- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
krmiva
AKA06E - Výživa zvířat
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Ing. CSc. Boris Hučko
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálůmyslu, ve kterém byly získány, na:
krmné zbytky průmyslu mlynářského
krmné zbytky průmyslu olejářského
krmné zbytky průmyslu cukrovarského
krmné zbytky průmyslu pivovarského
krmné zbytky průmyslu lihovarského
krmné zbytky průmyslu škrobárenského
2.4.1. Krmné zbytky průmyslu mlynářského
Zrno obilovin při zpracování na mouku poskytuje tyto krmné zbytky: otruby, krmné mouky a obilní klíčky.
Obsah živin v mlynářských zbytcích
Druh
Sušina
NEL
NEV
MEp
MEd
PDIN
PDIE
NL
%
MJ
MJ
MJ
MJ
g
g
%
Otruby pš.
89
6,28
6,45
9,76
3,53
75,4
78,0
11,8
Mouka pš.
86,5
7,48
8,01
13,09
12,15
114,7
102,8
16,8
Klíčky pš.
87,9
7,89
8,44
12,88
8,51
146,0
105,9
22,7
Otruby obsahují převážně obalové části zrna bohaté na vlákninu, aleuronovou vrstvu bohatou na dusíkaté látky a podíl klíčků s vyšším obsahem dusíkatých látek a tuku.
Biologická hodnota dusíkatých látek je vyšší než u obilovin. Otruby mají vyšší obsah vlákniny ( 10-18% ). Z vitamínů obsahují vitamíny skupiny B. Obsah beta- karotenu, vitamínu C a D je nízký. Pšeničné otruby mají příznivé dietetické vlastnosti, působí příznivě na mléčnou užitkovost.
Jsou vhodným krmivem především pro přežvýkavce, omezeně pro chovné prasnice.
Průměrné dávky na ks a den : dojnice 1-2 kg, mladý skot 0,5-1 kg, plem. býk 0,5-1 kg, prasnice 0,5-1 kg.
Podíl v KS pro skot 15-35 % , nejčastěji přidáváme dojnicím a jalovicím. V KS pro prasnice jsou zastoupeny v 15-20 % (podporují mléčnost, mají projímavé účinky).
Krmná mouka patří k hodnotným krmivům, má stejné vlastnosti jako zrniny, z nichž byla vyrobena. Může se zařadit do krmných dávek všech hosp. zvířat. Je vhodná především pro zvířata ve výkrmu. Skotu zkrmujeme 0,5-1,0 kg, prasatům 1 kg. Do směsi pro mladá prasata zařazujeme asi 10 % mouky.
Obilní klíčky jsou bohaté na vitamíny skupiny B a vitamín E. Zařazují se do krmných směsí pro mláďata a plemeníky v množství 2-4 %.
2.4.2. Krmné zbytky průmyslu olejářského
Zbytky po získání oleje z většiny druhů olejnatých rostlin jsou hodnotným bílkovinným krmivem pro hospodářská zvířata.
Zbytky olejnatých semen po extrakci organickými rozpouštědly nazýváme extrahované šroty ( obsah tuku do 1 %). Méně používané je získávání oleje lisováním hydraulickými lisy, po vylisování zbývají pevné pokrutiny – výlisky. Tyto pokrutiny obsahují různé množství tuku podle druhu semen a metody lisování (obsah tuku 5-12 %).
Z velkého počtu zbytků po zpracování olejnatých semen se mohou používat jen některé ke krmení. Nejpoužívanější jsou tyto extrahované šroty: sojový, podzemnicový, lněný, slunečnicový, řepkový.
Extrahované šroty mají rozdílný obsah živin podle druhu olejniny. Biologická hodnota bílkovin je vyšší než u obilovin. Vliv na krmnou hodnotu má úprava olejnin před extrakcí - zda jsou semena loupaná nebo neloupaná ( slunečnicový extrahovaný šrot).
Průměrný obsah živin v extrahovaných šrotech
Extrahovaný šrot
Sušina
NEL
NEV
MEp
MEd
PDIN
PDIE
NL
%
MJ
MJ
MJ
MJ
g
g
%
Sojový
88
7,8
7,38
13,10
9,01
310,8
217,4
43,4
Podzemnicový
89
7,03
7,23
13,7
10,5
347,8
178,3
52,5
Lněný
90
6,21
6,23
12,39
7,84
243,3
160,4
35,6
Slunečnicový, loup.
90
4,93
4,61
10,83
7,1
274,7
130,3
42,5
Slunečnicový,
neloup.
90
3,67
3,15
8,6
4,63
177,2
91,9
27,3
Řepkový
91
6,34
6,38
11,59
7,28
228,7
139,3
35,3
Podle použitelnosti při výrobě krmných směsí a obsahu NL se extrahované šroty dělí do 4 jakostních skupin:
jakostní skupina – s obsahem NL 35-45 %
sojové, podzemnicové, kokosové, palmojádrové, sezamové,
slunečnicové loupané
jakostní skupina – s obsahem NL 25-35 %
slunečnicové loupané s min, obsahem NL 32 %, lněné, bavlníkové
loupané
jakostní skupina – s obsahem NL 13-25 %
řepkové, slunečnicové s min. obsahem NL 25 %, bavlníkové s min.
obsahem NL 30 %
jakostní skupina – s obsahem NL pod 13 %
bavlníkové neloupané, hořčičné, konopné, makové, slunečnicové
neloupané
Extrahované šroty I. jak. skupiny se zařazují do krmných směsí pro drůbež, prasata a telata. Extr. šroty II. jakostní skupiny pro prasata a skot. Extr. šroty III. jak. skup. pro dospělý skot.
Do kompletních krmných směsí pro drůbež se zařazují extr. šroty v množství 10-20 %, pro prasata 3-10 %, do doplňkových směsí pro skot 5-40 %.
Průměrná dávka extr. šrotů je pro dojnice 0,5 - 1 kg, mladý chovný skot 0,2 - 0,5 kg, plemenný býk 0,5 - 1,0 kg, prasnice 0,2 - 0,4 kg.
2.4.3. Krmné zbytky průmyslu cukrovarského
Při zpracování cukrové řepy na cukr zbývají vedlejší produkty – vyloužené cukrovarské řízky a melasa. Ze zpracovaných 100 kg cukrovky se získá asi 60 kg řízků a 3,5-4 %.
Cukrovarské řízky jsou vodnaté krmivo, obsahují cukru zbavené řízky řepy cukrové. Patří k sacharidovým krmivům s obsahem cukru 0,25 %. Dusíkaté látky jsou tvořeny dusíkatými látkami nebílkovinné povahy. Z minerálních látek obsahují převážně draslík, ostatních mají nedostatek. Obsah vitamínů je velmi nízký.
Nejčastěji se zkrmují silážované, v čerstvém stavu se zkrmují omezeně, neboť se rychle kazí. Silážované řízky se zkrmují hlavně skotu v dávkách: dojnice 15-25 kg, žírný skot 20-30kg,mladý skot od jednoho roku 5-15 kg , ovce 1-2 kg. Pro plemenná zvířata a vysokobřezí dojnice nejsou vhodné.
Melasa je sacharidové krmivo, které lze využít jako zdroje energie, zchutňující složku i jako prostředek ke stmelení granulovaných krmiv.
Melasa je hnědá sirupovitá hmota, která zbývá po rafinaci surového cukru a po vykrystalizování cukru. Obsahuje přes 50 % nekrystalizujícího cukru. Dusíkaté látky v melase jsou tvořeny především dusíkatými látkami nebílkovinné povahy. Z minerálních látek převažuje draslík. Melasa má příznivé dietetické vlastnosti, u dojnic podporuje tvorbu mléka, u koní zabraňuje kolikám.
Melasa má projímavý účinek , z tohoto důvodu je nutné její pozvolné zařazování do krmných dávek, zkrmuje se ředěná vodou v následujících dávkách: dojnice 1-1,5 kg,skot ve výkrmu 1-2 kg, mladý skot od 1 roku 0,5 kg, prasata od 50 kg živé hmotnosti 0,2-0,3 kg, ovce a kozy 0,1 kg.
2.4.4. Krmné zbytky pivovarského průmyslu
Při výrobě piva se získává jako krmný zbytek: pivovarské mláto, sladový květ a pivovarské kvasnice.
Pivovarské mláto čerstvé vzniká jako krmný zbytek při výrobě piva. Obsahuje obilní slupky se zbytky škrobu. Mláto obsahuje 80 % vody, velmi rychle se kazí, proto se musí po výrobě rychle zkrmit. Ze 100 kg sladu se získá asi 120-130 kg čerstvého mláta. Čerstvé mláto ovlivňuje pozitivně dojivost, ale pouze při pravidelném zkrmování. Dojnicím se zkrmuje denně 15 kg, mladému skotu od 1 roku 5-15 kg, žírnému skotu 20 kg, prasnicím 1,5-3 kg, ovcím 1-3 kg.
Sladový květ je hodnotné bílkovinné krmivo obsahující odrolené klíčky a kořínky z usušeného sladu. Z množství ječmene použitého k výrobě piva se získá 3-5 % sladového květu. Sladový květ má přibližně stejnou výživnou hodnotu jako vojtěškové seno. Sladový květ obsahuje malé množství beta-karotenu, vitamínu D, střední obsah vit. B a E.
Sladový květ se zařazuje do krm. směsí pro telata a býky v množství 3-6 %.
Pivovarské kvasnice jsou typické bílkovinné krmivo, jsou zbytkem po kvašení a filtraci piva. Čerstvé podléhají rychle zkáze, proto se zkrmují většinou sušené, obsahují 90 % sušiny, 50 % NL, vysoký obsah vitamínů skupiny B. Čerstvé se zkrmují dojnicím v denním množství 15-20 l ,při pravidelném zkrmování příznivě ovlivňují mléčnou užitkovost. Do krmných směsí pro prasata a drůbež se zařazují sušené kvasnice v množství 2-4 %.
2.4.5. Krmné zbytky lihovarského průmyslu
Po zpracování zemědělských plodin ( brambory, řepa, obilí, melasa )na líh vznikají krmné zbytky – výpalky. Krmná hodnota značně kolísá v závislosti na surovině použité k výrobě lihu. Nejhodnotnější jsou výpalky obilní. Nejnižší krmnou hodnotu mají výpalky řepné a melasové, které se nedoporučují zkrmovat.
Výpalky mají vysoký obsah vody – asi 95 %, zkrmují se čerstvé a teplé, po vychladnutí se kazí.
Dojnicím se zkrmuje denně 30-40 l, skotu ve výkrmu 60-100 l, doporučuje se zkrmovat s řezankou slámy.
2.4.6. Krmné zbytky škrobárenského průmyslu
Škrob se získává z řady surovin, především z brambor nebo obilí. Vedle hlavního produktu vznikají i krmné zbytky a to buď bramborové zdrtky nebo obilní škrobárenské mláto.
Bramborové zdrtky : po očistění a nastrouhání brambor se vypírá škrob pomocí vody. Po oddělení škrobových zrn od ostatní hmoty zůstávají jako krmné zbytky bramborové zdrtky. Mají vysoký obsah vody – 85 %, zkrmují se čerstvé nebo silážované především žírnému skotu denně 30 kg, dojnicím 15 kg, prasatům ve výkrmu 5 kg.
3. KRMIVA ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU
Krmiva živočišného původu jsou bohatá na dusíkaté látky, minerální látky i vitamíny.
Obsahují všechny esenciální aminokyseliny. Jsou velmi důležitým komponentem krmných směsí pro telata, prasata a drůbež.
Krmiva živočišného původu rozdělujeme na:
mléko a mléčné krmné zbytky
krmné zbytky masného průmyslu
rybí moučky
3.1. Mléko a mléčné krmné zbytky
Mléko a mléčné krmné zbytky jsou nejdůležitější krmiva živočišného původu .Ke krmení
se používá pouze kravské mléko a jeho produkty.
Průměrný obsah živin
Krmivo
Suš.NELNEVMEpMEdPDINPDIE NL %MJMJMJMJgg %Mléko plnot.13,00,170,19 - -1,01,93,2Mlezivo24,83,233,565,574,4166,117,111,3Mléko odst.suš.917,437,9214,619,86199,994,032,7Syrovátka6,90,590,651,00,585,55,90,9Podmáslí9,50,961,051,66 -19,69,53,2
Mlezivo - kolostrální mléko je první mléko dojnic po otelení až do 5 dne. Obsahuje v porovnání s plnotučným mlékem pětkrát více bílkovin, dvakrát více minerálních látek, ale poloviční množství mléčného cukru. Je bohaté na vitamín A. Obsahuje imunoglobuliny, ochranné látky, díky kterým získává mládě od matky imunitu proti působení vnějšího prostředí.
Plnotučné mléko obsahuje 3,5 % NL . Na jejich složení se podílí především kasein. Obsah tuku kolísá v rozmezí 3,5-4,2 %, mléčného cukru obsahuje 4,8 % a minerálních látek 0,8 %.
Plnotučné mléko se zkrmuje v prvních deseti dnech věku zvířat.
Odstředěné mléko je zbytek po odstředění mléčného tuku. Zkrmuje se sladké, kyselé, nikdy však nakyslé.Většina odstředěného mléka se suší na sprejových sušárnách. Podobnou krmnou hodnotu má podmáslí – zbytek při výrobě másla.
Syrovátka je krmný zbytek při výrobě tvarohu nebo sýrů. Biologická hodnota bílkovin je poměrně vysoká, obsahuje velké množství lyzinu.
Syrovátka se zkrmuje telatům od 6. týdne věku v množství 10 l denně , prasatům – běhounům 6-8 l, prasnicím do 3 týdnů před porodem 10-12 l.
Odstředěné mléko a syrovátka se suší, je to důležitý komponent krmných směsí pro mláďata – selata a telata, tvoří základ mléčných krmných směsí pro telata ( zastoupení 63-74 %), ve směsích pro odstav selat ( 10-36 %).
3.2. Krmné zbytky masného průmyslu
Výživná hodnota krmných zbytků masného průmyslu je značně kolísavá. Závisí na složení výchozího materiálu (jatečné odpady nevhodné pro lidský konzum, krev, vnitřnosti).
Krmné zbytky je nutné před použitím zbavit choroboplodných zárodků varem nebo sušením při vyšší teplotě. Charakteristickým znakem této skupiny krmiv je vysoký obsah dusíkatých látek (60-80 %).
Průměrný obsah živin
Krmivo
Sušina
NEL
NEV
MEp
MEd
PDIN
PDIE
NL
%
MJ
MJ
MJ
MJ
g
g
%
Rybí
90,4
6,95
7,11
14,53
12,59
486,3
368,6
62,2
Masokostní
92,5
6,5
6,76
12,43
9,93
304,2
173,2
48,0
Krevní
92
7,33
7,39
16,2
11,5
600,2
442,0
80,7
Drůbeží
92,5
7,49
7,63
15,55
12,01
391,9
239,6
58,5
Krev jatečních zvířat se konzervuje sušením.
Krevní moučka patří mezi krmiva s nejvyšším obsahem dusíkatých látek (95 %). Zařazuje se do krmných směsí pro drůbež a prasata v množství okolo 3 %.
Krevní vločky se získají sušením směsi krve ( 5 dílů ) a pšeničné mouky ( 1 díl ).
Krevní šrot se vyrábí v bubnových sušárnách ze směsi krve a pšeničných otrub v poměru 1,5 : 1.
Masové moučky se vyrábí z různorodého materiálu , proto mají i rozdílnou krmnou hodnotu. Využívá se odpadů při výrobě masových konzerv.
Masokostní - kafilerní moučka se vyrábí z těl uhynulých zvířat a z masa nevhodného pro lidský konzum. Obsahuje podíl kostí. Z tohoto důvodu má vyšší zastoupení minerálních látek (až 30 %). Masokostní moučka se zařazuje do krmných směsí pro prasata a drůbež v množství 2-5 %.
Drůbeží moučka se vyrábí z odpadů při zpracování jatečné drůbeže, včetně peří, krve a kostí.
Péřová moučka je peří hrabavé drůbeže, hydrolyzované za vyšší teploty a tlaku 2 % roztokem hydroxidu vápenatého.
Rybí moučka - na výrobu rybí moučky se používají celé ryby nevhodné pro lidský konzum, popř. zbytky po zpracování ryb. Patří k nejkvalitnějším krmivům živočišného původu. Jsou bohaté na vitamín A, B12 . Obsah minerálních látek závisí na podílu kostí.
Do krmných směsí pro prasata a drůbež se zařazují v množství 2-7%.
4. MINERÁLNÍ KRMIVA
Výživná hodnota krmiv je charakterizována nejen obsahem energetických a stavebních živin, ale i obsahem minerálních látek.
Ve výživě zvířat se nejčastěji doplňují minerální látky jednotlivými minerálními krmivy
( krmná sůl, krmný vápenec) nebo ve formě nebo ve formě minerálních krmných přísad.
Krmná sůl se zařazuje do všech krmných dávek pro přežvýkavce obvykle v tomto množství: dojnice 30 –50 g , mladý skot do jednoho roku 15 –25 g .
Do krmných směsí pro skot 0,5 – 2 %, pro prasata 0,2 – 0,5 % a pro drůbež 0,2 – 0,3 %.
Krmný vápenec je uhličitan vápenato-hořečnatý, který obsahuje 65 – 96 % uhličitanu vápenatého a 3 – 30 % uhličitanu hořečnatého.
Krmný vápenec se zařazuje buď přímo do krmných dávek nebo jako komponent do krmných směsí. Průměrné dávky krmného vápence jsou : dojnice 40 –80 g, mladý skot 20 – 60 g, telata 10 – 20 g.
Do krmných směsí se zařazuje především do směsí pro drůbež v množství 1 – 10 %.
Minerální krmné přísady obsahují makroelementy i mikroelementy vybilancované dle potřeby minerálních látek pro jednotlivé druhy a kategorie zvířat.
Vloženo: 26.06.2009
Velikost: 246,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AKA06E - Výživa zvířat
Reference vyučujících předmětu AKA06E - Výživa zvířat
Reference vyučujícího Ing. CSc. Boris Hučko
Podobné materiály
Copyright 2024 unium.cz