- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
genetika zvířat
AGA01E - Obecná genetika
Hodnocení materiálu:
Vyučující: doc. Dr. Ing. Pavel Vejl
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálintenzitách selekce a dalších opatřeních.
Druhou částí je využívání navržených opatření při šlechtění.
Třetí částí je kontrola genetického zisku skutečně dosahovaného (včetně celkového plemenářského auditu) a jeho porovnání s původní předpovědí. Z případných nesrovnalostí je třeba vyvodit návrhy opatření ke zlepšení.
Vlastní selekční program sestává z navazujících kroků, které se ve sledu generací nepřetržitě opakují. Prvým krokem je test zvířat, dalším krokem genetické hodnocení spočívající v odhadu plemenné hodnoty, navazuje výběr (selekce) a posledním krokem je promyšlené využití vybraných jedinců v plemenitbě.
4.6.2.1. Cíl šlechtění
Cílem šlechtění je zlepšení hospodárnosti chovu, které je dosahováno zlepšením jednotlivých vlastností. Vlastnosti, které nás zajímají se obvykle rozdělují na hlavní užitkové vlastnosti a vlastnosti funkční-druhotné, jež souvisí s celkovým zdravím zvířat.
Význam vlastností ve šlechtění je dán jejich ekonomickou hodnotou, která je stanovena ziskovou funkcí uzavřeného obratu stáda. Vyjadřuje změnu zisku na jednu průměrně chovanou krávu za rok, když se sledovaná vlastnost změní o jednotku a všechny ostatní vlastnosti zůstanou nezměněné.
Z = T - N(12)
kde:Zzisk uzavřeného obratu stáda v přepočtu na krávu a rok
Ttržby od všech kategorií skotu
Nnáklady na všechny kategorie skotu
Dalším požadavkem na vlastnosti v selekčním cíli je dostatečná genetická proměnlivost a příznivý koeficient dědivosti.
Tabulka 7. Ekonomické hodnoty vlastností v selekčním cíli v Kč na jednotku vlastnosti
(upraveno podle Wolfové a kol. 2001)
Holštýnský
Český strakatý
Mléčná plazma kg
-1,13
-0,80
Tuk kg
13,12
22,37
Bílkoviny kg
93,62
94,65
Záněty vemene %
-19,00
-19,00
Mezidobí dnů
-32,00
-23,00
Průběh porodu 0,01 třídy
-45,00
-45,00
Mrtvě narozená telata %
-150,00
-150,00
Dlouhověkost laktací
1000,00
1000,00
Váha krav kg
-10,00
-4,90
Netto přírůstek g/den
9,76
20,00
Jatečná výtěžnost %
160,10
185,30
Zmasilost EUROP 0,01 třídy
-5,19
-1,03
Cíl šlechtění se částečně liší podle jednotlivých chovů, v závislosti na úrovni jednotlivých vlastností, výrobních podmínkách a výrobního zaměření chovatele. Nevhodné převzetí „šlechtitelských cílů“ z jiných stád může způsobit snížení genetického pokroku a vyústit ve ztrátu hospodárnosti výroby. Krátkodobý cíl šlechtění se také může lišit od dlouhodobého výhledu.
Vzhledem k záměrnému „úřednímu“ omezování výroby se mění význam jednotlivých vlastností a na úkor hlavních užitkových vlastností se dává stále vyšší důraz druhotným – funkčním vlastnostem, které souvisí se snižováním nákladů a hospodárností chovu zvířat.
U některých chovatelů může mít ekonomický význam i zevnějšek zvířat, především pokud prodej plemenných zvířat je významným zdrojem příjmů chovatele.
4.6.2.2. Test zvířat a kontrola užitkovosti (KU)
Oproti vlastnostem v selekčním cíli, které mají pro chovatele ekonomickou hodnotu, jsou vlastnosti v kontrole užitkovosti. U vlastnosti v kontrole užitkovosti požadujeme snadné a přesné zjišťování a těsný vztah k vlastnostem v selekčním cíli.
Některé vlastnosti v kontrole užitkovosti jsou shodné s vlastnostmi v selekčním cíli a uplatňuje se přímá selekce, ostatní slouží k nepřímé selekci. Především souhrn všech vlastností zevnějšku slouží k podpůrné nepřímé selekci na vlastnosti s ekonomickou hodnotou, především druhotné funkční, které souvisí se zdravím a dlouhověkostí zvířat. Pro vlastnosti v kontrole užitkovosti jsou stanovovány plemenné hodnoty. Je důležité, aby odhad plemenné hodnoty byl dostatečně spolehlivý.
Tabulka 8. Spolehlivost odhadu plemenné hodnoty prověřených býků.
Spolehlivost r2
Množství mléka
0,85
Obsah mléčných složek
0,83
Vlastní plodnost
0,90
Plodnost dcer
0,53
Ukazatele zevnějšku
0,60
Jatečná výtěžnost
0,45
Korigovaný netto přírůstek
0,50
U skotu jsou v našich podmínkách sledovány mléčná užitkovost, masná užitkovost, průběhy porodu, růst a vývin, reprodukce a zevnějšek. Kontrola užitkovosti důležitých užitkových vlastností je prováděna podle mezinárodních pravidel „ICAR“, aby výsledky byly věrohodné a celosvětově porovnatelné.
Test zvířat je organizován tak, aby bylo možno následně zvířata hodnotit v porovnání k dostatečnému počtu vrstevníků chovaných za stejných podmínek. Vypovídací schopnost údajů z kontroly užitkovosti závisí na efektivním počtu případů w, který vyjadřuje počet známých užitkovostí (známých měření) a počet užitkovostí vrstevníků
w = n1 . n2 /( n1 +. n2)(13)
kde:n1počet užitkovostí na jedince (při kontrole dědičnosti počet potomků na otce)
v daných chovatelských podmínkách
n2počet užitkovostí vrstevníků (při kontrole dědičnosti počet potomků
ostatních otců) v daných chovatelských podmínkách.
Při výskytu užitkovostí nebo potomků ve více skupinách se sečtou počty efektivních případů přes všechny skupiny. Při nevhodné organizaci testu a malých počtech vrstevníků může být vypovídací schopnost KU i při velkém počtu užitkovostí na jedince, nebo potomků na otce nízká. Nejlepší by bylo, kdyby se efektivní počet blížil skutečnému počtu případů.
Obrázek 1. Efektivní počet případů v závislosti na počtu dcer býka (n1) a počtu vrstevnic
(n2) ve skupině.
4.6.2.3. Plemenná hodnota
Základem šlechtění je genetické hodnocení zvířat. Skutečnou genetickou hodnotu zvířete pro užitkovou vlastnost zjistit nelze, genetické založení je neodhadnutelné. Odhadnout však lze genetickým založením působený rozdíl v užitkovosti u jedinců ve srovnatelných chovatelských podmínkách. Tento rozdíl je vyjadřován plemennou hodnotou.
Při odhadu plemenné hodnoty se vychází z údajů kontroly užitkovosti. Na projevu užitkovosti se nejvíce podílí (přibližně ze 60 %) systematické činitelé chovatelského prostředí, dále náhodné prostředí (přibližně ze 30 %) a na aditivně-genetické založení zbývá přibližně 10 %. Odhad plemenné hodnoty proto spočívá především v „očištění“ údajů kontroly užitkovosti od vlivů prostředí.
Na užitkovost zvířat souběžně působí velká řada činitelů. Odhad plemenné hodnoty zvířat je proto pomocí soustav rovnic, které stanoví vliv všech činitelů, včetně plemenné hodnoty zvířat. Rozsahy soustav rovnic jsou velké, proto je věnována pozornost vhodným matematickým postupům a programování.
Při sestavení postupu genetického hodnocení zvířat je třeba určit jednotlivé činitele, které významně ovlivňují užitkovost, znát vazby mezi vlastnostmi a vzájemnou příbuznost mezi zvířaty. Obvykle se příbuznost sleduje do třetí generace předků. S pomocí příbuznosti využijeme k upřesnění plemenné hodnoty i údaje užitkovosti příbuzných jedinců, ale zároveň se provede oprava na genetickou úroveň vrstevníků a u plemeníků oprava na genetickou úroveň připařovaných plemenic.
V současnosti nejběžněji používanou metodou odhadu plemenné hodnoty je BLUP – Animal Model (AM) (Nejlepší lineární nestranná předpověď – individuální model jedince). V naší literatuře je metoda odhadu plemenné hodnoty vysvětlena v knížce Prof. Jakubce (Jakubec V. a kol. 1999. Odhad plemenné hodnoty hospodářských zvířat. VÚCHS Rapotín). Při odhadu plemenné hodnoty jsou zohledněny známé faktory chovatelského prostředí. Plemenná hodnota je stanovena pro všechny jedince bez ohledu na jejich postavení ve stádě a v populaci a s využitím známých užitkovostí všech příbuzných zvířat.
Způsob hodnocení je popsán modelovou rovnicí
Y = X . β + Z . u + e(14)
kde:Yvektor naměřených užitkovostí
Xmatice plánu pokusu pro faktory systematického chovatelského prostředí
Zmatice plánu pokusu pro náhodné efekty včetně plemenných hodnot
βvektor odhadovaných faktorů systematického chovatelského prostředí
uvektor odhadovaných náhodných efektů včetně plemenných hodnot
evektor náhodných nekontrolovatelných vlivů prostředí
Na základě modelové rovnice je sestavena soustava normálních rovnic
= (15)
kde:R-1inverze reziduální kovarianční matice R
T-zobecněná inverze kovarianční matice T mezi úrovněmi náhodných efektů
T = G ☼ A(16)
kde:Ggenetická kovarianční matice mezi vlastnostmi
Amatice aditivní příbuznosti mezi zvířaty
☼přímé (Kroneckerovo) násobení matic
V literatuře se setkáváme s obojím výše uvedeným zápisem způsobu odhadu plemenné hodnoty (14, nebo 15) a je podrobně vysvětleno které „pevné“ efekty chovatelského prostředí jsou zohledněny ve vektoru β , a které „náhodné“ efekty jsou zohledněny ve vektoru u.
Protože velikost soustavy rovnic bývá značně veliká, nelze provést přímé řešení a používají se iterační postupy postupného upřesňování výsledků. Spolehlivost odhadu plemenné hodnoty je stanovována na základě diagonálních prvků inverse levé strany soustavy rovnic. Vzhledem k tomu, že se nedělá přímé řešení, není inverzní matice známá a používají se pouze přibližné nepřímé postupy stanovení spolehlivosti plemenné hodnoty.
Odhad plemenné hodnoty animal modelem se v jednotlivých zemích poněkud liší, neboť je přizpůsoben podmínkám chovu každé země, aby co nejlépe očistil naměřenou užitkovost od zkreslujícího vlivu prostředí. Celosvětově působí „Interbull“, dobrovolné sdružení národních chovatelských svazů, který za úplatu stanovuje u důležitých užitkových vlastností celosvětové plemenné hodnoty a přepočty plemenných hodnot mezi zeměmi.
4.6.2.3.1. Podstata plemenné hodnoty
Výše uvedená metoda odhadu plemenné hodnoty spočívá v „očištění“ naměřené užitkovosti od efektů prostředí. Jestliže máme již užitkovost „očištěnou“ a známe odchylku od průměru skupiny vrstevníků chovaných ve stejných podmínkách D, lze vysvětlit podstatu odhadu plemenné hodnoty.
Plemenná hodnota hodnoceného jedince je
PH = b . D(17)
kde:Dodchylka užitkovosti od průměru skupiny chované ve srovnatelných
podmínkách
bregrese odchylky užitkovosti na genetickou hodnotu.
Regresní koeficient závisí na spolehlivosti odhadu plemenné hodnoty a aditivní příbuznosti naměřené užitkovosti k hodnocenému jedinci.
b = r2 / a(18)
kde:r2 spolehlivost odhadu plemenné hodnoty
aaditivní příbuznost naměřené užitkovosti k hodnocenému jedinci (při vlastní
užitkovosti a = 1 , při kontrolou dědičnosti hodnocených otců
a užitkovosti měřené na dcerách a = 0,5 ).
V nejjednodušším názorném příkladě spolehlivost plemenné hodnoty závisí na dědivosti sledované vlastnosti a efektivním počtu případů:
r2 = w / (w + k )(19)
Koeficient k vyjadřuje poměr rozptylu reziduálního a genetického vzhledem k hodnocenému jedinci. Při odhadu plemenné hodnoty krávy na základě vlastní užitkovosti
k = (1 - h2 ) / h2 (20)
Při odhadu plemenné hodnoty otců na základě užitkovosti dcer
k = (1 – 0,25.h2 ) / 0,25.h2(21)
Obrázek 2. Spolehlivosti odhadu plemenné hodnoty r2 v závislosti na efektivním počtu
případů w.
Plemenná hodnota je odhad odchylky genetické hodnoty na základě užitkovosti. Přesnost tohoto odhadu je odmocnina ze spolehlivosti.
r = √ r2(22)
kde: rpřesnost odhadu plemenné hodnoty
Lze ji též vyjádřit intervalem spolehlivosti, kdy 95 % interval spolehlivosti je přibližně ± dvě střední chyby odhadu (± 2. sePH).
sePH = σA . √ (1 - r2 )(23)
kde:sePHstřední chyba odhadu plemenné hodnoty
σAaditivní genetická směrodatná odchylka
Obrázek 3. Střední chyby odhadu plemenné hodnoty v genetických směrodatných
odchylkách
Z výše uvedeného vztahu (17) vyplývá, že plemenná hodnota je údaj, který v sobě zahrnuje jednak odchylku užitkovosti a zároveň spolehlivost odhadu. Plemenné hodnoty s nízkou spolehlivostí jsou nahloučeny kolem nuly. Velkých odchylek od průměru mohou dosahovat pouze jedinci s vysokou spolehlivostí odhadu. Rozptyl mezi jedinci v plemenných hodnotách přímo souvisí s jejich spolehlivostmi:
r2 = S2PH / σ2A(24)
kde:S2PHrozptyl plemenných hodnot mezi jedinci.
Na základě plemenné hodnoty je možno pro každé zvíře stanovit „opravenou“ užitkovost. V literatuře se setkáváme s výrazem YD (yield deviation), odchylka užitkovosti, která spočívá v odchylce užitkovosti opravené od všech vlivů chovatelského prostředí. Dále s výrazem DYD (daughter yield deviation), odchylka užitkovosti dcer býka, která zohledňuje i opravu na genetickou úroveň připařovaných plemenic. Podobně můžeme pro každého jedince vyjádřit AD (animal deviation), odchylku jedince, která vyjadřuje očekávanou „genetickou“ odchylku užitkovosti při limitní předpokládané spolehlivosti odhadu plemenné hodnoty r2 = 1.
AD = PH / r2 (25)
kde: ADgenetická odchylka jedince
Teprve při znalosti plemenných hodnot a hodnot genetických odchylek lze plánovat hodnotu příštího potomstva. Při zohlednění rizika chovatele, plynoucího z různé spolehlivosti odhadu, lze na základě základních genetických pravidel, která souvisí s přenosem chromozomů, v souladu s předpisy (1) a (2) stanovit, že očekávaná plemenná hodnota potomka (rodokmenová hodnota) bude
PHP = ( PHO + PHM ) / 2(26)
kde:PHP , PHO , PHM jsou plemenné hodnoty potomka, otce a matky.
Změna užitkovosti generace potomstva proti generaci rodičů závisí na této plemenné hodnotě a chovatelských podmínkách. Jestliže chovatelské podmínky generace rodičů a generace potomků budou stejné, pak průměrná užitkovost generace potomků bude
UP = UR + PHP(27)
kde:UP průměrná užitkovost generace potomků
UR průměrná užitkovost generace rodičů
Pro chovatele je významná nejen očekávaná hodnota potomstva, ale i očekávaná spolehlivost. Spolehlivost budoucí plemenné hodnoty potomka závisí na spolehlivosti plemenných hodnot rodičů. Když rodiče nejsou příbuzní, spolehlivost „rodokmenové plemenné hodnoty“ je
r2P = ( r2O + r2M ) / 4(28)
kde:r2P , r2O , r2M jsou spolehlivosti plemenné hodnoty potomka, otce a matky.
Ze vzorce vyplývá, že spolehlivost rodokmenové hodnoty potomka je poloviční než průměr spolehlivostí plemenných hodnot rodičů.
Jak bylo výše uvedeno, v populaci a ve stádě bude vždy velká genetická proměnlivost. Pro chovatele proto není tak důležitá spolehlivost předpovědi plemenné hodnoty jednoho potomka, ale důležitý je především očekávaný průměr plemenných hodnot všech potomků a střední chyba (spolehlivost) tohoto celkového průměru. Střední chyba průměru plemenné hodnoty sePHN pro N jedinců je
sePHN = sePH1 / √ N(29)
kde:sePHNstřední chyba průměru plemenné hodnoty N stejně přesně hodnocených
jedinců
sePH1 střední chyba plemenné hodnoty jednoho jedince stanovená podle (23)
Tabulka 9. Střední chyby průměru plemenných hodnot skupiny zvířat v genetických
směrodatných odchylkách podle velikosti skupiny a spolehlivosti odhadu
plemenné hodnoty každého jedince.
r2
Velikost skupiny (N)
1
5
10
15
20
0,10
0,95
0,42
0,30
0,24
0,21
0,20
0,89
0,40
0,28
0,23
0,20
0,30
0,84
0,37
0,26
0,22
0,19
0,40
0,77
0,34
0,24
0,20
0,17
S nárůstem velikostí skupiny se střední chyby průměrné plemenné hodnoty snižují.
Při práci se stádem je možno vycházet ze spolehlivosti odhadu plemenné hodnoty mléčné užitkovosti krav přibližně r2M = 0,3 , spolehlivosti „rodokmenové“ hodnoty mladých býků do testu přibližně r2O = 0,3 a spolehlivosti odhadu plemenné hodnoty prověřených býků přibližně r2O = 0,8.
Z toho vyplývá, že spolehlivost předpovědi plemenné hodnoty potomka mladého býka je přibližně r2P = 0,15 a spolehlivost předpovědi plemenné hodnoty potomka prověřeného býka přibližně r2P = 0,275. Odpovídající střední chyby plemenných hodnot potomků jsou sePH1 = 0,92 genetické směrodatné odchylky a sePH1 = 0,85 genetické směrodatné odchylky. Průměrná plemenná hodnota skupiny 20 potomků ve stádě po býcích v testu má střední chybu přibližně sePHN = 0,21 genetické směrodatné odchylky a stejně velká skupina 20 potomků po prověřených býcích sePHN = 0,19 genetické směrodatné odchylky. Rozdíly jsou zanedbatelné. Rozhodující pro použití ve stádě není spolehlivost odhadu plemenných hodnot, ale porovnání plemenných hodnot, včetně rodokmenových hodnot mladých býků, bez ohledu na stáří.
Proměnlivost užitkovosti jednotlivých zvířat ve stádě je ovlivněna výše popsanou genetickou proměnlivostí v závislosti na spolehlivosti selekce a dále především náhodným nepředvídatelným působením prostředí.
4.6.2.3.2. Metody odhadu plemenné hodnoty
Metody odhadu plemenné hodnoty prodělávají prudký vývoj, který se ubírá několika směry:
- MT-AM (Multi traits animal model), víceznakový individuální model jedince. Odhad plemenné hodnoty souběžně pro více vlastností v kontrole užitkovosti s využitím vzájemných korelací mezi vlastnostmi. Odhad plemenné hodnoty každé vlastnosti je upřesněn údaji o dalších sledovaných vlastnostech.
- RR-TDAM (Random regression test day animal model), individuální model kontrolního dne s náhodnou regresí. Metoda spočívá v rozkladu souhrnného údaje do příčinných složek. Týká se vlastností, kde výsledná hodnota je zjišťována opakovanými měřeními (longitudinal data), ze kterých se dělá následně průměr nebo součet. Týká se například mléčné užitkovosti a růstu.
Mléčná užitkovost je stanovována na základě kontrolních dnů během laktace. Do výpočtu vstupují jednotlivé změřené nádoje a pomocí „náhodné regrese“ jsou stanoveny pro každé zvíře laktační křivky očištěné od ostatních vlivů chovatelského prostředí, včetně vlivů, které působily přímo v den kontroly užitkovosti. Jedná se opět o „individuální model jedince“, to znamená, že laktační křivka každého jedince je stanovena na základě jednotlivých kontrol mléčné užitkovosti tohoto jedince, ale též kontrol všech příbuzných jedinců, neboť příbuzná zvířata mají podobnější laktační křivky. Přímo AM je stanovena plemenná hodnota pro parametry laktační křivky. V návaznosti se z těchto parametrů vypočte mléčná užitkovost za laktaci, nebo podle přání chovatele v libovolném dnu, nebo úseku laktace. Výsledná plemenná hodnota je odchylka mléčné užitkovosti v jednotlivých dnech laktace od průměrné laktační křivky.
Stejný postup se uplatňuje u růstu zvířat, který je popisován růstovými křivkami. Obvykle jsou zvířata během růstu několikrát zvážena. Pomocí RR-TDAM jsou stanoveny parametry růstových křivek pro každého jedince. V návaznosti se z těchto parametrů vypočte hmotnost, nebo přírůstek v libovolném stáří, nebo úseku života zvířete. Výsledná plemenná hodnota je odchylka hmotnosti nebo přírůstku v jednotlivých dnech věku zvířete od průměrné růstové křivky.
- AM-Maternální, individuální model jedince s maternálním efektem. Všechny vlastnosti které souvisí s růstem nebo plodností, jsou souběžně ovlivněny přímým a maternálním efektem.
Již nitroděložní vývoj je ovlivněn jednak matkou a jednak genetickým založením zárodku. Maternální efekt, působící „nastartování“ mláděte do života doznívá do poměrně vysokého stáří, u skotu se odhaduje do věku přibližně 18 až 20 měsíců. Působení matky má dvě složky a sice aditivně-genetickou (která se dědí) a trvalé mateřské prostředí. V tomto případě jsou na základě jednoho změřeného údaje - živé hmotnosti, stanoveny tři hodnoty. Naměřený údaj je rozložen na příčinné složky, plemennou hodnotu pro přímý efekt, plemennou hodnotu pro maternální efekt a efekt trvalého mateřského prostředí.
Podobně u plodnosti (zabřezávání, potraty, úhyny, životaschopnost telat) se projevují mimo vlivů chovatelského prostředí výše uvedené tři hodnoty.
-Survival Analysis, analýza přežitelnosti (SA). Někdy je možno v literatuře se setkat s názvem „Survival Kid Analysis“. Metoda byla nejdříve používa
Vloženo: 25.06.2009
Velikost: 591,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AGA01E - Obecná genetika
Reference vyučujících předmětu AGA01E - Obecná genetika
Reference vyučujícího doc. Dr. Ing. Pavel Vejl
Podobné materiály
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - 1.Molekulární genetika - cvičení
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - 2.Cytogenetika
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - 9.Genetika populací
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - 13b.Genetika a evoluce13.2. Evoluce
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - 13a.Genetika a evoluce13.1. Evoluce
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - 13c.Genetika a evoluce13.3. Evoluce
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - 13d.Genetika a evoluce13.4. Evoluce
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - 14.Genetika člověka
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - 1.ÚVOD-GENETIKA
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - 2.Cytogenetika
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - Genetika populací
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - zkouskove otazky genetika
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - 01 - Genetika
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - 02 - Cytogenetika
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - 06 - Genetika a ontogeneze organizmů
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - 08 - Polygenní dědičnost a genetika kvantitativních znaků
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - 09 - Genetika populací
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - 13 - Genetika a evoluce
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - 14 - Genetika člověka
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - cytogenetika
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - GENETIKA POPULACÍ KVALITATIVNÍCH ZNAKŮ
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - GENETIKA POPULACÍ KVANTITATIVNÍCH VLASTNOSTÍ
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - mol.genetika
- AGA01E - Obecná genetika - 1. genetika
- AGA01E - Obecná genetika - 2. cytogenetika
- AGA01E - Obecná genetika - 6. genetika a ontogeneze organismů
- AGA01E - Obecná genetika - 08 - Polygenní dědičnost a genetika kvantitativních znaků
- AGA01E - Obecná genetika - 9. genetika populací
- AGA01E - Obecná genetika - 13 - Genetika a evoluce
- AGA01E - Obecná genetika - 14 - Genetika člověka
- AGA19E - Zootechnika - genetika a šlechtění
- AGA19E - Zootechnika - genetika
- AGA18E - Etologie zvířat - Genetika
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - Genetika populaci
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - 9.Genetika
- AGA38E - Plemenitba koní - GENETIKA V RÁMCI POPULACE
- AGA38E - Plemenitba koní - MENDELISTICKÁ GENETIKA
- AGA38E - Plemenitba koní - Genetika populací
- AGA38E - Plemenitba koní - Cytogenetika komplet
- AGA38E - Plemenitba koní - GENETIKA V CHOVU KONÍ
- AGA38E - Plemenitba koní - Genetika alternativních zanků
- AGA38E - Plemenitba koní - Genetika alternativních znaků
- AGA38E - Plemenitba koní - GENETIKA CHOVÁNÍ
- AGA38E - Plemenitba koní - genetika populace
- AGA38E - Plemenitba koní - mendelistická genetika
- AGA38E - Plemenitba koní - genetika v chovu
- AAA23E - Základy agroekologie - Domestikace_zvirat
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - 8.Trávení-Kálení a exkrementy u zvířat
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - Fyziologie domácích zvířat
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - chovzvirat-otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - chov zvirat test
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - rozdeleni plemen hosp. zvirat
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - Chov zvířat zootechnika
- AGA19E - Zootechnika - ochrana zvířat
- AGA19E - Zootechnika - šlechtění zvířat
- AGA19E - Zootechnika - chov zvířat a ekonomika
- AGA19E - Zootechnika - šlechtění zvířat II.
- ASA17E - Chov skotu a ovcí - Zákon na ochranu zvířat proti týrání - sb029-06
- AGA11E - Etika chovu a etologie zvířat - přeprava zvířat
- AGA74E - Etika chovu zvířat - Zákon na ochranu zvířat
- AGA18E - Etologie zvířat - Smysly zvířat
- AKA06E - Výživa zvířat - vyzivazvirat2
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - Etika chovu zvirat
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - Etika chovu zvířat
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - ETIKA CHOVU ZVÍŘAT 106
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - Etika chovu zvířat přímá a nepřímá ochrana
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - Etika v chovu zvířat
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - Evropské právní předpisy o ochraně zvířat během přepravy
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - Kvalita života zvířat (welfare zvířat)
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - preprava_zvirat
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - úvod-etologie hosp.zvířat
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - Zákon na ochranu zvířat proti týrání
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - Zakon na ochranu zvirat
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - 207_04 pokusná zvířata
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - zákon o ochraně zvířat během přepravy
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - ochrana jatečných zvířat
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - ochrana zvířat při porážení, nebo usmrcování
- AGA38E - Plemenitba koní - Šlechtění hospodářských zvířat
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - Chov zvířat (1)
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - Chov zvířat (2)
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - Chov zvířat (3)
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - Chov zvířat (4)
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - Chov zvířat (5)
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - Chov zvířat (6)
Copyright 2024 unium.cz