- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Hodnocení jakosti živočišných potravin
AQA07E - Jakost a zpracování živočišných produktů
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálČeská zemědělská univerzita v Praze
Agronomická fakulta
Vysoká škola chemicko – technologická v Praze
Fakulta potravinářské a biochemické technologie
Hodnocení jakosti živočišných produktů
Doc. Ing. Petr Pipek, CSc.
Prof. Ing. Miloslav Pour, DrSc.
Praha 1998
2
Lektoři: Prof. Dr.Ing. Vladimír Kyzlink, DrSc.
Prof. Ing. Ladislav Štolc, CSc.
© Petr Pipek, 1998
ISBN 80 – 213 – 0442 – 1
3
1. Úvod - životní styl, racionální výživa
Zajištění kvalitních potravin živočišného i rostlinného původu pro výživu obyvatel
naší planety je současným prvořadým úkolem pro zemědělskou a potravinářskou výrobní
sféru. G.B.Shaw kdysi řekl „Není opravdovější lásky než láska k jídlu“. Že tomu tak je, svědčí
fakt, že člověk spotřebuje za padesát let života průměrně 10 tun sušiny potravy a 40 tun vody
jako složky potravin a v nápojích.
Dnešní lidstvo již nežije v původním přírodním prostředí, ale v prostředí silně
pozměněném člověkem, tj. v prostředí umělém. Proto musíme zaměřit větší pozornost na
každodenní zdravý způsob života (Life style) a na dodržování správných zásad racionální
výživy. Tím mimo jiné omezíme karcinogenní rizika, která lidstvu neustále hrozí.
Mezi hlavní zásady zdravého způsobu života lze uvést následujících 10 bodů:
1. Nekouřit.
2. Pravidelně cvičit.
3. Pít málo alkoholu – raději nepít alkohol vůbec.
4. Spát denně 7 – 8 hodin.
5. Udržovat si optimální hmotnost.
6. Pravidelně snídat.
7. Jíst v pravidelnou denní dobu.
8. Nadměrně se neslunit.
9. Pravidelně pečovat o osobní hygienu.
10. Žít vyrovnaným životem – vyvarovat se stresových situací, spěchu a
podrážděnosti.
V oblasti výživy člověka byly zúročeny dosud zjištěné poznatky předních světových
pracovišť, které vykrystalizovaly do následujících čtrnácti zásad racionální výživy, tvořící
fakticky kostru prevence zhoubných onemocnění:
1. Jíst chutnou a nutričně vyrovnanou stravu.
2. Nepřejídat se.
3. Nejíst opakovaně stejná jídla.
4. Nezaměřovat se na určitý typ stravy – zásada rozmanitosti.
5. Vyvarovat se tučné stravy.
6. Konzumovat stravu s odpovídajícím obsahem škrobu a vlákniny.
4
7. Vyvarovat se nadměrného příjmu cukru a soli.
8. Nekonzumovat neodborně uzené potraviny.
9. Umírněně pít alkoholické nápoje.
10. Minimalizovat požívání potravy konzervované solí a potravy v kyselých nálevech.
11. Minimalizovat smažení v tuku a omezovat pečení potravy, vyvarovat se požívání
připálených částí potravy.
12. Nekonzumovat příliš horké jídlo a nepít horké nápoje (káva, čaj, kakao aj.).
13. Nepožívat zplesnivělé potraviny.
14. Denně jíst ovoce (nejlépe citrusové plody), zeleninu a celozrnné obilní produkty.
V České republice vydáváme za potraviny z rodinného rozpočtu až cca 27 %. Přehled
o výdajích za potraviny v ČR a v zemích EU v roce 1994 v % je patrný z následujícího
přehledu dle VÚZE Praha.
Stát Výdaje za potraviny
Česká republika 33,1
Portugalsko 32,4
Irsko 34,8
Řecko 36,7
Nizozemsko 14,9
Německo 15,4
Belgie 18,1
Dánsko 21,8
Španělsko 22,9
Francie 17,8
Lucembursko 17,6
Itálie 19,8
Velké Británie 22,1
EU 19,8
5
Z uvedeného přehledu je zřejmé, že v ČR potraviny představují vysokou nákladovou
položku rodinných rozpočtů. Ve spotřebním koši potravin představuje současná roční
spotřeba masa cca 86 kg na 1 obyvatele ČR významnou množstevní i finanční položku.
K zajištění této vysoké spotřeby masa potřebujeme odpovídající stavy jednotlivých druhů
hospodářských zvířat. Vývoj těchto stavů v ČR v letech 1995 až 1997 je patrný
z následujících přehledů.
Zatímco stavy prasat a drůbeže v posledních třech letech jsou přibližně na stejné
úrovni, stavy skotu a krav neustále klesají, což může v budoucnu ohrozit naši soběstačnost
v produkci hovězího masa a mléka.
Stavy skotu a krav v letech 1995 – 1997 [v ks]
Skot celkem Z toho krávy
Čtvrtletí
1995 1996 1997 1995 1996 1997
I. 2 024 526 1 980 274 1 847 828 767 391 755 796 694 041
II. 2 026 911 1 958 829 1 777 899 771 453 751 318 669 202
III. 2 012 333 1 926 350 1 718 081 770 378 763 099 648 533
IV. 1 988 964 1 903 205 1 651 099 760 746 721 540 627 204
Stavy prasat a prasnic v letech 1995 – 1997 [v ks]
Prasata celkem Z toho prasnice
Čtvrtletí
1995 1996 1997 1995 1996 1997
I. 3 875 261 4 023 915 4 130 924 296 031 319 901 318 743
II. 3 821 545 4 035 855 3 994 491 302 876 325 243 315 084
III. 3 944 487 4 133 136 4 161 124 305 294 325 904 317 409
IV. 3 804 821 4 048 213 3 960 033 306 908 321 498 308 871
Stavy jednotlivých kategorií drůbeže v letech 1995 – 1997 [v tis. ks]
Období
Kategorie
1995 1996 1997
Kuřata na chov 4 703 3 980 3 913
Kuřata na výkrm 8 497 10 335 10 477
Slepice 12 029 12 030 11 833
Kohouti a kapouni 293 272 264
Hrabavá drůbež celkem 25 522 26 617 26 489
Krůty 527 692 640
Husy 177 158 151
Kachny 463 409 292
6
Drůbež celkem 26 688 27 875 27 573
2. Význam masa ve výživě, zdroje masa
Podobně jako ve většině vyspělých států, zaznamenala spotřeba masa i v ČR
v uplynulých šedesáti letech významný nárůst, i když v posledních několika letech stagnuje.
Do statistických údajů se počítá maso (na kosti) jatečných zvířat, drůbeže a zvěřiny; nepočítá
se maso ryb a bezobratlých živočichů. Podíl jednotlivých hlavních druhů masa na spotřebě
v České republice uvádí tabulka I.
Tabulka I: Spotřeba jednotlivých druhů masa v ČR [kg na osobu a rok]
Rok Celkem Vepřové Hovězí Drůbež
1936 38,1 14,6 15,2 2,2
1975 86,6 42,3 28,7 9,6
1980 90,3 44,9 29,2 11,6
1985 89,3 43,9 29,5 10,6
1988 96,1 49,0 29,9 12,2
1989 97,4 49,1 30,0 13,0
1990 96,5 50,0 28,4 13,6
1991 87,9 47,8 22,4 12,8
1992 86,5 49,5 20,2 12,2
1993 84,2 48,1 19,8 11,7
1994 81,2 46,7 18,4 11,6
1995 82,0 46,2 18,5 13,0
1996 85,3 49,2 18,2 13,6
1997 85,6 45,6 16,0 15,3
Pramen: ČSU
Spotřeba masa ve světě souvisí s ekonomickou úrovní příslušného státu a
s výživovými zvyklostmi v příslušné oblasti. Podle údajů FAO činila v roce 1990 celková
spotřeba masa ve světě 171,4 mil. tun, v roce 1995 celkem 209,5 mil. tun a pro rok 1997 se
předpokládá vyšší než 215 mil. tun.
Vysoká spotřeba masa je zejména na Novém Zélandu, v Dánsku, Francii, Austrálii
a v USA. Velké rozdíly ve spotřebě masa jsou i mezi evropskými státy. Údaje o spotřebě
masa v některých státech přináší následující tabulka IIa. V tabulce IIb je uvedena spotřeba
masa v EU v letech 1994 až 1997.
7
Tabulka IIa: Spotřeba masa v některých státech [v kg na osobu a rok].
Stát
Rok Celkem Hovězí Vepřové Skopové Drůbež
USA 1990 119,5 44,0 28,9 0,8 41,0
Austrálie 1990 105,2 38,2 18,4 17,5 26,0
Nový Zéland 1990 98,0 34,9 12,7 28,1 17,8
Japonsko 1990 43,8 8,9 16,7 1,2 13,6
EU 1990 92,7 21,8 39,3 4,3 18,4
Francie 1990 110,9 29,7 37,2 5,5 21,6
Dánsko 1990 105,3 18,9 64,2 1,0 11,7
Španělsko 1990 97,8 12,5 47,0 6,4 22,6
SRN 1992 95,8 18,8 56,1 1,0 12,3
Rakousko 1990 94,1 21,9 52,1 1,2 14,1
Nizozemí 1990 87,6 19,5 45,6 1,2 17,7
Itálie 1990 87,0 25,5 31,5 1,8 19,4
Nizozemí 1990 87,6 19,5 45,6 1,2 17,7
V.Británie 1990 74,3 18,9 24,2 7,6 19,5
Švédsko 1990 60,2 17,4 30,8 0,8 6,1
Tabulka IIb: Spotřeba masa v EU [v kg na osobu a rok] (EU – 15 členských zemí).
Období
Druh masa
1994 1995 1996 1997*
Hovězí 20,77 20,12 18,58 19,11
Vepřové 40,61 40,74 41,67 41,47
Drůbeží 19,17 19,72 20,74 21,34
Skopové 3,65 3,64 3,65 3,57
Celkem 84,20 84,22 84,64 85,19
* předpoklad Pramen: Evropská komise
8
2.1. Definice masa
Jako maso jsou definovány všechny části těl živočichů, včetně ryb a bezobratlých,
v čerstvém nebo upraveném stavu, které se hodí k lidské výživě. Podle této definice patří
ovšem mezi maso i živočišné tuky, krev, droby, kůže a kosti (pokud se konzumují), ale také
masné výrobky. V užším slova smyslu se masem rozumí jen kosterní svalovina, a to buď
samotná svalová tkáň, nebo svalová tkáň včetně vmezeřeného tuku, cév, nervů, vazivových
a jiných částí. (Někdy se tato definice omezuje jen na teplokrevné živočichy.)
Maso je z nutričního hlediska velmi cenným zdrojem plnohodnotných bílkovin,
vitaminů (zejména skupiny B), nenasycených mastných kyselin a minerálních látek. Právem
je proto považováno za nenahraditelnou složku výživy, i když je možné (obtížně) zajistit
plnohodnotnou výživu i bez masa. V takovém případě by však bylo nutné nahradit přirozenou
stravu zahrnující maso jinou promyšleně sestavenou dietou a kombinovat rostlinné potraviny
s mlékem a vejci. Vedle nutričního významu je maso ve výživě důležité i svou chutností; lidé
je rádi jedí a jsou ochotni zaplatit i relativně vyšší cenu než za jiné potraviny.
Ze zdravotního hlediska však existuje optimum spotřeby masa, určené zvyklostmi
a fyziologickými potřebami určité populace. V našich oblastech činí optimum spotřeby asi
90 kg masa na osobu a rok.
Příjem masa nelze vytrhnout ze souvislosti se způsobem života toho kterého člověka,
jeho tělesnou aktivitou, skladbou dalších potravin, tělesnou hmotností atd. V tomto smyslu se
často dělají jednoznačné a nutně chybné závěry. Řadu polopravd zanáší do této problematiky
"zaručeně správné diety", které jsou nezřídka záměrně rozšiřované konkurenčními odvětvími
potravinářského průmyslu a kterých se vždy ochotně ujímají senzacechtiví novináři. Podobně
je třeba dát do souvislosti množství škodlivin přijímaných z masa a jejich příjem z jiných
potravin, vody, vzduchu či kouření.
2.2. Zdroje masa
Hlavním zdrojem masa jsou domestikovaní živočichové, méně je využívána lovná
zvěř, která má význam především v rozvojových zemích, zatímco ve vyspělých státech slouží
jako obohacení sortimentu potravin. Základním způsobem získávání masa ryb je lov,
bezobratlí jsou k lidské výživě využíváni v menší míře; někde mají spíše charakter luxusního
zboží. Mnohé druhy platí za vyhlášené lahůdky a mají velký ekonomický význam.
9
Měkkýši jsou považováni za lahůdku i v Evropě. V ČR jsou vykupováni či chováni na
farmách hlemýždi. Jejich sběr je však regulován vzhledem k nebezpečí jejich vyhubení.
V přímořských oblastech se využívá zejména mlžů, z nichž největší význam mají slávka
jedlá, ústřice, hřebenatka, srdcovka a střenka jedlá. Některé z nich se chovají i uměle. Mezi
hlavonožci je oblíbena zejména oliheň (kalmar), konzumují se i chobotnice a sépie.
Korýši vhodní jako zdroj masa pocházejí především z moře. Ve sladkých vodách
žijící raci jsou dnes vzhledem ke zhoršené čistotě vod vzácní. Jako drahé lahůdky se
konzumují zejména langusty a humři. Dále se využívají krabi, krevety, garnáti a krabovci.
Velký význam má kril (drobní korýši tvořící plankton ), který je obrovskou zásobou biomasy.
Bezobratlí dosud nejsou běžnou složkou potravy. Z hlediska zajištění výživy
obyvatelstva Země však není bez zajímavosti, že zhruba 90 % biomasy moří a oceánů tvoří
právě bezobratlí živočichové, z nichž je využíváno jenom několik výše uvedených druhů.
Některé druhy zřejmě nejsou poživatelné, mnohé je třeba z hlediska použitelnosti k lidské
výživě prozkoumat.Týká se to především přímé konzumace zooplanktonu.
Ryby jsou vedle savců a ptáků třetím nejvýznamnějším zdrojem masa. V některých
státech (např. v Japonsku) je spotřeba rybího masa stejně vysoká jako masa savců. Spotřeba
ryb i jiných mořských produktů celosvětově stoupá; souvisí to i se snahou konzumovat maso
s nižším obsahem tuku. Větší podíl celosvětové spotřeby ryb tvoří mořské ryby získané
výlovem, menší podíl pak ryby sladkovodní.
Sladkovodní ryby jsou dnes vysazovány do řek nebo chovány v rybnících, odkud
jsou periodicky vyloveny. Výlov rybníků má charakter velkovýroby a vylovené ryby jsou
distribuovány běžnou spotřebitelskou sítí. Z hlediska velkovýroby mají význam hlavně
tradičně chované druhy: kapr, štika, candát, lín, maréna, sumec, tolstolobik, úhoř a pstruzi.
V menší míře jsou chovány, resp. loveny v řekách další druhy. V Rusku jsou významné
jeseterovité ryby: jeseter a vyza, a to jak pro produkci masa (hodí se i na uzení), tak i pro
získávání kvalitního pravého ruského kaviáru.
Mořské ryby obvykle nejsou chovány uměle, jejich získávání závisí na lovu do sítí.
Tento tzv. obchodní rybolov se týká v praxi jen několika druhů. Jde zejména o tyto druhy:
sleď, sardinka, sardel, tresky, šprot, makrela, tuňák, platejs, mořská štika, losos, vlkouš,
mořský ďas, aj. Velkým problémem je nadměrný lov, neboť pak se snižuje počet ryb a mění
se i věkové složení zbývající rybí populace. Při lovu nehrozí sice nebezpečí úplného vyhubení
postižených druhů, ale jejich další obchodní rybolov se již stává neekonomickým. Objem
vylovených ryb je proto nutné regulovat mezinárodními dohodami.
10
Z mořských živočichů jsou ještě využíváni žraloci a rejnoci.
Z obojživelníků se využívají pouze žáby, které jsou považovány za lahůdku. Plazi
jako zdroj masa mají význam v tropických oblastech. Želvy byly a doposud jsou loveny
hlavně pro získání surovin k přípravě želvích polévek a v původních oblastech výskytu i pro
maso.
Hlavní podíl ptactva užívaného k lidské výživě představuje drůbež, tj. zdomácnělí
ptáci chovaní uměle. V menší míře se využívá i lovného ptactva. V naší oblasti se loví
zejména bažanti, kachny divoké - březňačky, v menší míře koroptve. Dříve byli hojně loveni
i tetřevi, tetřívci, divoké husy, sluky a dropi. V minulosti se lovilo rovněž zpěvné ptactvo.
Významným zdrojem masa jsou ptáci běžci, z nich zejména pštros, který je uměle chován
a zpracováván na specializovaných jatkách. Je produkován nejen v jižní Africe, ale i v
Evropě, v omezené míře existuje jeho chov na maso i u nás. Z jednoho pštrosa o živé
hmotnosti 120 kg se získá asi 35 kg masa.
Savci představují hlavní zdroj masa pro lidskou výživu. Vedle domácích zvířat je
významná i lovná zvěř, specifická podle jednotlivých světadílů, podnebných pásem
a zvyklostí. Skladbu masa konzumovaného v některých oblastech ovlivňují i náboženské
předsudky, např. muslimové a židé nejedí vepřové maso. Naopak krávy jsou posvátné pro
hinduisty.
Leckde se využívá i maso psů, koček a opic. Konzumace psího masa je však
nebezpečná vzhledem k možnosti přenosu některých lidských chorob a vztekliny - proto je
zpracovávání masa psů, koček a opic již v některých státech zákonem zakázáno. Přehlédnout
nelze ani etické aspekty konzumace masa těchto živočichů.
V Evropě se loví zejména jeleni, srnci, daňci, mufloni a divoká prasata, v severních
krajích sobi (kteří jsou již částečně domestikováni), z drobné zvěře pak králíci a zajíci. Jen
v menší míře přicházejí v úvahu i jiné druhy jako medvěd, los, zubr, kamzík, koza bezoárová,
jezevec aj.
V Austrálii má větší význam lov klokanů, jejichž maso našlo využití pro lidskou
výživu. Klokany lze chovat i v oblastech, kde nelze uvažovat o chovu hospodářských zvířat,
neboť klokan velmi dobře využívá vegetaci při pastvě; úspěšné byly i pokusy o vysazení
klokanů v Evropě do volné přírody. Jejich maso se v současné době ve velkém množství
dováží do Evropy, včetně ČR.
11
V Africe je dosud hlavním zdrojem masa lov divokých zvířat; lovili a loví se pakoně,
zebry, antilopy, buvoli aj. Maso antilop a jiné africké zvěře je i obohacením sortimentu
evropských potravin, proto se toto maso dováží i do Evropy.
V posledních desetiletích se zavádí chov nedomestikovaných zvířat v zajetí; zvířata
vytříděná na maso jsou pak buď odstřelena na krátkou vzdálenost a ihned jatečně opracována,
nebo jsou poražena na speciálních jatkách podobným způsobem jako domácí zvířata. Úspěšně
se to zatím daří zejména u daňků a jelenů, naproti tomu nevhodnými se pro tento účel ukázali
srnci a divoká prasata. S chovem jelenů a daňků se začalo i v ČR. Při chovu lze využít
i řízenou plemenitbu, k čemuž jsou vybíráni nejvhodnější plemeníci. Ač jsou farmově
chovaná zvířata považována za hospodářská, nejde zde ještě o domestikaci v pravém slova
smyslu.
Zdrojem masa jsou i kytovci. Lov velryb dosáhl v honbě za zisky takových rozměrů,
že většina druhů je dnes ohrožena vyhynutím. Lov je proto regulován četnými mezinárodními
dohodami.
2.3. Jatečná zvířata a drůbež
Nejvýznamnějším zdrojem masa jsou domácí zvířata. Zatímco ve svých počátcích
měla domestikace pouze usnadnit získávání masa, v průběhu dějin nabývá dalšího významu,
tj.lidé záměrně mění vlastnosti, tělesné proporce a užitkovost domácích živočichů. Zvyšuje se
produkce masa, vajec a mléka. Naproti tomu se v průběhu domestikace zhoršuje odolnost
přešlechtěných zvířat vůči vlivům prostředí a chorobám.
Hovězí dobytek (skot) - patří do podčeledi turů. Kromě vysloveně domácích zvířat
sem lze přiřadit i příbuzné polodivoké a divoké druhy, poskytující podobné maso.
Buvol je chován v Asii, Africe i Evropě. Chovají se různá plemena s užitkovostí na tah, maso a mléko.
Zebu se chová v Africe, Asii a Americe v různých plemenech. Jde o zvířata přizpůsobená horkému
suchému klimatu; mají výbornou termoregulaci a jsou odolná vůči tropickým chorobám. Typickým znakem je
tukový nebo masotukový hrb v krajině kohoutkové. Nejvýznamnějším masným plemenem zebu je bráhmanský
skot, vyšlechtěný dlouholetým výběrem na masnou užitkovost.
Plemena skotu evropského typu, tj. tura domácího, lze roztřídit podle různých
hledisek, a to podle vzhledu, původu či užitkovosti (maso, mléko, tah; masomléčná,
trojstranná užitkovost). Běžné třídění je na stepní, masná, nížinná a horská plemena.
Masná (žírná) plemena skotu jsou vázaná na bohaté a rozsáhlé pastviny. Jsou
vyšlechtěna na masnou užitkovost, což se odráží ve stavbě těla: tělesný rámec je obdélníkový,
12
s výrazně masitými částmi kýty, zadní části hřbetu a plece. Významná jsou zejména anglická
masná plemena (shorthorn, hereford, aberdeen-angus aj.), která jsou menšího vzrůstu
a francouzská (zvláště charollais), která mají velký tělesný rámec.
Nížinná mléčná plemena pocházejí z přímořských oblastí severozápadní Evropy,
jejich chov je založen na bohatých přímořských pastvinách s mírným vlhkým podnebím.
Původně jednostranně mléčně zaměřená plemena byla postupně šlechtěna i na zlepšení masné
užitkovosti, takže mnohá z nich se blíží typu s kombinovanou užitkovostí. Významný je
dánský červený skot, jerseyský skot a černostrakatá plemena.
Horská plemena skotu mají kombinovanou užitkovost. Rozdělují se do podskupin
podle zbarvení; význam má především strakatý skot, méně významný je šedý horský skot.
Český strakatý skot je nejrozšířenější plemeno v ČR, vznikl křížením původního domácího
skotu s dovezeným skotem bernským. České strakaté plemeno se kříží s dalšími
importovanými plemeny s cílem zvýšit jeho mléčnou i masnou užitkovost.
Prasata jsou druhým nejvýznamnějším zdrojem masa. Plemena prasat se dělí do
jednotlivých skupin podle několika kritérií: původu, užitkového typu, oblasti chovu, barvy,
tvaru štětin a tvaru uší.
Kadeřavá prasata jsou málo prošlechtěná prasata sádelného typu, vyznačující se
dlouhými zvlněnými štětinami. Dnes ztrácejí na významu. Do této skupiny patří mangalica
a bakoňské prase neboli bagoun.
Bílá plemena prasat jsou dnes hospodářsky nejvýznamnější skupinou. Jejich
užitkovost je vysloveně masná nebo kombinovaná. Mají bílou až růžovou kůži a bílé štětiny.
Podle tvaru uší se rozdělují na dvě skupiny: prasata přímouchá a klapouchá. Přímouchá
prasata jsou kombinovaného masosádelného nebo sádelnomasného užitkového typu. Jejich
charakteristickým z
Vloženo: 29.06.2010
Velikost: 812,39 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AQA07E - Jakost a zpracování živočišných produktů
Reference vyučujících předmětu AQA07E - Jakost a zpracování živočišných produktů
Podobné materiály
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - 8b.Statisticke hodnoceni variability kvantitatvnich znaku
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - Hodnocení jatečných prasat
- AKA06E - Výživa zvířat - hodnocení krmiv
- AKA06E - Výživa zvířat - 5. hodnocení N-látek
- AKA06E - Výživa zvířat - 3. hodnocení stravitelnosti živin
- ASA17E - Chov skotu a ovcí - hodnocení laktace
- ASA17E - Chov skotu a ovcí - hodnocení zevnějšku
- AKA06E - Výživa zvířat - 3._hodnoceni_stravitelnosti_zivin
- AKA06E - Výživa zvířat - 5._hodnoceni_N-latek
- AKA06E - Výživa zvířat - hodnocení krmiv
- AKA06E - Výživa zvířat - system hodnoceni krmiv
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - hodnoceni kvality zivota
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - hodnoceni_kvality_silazi_Ib
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - zakladni hodnoceni sena
- ELX29E - Španělština - nahrávka - španělsko - česká slovíčka – potraviny
Copyright 2024 unium.cz