- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
kavalety
ASA31E - Výcvik koně a jezdce
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Ing. Ph.D. Martina Krejčí
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálovně za sebe, ale přitom na velký kruh. To má dva důvody. Za prvé si tak kůň přivykne na ohnutí, které bude vyžadováno při rozmístění kavalet na oblouku. Kůň přichází na kavalety více či méně ohnutý, pak přejde řadu kavalet po téměř rovné linii a pak pokračuje po kruhu v patřičném stupni ohnutí. Při provedení tohoto cviku v klusu lze využít ohnutí koně na kruhu k prodloužení kroku zadních nohou; toho lze dosáhnout pobízením sedem při posledních krocích při nájezdu na kavalety. Tímto způsobem jsou kavalety překonány v rytmu a s přirozeným kmihem.Druhým důvodem pro nácvik na kavaletách rovně položených na kruhu je to, že brzy pochopíte, že rozmístit 4 - 6 kavalet do oblouku není až tak snadné. Praxe a dobrý odhad vzdálenosti jsou dobrými pomocníky, ale pro tuto práci je třeba mít i určitý cit, aby se vzdálenost mezi kavaletami přizpůsobila individuální délce kroku koně. Toto cvičení by mělo být samozřejmě prováděno na obě ruce, aby se kůň naučil ohýbat vpravo i vlevo a aby se později mohl pustit na kavalety rozmístěné v oblouku.
Práce v krokuPříklady: Čtyři kavalety jsou umístěny na rovné linii, po nich následuje šest kroků a pak 4 - 6 kavalet umístěných na půlkruhu. Za nimi je opět šest kroků a další 4 kavalety na rovné linii.
Řady kavalet v kroku by měly být opět procvičovány v obou směrech, aby se vytvořily dobré základy pro další, obtížnější práci, kterou je překonání kavalet v oblouku v klusu.
Práce v klusuPostupný, systematický pokrok vyžaduje čím dál větší ohnutí koně, aby práci v obloucích zvládl dobře. Kůň by se měl otáčet kolem vnitřní pobízející nohy, která tentokrát pobízí důrazněji.
Během cvičení by se působení rukou a otěží mělo omezit na mimořádně jemné pomůcky pro udržení směru.
Práce na vlnovkáchToto cvičení by opět mělo koni i jezdci pomoci rutinně zvládnout určité pohyby, aniž by se staly nudnými, automatickými jezdeckými návyky. Cvičení by měla být rozmanitá, aby sloužila individuálním potřebám, např. vložení rovné řady klusových kavalet mezi dva úseky kavalet na vlnovce.
Přechod z jednoho směru zakřivení kavaletové řady může být rozmanitější, např. s jednou 80 cm vysokou kavaletou uprostřed. Vzdálenost od doskoku k druhé řadě kavalet by měla být cca 12 kroků. V tomto intervalu musí jezdec zvládnout takové pohyby, jako napřímení trupu, spojení pomůcek sedem a správné načasování přechodu do klusu. Při takto obtížné řadě musí "volný" interval poskytnout koni dost prostoru na to, aby snadněji vyrovnal rovnováhu před druhou kavaletovou řadou.
Když jste úspěšně zvládli práci na oblouku v kroku a klusu na obě ruce, je dalším logickým krokem kombinace obou směrů vlnovka. Interval po překonání prvního oblouku se 4 kavaletami by měl být dost dlouhý na to, aby jezdec sedem obnovil rytmus a rovnováhu a postavení koně na další řadu kavalet, která se stáčí na opačnou stranu. Kůň a jezdec mění směr na vlnovce opakovaně a přitom usilují o klíčový bod celého cvičení, tj. o správné přenášení těžiště současně se zachováním rytmu a pravidelnosti.Aby jezdec dobře zvládl práci v klusu na kavaletách v oblouku, musí brát v úvahu odstředivou sílu. Cílem je, aby kůň překlusal řadu kavalet v naprostém souladu se zakřivením řady, ne aby z ní udělal tangenciálu, což se stane velice lehce. K úspěšnému provedení patří ještě znalost šikovnosti vašeho koně. Čím je kůň méně obratný, tím více musí najíždět na řadu 4 kavalet z vnější strany a blížit se dovnitř, čímž může méně šikovný kůň oblouk projít po téměř rovné čáře. Jezdec opět může zvýšit důraz pobídky sedem těsně před první kavaletou, aby dodal koni kmih, který je potřebný k překonání nerovnoměrných vzdáleností mezi kavaletami.Práce na kavaletách v kroku dává koni i jezdci příležitost seznámit se se cvikem v opravdu pomalém pohybu. Při práci v kroku není dostředivá síla tak citelná. Neovlivňuje směr a linii pohybu. Oblouk se najíždí a projíždí na středu kavalet, aby se jezdec mohl plně soustředit na sérii pohybů a na to, aby je kůň provedl v klidu.
Kavalety
S prací na kavaletách začal už na přelomu století zakladatel moderního jezdectví, Ital Caprilli. Proto je až s podivem, že světová jezdecká literatura se na toto téma omezuje jen na strohé eseje a články. Jediné dvě čestné výjimky tvoří skvělá kniha R. Klimkeho Kavalety a knihy P. Lichten-Hoyera.
Kavalety jsou technickou pomůckou jak při výcviku koně, tak i jezdce a jejich výhody jsou nesporné. Při výcviku koně nám jde o posílení jeho svalů, zlepšení prostupnosti, o to, aby kůň správně pracoval hřbetem. Protože kůň musí při překonávání kavalet zvedat nohy výš a tím i více pracovat, posilují se svaly, aniž by se měnil sled kroků. Pravidelný krok pravidelně stahuje a uvolňuje svaly, zmírňuje ztrnulost a rozhýbává hřbet. Práce na kavaletách zlepšuje rytmus a výraznost kroku a klusu, protože kůň musí více zvedat nohy. V klusu se zároveň zlepšuje kmih. Cvalovou práci ovšem na kavaletách nevylepšíte. Protože cval je vlastně pohybem "dopředu a nahoru", nelze takového pohybu při překonávání kavalet dost dobře dosáhnout.
Správně prováděná kavaletová práce je dobrá pro každého koně. Dost obvyklou chybou při použití kavalet ale bývá taková vzdálenost mezi nimi, která neodpovídá přirozeným pohybům koně. Výsledkem bývá nejistota koně, nedůvěra k jezdci i k práci samé. Vzdálenost mezi kavaletami by měla být pro krok 75 - 105 cm, pro klus 120 - 150 cm a pro cval 350 cm. Další chybou bývá výška kavalet. Ta by měla být v kroku asi 15 - 20 cm, tatáž nebo 30 - 35 cm pro klus a asi 50 cm pro cval. Důsledky nesprávné výšky jsou stejné jako u nesprávné vzdálenosti. Pokud je terén pod kavaletami příliš tvrdý nebo měkký a hluboký, může dojít k různým zraněním kloubů, šlach a vazů. Neměly by se používat více než 4 - a 6 je maximum - kavalety v řadě, aby se předešlo duševnímu i fyzickému stresu u koně.
Přes kavaletovou řadu by se nemělo chodit příliš často. Úplně stačí desetkrát za jízdárnu. Doporučuji s kavaletami pracovat maximálně 2krát až 3krát týdně.
Práce na kavaletách je důležitá i pro výcvik jezdce a je užitečná hlavně tam, kde se jezdec učí přesněji cítit pohyby koně. Zvýšená účinnost hřbetu učí jezdce sledovat pohyb koně, prostupnost koně se nenásilně přenáší i na jezdce. Navíc práce na kavaletách posiluje důvěru mezi jezdcem a koněm. Pro pokročilého jezdce jsou kavalety příležitostí kontrolovat a zlepšovat svůj sed a jsou také zpestřením rutinní jízdárenské práce.
Kavalety ve výcviku mladého koně
Při výcviku mladého koně jsou prvořadými cíli rytmus, prostupnost a přilnutí. Kůň by měl svému jezdci důvěřovat a měl by ochotně spolupracovat. K tomu všemu může kavaletová práce vést, ale nesmí se to s ní přehánět a koně se na ni musí připravovat velmi zvolna. Sledujte jejich výraz při práci, abyste zjistili, jestli se jim to líbí, nebo je to na ně moc těžké. Musíte si dávat velký pozor, abyste koně nerušili ve hřbetu nebo hubě. Otěže si nechte trochu delší a seďte v lehkém sedu. Dbejte na to, abyste na kavalety najížděli rovně a na střed. Protože mladí koně při přechodu přes kavalety často ztrácejí rytmus, měli byste v klusu zůstat sedět, abyste nepadali zpět do sedla.
Kavaletovou práci začněte v kroku, s jednou kavaletou o výšce 15 - 20 cm na dlouhé stěně jízdárny. Je-li kůň klidný, přidejte druhou kavaletu asi 1,5 metru za první, aby dvě kavalety těsně za sebou nesváděly koně k tomu, aby je překonal jedním skokem. Pokud chodí kůň klidně i přes dvě kavalety, přidáme doprostřed mezi ně třetí a nakonec čtvrtou tak, aby byly od sebe vzdáleny 75 - 90 cm. Správnou vzdálenost máte tehdy, když kůň došlapuje přesně doprostřed mezi kavalety. Jestliže tomu tak není, musíte kavalety od sebe roztáhnout nebo je k sobě srazit blíž. Tato práce splnila svůj účel, pokud jde kůň přes řadu 4 - 6 kavalet klidně, s pružným hřbetem a s krkem vytaženým dolů. Práce v klusu je stejná jako v kroku, opět začínáte s dvojitou vzdáleností mezi prvními dvěma kavaletami a další vzdálenost upravujete v závislosti na délce kroku koně na cca 150 cm.
Lonžování na kavaletách
Lonžováním na kavaletách lze zlepšit ohebnost koně. Kavalety umístíte paprskovitě ke středu. Vzdálenost pro každý chod se měří uprostřed. Hranice lonžovacího kruhu by měly být vymezeny alespoň balíky slámy. Kůň má na sobě výstroj pro lonžování, vnitřní otěž je mírně zkrácena. Trenér musí pomocí lonže a biče dosáhnout toho, aby kůň přišel na střed kavalet v rovnoměrném tempu, a zabránit tomu, aby kůň uhýbal ven anebo dovnitř kruhu. Při tomto cviku kůň stahuje vnitřní a natahuje vnější svaly, vnitřní zadní noha došlapuje dál pod těžiště a tím se posiluje.
Toto cvičení je i bez jezdce dost namáhavé a nemělo by se provádět více než dvakrát týdně. Zpočátku by kůň neměl chodit přes kavalety v kroku více než 15krát a v klusu více než 10krát. Je důležité, aby kůň napřed začal s kavaletovou prací na rovné stěně, než s ním začnete lonžovat na kruhu.
Kavalety ve skokové přípravě
Na dlouhé stěně jízdárny umístěte 4 kavalety vysoké 15 až 20 cm asi 1,5 m od sebe, 2,40 m za nimi jednu kavaletu 50 cm vysokou a další kavaletu 3,60 m od ní, vysokou 50 cm. Za ní bude následovat ve vzdálenosti 6,30 m oxer vysoký vpředu 75 cm a vzadu 90 cm a asi 75 cm široký. Najíždějte tuto řadu v živém klusu, na střed. Těsně před prvními kavaletami přejde jezdec do lehkého sedu a při překonání první kavalety prodlouží o něco otěže. Další dvě kavalety bere kůň tak, že do nich skočí a vyskočí hned ven a jde na přesně umístěný oxer, po němž se jde rovně. Takovou řadu by měl zahrnovat trénink všech skokových i drezurních koní.
Tato řada má několik nesporných výhod: jezdec kontroluje tempo koně při nájezdu na skok pomocí klusových kavalet a pro koně je téměř nemožné po prvních čtyřech kavaletách vyhnout dvě další i s oxerem. Jezdec má čas zkontrolovat nad prvními kavaletami sed a tak zabránit tomu, aby pak zůstal za pohybem, což je při překonávání jednotlivých překážek častá chyba.
Kůň se naučí důvěřovat svým skokanským schopnostem a svému jezdci, což je první předpoklad pro překonání parkuru. Kůň se učí pozornosti a učí se rozlišovat, kam se vejde a kam už ne.
Této gymnastické řady lze využít i pro napravování skokanů. Klusová část zůstává stejná, stejně jako dvě následující kavalety ve výšce 50 cm. Oxer se snižuje o 10 cm a za ním následují dvě kavalety vysoké 50 cm ve vzdálenosti 3,5 metru. Na této řadě už musí být kůň opravdu pozorný: při překonávání oxeru uvidí kůň před sebou další dvě kavalety a sám ochotně vyklene hřbet. Tato řada je účinná především u koní, kteří u skoku nepracují hřbetem nebo spěchají na překážky.
Pro koně, kteří se přes překážky "plíží", rozšíříme oxer na cca 110 cm a změníme vzdálenost mezi následujícími kavaletami na 4 m. To koně nutí k aktivnějšímu pohybu vpřed. Tato řada pomáhá i u koní, kteří chodí příliš pod skok.
Na kavaletách mohou koně znovu získat skokanskou sebedůvěru. Je třeba zpočátku klást malé požadavky podle potřeb koně. Úspěšnost v tomto ohledu vyžaduje velkou trpělivost a citlivost jezdce.
Pro vylepšení odhadu vzdálenosti je pro koně dobré umístit mu před skok kavaletu. V tomto případě pak ovšem už nesmí být žádná kavaleta za skokem. Kavaleta před překážkou pomáhá i jezdci. Zejména začínajícímu jezdci umožňuje cítit pohyb nad překážkou, zpevnit lehký sed a získat sebedůvěru.
Kavalety při napravování starších koní
Kavaletová práce u starších koní může napravit takové chyby jako je nedostatek kmihu, chybné chody (hlavně krok), strnulý hřbet, pokřivenost, tvrdohubost.
Kavalety na dlouhé stěně pomáhají při zlepšení kmihu a napravují chyby v chodech. Při práci si položte řadu 5 kavalet na vzdálenost pro krok na jedné dlouhé stěně a řadu druhých 5 - 6 kavalet na klusovou vzdálenost na druhou stěnu. Aby kůň začal znovu chodit pravidelným krokem, musí přes kavalety chodit na dlouhé otěži, aby byla zaručena volnost pohybu nad kavaletami. Klusovou řadu je třeba překonat v živém tempu. Dlouhá otěž umožňuje koni vytáhnout krk a pružit ve hřbetě. Pro zlepšení kadence a kmihu koně by měly být kavalety 30 cm vysoké.
Pro zlepšení práce hřbetu je možno přidat ještě 2 - 3 kavalety vysoké 50 cm.Měly by být 3 m, 3,5 m a 3,5 m za klusovou řadou. Přes ně by měl kůň přecválat.
Pro nápravu koní jednostranně křivých nebo ztrnulých v krku a hřbetě je velmi účelné lonžování nebo ježdění přes kavalety na kruhu. Kůň tak musí napnout vnější svaly a zkrátit svaly vnitřní. Současně vnitřní zadní noha došlapuje hlouběji pod trup. Při lonžování nezapomeňte vyvazovací otěž zkrátit o 2 - 5 dírek, aby byl cvik náležitě účinný. Práce na kruhu je pro koně namáhavější, proto ji používejte s mírou a nezapomínejte často měnit směr. Tvrdohubí koně se na kavaletách znovu naučí reagovat na udidlo, i když se to samozřejmě liší případ od případu. Je obecně známo, že citlivá huba, která jemně okusuje udidlo, souvisí s aktivně pracující zádí a hřbetem a s citlivou rukou jezdce. Charakteristika kavaletové práce tyto požadavky splňuje.
Christian Thiess
Kavalety 2
Příprava
Než jezdec s koněm přistoupí k nácviku práce na kavaletách v oblouku, měli by zvládnout všechny základní cviky na přímých kavaletách (přechod kavalet v kroku, klusu nebo ve cvalu, stejně jako kombinaci všech tří chodů).
K novému cviku, tj. k práci na oblouku, se připravíme tak, že položíme čtyři kavalety na krok a potom na klus rovně za sebe, ale přitom na velký kruh. To má dva důvody. Za prvé si tak kůň přivykne na ohnutí, které bude vyžadováno při rozmístění kavalet na oblouku. Kůň přichází na kavalety více či méně ohnutý, pak přejde řadu kavalet po téměř rovné linii a pak pokračuje po kruhu v patřičném stupni ohnutí. Při provedení tohoto cviku v klusu lze využít ohnutí koně na kruhu k prodloužení kroku zadních nohou; toho lze dosáhnout pobízením sedem při posledních krocích při nájezdu na kavalety. Tímto způsobem jsou kavalety překonány v rytmu a s přirozeným kmihem.
Druhým důvodem pro nácvik na kavaletách rovně položených na kruhu je to, že brzy pochopíte, že rozmístit 4 - 6 kavalet do oblouku není až tak snadné. Praxe a dobrý odhad vzdálenosti jsou dobrými pomocníky, ale pro tuto práci je třeba mít i určitý cit, aby se vzdálenost mezi kavaletami přizpůsobila individuální délce kroku koně. Toto cvičení by mělo být samozřejmě prováděno na obě ruce, aby se kůň naučil ohýbat vpravo i vlevo a aby se později mohl pustit na kavalety rozmístěné v oblouku.
Práce v kroku
Práce na kavaletách v kroku dává koni i jezdci příležitost seznámit se se cvikem v opravdu pomalém pohybu. Při práci v kroku není dostředivá síla tak citelná. Neovlivňuje směr a linii pohybu. Oblouk se najíždí a projíždí na středu kavalet, aby se jezdec mohl plně soustředit na sérii pohybů a na to, aby je kůň provedl v klidu.
Kombinace na obr. 3 je užitečnou řadou pro procvičování kavalet v kroku. Čtyři kavalety jsou umístěny na rovné linii, po nich následuje šest kroků a pak 4 - 6 kavalet umístěných na půlkruhu. Za nimi je opět šest kroků a další 4 kavalety na rovné linii.
Řady kavalet v kroku by měly být opět procvičovány v obou směrech, aby se vytvořily dobré základy pro další, obtížnější práci, kterou je překonání kavalet v oblouku v klusu.
Práce v klusu
Aby jezdec dobře zvládl práci v klusu na kavaletách v oblouku, musí brát v úvahu odstředivou sílu. Cílem je, aby kůň překlusal řadu kavalet v naprostém souladu se zakřivením řady, ne aby z ní udělal tangenciálu, což se stane velice lehce. K úspěšnému provedení patří ještě znalost šikovnosti vašeho koně. Čím je kůň méně obratný, tím více musí najíždět na řadu 4 kavalet z vnější strany a blížit se dovnitř, čímž může méně šikovný kůň oblouk projít po téměř rovné čáře. Jezdec opět může zvýšit důraz pobídky sedem těsně před první kavaletou, aby dodal koni kmih, který je potřebný k překonání nerovnoměrných vzdáleností mezi kavaletami.
Postupný, systematický pokrok vyžaduje čím dál větší ohnutí koně, aby práci v obloucích zvládl dobře. Kůň by se měl otáčet kolem vnitřní pobízející nohy, která tentokrát pobízí důrazněji.
Během cvičení by se působení rukou a otěží mělo omezit na mimořádně jemné pomůcky pro udržení směru.
Práce na vlnovkách
Když jste úspěšně zvládli práci na oblouku v kroku a klusu na obě ruce, je dalším logickým krokem kombinace obou směrů vlnovka. Interval po překonání prvního oblouku se 4 kavaletami by měl být dost dlouhý na to, aby jezdec sedem obnovil rytmus a rovnováhu a postavení koně na další řadu kavalet, která se stáčí na opačnou stranu. Kůň a jezdec mění směr na vlnovce opakovaně a přitom usilují o klíčový bod celého cvičení, tj. o správné přenášení těžiště současně se zachováním rytmu a pravidelnosti.
Toto cvičení by opět mělo koni i jezdci pomoci rutinně zvládnout určité pohyby, aniž by se staly nudnými, automatickými jezdeckými návyky. Cvičení by měla být rozmanitá, aby sloužila individuálním potřebám, např. vložení rovné řady klusových kavalet mezi dva úseky kavalet na vlnovce.
Přechod z jednoho směru zakřivení kavaletové řady může být rozmanitější, např. s jednou 80 cm vysokou kavaletou uprostřed. Vzdálenost od doskoku k druhé řadě kavalet by měla být cca 12 kroků. V tomto intervalu musí jezdec zvládnout takové pohyby, jako napřímení trupu, spojení pomůcek sedem a správné načasování přechodu do klusu. Při takto obtížné řadě musí "volný" interval poskytnout koni dost prostoru na to, aby snadněji vyrovnal rovnováhu před druhou kavaletovou řadou.
Peter Lichtner-Hoyer
Kůň na lonži 16 - První kavalety
Práce přes kavalety – což jsou vyvýšené klády neboli bariéry – patří k velmi užitečným cvikům, vhodným pro koně nejrůznějšího věku, stupně výcviku, jezdeckého zaměření či exteriéru. Tříbí totiž u nich nejen odvahu, samostatnost, schopnost odhadovat situaci, vzdálenost či výšku, ale také posiluje jejich svaly, zlepšuje koordinaci pohybu, podporuje kmih (tedy energickou práci zádě) i prostornost jejich kroků.
Překonávat kavalety lze naučit mladého koně ještě před tím, než se obsedne. Není to nic složitého, nejedná se ani o nějaké přeskočení výcviku. Naopak! Už bez jezdce se kůň naučí ovládat své tělo i v situacích, které jsou náročnější na jeho koordinaci, rovnováhu i svalovou sílu. O to snazší pak bude mít začátky pod jezdcem. To stejné platí i pro koně zkažené, s nimiž se zatím v rámci redrezury dělá pouze ze země.
Proto se v této kapitole podíváme na skutečně první kroky přes kavalety, na jednu z možností, jak s nimi koně seznámit a jak ho naučit se přes ně správně a bezpečně pohybovat. Tak, jak jsme i s lonžováním začínali „od píky“, měli bychom začít i s prací přes kavalety. Nelze s ní spěchat. Naopak – pokud si dopřejete čas koně s kládami na zemi pořádně seznámit, nesmírně vám to urychlí a usnadní další výcvik. S kavaletami koně seznámíme postupně ve dvou situacích:
při práci na ruce (tedy při vodění),
při lonžování.
Obr. 1: Parkurové bariéry stabilizované v nízkých stojáncích.
Samozřejmě metod, jak s koněm začít pracovat na kavaletách, je hodně, proto další řádky berte jako návrh, ne jako jediný správný návod.
1. Seznámení s kavaletami při vodění koně
Nejdříve bychom měli koně seznámit s něčím, co leží přímo na zemi, co není vysoké a kůň to může překročit bez nějaké námahy. Obvykle jsou k dispozici běžné parkurové bariéry: to znamená, že jsou kulaté. Nejsou pro tuto práci nejideálnější, přestože se používají dnes a denně. Tím, že jsou kulaté, snadno se přetočí, když na ně kůň omylem šlápne; to může být nebezpečné. Situaci lze řešit několika způsoby: nejlepší asi bude udělat si místo kulatých klád pevná a silná hranatá prkna, která jsou stabilní a lze je později využít i jako odskokovky při skokovém tréninku. Další možností je st
Vloženo: 9.06.2010
Velikost: 323,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz