- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Diverzita
AAA22E - Agroekologie
Vyučující: doc. Ing. CSc. Josef Soukup
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálDiverzita v agroekosystémech
a její význam
Význam biodiverzity v agroekosystémech
(z hlediska produktivity a stability)
• zvýšení biodiverzity celých trofických sítí
• zvýšení výskytu mutualistických a bioregulačních
interakcí
• koexistence herbivorů s jejich bioregulátory
•přednostní obsazení nik autochtonními a žádoucími
druhy, spíše než agresivními škůdci a pleveli
• maskování výkyvů produkce v marginálních
podmínkách při výkyvech v dostatku zdrojů
• zvýšení biodiverzity okolních ekosystémů
• pozitivní ovlivnění biogeochemických procesů
Diverzita = rozmanitost,
rozrůzněnost
• Diverzita abiotických (neživých) složek
–půdní vlastnosti, reliéf, mikroklima, ...
• Diverzita biotických (živých) složek =
biodiverzita = biological diversity =
variabilita živých organismů:
–různé zdroje variability
–různé projevy variability
– na různých úrovních
Diverzita agroekosystémů
• diverzita abiotických složek
–přírodní poměry (horniny, půda, členitost zemského
povrchu - reliéfu, působení atmosférických činitelů)
–způsoby (systémy) hospodaření
• diverzita biotických složek (celková
biodiverzita)
– diverzita produkčních organismů (tzv.
plánovaná)
– diverzita asociovaných organismů
Význam rozmanitosti neživého
prostředí - geodiverzity
• Geodiverzita - celá šíře zemských rysů
zahrnující geologické, geomorfologické,
paleontologické, půdní, hydrologické a
atmosférické prvky, systémy a procesy
• Vysoký stupeň geodiverzity dává
předpoklad i vysokému stupni biodiverzity
Diverzita
Úrovně diverzity přirozených ekologických
formací:
– diverzita krajiny, oblasti
Definice krajiny:
Krajina je dlouhodobě stabilizovaný soubor přírodních a
antropogenních charakteristik vázaný na určitý reliéf a mající nějaký
společný historický základ. Krajina je však víc - zcela reálný základ
našich životů i po generace dotýkaný a proměňovaný kus země, který
pro nás - její obyvatele - byl vždy předmětem zvláštní péče, úcty a
obdivu.
Cílek, 2005
Neoddělitelnost živých a neživých prvků
Různými faktory podmíněný vývoj
Diverzita
Úrovně diverzity přirozených ekologických
formací:
– diverzita krajiny, oblasti
• diverzita společenstev, způsobů využití,...
Zdroj: Chytrý, 2004
Biodiverzita
•Přirozené ekosystémy
– cíl: vysoká efektivita využití zdrojů, obsazení
nik
• výsledek koevoluční dynamiky – vzájemného
přizpůsobování druhů v určitém prostředí
Biodiverzita
Agroekosystémy
– cíl: vysoká produktivita v juvenilní fázi
sukcese
• omezování vlivu přirozených podmínek prostředí
•selekční tlak agrotechnických postupů
Úrovně diverzity ekologických formací:
– diverzita společenstev
• druhové složení (dominující druhy z hlediska koloběhu
hmoty a toku energie, edifikátory – podle dominantní
formy organismů (travní, lesní, ..., různé polní plodiny)
• vertikální, horizontální a prostorová struktura
• rozmanitost interakcí a vazeb
Složky biodiverzity
• Bohatost (richness)
–počet rozlišitelných úrovní sledovaného parametru
• Vyrovnanost (equitability, eveness)
– frekvence jednotlivých úrovní parametru
Vyjádření bohatosti a vyrovnanosti
Snímek 1 z 50
Zdroj: Chytrý, 2004
Indexy vyjádřující diverzitu
Vysvětlivka:
S – druhy
N, ni - jedinci
Indexy diverzity
• zahrnují jak druhovou bohatost, tak
vyrovnanost
• není zřejmé, zda výsledná hodnota odráží
více bohatost nebo ekvitabilitu
• stejná hodnota indexu diverzity může být
dosažena pro společenstvo s málo druhy
a vysokou vyrovnaností i pro společenstvo
s hodně druhy a nízkou vyrovnaností
Vyjádření diverzity z prostorového hlediska
Temporální změny diverzity
Krátkodobé
– diurnální, cirkadiánní (denní režim)
– sezónní (roční sled aspektů)
Střednědobé
– fluktuační (střídáním klimatu)
– cyklické (obnova populací)
Dlouhodobé
– fluktuační (dlouhodobými vlivy)
Diverzita
– vnitrodruhová diverzita (morfologická,
fyziologická, genetická, ...)
– mezi populacemi
–uvnitř populací
– význam
– adaptace na změny prostředí a disturbance
– kulturní druhy - zdroj variability pro šlechtění
Kulturní formy rodu Beta
• Beta vulgaris ssp. vulgaris var. altissima Doll.
řepa cukrová
Kulturní formy rodu Beta
• Beta vulgaris ssp. vulgaris var. rapacea (Koch)
Aellen - syn. var. crassa Alef., Beta burgundica Kerner
–krmnářepa
Kulturní formy rodu Beta
• Beta vulgaris ssp. vulgaris var. vulgaris Lain et DC. -
syn. (var. conditiva Alef., var. rubra DC.)
– červená salátová řepa
Kulturní formy rodu Beta
• Beta vulgaris ssp. cicla (L.) Schübler et Martens
– syn. (Beta vulgaris ssp. vulgaris var. flavescens)
mangold
Diverzita
Úrovně diverzity:
– diverzita mezi populacemi
• odlišnosti mezi populacemi (morfol., fyziol.,...)
Diverzita
Úrovně diverzity:
– diverzita v rámci populace (mezi jedinci)
• morfologická variabilita
Diverzita
Úrovně diverzity:
– diverzita v rámci populace (mezi jedinci)
• genetická variabilita
dendrogram gentických vzdáleností mezi jedinci v populaci
Další rozměry biodiverzity
• Strukturální
–rozrůzněnost prvků, trofických úrovní
•Funkční
–početnost a intenzita vazeb
• Temporální (časová)
Procesy ohrožující druhovou diverzitu
agrocenóz
• Výkonnost kulturních odrůd
– ústup druhů nesnášejících zastínění
• Používání minerálních hnojiv
– vyšší využití kulturními rostlinami
• Používání pesticidů
– ústup citlivých druhů rostlin
– snížení počtu asociovaných organismů
– vyhubení kořisti pro predátory (a predátorů)
– poškození necílových organismů
• Unifikace technologií
– snížení β-a γ-diverzity
počátek 20. století – V ČR asi 350 druhů plevelů
Období po 2. světové válce - pokles počtu
plevelných druhů v agrofytocenózách Evropy
pokles z 304 na 153 druhů v
agrofytocenózách
1960-99Salonen, Hyvonen,
1990
Finsko
pokles o 25 – 75 % druhů1971-88Gyorfy, Kádár, 1995Maďar
sko
pokles z 33 na 7 druhů v plodině1946-79Meisel, 1979SRN
14 (8-23) druhů / plodina2002Tyšer, 2002ČR
pokles z 30-35 na 7-10 druhů v
plodině
23 letKropáč,1986ČR
100 druhů na ústupu1981Skalický, 1981ČR
pokles o 16 – 42 % druhů1948-65
Bachthaler, 1966
SRN
ZměnaObdobíAutorZemě
Předchozí verze (Holub et al., 1979): 61 druhů
Aktuální verze (Procházka ed., 2001): 98 druhů
1979 2000 Rozdíl
A1 (vyhynulé) 4 9 +125%
A2 (nezvěstné) 3 9 +200%
C1 (krit. ohrož.) 13 29 +123%
C2 (silně ohrož.) 12 18 +50%
C3 (ohrožené) 22 19 -14%
C4 (méně ohrož.) 7 14 +100%
Seznamy vyhynulých a ohrožených druhů
A1
C4 C2
C3
Procesy ohrožující genetickou diverzitu
• Genetická eroze (genetical erosion)
– narušení diverzity planě rostoucích populací
– snižování počtu pěstovanýc
Vloženo: 29.06.2009
Velikost: 2,34 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AAA22E - Agroekologie
Reference vyučujících předmětu AAA22E - Agroekologie
Reference vyučujícího doc. Ing. CSc. Josef Soukup
Podobné materiály
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: