnatá, suchá a vodnatá.
Objemná krmiva šťavnatá
Skupinu těchto krmiv charakterizuje: vysoký obsah vody do 85% , nízký obsah sušiny do 15%, nízký obsah živin.
K objemným šťavnatým krmivům rostlinného původu řadíme: zelenou píci, siláže a senáže, okopaniny a odpady při jejich sklizni a zpracování.
Tato krmiva využíváme především k zajištění výživy přežvýkavců, omezeně ve výživě prasat.
Zelená píce
Zelená píce je nejpřirozenějším zdrojem živin pro skot, ovce, kozy, králíky a koně, v malochovech i pro prasata.
Ve výživě zvířat se používá v čerstvém nebo konzervovaném stavu. Obsah živin závisí na vegetační fázi v době sklizně. Optimální obsah živin má zelená píce v době na začátku květu ( jeteloviny) nebo na začátku metání ( trávy)
Průměrný obsah živin v zelené píci
Druh zelené píce
Sušina
NEL
NEV
ME p
ME d
PDIN
PDIE
NL
%
MJ
MJ
MJ
MJ
g
g
%
Luční porost
16,00
0,86
0,82
1,34
-
14,5
13,00
2,36
Pastevní porost
18,00
1,09
1,09
1,94
-
19,7
16,50
3,23
Vojtěška I. seč
17,60
0,92
0,88
1,53
0,60
21,3
15,8
3,40
Jetel luční, prům.
17,20
0,98
0,96
1,62
-
18,2
15,4
2,90
Jetelotráva I. seč
18,50
1,1
1,08
1,47
-
16,8
16,1
2,67
Ječmen ozimý
20,00
1,02
0,96
1,56
-
15,6
15,2
2,40
Oves
21,00
1,09
1,04
1,96
1,56
14,1
15,7
2,26
Směska - hrách+oves
19,00
1,07
1,04
1,90
-
17,1
15,9
2,70
Skrojky z cukrovky
17,00
0,84
0,84
1,5
1,49
14,2
12,6
2,30
Stravitelnost živin je v zelené píci poměrně vysoká. Dusíkaté látky jsou tvořeny bílkovinami a dusíkatými látkami nebílkovinnými (NPN). V mladých rostlinách je podíl NPN až 50%. Obsah tuku je nízký – 0,3 –0,8 %. Bezdusíkaté látky výtažkové (BNLV - cukry, škroby,organický zbytek) jsou obsaženy ve formě jednoduchých cukrů, škrobů,pentozanů, pektinů a organických kyselin. Obsah vlákniny se stárnutím zelené píce zvyšuje, což nepříznivě ovlivňuje stravitelnost všech živin i chutnost krmiva. V závislosti na vegetační fázi v době sklizně píce obsah vlákniny kolísá od 1.5 – 9 %. Minerálních látek obsahuje zelená píce 1.5 – 2 %. Podíl jednotlivých prvků závisí na druhu píce, půdě či hnojení. Z minerálních látek obsahuje zelená píce: z makroprvků – Ca, P, a vyšší množství draslíku. Trávy a mokřadní rostliny obsahují vyšší množství křemíku.
V zelené píci je vysoký obsah karotenů, z ostatních vitamínů obsahuje vitamíny skupiny B, vitamín E a K. Většina druhů zelené píce má obvykle užší poměr živin (anorganických a stavebních) než požaduje krmná norma. Z tohoto důvodu je nutno zelenou píci v krmných dávkách skotu doplňovat krmivem se širším poměrem živin (kukuřičná siláž, obilní šroty).
Užitkovost přežvýkavců negativně ovlivňuje náhlá změna druhu zelené píce. Mikroorganismy trávicího traktu se nedovedou rychle přizpůsobit změněnému prostředí, hynou a živiny krmiva nejsou dobře(dostatečně) využity. Z tohoto důvodu je nutné zařazovat nová krmiva nejprve v omezeném množství a pozvolna zvyšovat dávkování. K plnému dávkování zelené píce je možné přistoupit obvykle za 7 dnů.
Orientační dávky zelené píce na ks/den v kg
Skot
dojnice
mladý chovný
výkrm
plem. býk
20 - 40
5 - 15
5 - 15
10 - 15
Ovce
bahnice
mladé chovné
výkrm
plem. beran
2 - 7
1 – 4
1 - 5
3 - 8
Koně
klisna
mladí chovní
tažní
hřebec
15 - 20
8 – 20
10 - 25
10 - 15
Prasata
prasnice
mladá chovná
výkrm
plem. kanec
4 - 12
2 - 8
1 - 3
5 - 13
Zelenou píci je možné rozdělit na: - pastevní a luční porosty
- pícniny na orné půdě
- skrojky, chrásty, natě
1.1.1. 1. Pastevní a luční porosty
Ve výrobním typu bramborářském a horském mají velký význam. V pastevních a lučních porostech jsou zastoupeny hodnotné i méně hodnotné trávy, jeteloviny a byliny. Jejich výživná hodnoty závisí na zastoupení těchto jednotlivých složek. Vyšší podíl jetelovin zvyšuje obsah dusíkatých látek, vyšší podíl trav zase jejich energetickou hodnotu.
Pastevní porosty – jsou nejpřirozenějším krmivem pro všechny kategorie chovného skotu. Nejvhodnější výška porostu pro spásání zvířaty je pro skot 7 –12 cm, pro ovce 4 – 6 cm.
Luční porosty - jsou hodnotným krmivem pro skot, ovce, kozy a koně. Luční porost se sklízí v době, kdy většina trav je ve vegetační fázi metání a ranné trávy jsou na začátku květu.
1.1.1. 2. Pícniny na orné půdě
Do této skupiny krmiv zařazujeme: jeteloviny, jetelotravní směsky,obilniny,luskoviny,luskovinoobilní směsky a ostatní pícniny.
Vojtěška
Je pro výživu zvířat jednou z nejlepších pícnin. Obsahuje dusíkaté látky ( 2,5 – 3,5%) s vysokou biologickou hodnotou.
Při sklizni vojtěšky na píci můžeme počítat v kukuřičné výrobní oblasti se 3 - 4 sečemi do roka, v bramborářské oblasti se 2 sečemi.
K rychlému snižování stravitelnosti živin dochází v období květu vojtěšky, zvyšuje se obsah vlákniny – hlavně v lodyhách. Pro přežvýkavce je nejvhodnější sklízet vojtěšku v období květu.
Vojtěška je píce vhodná k výrobě senáže i sena. V zahraničí se používají technologie sklizně samotných listů, které mají mnohem vyšší hodnotu než lodyhy vojtěšky.
Jetel
Pěstuje se především ve výrobní oblasti bramborářské, obsah dusíkatých látek je nižší než u vojtěšky (1,6 – 2,2%), obsahuje méně vlákniny, více sacharidů a je stravitelnější než vojtěška. Nejvyšší množství živin poskytuje zvířatům jetel na začátku květu.
Jetelovinotravní směsky
Z jetelovinotrav zaujímají rozhodující plochu směsky trav s jetelem lučním. V podmínkách, kde se pěstuje vojtěška, se využívají vojtěškotravní směsky, které poskytují dobré výnosy píce pouze v prvním roce.
Výživná hodnota směsek závisí na zastoupení jednotlivých pícnin a vegetační fázi v době sklizně, která se řídí podle vegetační fáze převládající pícniny.
Výhodou pěstování směsek je zastoupení rostlin dodávajících zvířatům jak dusíkaté látky, tak i sacharidy.
Obiloviny
K zajištění výživy přežvýkavců je možné využít i obiloviny pěstované na zelené krmení.
Ke krmení se pěstují obiloviny, které vytvářejí větší listovou plochu a stonky dřevnatí pomalu. V čistých kulturách se využívá: žito, oves, pšenice, tritikale, ječmen
- Žito ozimé
Žito bývá první jarní zelená píce, kterou je možné zařazovat zvířatům do krmné dávky. Obsah vlákniny s postupující vegetací rychle stoupá, proto se musí zkrmit do fáze vymetání.
- Oves setý
Oves je nejvhodnější pro zelené krmení jako krycí plodina, popřípadě i do jarních směsek.
Oves na zelenou píci je nutné sklízet ve fázi metání, po vymetání se zvyšuje obsah vlákniny a snižuje stravitelnost živin.
- Pšenice ozimá
Ozimá pšenice je vhodná zelená píce pro jarní krmení. Ve srovnání se žitem je období zkrmování o dva týdny pozdnější.
-Tritikale ozimé
Tritikale má obdobné vlastnosti jako žito, je vhodné pro zařazení do krmné dávky v jarním období.
-Ječmen ozimý
Sklízí se ve fázi do vymetání. Po vymetání se tvoří tvrdé a těžko stravitelné osiny.
Ke krmným účelům je možné v současné době použít bezosinaté odrůdy, které jsou vhodné především pro výrobu kvalitních silážních drtí, v oblastech méně vhodných pro pěstování kukuřice na siláž.
Luskoviny a luskovinoobilní směsky
V závislosti na době pěstování a využití orné půdy se luskoviny pěstují na zelené krmení ve směsích s obilovinami.
Luskovinoobilní směsky se rozdělují na ozimé, jarní, letní, strniskové a podsevové.
Pro ozimé směsky se používá nejčastěji žito, pšenice a vikev. V jarních a letních luskovinoobilních směskách se vysévá oves, peluška, vikev,hrách a bob.
Výživná hodnota je závislá na poměru jednotlivých pícnin, luskoviny jsou zdrojem dusíkatých látek s nízkým obsahem sacharidů, obiloviny především zdrojem sacharidů.
Nevýhodou pěstování samotných luskovin ( hrachu, vikve ) je poléhavost porostů. Sklizeň luskovin se provádí od začátku květu až do tvorby prvních lusků. Luskoviny zkrmované ve větších dávkách vyvolávají u zvířat trávicí poruchy (nadýmání, koliky) v důsledku přítomnosti hořkých látek.
Ostatní pícniny
- Slunečnice
Slunečnice poskytuje vysoký výnos zelené hmoty, sklízí se ve vegetační fázi otvírání prvních květních úborů. Slunečnice je méně chutná, stárnutím porostu dochází k rychlému zvyšování obsahu vlákniny, pěstuje se nejčastěji ve směskách s luskovinami, popř. kukuřicí.
-Řepka ozimá
Řepka se pěstuje pro krmné účely v čisté kultuře nebo v různých typech směsí ( s žitem, jílkem mnohokvětým) jako ozimá meziplodina. ozimá řepka se sklízí z podzimního výsevu časně na jaře ve fázi před květem. Zkrmuje se především dospělému skotu a dojnicím.
-Krmná kapusta
Krmná kapusta je chutné bílkovinné krmivo pro přežvýkavce. Snáší teploty až –10ş C, což umožňuje prodloužení období zkrmování zelené píce. Předností je dobrá produkční schopnost a stravitelnost. Je vhodná především pro dojnice, neboť ovlivňuje příznivě mléčnou užitkovost.
1.1.1.3. Skrojky, chrásty, natě
Skrojky i chrást řepy obsahují značné množství draslíku a kyseliny šťavelové, velmi často bývají znečištěny zeminou. Z těchto důvodů je třeba zařazovat tato krmiva do krmných dávek skotu omezeně. Jejich nepříznivé dietetické vlastnosti způsobují u zvířat průjmová onemocnění.
Skrojky z cukrovky
Skrojky jsou chutné krmivo, ke krmení se používají čerstvé nebo silážované. Nejlépe se využívají u dojnic ( 20-25 kg denně), neboť příznivě ovlivňují mléčnou užitkovost, ale působí negativně na jakost mléka. Nepříznivý účinek draslíku je možné eliminovat přídavkem sodíku ve formě krmné soli, přebytek solí kyseliny šťavelové pak neutralizovat zvýšeným přívodem vápenatých minerálních krmiv.
Chrásty a natě
Pro krmné účely lze příležitostně využít chrást z krmné řepy sazečky určené k produkci semene, čekankový chrást a natě z mrkve, brambor, topinambur, apod.
1.1.2. Silážovaná krmiva
Siláž je šťavnatá objemná píce konzervovaná kyselinami vznikajícími v silážované hmotě činností bakterií, především bakterií mléčného kvašení.
Orientační dávky kvalitní siláže v kg/ks a den o sušině do 35%
Skot
dojnice
mladý chovný
výkrm
plemenný býk
20-30
10-20
15-35
10-15
Ovce, kozy
bahnice
mladé chovné
výkrm
beran
1-3
1-2
1-2
1-2
Koně
klisna
hříbě
tažní
hřebec
5-10
2-5
10-15
-
Prasata
prasnice
běhouni
výkrm
kanec
1-2
1-2
1-2
2-4
Příznivé dietetické účinky má kvalitní siláž zkrmovaná v optimálních dávkách, doplněná krmivy příznivě dieteticky působícími ( čerstvá zelená píce, seno, okopaniny).
Kukuřičná siláž
Kukuřičná siláž je typické sacharidové, používané jako základní krmivo pro celoroční krmení skotu.
Použitím dělené sklizně kukuřice je možné vyrobit tyto silážované produkty:
silážovanou drť zrna se sušinou 70%, s obsahem vlákniny 2-3%
silážovanou drť palic se sušinou 55-70% s obsahem vlákniny 3-5%
silážovanou drť palic a listenů 45-60% s obsahem vlákniny 7-10%
silážovanou slámu se sušinou 25-35% s obsahem vlákniny 10-15%
Obsah živin ve výsledném produktu kolísá v závislosti na obsahu vlákniny ve sklizené hmotě. Obsah vlákniny ovlivňuje nejen celkovou výživnou hodnotu , ale i stravitelnost živin krmné dávky. Tyto silážované produkty dělené sklizně je možné využít ve výživě skotu, některé produkty i ve výživě prasat.
Siláže z drti celých rostlin obilovin a bobu
Pro výroby siláží z drcených rostlin ( silážové drti ) je nejvhodn
Vloženo: 10.01.2010
Velikost: 246,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz