- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
hodnocení krmiv
AKA06E - Výživa zvířat
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Ing. CSc. Boris Hučko
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál( 0,463 + 0,24 . ME / BE ) ( 13 )
BE = 5,88 . NL + 19,18 . Suma organických živin ( 14 )
ME = 1,37 . NL + 15,04 . Suma stravitelných organických živin ( 15 )
Poněkud složitější je propočet netto energie výkrmu – NEV. Je tomu proto, že účinnost utilizace energie na záchovu a přírůstek se výrazně liší ( oproti utilizaci na záchovu a tvorbu mléka ), což musí být zohledněno samostatnými koeficienty km – na záchovu a kf – na přírůstek, popsanými rovnicemi ( 16 a 17 ). Jejich sumarizaci v podobě kmf uvádí rovnice ( 18 ) a v obecné podobě rovnice ( 19 ) metodicky popisuje výpočet NEV.
km = 0,554 + 0,287 . ME / BE ( 16 )
kf = 0,006 + 0,780 . ME / BE ( 17 )
kmf = / km . kf . 1,5 / . / kf + km . ( 1,5 - 1 ) / - l ( 18 )
NEV = ME . kmf ( 19 )
Energetická hodnota velké většiny dostupných krmiv je tabelována a komplexně uvedena ve všech používaných jednotkách v katalogu komponentů, případně dalších databázích. Přehled o energetické potřebě zvířat uvádějí příslušná doporučení komise výživy hospodářských zvířat ČAZV.
Hodnocení příjmu sušiny
Velikost příjmu sušiny krmiv zvířetem rozhoduje o kvantitě přijatých živin a tudíž o úrovni manifestace ( projevu ) užitkovosti. Jedná se o složitý proces, kdy se vzájemně setkávají a ovlivňují faktory spojené se :
zvířetem – jeho hmotností, věkem, fází reprodukčního cyklu, zdravotním stavem, zátěží, užitkovostí, dědičnými vlastnostmi apod.,
ustájením – možností pohybu, intenzitou osvětlení, parametry mikroklimatu, výskytem rušivých momentů aj.,
technikou a technologiemi krmení a napájení ,
krmivem – jeho přitažlivostí, stravitelností, konzistencí, koncentrací živin atd.
Konzum krmiva se měří příjmem sušiny. Ten je řízen centrální nervovou soustavou ( CNS ) a hormonální regulací. Uplatňují se při ní vztahy mezi fyziologickými, metabolickými a fyzikálními vlivy, které vznikají v průběhu přijímání a trávení. Klíčové místo v regulaci příjmu krmiva má hypotalamus s mediálně umístěným centrem nasycenosti a laterárně umístěným centrem hladu. Receptory uložené v trávicím traktu, glukostatické, lipostatické a termostatické mechanismy předávají informace o naplnění trávicího traktu, koncentraci metabolitů v krvi a dalších faktorech do CNS. V případě, že krmná dávka má vysokou stravitelnost a dostatečnou koncentraci energie, je příjem krmiva regulován metabolickými faktory, v opačném případě se snižuje ( zpomaluje ) pasáž krmiva trávicím traktem.
Velikost příjmu krmných dávek je ovlivňována souhrou všech výše uvedených faktorů, což způsobuje kolísání žravosti zvířat a komplikuje predikci ( předpověď, stanovení ) denního příjmu sušiny. Ten se obvykle u hospodářských zvířat pohybuje v rozpětí 2 – 5 % jejich živé hmotnosti.
Teoreticky správně postavená krmná dávka by měla být zvířetem zkonzumovatelná. Někdy se však stane, že stejné množství sušiny z jednoho krmiva zvíře sežere, zatímco, z druhého krmiva ne. V celku jednoznačně z dané skutečnosti vyplývá různá sytící schopnost sušiny odlišných krmiv, tedy jejich rozdílná plnivost sušiny. Ta je dána zjednodušeně řečeno jak schopností zvířete ( přijímat za daného stavu dané krmivo ), tak způsobilostí krmiva ( pro příjem zvířaty ). K jejímu vyjádření byly vytvořeny jednotky plnivosti objemných krmiv pro dojnice, mladý skot a ovce. Za jejich základ byl vybrán 1 kilogram sušiny referenčního krmiva - standardního pastevního porostu ( z 1. seče, obsahující 150 g dusíkatých látek, 250 g vlákniny, při stravitelnosti organické hmoty 77 % ). Plnivost ostatních krmiv je zjišťována porovnáváním adlibitního ( neomezovaného ) příjmu referenčního krmiva s adlibitním příjmem krmiva sledovaného. Množství krmiva, které je schopno zvíře přijmout, je vyjadřováno kapacitou příjmu krmiv, determinovanou velikostí zvířete, potřebou energie a kapacitou předžaludků.
Novější výzkumy doporučují systém posuzování příjmu sušiny, který vychází z principu, ve kterém je příjem krmiva neuro-humorálně řízen, především v závislosti na stavu energetické bilance v organismu. Proto je kalkulováno s takovými pojmy jako jsou potřeba energie ( na záchovu a produkci ), potenciální ( možný ) příjem energie, standardní příjem sušiny ( očekávané množství přijaté sušiny referenčního krmiva ), koeficient vytěsňování sušiny ( objemných krmiv jadrnými krmivy ) apod.
5. Minerální a vitamínová hodnota
Využitelnost minerálií zvířaty závisí na mnoha faktorech, souvisejících s krmivem ( fyzikální struktura, chemická vazba, zastoupení prvků, poměr mezi živinami aj. ) i zvířetem ( věk, zdraví, fáze reprodukčního cyklu, velikost potřeby ). Předpokladem dostupnosti minerálních látek pro zvířecí organismus je jejich rozpustnost ve vodě, případně slabých kyselinách. Látky tohoto charakteru, za uvedených podmínek nerozpustné, jsou označovány za nevyužitelný písek, který je pro organismus balastem. Minerální hodnota a celková alkalita krmiva je sumárně dána množstvím anorganických látek ( g / kg ) v krmivu. Minerální prvky ( makroelementy, mikroelementy, inertní prvky a těžké kovy ) mají rozdílnou alkalitu ( aciditu ). Mezi kyselinotvorné prvky patří příkladně fosfor, síra a chlór, do skupiny zásadotvorných prvků kupříkladu vápník, draslík, sodík a hořčík. Jestliže v krmivu převládají prvky kyselinotvorné, má celkovou alkalitu zápornou, při převaze prvků zásadotvorných je alkalita krmiva kladná. Celkovou alkalitu krmiva lze zjistit ze vztahu :
( Ca + Mg + K + Na + ) . gramekvivalent - ( P + S + Cl ) . gramekvivalent
Celkovou alkalitu zápornou mají především krmiva s vysokým obsahem bílkovin ( živočišné – masové, rybí a jiné moučky ). Jejich rozklad v organismu způsobuje okyselení a to vlivem uvolněné síry a fosforu. Zápornou alkalitu mají i zrniny. Celkově kladnou alkalitu mají objemná krmiva – zelená píce, seno a okopaniny. U obvyklých krmných dávek pro býložravce zjišťujeme zpravidla kladnou alkalitu, u všežravců a masožravců bývá alkalita záporná.
Acidobazickou rovnováhou rozumíme vyrovnaný poměr mezi zásadotvornými a kyselinotvornými prvky. Tuto rovnováhu zajišťují v organismu pufry.
Vitamínová hodnota se posuzuje podle konkrétního obsahu vitamínů ( provitamínů ) v krmivech. Množství těchto specificky účinných látek se vyjadřuje buď v mezinárodních jednotkách ( m.j. ), nebo miligramech ( mg ) nebo dokonce v mikrogramech ( mcg ) na jeden kilogram krmiva.
6. Komplexní hodnocení
Kromě výše uvedených kritérií popisu nutriční hodnoty, používají se při komplexním hodnocení krmiv i další hlediska. Jedná se zejména o zdravotně – hygienickou nezávadnost a dietetické , případně specifické vlastnosti krmiv, které musí být plně respektovány při sestavování krmných dávek a krmných směsí. pro hospodářská zvířata. V opačném případě, bývá ohrožena potřebná úroveň efektivnosti výroby živočišných produktů.
Závadnost krmiva může být způsobena nejrůznějšími rizikovými látkami, nepříznivě ovlivňujícími velikost užitkovosti zvířat, jejich reprodukci, zdravotní stav, technologické vlastnosti ( zpracovatelnost ) živočišné produkce a použitelnost potravin (průnikem do potravního řetězce ). Nežádoucí účinky lze očekávat po kontaminaci krmiv cizorodými látkami, typu :
a./ pesticidů, desinfekčních přípravků, saponátů, léčiv, antibiotických či hormonálních preparátů, polychromovaných bifenylů,
b./ těžkých kovů ( Pb, Cd, Hg, Cr, F ),
c./ mykotoxínů a jiných toxických látek ( alkaloidů, glykosidů ),
d./ patogenních mikroorganismů, zárodků parazitů apod.
Závadná krmiva by měla být spíše likvidována ( kompostováním, spalováním )než zvířaty zkrmována. Ve vyjímečných případech lze uvažovat o jejich omezeném využití, a to naředěním v krmné dávce.
Dietetická hodnota je dána celým komplexem vlivů krmiva na funkčnost trávicích orgánů. Některá krmiva působí v tomto směru velice příznivě ( krmná mrkev, lněné semeno, kyselé mléko a mléčně zkvašená krmiva ), hovoříme proto o dietetických krmivech, jiná zhoršují stravitelnost ( nahnilá, namrzlá, zahliněná ) a vyvolávají průjmy nebo zácpy.
Po zkrmení některých krmiv pozorujeme nečekané zvýšení užitkovosti. Příkladně, příznivý vliv na dojivost zaznamenáme po zkrmování pivovarského mláta či pšeničných otrub, tučnost mléka zvyšují kokosové a palmojádrové pokrutiny, na jakost vepřového sádla dobře působí ječmen, temperament zvířat probouzí oves apod. V těchto případech hovoříme o specifických účincích krmiv.
Vloženo: 26.06.2009
Velikost: 115,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AKA06E - Výživa zvířat
Reference vyučujících předmětu AKA06E - Výživa zvířat
Reference vyučujícího Ing. CSc. Boris Hučko
Podobné materiály
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - 8b.Statisticke hodnoceni variability kvantitatvnich znaku
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - Hodnocení jatečných prasat
- AKA06E - Výživa zvířat - 5. hodnocení N-látek
- AKA06E - Výživa zvířat - 3. hodnocení stravitelnosti živin
- ASA17E - Chov skotu a ovcí - hodnocení laktace
- ASA17E - Chov skotu a ovcí - hodnocení zevnějšku
- AKA06E - Výživa zvířat - 3._hodnoceni_stravitelnosti_zivin
- AKA06E - Výživa zvířat - 5._hodnoceni_N-latek
- AKA06E - Výživa zvířat - hodnocení krmiv
- AKA06E - Výživa zvířat - system hodnoceni krmiv
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - hodnoceni kvality zivota
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - hodnoceni_kvality_silazi_Ib
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - zakladni hodnoceni sena
- AQA07E - Jakost a zpracování živočišných produktů - Hodnocení jakosti živočišných potravin
- AKA06E - Výživa zvířat - krmiva
- AKA06E - Výživa zvířat - konzervace a skladování krmiv
- AKA06E - Výživa zvířat - JADRNA KRMIVA STATKOVA
- AKA06E - Výživa zvířat - krmiva
- AKA06E - Výživa zvířat - krmivaII
- AKA06E - Výživa zvířat - objemna a koncentrovana krmiva
- AKA06E - Výživa zvířat - princip stanoveni zivin v krmivech
Copyright 2024 unium.cz