- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
konzervace
AKA06E - Výživa zvířat
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Ing. CSc. Boris Hučko
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálměla být řezanka 8 – 20 mm s narušeným zrnem. Při kratší řezance se získá siláž s nízkým podílem strukturální vlákniny, což může způsobovat metabolické poruchy u přežvýkavců. Zavadlá píce bílkovinných siláží má optimum kolem 10 – 40 mm, toleruje ser 40 – 60 mm. Dobře udusaná kukuřičná siláž o sušině 30 % by měla mít objemovou hmotnost 600 kg/m3 – 700 kg/ m3. U bílkovinných siláží o sušině 45 % by měla být 350 – 450 kg/ m3.
Délka naskladňování.
Silážní prostory je nutné volit o vhodné velikosti, aby mohly být co nejrychleji naskladněny a uzavřeny. Při každodenním vytvoření vrstvy píce 0,5 m ( o vyšší sušině 0,8 m ) je to do 5 dnů. Při vrstvách 1 m i doba delší. Čím větší množství se naskladní denně, tím déle může naskladnění trvat. S pohledu doby plnění a hermetického uzavření siláže je nejvhodnější způsob silážování do vaků z PE, kdy je zajištěno uzavření do 48 hodin po zahájení návozu.
Uzavření silážního prostoru.
Pro dlouhodobé skladování konzervovaného krmiva je bezpodmínečně nutné zabránit vniknutí vzduchu i vlhkosti do silážované hmoty. Zamezit kontaktu siláže s vnějším prostředím lze pouze v silážních stavbách, kde jsou utěsněny stěny i dno. Zastřešení silážního prostoru nenahrazuje zakrytí.
Naskladněná hmota se musí ihned po ukončení návozu přikrýt folií a po celé ploše zatížit. Folie musí být dostatečně odolná vůči mechanickému poškození, musí chránit před vniknutím vzduchu a vody.
Silážování s konzervačními přípravky.
Pokles aktivní kyselosti silážní hmoty na pH 3,9 – 4,2, které zamezí rozvoji nežádoucích mikroorganismů, je základní konzervační faktor. U hůře nebo těžce silážovatelných materiálů je dosažení tohoto pH možné pouze za použití konzervačních aditiv. Je možné použít biologická aditiva, což jsou kultury baktérií a enzymy. Chemickými aditivy jsou organické kyseliny a jejich soli, dříve se používaly i kyseliny anorganické. Často bývají používány i silážní přísady, které usnadňují průběh fermentace. Nejčastěji se používá melasa, ke zvýšení obsahu sušiny se používá často sláma.
Silážování do vaků
Lisováním do vaků lze velmi kvalitně konzervovat či uskladnit většinu krmiv pro vysokoužitková zvířata. U tohoto systému se krmivo pomocí speciálního plnícího lisu pod tlakem vtlačuje do vaku z plastické hmoty ( PE ). Lze v nich silážovat všechny druhy zavadlých i přímo sklízených pícnin, ale i jiné materiály bez ostrých hran.
Výhody.
Ve vacích se téměř okamžitě vytvoří anaerobní prostředí, čímž se zkrátí doba nastartování anaerobních fermentačních pochodů. Objemová hmotnost takto získaných siláží je vyšší než při tradičním způsobu silážování do žlabů ( asi o 10 % ).
Siláže z vaků mají lepší ukazatele kvality, než ve žlabu a jsou i chutnější. Rovněž zde bývají nižší ztráty živin. Technologie umožňuje zpracování malého i velkého množství
různorodých materiálů. Je zejména vhodná tam, kde nejsou vybudovány vhodné skladovací kapacity. Tuto technologii lze využívat prostřednictvím služeb. Vaky mohou být umístěny v blízkosti stájí, mohou být zakládány i na poli.
Konzervace vlhkého zrna.
Tyto technologie umožňují uskladnit vlastní produkci jadrných krmiv určenou ke zkrmování zvířatům bez nutnosti sušení, přepravy, za snížení sklizňových a skladovacích ztrát a zlepšení jakosti a využitelnosti zrna. U chemicky ošetřeného celého zrna se zamezí klíčivosti, je možné ho zkrmovat hned po sklizni a hlavně se zabrání nebo omezí vznik a rozvoj plísní a jejich mykotoxinů. Konzervovat a skladovat lze zrno celé nebo mechanicky upravené, chemicky ošetřené nebo bez ošetření. Ve skladovacích prostorech musí být zamezeno přístupu vzduch a vlhkosti. Silážovat lze především drcené kukuřičné zrno, dále i ječmen a pšenici. Celé vlhké zrno se ošetřuje chemickými přípravky, které brání rozvoji plísní i mikrobiální činnosti. Dále lze celé vlhké zrno skladovat i v atmosféře CO2, který se ve skladované hmotě samovolně vytváří. Takto skladované zrno je nutné před krmením mechanicky upravovat. Celé zrno bez úprav před skladování i před krmením lze konzervovat louhem sodným.
Úpravy krmiv.
Úpravy krmiv mají zvýšit nebo zlepšit krmnou hodnotu a skladovatelnost, odstraňují některé nepříznivé vlastnosti.
Objemná krmiva.
Tato krmiva se upravují tak, aby se zvýšila jejich výživná hodnota s co nejnižšími ztrátami, ale je třeba dbát na zachování struktury tak, aby krmivo umožňovalo správnou funkci předžaludků u skotu. Krmiva lze upravovat už při sklizni, před konzervací a skladováním nebo před zkrmováním.
Rozdělení úprav :
Fyzikální – např. sušení, lisování, řezání, mačkání, šrotování, tvarování, štípání, krouhání, vaření, paření
Chemické – např. louhování, čpavkování, okyselování, neutralizování
Biologické – např. fermentování, kvašení, drožďování, nakličování
Někdy mohou být úpravy i kombinovány.
Úpravy jadrných krmiv.
Mechanické úpravy.
Šrotování - používá se u nás nejčastěji pomocí kladívkové šrotovníku s různými síty dle požadované zrnitosti šrotu.
Mačkání – méně energeticky náročné než šrotování. Obiloviny lze mačkat bez napaření nebo s napařením. Mačkání dochází na válcovacích stolicích s nestejnými otáčkami válců. Výsledkem jsou poměrně velké vločky. Krmivo je nejvhodnější pro skot a koně.
Tepelné úpravy.
Při tepelných úpravách jde v principu o působení suchého tepla nebo tepla vlhkého ( hydrotermický proces ). Cílem je zvýšit stravitelnost živin, snížit obsah antinutričních látek, snížit nebo vyloučit výskyt nežádoucích mikroorganismů, zvýšení chutnosti a dietetických vlastností krmiv. Teplem se umožní i částečná hydrolýza škrobu. Vzniká dextrin, případně slad, které jsou zvířaty lépe přijímány využívány.
Mikronizace.
Využívá s mikrovlnného záření, které při styku s materiálem, kterým může procházet, dochází k rozpohybování molekul a tím k intenzivnímu vnitřnímu zahřátí
( 120 – 160oC ). Vnitřní vlhkost se mění v páru, což je v podstatě hygrotermická úprava. Výsledný produkt se následně vločkuje.
Pufování.
Principem je rázové uvolnění tlaku a odpaření vlhkosti. V uzavřeném válci se na zrno působí teplem 200 – 250o C a tlakem 0,8 – 1,2 Mpa a rázem se otevře do zásobníku. Rozpínáním páry dojde ke zvětšení objemu až 10 x.
Toustovánní.
Je založeno na krátkodobém působení 1 – 10 min. teplot 140 – 160o C.
Extruze.
Protlačování – dochází ke vzniku tepla třením za tlaku, který vzniká při protlačování pomocí šneku v konicky se zužujícím prostoru, zakončeným matricí. Po opuštění tohoto prostoru se ve stlačené a zahřáté hmotě uvolní v ní obsažená vlhkost.
Expandace.
Expandéry nemají matrici, ale materiál se protlačuje štěrbinou. Po opuštění pracovního prostoru dojde k náhlému snížení tlaku a prasknutí nabobtnalých škrobových zrn a ke změně struktury.
Tepelný granulátor.
Jedná se o spojení expandéru s granulačním lisem. Předností jsou pelety s vysokým podílem zmazovatěného škrobu. Krmivo je vystaveno teplotám 125 – 170o C po dobu pouze 3 – 4 s.
Granulace.
Jde o metodu, kde se dosahuje teplot okolo 80o C. Při této teplotě se zničí některé choroboplodné zárodky např. salmonely. Krmivo má lepší skladovatelnost, nedochází k oddělování složek, snížení prašnosti a snížení manipulačních ztrát.
Vloženo: 26.06.2009
Velikost: 71,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AKA06E - Výživa zvířat
Reference vyučujících předmětu AKA06E - Výživa zvířat
Reference vyučujícího Ing. CSc. Boris Hučko
Podobné materiály
Copyright 2024 unium.cz