- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
konzervace
AKA06E - Výživa zvířat
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Ing. CSc. Boris Hučko
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálje těžce silážovatelná a proto je nutné u těchto druhů přistoupit ke konzervaci po předchozím zavadnutí. Zvýšením sušiny polobílkovinné píce se omezí činnost některých ( nežádoucích ) mikroorganismů, protože voda a živiny v rostlinných buňkách jsou pro ně nedostupné, nedokáží svým sacím napětím překonat sílu ( osmotický tlak ), poutající vodu a živiny v buňce.
Při silážování je nutné vedle obsahu sušiny sledovat i její složení – obsah sacharidů, dusíkatých látek a tlumivých látek. Pro silážování jsou důležité jednoduché, lehce zkvasitelné sacharidy. O jejich potřebném množství hovoří cukerné minimum : Je to takové množství zkvasitelných cukrů krmiva, které je nezbytné pro vytvoření kyseliny mléčné v množství, které zajistí optimální kyselost siláže při určité tlumivé schopnosti čerstvé hmoty.
Biologické a biochemické pochody při silážování .
Po posečení a uložení píce do skladovacího prostoru probíhají v ní tyto pochody :
Fyziologické pochody
Mikrobiální
Z fyziologických pochodů, které probíhají v uskladněné píci jsou důležité dýchání
( respirace ) a proteolýza ( rozklad bílkovin ) v živé hmotě a rozklad dalších živin. Toto je umožněno, pokud je v silážované hmotě přítomen vzduch - kyslík Disimilační pochody, při kterých jsou sacharidy okysličovány na oxid uhličitý a vodu, provází uvolnění značného množství tepla.
C6 H12 O6 + 6 O2 = 6 C O2 + 6 H2 O + 2822 J
Toto období, kdy probíhají disimilační pochody je nutné co nejvíce zkrátit, aby nedocházelo k ztrátám živin. Ukládanou píci důkladně řežeme – délka řezanky 2 – 3 cm, dusáme a utěsňujeme, aby byl odstraněn vzdušný kyslík. Snahou správného silážování je uchovat co největší množství sacharidů jako zdroj energie pro bakterie mléčného kvašení.
Mikrobiální pochody v uložené píci sou vyvolány různými druhy mikroorganismů – bakteriemi, kvasinkami, plísněmi. Do silážního prostoru se dostávají spolu s rostlinami. Žijí a rozmnožují se na zelených částech rostlin a rostlinám neškodí, protože nemohou pronikat do neporaněných rostlinných buněk. Živí se výměšky rostlinných buněk. Nazývají se epifytní mikroflóra a jsou typičtí saprofyti. Po nařezání rostlinné hmoty jsou živiny v rostlinných pletivech přístupné těmto mikroorganismům a jsou jimi rozkládány. Kolik jich zůstane pro baktérie mléčného kvašení záleží na kvalitě rozřezání a rozmělnění, jak rychle a kvalitně se řezanka udusá a jak se silážní prostor vzduchotěsně uzavře. Bakterie mléčného kvašení nevyžadují ke svému životu kyslík, jsou to anaerobní organismy. Silážování musí být usměrňováno tak, aby se zamezil rozvoj mikrobů znehodnocujících konzervovanou hmotu. Toho lze dosáhnout podporou rozvoje bakterií mléčného kvašení, které vytvářejí kyselinu mléčnou a tak konzervují uloženou hmotu, snižují pH a omezují rozvoj škodlivých mikroorganismů.
Mezní hodnoty pH pro jednotlivé skupiny mikroorganismů :
Hnilobné baktérie4,4 – 5,0 pH
Baktérie máselného kvašení 4,5 pH
Coli aerogenas5,0 – 5,5 pH
Baktérie mléčného kvašení3,0 – 4,4 pH
Kvasinky2,5 – 5,0 pH
Plísně1,2 – 3,0 pH
Rozvoj většiny škodlivých mikroorganismů je potlačen zvýšenou kyselostí. Proti plísním a kvasinkám se bráníme vytvořením anaerobního prostředí, protože plísně a kasinky potřebují ke svému životu kyslík.
V průběhu zrání lze rozlišit tři fáze silážování :
První fáze.
V závislosti na chemickém složení píce a vytvoření příznivých podmínek pro optimální rozvoj mléčných baktérií může první fáze trvat jen několik hodin, ale i celý týden. Uvolněná buněčná šťáva je výborným živným prostředím pro rozvoj všech mikroorganismů. Probíhají zde i rozkladné procesy, které jsou ztrátové. Celková délka této fáze výrazně ovlivní výsledek fermentačního procesu.
Druhá – hlavní fáze.
Tato fáze je charakteristická vytvořením anaerobního prostředí, nezbytného pro rozvoj mléčných baktérií a jejich bouřlivým rozvojem. Dochází k vytvoření zcela anaerobního prostředí, protože kyslík je v dobře udusané a izolované píci rychle spotřebován. Činností mléčných baktérií vzniká kyselina mléčná, která je silná organická kyselina. Způsobuje vzrůst kyselosti a tím znemožňuje rozvoj nežádoucí mikroflóry, tlumí enzymatickou proteolýzu a činnost baktérií, které vytváří kyselinu máselnou. V optimálních podmínkách trvá tato fáze několik dnů, končí určitou koncentrací kyseliny mléčné ( rozdílnou pro různé druhy pícnin ) a v horších podmínkách trvá i měsíc.
Třetí fáze.
V této fázi dochází k postupnému odumírání mléčných baktérií a zastavení činnosti enzymů. Vytvořená kyselina mléčná v koncentraci 1- 1,5 % škodí i samotným mléčným baktériím. Siláž je hotová pokud poklesne pH pod 4,2. V takovéto siláží probíhá jen minimum biochemických reakcí a siláže dobře fermentované a skladované mohou být stabilní i několik let.
Hlavní zásady silážování :
Výběr vhodných odrůd s vysokým výnosem živin, snadnou silážovatelností a vysokou stravitelností.
Sklizeň pícnin v optimální silážní zralosti
Správná volba vhodné technologické linky – řezačky, odvoz, dusací technika, dle potřeby možnost požití vhodných konzervačních aditiv
Vhodné silážní prostory naskladňovat co nejrychleji, zamezit znečištění zeminou a jinými nečistotami ( hydraulické oleje )
Po dokonalém udusání ihned vzduchotěsně uzavřít plachtami ( fóliemi ) a dostatečně celou plochu zatížit
Zajistit odvod silážních tekutin a povrchové vody ze silážního prostoru
Zamezit druhotné fermentaci při skladování, manipulaci a zkrmování siláží
Druh pícniny
Každá pícnina má jiné chemické složení a vlastnosti, které určují její silážovatelnost. Pícniny se dělí na snadno až velmi těžce silážovatelné.
Silážní zralost ( vegetační fáze ).
Optimální fáze zralosti je podobná jako u pícnin určených na produkci sena – trávy, louky a pastviny na počátku metání, vojtěška a jetel ve stádiu butonizace. Obiloviny pro GPS ( silážované drtě celých rostlin obilovin ) se sklízejí v těstovité
( mléčně – voskové ) zralosti zrna. Bob a peluška - GPS se sklízí v době, kdy je polovina lusků černá. Celá kukuřice se sklízí při sušině 28 – 35 %, LKS ( palice s listeny ) o 14 dní později a CCM ( zrno a část vřeten ) za dalších několik dní.
Obsah sušiny.
Nežádoucí činnost mikroorganismů lze ovlivnit výší sušiny při sklizni. Zvýšením obsahu sušiny dojde k zvýšení osmotického tlaku v rostlinných buňkách a živiny i voda se stávají pro většinu baktérií nepřístupné. Baktérie mléčného kvašení dokáží čerpat živiny i při vyšších sušinách ( asi 50 % ), ale potom klesá tvorba kyseliny mléčné. Optimální sušina pro sklizeň obtížně silážovatelné pícniny je kolem 40 – 45 %, pro středně silážovatelné 36 % a pro snadno silážovatelné 32 %. U drtí obilovin a luskovin je to 40 %, LKS 55 % a CCM 65 %. Důležitou roli u bílkovinných siláží hraje i rychlost dosažení sušiny při zavadání. Při sušinách pod 25 % dochází k vysokým ztrátám odtokem silážních šťáv.
Kvalita řezanky a způsob dusání.
Čím je píce více narušena ( krátká řezanka ) tím intenzivněji probíhají biochemické přeměny. Způsob dusání je ovlivněn nejen délkou řezanky, ale i obsahem sušiny. Pícniny z vyšším obsahem sušiny se hůře dusají. U sacharidových siláží a siláží drtí obilovin a luskovin by
Vloženo: 26.06.2009
Velikost: 71,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AKA06E - Výživa zvířat
Reference vyučujících předmětu AKA06E - Výživa zvířat
Reference vyučujícího Ing. CSc. Boris Hučko
Podobné materiály
Copyright 2024 unium.cz