- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
kejda
ADA19E - Chov prasat I.
Hodnocení materiálu:
Vyučující: doc. Ing. CSc. Roman Stupka
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálMožnosti využití kejdy. Conc. in Pig Sci., 8/2001
KEJDA A KEJDOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ
Úvod do problematiky
V posledních letech je zaměřen zájem veřejnosti na problematiku týkající se negativního působení
zemědělství na přírodu. Příčiny je nutno hledat v technologii, struktuře zemědělské výroby a v nekázni při práci s
přírodními zdroji. Vzhledem k tomu, že aspekty životního prostředí jsou a budou v zemědělské politice stále
důležitější, a to jak u nás tak i v zemích EU, je důležité, aby chovatelé a producenti věnovali výraznou pozornost
těmto problémům, neboť se jedná o jeden z významných předpokladů limitujících další rozvoj celého odvětví.
Proto je nezbytně nutné urychleně likvidovat či minimalizovat:
• jednotlivé zdroje znečištění životního prostředí, zvláště vodních zdrojů intenzivní výstavbou čistíren
odpadních vod a racionálním omezením průmyslové výroby,
• plošné zdroje znečištění optimalizací, resp. omezením aplikovaných hnojiv, herbicidů, popř. snížením
hustoty chovaných hospodářských zvířat na 1 ha orné půdy a snižováním emisí dusíku do ovzduší.
Odpady ze živočišné výroby se značnou měrou podílejí na celkové produkci zemědělských odpadů,
které svojí výší 48 miliónů tun za rok představují po průmyslu druhý největší zdroj odpadů.
Pokud jde speciálně o vliv chovu prasat, je možné ve vztahu k ochraně životního prostředí a vod nalézt
mnoho společného s průmyslovými zdroji znečištění. Jde o podobný výskyt bodových zdrojů s vysokou
koncentrací znečištění i analogické možnosti jejich likvidace. Obecným principem je zde stejně jako u
průmyslových zdrojů, princip prevence, což v praxi znamená přednostní orientaci na používání takových
technologických postupů, které potenciální pevné či kapalné odpady transformují do kategorie druhotných
surovin.
Co se týče chovu prasat, se zvyšováním koncentrací zvířat vyvstává díky používaným velkovýrobním
technologiím problém:
• s nadprodukcí organických odpadů, tedy prasečí kejdy,
• s vhodnou aplikací či „likvidací“ kejdy prasat.
Na problematiku produkce a využití kejdy prasat, existují různé názory a pohledy. Lze konstatovat, že
dosud nebyla přijatelně vyřešena, a to nejen u nás, ale i ve světě. Je to dáno i tím, že kejda je v ČR zařazena
mezi zemědělské odpady, které je nutno likvidovat ( § 2 Zákona č.238/1991 Sb.).
Existuje tedy paradox, kdy na jedné straně je kejda považována za odpad, na druhé straně je řazena
mezi organická hnojiva mající svůj biologický, energetický a ekonomický potenciál, jež je nutno využít. Kejda
totiž představuje komplexní, organominerální hnojivo s vysokou hnojivou účinností, srovnatelnou s chlévským
hnojem.
V zemědělsky vyspělých státech je bezstelivové ustájení s výkalovou koncovkou a následným
hnojivářským využitím kejdy z důvodů ekonomické efektivnosti, kultury a hygieny práce, považováno za
nejvýhodnější. Ve srovnání se stelivovými provozy jsou bezstelivové stáje provozně o 30 - 40 % levnější.
V českém zemědělství, v rozporu s celosvětovým trendem, nastal v posledních letech objektivně
nezdůvodnitelný odklon od bezstelivového ustájení, který přetrvává dodnes.
Za hlavní příčiny odklonu od bezstelivových stájí lze považovat:
• nesprávná lokalizace bezstelivových provozů bez vazby na půdu a nerespektování jejich specifických
podmínek,
• vysoká produkce málo kvalitní kejdy nadměrně zředěné vodou,
• nedořešené systémy podroštového odklizu kejdy,
• nedostatečné skladovací kapacity,
• možná přítomnost těžkých kovů.
Je třeba však zdůraznit, že uvedené problémy a potíže lze odstranit a vytvořit tak potřebný komplex
podmínek pro racionální využití kejdy prasat. Jedná se o komplex podmínek:
• technologických = systémy zpracování kejdy, skladovací prostory, systémy ustájení, ap.
• organizačních = kvalita, doba a způsob aplikace kejdy, minimální, resp. maximální
koncentrace zvířat na 1 ha orné půdy, ap.
• legislativních = Zákon o vodním hospodářství, Zákon o hnojivech a hnojení. PGRLF,
mezinárodní dohody, ap.
• personálních = kvalitní a zodpovědná práce, know-how, ap.
Charakteristika kejdy a její produkce
Kejda je částečně zkvašená směs tuhých a tekutých výkalů hospodářských zvířat a zbytků krmiv s
určitým podílem technologické vody.
U kvalitní prasečí kejdy by obsah sušiny neměl poklesnout pod 6 %. Nejčastější příčinou špatné kvality
kejdy je pokles sušiny až na hodnotu 3,8 - 2,4 %, což způsobuje většinou nekázeň pracovníků.
V současné době se v ČR ročně produkuje 9 milionů tun kejdy. Z tohoto množství představuje kejda
prasat přibližně 50%, skotu 45% a drůbeže 5%.
U prasat lze konstatovat, že 1 prase vyprodukuje celkem exkrementů v objemu 3 - 4 lidí.
Denní produkce a kvalita prasečí kejdy je různá a závisí především na:
• dodržování technologické kázně (obsah vody),
• věku a hmotnosti (kategorii) prasat,
• způsobu odklizu výkalů,
• technice a technologii krmení,
• ztrátách při skladování, ap.
Průměrná denní a roční produkce kejdy dle druhů zvířat ( kg /t/DJ )
Druh hosp.zvířete Denní produkce (kg) Roční produkce (t)
Skot 50 18 - 22
Telata 65 24
Prasata 40 - 70 15 - 26
Drůbež 50 - 100 18 - 36
Produkce exkrementů prasat
Kategorie Fyziol. produkce Skutečná produkce Sušina
prasat ( kg / ks a den) ( kg / ks a den) ( kg / ks a den)
Prasnice (150 kg) 8,33 14,0 1,0
Prasnice kojící 9 selat 14,40 24,0 1,7
Selata (5 -15 kg) 1,00 3,0 0,15
Selata (15 - 30 kg) 1,90 4,1 0,25
Prasata (30 - 115 kg) 4,54 8,5 0,50
Prasničky-odchov 4,54 9,5 0,55
Kanci 11,50 18,5 1,30
Lze počítat, že na 1000 kg živé hmotnosti prasat se vyprodukuje za den:
• ve výkrmu 120 - 130 l kejdy,
• v plemenném chovu 250 - 280 l kejdy.
Obsah a produkce živin v kejdě hospodářských zvířat.
Druh Roční (t) Sušina Organická Dusík (%) Dusík (%) Fosfor Draslík
kejdy produkce (%) hmota (%) celkový stravitelný (%) (%)
Skot (1 ks) 23 7,5 - 8,5 5,5 4,7 2,7 0,6 4,4
Prasata(10 ks) 21 6,5 - 7,5 6,0 6,3 4,4 1,5 2,9
Drůbež(100 ks) 10 13,7-15,0 10,5 5,4 3,5 2,6 2,5
Uvedené živiny v kejdě jsou pro rostliny snadno přístupné. Dusík je z 50 - 60% obsažen v anorganické
formě (10% je v nitrátové formě, zbytek ve formě organické), fosfor je vázán v organické hmotě a draslík je
obsažen hlavně v moči.
Z hlediska agrochemické charakteristiky kejdy je nutno poznamenat, že o vysoké hnojivé hodnotě
rozhoduje poměr C:N, který se pohybuje v rozmezí 4-8 : 1. Tento poměr pak má vliv na o:
• rychlost přeměny organických látek v půdě,
• rychlost uvolňování N z organických vazeb,
• rychlost mineralizace půdní organické hmoty,
• odolnost organických látek proti mikrobiálnímu rozkladu,
• využití energie kejdy k zmnožení mikroorganizmů.
Vzhledem k tomu, že kejda prasat má úzký poměr C:N (relativní nadbytek N), může při nezabezpečené
vyrovnané bilanci organického hnojení docházet v půdě k:
• intenzivní mineralizaci půdní organické hmoty,
• úbytku organické hmoty v půdě,
• luxusní výživě rostlin N,
• kontaminaci podzemních vod,
• amonizaci či nitrifikaci amoniaku dle schématu.
Z těchto důvodů je při aplikaci prasečí kejdy nutné dbát na zabezpečenou vyrovnanou bilanci
organického hnojení (aplikace rostlin s širokým poměrem C:N, jako zaorávka slámy, kukuřice, řepky, ap.).
Správně vyrobená a ošetřená kejda představuje významný zdroj organických látek, živin, bakterií a
látek stimulační povahy ze skupiny heteroauxinů, které při správné aplikaci zvyšují půdní úrodnost a představují
značnou finanční úsporu.
Přehled průměrných obsahů čistých živin v kejdě prasat v závislosti na sušině
Procento Procento čistých živin Celkem kg čistých živin na 1 t kejdy
sušiny N P K N P K
3 0,24 0,050 0,108 2,4 0,50 1,08
3,5 0,28 0,060 0,125 2,8 0,60 1,25
4 0,32 0,067 0,144 3,2 0,67 1,44
4,5 0,36 0,076 0,162 3,6 0,76 1,62
5 0,40 0,086 0,180 4,0 0,85 1,80
5,5 0,44 0,093 0,200 4,4 0,93 2,00
6 0,48 0,100 0,215 4,8 1,00 2,16
6,5 0,52 0,110 0,235 5,2 1,10 2,34
7 0,56 0,120 0,250 5,6 1,20 2,50
7,5 0,60 0,127 0,270 6,0 1,27 2,70
Technologie zpracování a ošetření kejdy
Kejda je svým původem a složením určena ke hnojení. Zúrodňuje půdu a zvyšuje její produktivnost, a
to v kombinaci se slámou, zeleným hnojením či v trojkombinaci těchto hnojiv.
U bezstelivových stájí s kejdovou koncovkou, je technologie hnojení nejlépe propracovaným a
ověřeným způsobem využití kejdy v zemědělství. Z důvodu špatného řešení kejdových koncovek řady provozů a
v důsledku špatné techniky aplikace kejdy na pole jsou vypracovány i jiné způsoby zpracování a využití kejdy,
které rovněž sledují:
• hnojivářské využití kejdy,
• hygienická hlediska její aplikace,
• nepoškozování životního prostředí.
Přehled postupů ošetření a zpracování prasečí kejdy:
Zpracování kejdy bez předchozí úpravy:
1. Hnojivářské využití.
2. Biologické rekultivace a hnojení výsypek z dolů a složišť popele.
3. Přímá aplikace kejdy v topolobezových plantážích.
4. Výroba a využití žampiónového substrátu z kejdy prasat.
5. Anaerobní metanové vyhnívání kejdy s výrobou bioplynu.
6. Krmivářské využití kejdy.
7. Kompostování kejdy.
8. Aerobní termofilní stabilizace kejdy (tekuté kompostování).
9. Výroba hnoje z kejdy a slámy.
Zpracování kejdy s předchozí úpravou:
1. Aerobní čistírenské zpracování kejdy.
2. Využití kejdy ke hnojivé zálivce po předchozí separaci tuhé frakce.
Zpracování kejdy bez předchozí úpravy
1. Hnojivářské využití kejdy
Jedná se o přímé hnojivářské využití kejdy, které u nás představuje nejlépe propracovaný, provozně
ověřený a ekonomicky nejefektivnější způsob využití prasečí kejdy k hnojení polních plodin a trvalých
travnatých porostů.
Pro tento systém je rozhodující:
• kvalita kejdy,
• manipulační technika,
• její množství,
• aplikační technika,
• skladovací kapacity,
• kvalita práce obsluhy,
• homogenizace kejdy,
• systém organického hnojení.
U tohoto systému využití kejdy je nutno dodržet následující opatření:
1. Produkovat kvalitní prasečí kejdu s normativní sušinou 6,8 % (7,8 % u skotu). Je nutné omezit ředění kejdy
tzv. technologickou vodou, jejíž obsah by neměl překročit 25% objemu produkované kejdy.
2. Vyprodukovanou kejdu skladovat minimálně 3 - 4 měsíce. Optimální doba jejího skladování je však 6
měsíců, což umožňuje nevyvážet kejdu na pole v zimním období, a aplikovat kejdu dva krát za rok, tedy v
období březen-duben a říjen-listopad.
Při dostatečně dlouhé době skladování a zrání kejdy dochází:
∗ k odstranění infekčního potenciálu kejdy (koliformní bakterie, salmonely, spirochety, zárodky
parazitů, ap.),
∗ k desaktivaci škodlivých látek s inhibičním účinkem na rostliny (kyselina hipurová, močová,
benzoová, ap.),
∗ ke ztrátě klíčivosti plevelných semen.
Tyto požadované procesy lze v nádržích na uskladnění kejdy urychlit areací, resp. provzdušněním
skladované kejdy.
Za účelem efektivního zničení choroboplodných zárodků v kejdě se používá tzv. oligolýza kejdy
(SRN). Podstatou je dávkování iontů mědi elektrickou cestou do kejdy, jehož konečným efektem je navíc
zlepšení homogenizace a tekutosti kejdy a snížení produkce škodlivých plynů.
Součástí zařízení je ovládací panel napojen na síť s napětím 220V s transformátorem 220/24V a do
nádrže pevně zabudované měděné elektrody v délce 1 m a tloušťkou 2,5 cm s vodotěsným přívodem a ostatním
příslušenstvím chráněným proti korozi. Elektrody jsou připevněny a zavěšeny tak, aby byly ode dna svým
koncem 0,15-0,20 m se stabilní vzdáleností od bočních stěn nádrže. V kejdě tak vzniká uzavřený okruh
elektrického proudu, kterým protéká proud intenzity 1A.
Skladování kejdy se provádí do:
∗ ocelových kruhových nádrží typu Vítkovice s kapacitou 17-2847 m
3
, či typu Harvestore jež jsou
konstruované i na vyšší objemové kapacity,
∗ betonových nádrží typu Wolf,
∗ částečně v zemi zapuštěných foliových jímek s obsahem 3000 m
3
.
3. Před aplikací kejdy na pole je nutné provést v celém obsahu jímky kvalitní homogenizaci různými typy
míchadel z důvodu její postupné separace v nádržích (kejda prasat separuje tak, že tuhá složka klesá).
4. Dále je prováděno přečerpání kejdy do aplikátorů pomocí různých čerpadel (mobilní, stacionární,ap).
5. Při hnojení kejdou je maximální snaha o zabránění úniku čpavku do ovzduší, o zabránění působení vysokého
měrnému tlaku na půdu, apod. Proto omezujeme aplikaci kejdy povrchovým rozstřikem a využíváme různou
aplikační techniku umožňující zapravovat kejdu:
• podlistovou aplikací na povrch půdy (hadicové aplikátory),
• podlistovou aplikací během vegetace s mělkým zapravením kejdy do půdy v meziřádcích (botkové adaptery,
stripery),
• aplikací do travního drnu (speciální prořezávací adaptery),
• aplikací pod povrch půdy (radličko
Vloženo: 2.09.2009
Velikost: 222,02 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz