- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
hodnocení krmiv
AKA06E - Výživa zvířat
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Ing. CSc. Boris Hučko
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálSYSTÉMY HODNOCENÍ KRMIV
Smyslem hodnocení krmiv je, co nejpřesněji a nejvýstižněji popsat objektivní kvalitu a vlastnosti krmiv a to prostřednictvím jednoznačně definovaných parametrů, sloužících k logickému vyjádření živinové potřeby zvířat.
Prvopočátky hodnocení krmiv spadají přibližně do poloviny 18. století, kdy se vycházelo z principu vzájemné porovnatelnosti ( Albrecht Thaer – senná jednotka ) produkční účinnosti krmiv. Uplatnění krmivářské chemie ( výzkumná stanice ve Weende u Hanoveru ) a poznatků z fyziologie výživy a nauky o krmení zvířat, nesporně vedlo k upřesnění, ovšem ani kritérium obsahu stravitelných živin nebylo ideálním měřítkem kvality a specifických vlastností krmiva. Zdokonalení systému přinesl až rozvoj poznání metabolismu živin a nutričních potřeb zvířat.
Při hodnocení krmiv bývají nejsledovanějšími hledisky :
výživná hodnota ( popisovaná základními živinami a jejich stravitelností, množstvím a kvalitou dusíkatých látek, obsahem energie, minerální a vitamínovou hodnotou ),
příjem sušiny ( pojednávající o sytící schopnosti krmiv pro přežvýkavce),
zdravotně–hygienické parametry (garantující zdraví zvířat i nezávadnost produktů)
dietetické a specifické vlastnosti (charakterizující účinek krmiva na organismus)
Kritéria kvality
Výživnou hodnotu determinuje biologický účinek živin,
využitých v těle zvířete z jednotky zkrmeného krmiva. Ten se projevuje pokrytím záchovné potřeby ( bazálního metabolismu, základních životních funkcí, pohybové aktivity, termoregulace) a tvorbou produkce ( růst, reprodukce, mléko, maso, vejce, vlna, práce atd.). K nejvýznamnějším patří esenciální ( nepostradatelné ) živiny, které zvíře neumí syntetizovat a které proto musí být přítomny v krmivu.
Obsah základních živin ( sušiny, popelovin a všech organických látek ), zjištěný chemickým rozborem, má pro hodnocení krmiv jen malý význam. Zvíře totiž pro přeměnu látek a úhradu materiálních, případně energetických potřeb organismu nemá k dispozici celou sumu přijatých živin, ale pouze tu část, která byla strávena a resorbována.
Stravitelnost jednotlivých živin je vyjadřována prostřednictvím koeficientů stravitelnosti. Ty se klasicky zjišťují exaktními bilančními pokusy, při nichž se kvantitativně stanoví množství živin, které zvíře přijalo v krmivu a množství živin vyloučených ve výkalech. Z rozdílu obou hodnot vyplývá množství strávených živin a příslušný, procenticky vyjádřený, koeficient stravitelnosti. V zásadě rozlišujeme 2 typy stravitelnosti, a to bilanční ( zdánlivou ) a skutečnou, které vycházejí ze vztahů ( 1 ) a ( 2 ).
Bilančně
stravitelná = živina krmiva - živina výkalů ( 1 )
živina
Skutečně
stravitelná = živina krmiva - ( živina výkalů - živina metabolického původu ) ( 2 )
živina
Ke zjištění stravitelnosti, kromě běžně užívaných metod in vivo (bilanční sledování na zvířatech), existuje celá řada laboratorních metod in vitro ( infračervená spektroskopie ,chemické metody apod.) Pro rychlou orientaci, lze stravitelnost u krmiv zjistit z krmivářských tabulek a databází. V tomto případě jsou však uváděny pouze koeficienty bilanční (zdánlivé) stravitelnosti, které jsou přibližně o 2-6 % nižší než koeficienty stravitelnosti skutečné.
Základní význam dusíku, jako klíčové složky bílkovin, je ve výživě zvířat dostatečně znám a spolu s energetickou hodnotou je nejdůležitějším ukazatelem nutriční hodnoty krmiv. Z tohoto pohledu, jedním ze stěžejních kritérií hodnocení, je obsah a kvalita dusíkatých látek. Využití bílkovin krmiva pro syntézu tělní bílkoviny je závislé na kvalitě zkrmované bílkoviny, která je v podstatě dána obsahem a bohatostí spektra esenciálních aminokyselin.
Má-li být dosaženo vysokého využití dusíkatých látek, musí být nepostradatelné aminokyseliny zastoupeny v určitém vzájemném poměru. Čím je poměr aminokyselin bližší skutečným potřebám zvířete ( ideální protein ), tím vyšší kvalitu a využití mají zkrmované dusíkaté látky, což se projevuje snížením exkrece dusíku zvířaty do životního prostředí. Nedostatek některé esenciální aminokyseliny je limitem využití celého komplexu dusíkatých látek.
Ke stanovení kvality bílkovin jednotlivých krmiv se nejčastěji používá těchto biologických parametrů :
a/ biologická hodnota bílkovin – BHB ( dle Thomase a Mitchella ) vychází z alimentární bilance, jejíž podstatou je určení procentického podílu dusíku uloženého ( zadrženého ) v těle z množství dusíku zvířetem stráveného. Pro představu BHB vaječného proteinu se pohybuje kolem 96, u kvasnic 70 a luštěnin asi 50. Uvedené hodnoty vypovídají o tom, že v prvém případě, téměř všechny ( 96 % ) aminokyseliny nalezly uplatnění při syntéze tělního proteinu, v druhém případě 70 %, zatímco u luštěnin, zřejmě vlivem nevyrovnaného spektra, došlo pouze k polovičnímu využití aminokyselin při tvorbě nových nebo opotřebovaných či spotřebovaných bílkovinných tkání,
b/ netto-využití proteinu – NPU, které vyjadřuje,( na základě uzavřené bilance ), kvalitu bílkovin jako procentický podíl dusíku skutečně uloženého v těle, z množství dusíku přijatého. Hodnoty NPU nejčastěji kolísají v rozmezí 20 – 60 ( souvisí to se stravitelností a biologickou hodnotou proteinu ), což ukazuje na velikost uplatnění přijatých aminokyselin v syntéze tělního proteinu,
c/ bílkovinný produkční poměr – PER, vyčíslující hmotnostní přírůstek těla, připadající na jednotku přijaté bílkoviny. U nejběžnějších diet se pohybuje v rozpětí hodnot 2 – 3. Znamená to, že jednotka proteinu krmiva vyvolává u zvířete dvou až třínásobný efekt v tvorbě tělní substance.
Kromě uvedených biologických metod hodnocení kvality proteinu, jsou k dispozici i chemické metody. Z nich se využívá především :
d/ chemické skóre, které určuje stupeň limitace první limitující aminokyselin v testované bílkovině,
e/ index esenciálních aminokyselin, který do kalkulace zahrnuje všechny esenciální aminokyseliny.
Hodnocení dusíkatých látek
Výzkum využití dusíkatých látek ve výživě zvířat započal objevy dusíku ( Ruther, Ford v roce 1772 ), později nepostradatelnosti bílkovin ( Magendie, v roce 1816 ) a pokračoval postupným hromaděním poznatků o metabolismu této nejdůležitější stavební živiny.Vývoj základních kritérií, vyjadřujících potřebu zvířat v dusíkatých živinách za posledních 50 let v tuzemsku, je představen v tabulce č. x1. V uvedené tabulce je tučným písmem označen současný aktuální stav.
Tabulka č. x1 : Postup vývoje kritérií k vyjádření potřeby zvířat v dusíkatých látkách
Polygastrická zvířata
Monogastrická zvířata
Skot
Ovce
Kozy
Koně
Prasata
Drůbež
SB
SB
SB
SB
SB
SB
SNL
SNL
SNL
SNL
SNL
SNL
PDI
PDI
PDI
NL
NL
AMK
AMK
AMK
SAMK
Jak je patrné, výchozím parametrem v dané oblasti, pro stanovení nutriční hodnoty krmiv i živinových potřeb zvířat, byly stravitelné bílkoviny ( SB ). Složitost a nepřesnost jejich stanovení vedl v polovině 60. let k přehodnocení tohoto ukazatele, ve prospěch objektivnějšího parametru - stravitelných dusíkatých látek ( SNL ), které se ještě v současnosti používají k vyjádření potřeb koní. Kromě stravitelných bílkovin, zahrnují totiž i stravitelnou část dusíkatých látek povahy nebílkovinné ( NPN ). U prasat a drůbeže došlo, s ohledem na téměř plošné využívání kompletních krmných směsí ( s minimálním výkyvem stravitelnosti ), ke zjednodušení tím, že potřeba aminokyselin byla vyjadřována prostřednictvím dusíkatých látek ( NL ). Ty jsou definovány jako dusík ( N ), stanovený metodou podle Kjeldahla, vynásobený koeficientem 6,25 ( N x 6,25 ). Za normálních podmínek krmení zpravidla stačí omezit pozornost pouze na limitující aminokyseliny ( AMK ), které bývají nejčastěji v nedostatku. Ve výživě prasat bývá takovou aminokyselinou lysin, u drůbeže jsou to sirné aminokyseliny – methionin a cystin.
Vývoj poznání, zejména u monogastrických zvířat ukazuje, že dochází k přechodu od hodnot celkových aminokyselin k hodnotám stravitelným, konkrétně skutečně stravitelným aminokyselinám ( SAMK ) Vše je motivováno snahou lépe přizpůsobit přívod aminokyselin potřebám zvířat a tím, zvýšit využitelnost proteinu krmiva, což svými efekty ( snížení exkrece N do atmosféry ), je výrazným příspěvkem k ochraně životního prostředí.
Poněkud jinak se vyvíjela situace ve výživě přežvýkavců. Zatímco u monogastrických zvířat závisí spektrum vstřebaných aminokyselin na jejich obsahu v přijatých krmivech, u polygastrických zvířat je toto spektrum výrazně modifikováno ( rozkladnou i syntetickou ) činností mikroorganismů v předžaludcích. Z tohoto pohledu, dříve používané SNL neodrážely fyziologické pochody trávení dusíkatých látek u skotu, ovcí a koz. Nedostatkem stravitelných dusíkatých látek proto bylo :
nedocenění mikrobiální fermentace ( tvorby mikrobiálního proteinu ) v předžaludcích,
nepostihnutí degradace
Vloženo: 26.06.2009
Velikost: 115,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AKA06E - Výživa zvířat
Reference vyučujících předmětu AKA06E - Výživa zvířat
Reference vyučujícího Ing. CSc. Boris Hučko
Podobné materiály
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - 8b.Statisticke hodnoceni variability kvantitatvnich znaku
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - Hodnocení jatečných prasat
- AKA06E - Výživa zvířat - 5. hodnocení N-látek
- AKA06E - Výživa zvířat - 3. hodnocení stravitelnosti živin
- ASA17E - Chov skotu a ovcí - hodnocení laktace
- ASA17E - Chov skotu a ovcí - hodnocení zevnějšku
- AKA06E - Výživa zvířat - 3._hodnoceni_stravitelnosti_zivin
- AKA06E - Výživa zvířat - 5._hodnoceni_N-latek
- AKA06E - Výživa zvířat - hodnocení krmiv
- AKA06E - Výživa zvířat - system hodnoceni krmiv
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - hodnoceni kvality zivota
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - hodnoceni_kvality_silazi_Ib
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - zakladni hodnoceni sena
- AQA07E - Jakost a zpracování živočišných produktů - Hodnocení jakosti živočišných potravin
- AKA06E - Výživa zvířat - krmiva
- AKA06E - Výživa zvířat - konzervace a skladování krmiv
- AKA06E - Výživa zvířat - JADRNA KRMIVA STATKOVA
- AKA06E - Výživa zvířat - krmiva
- AKA06E - Výživa zvířat - krmivaII
- AKA06E - Výživa zvířat - objemna a koncentrovana krmiva
- AKA06E - Výživa zvířat - princip stanoveni zivin v krmivech
Copyright 2024 unium.cz