- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
bezpečnost práce
AGA11E - Etika chovu a etologie zvířat
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Ing. Ph.D. Ivona Svobodová
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálVyjmuto z Metodiky služební hipologie PČR
Připravili: kpt.Ing. Karel Pospíšil, major Bc. Dana Kuřitková
10. Základní pravidla bezpečnosti práce a přeprava
koní
10.1 Bezpečnost při zacházení s koňmi
Zásady bezpečnosti při ustájení, ošetřování a práci s koňmi
se řídí podle dosud platných pravidel o bezpečnosti práce při
chovu zvířat ministerstva zemědělství č.j. VII/2-1927 ze dne
7.6.1968, registrovaných ve Sbírce zákonů pod č. 45/1968 Sb.,
doplněných č. 50/1988 Sb. a nařízením vlády č. 27/2002, o
požadavcích na organizaci práce a pracovní postupy při chovu
koní.
Ve stájích je nutné zachovávat klid, pravidelný režim,
udržovat naprostý pořádek, čistotu a nekouřit, při vstupu do
stáje a ke koním se zdržovat hlasitých projevů a náhlých
pohybů, jednat klidně ale rozhodně, s nutnou opatrností.
Přístup ke koni musí být vždy z jeho levé strany (hlavně u
vazně ustájených koní) a po předchozím upozornění hlasem, aby
se předešlo případnému leknutí se koně (obranná reakce). První
kontakt s tělem koně je vždy na krku a teprve potom se přechází
dlaní na jinou část těla, např. pře hřbet na břicho nebo
končetiny. U koní ustájených volně v boxech se při vstupu
člověka do boxu nechávají pootevřené dveře. Při krmení a
ošetřování musí být koně v boxech uvázáni. Na volném
prostranství se ke koni přistupuje šikmo zepředu. K ležícímu
koni, s výjimkou nemocného nebo zraněného koně, se nesmí
přistupovat. U koní neklidných, nervózních, popřípadě již
zkažených, mohou potlačené (ale přirozené) obranné reakce
(kopnutí nebo kousnutí) snadno přerůst ve zlozvyky, kterými kůň
„reaguje“ již na pouhou přítomnost člověka.
Při zvedání např. přední končetiny po upozornění hlasem
ošetřovatel pravou rukou sjede přes krk k lopatce a jejím mírným
tlakem nutí koně přenést váhu těla na pravou stranu. Dlaní
pravé ruky sjede po celé končetině až ke spěnce a při
současném povelu „nohu“ končetinu uchopí ve spěnce a tahem
při ohnutí v karpálním kloubu ji zdvihne do vodorovné polohy,
pak přehmátne levou ruku a jí rovněž uchopí končetinu ve
spěnce. Nakročením levé nohy dopředu a posunutím pravé
dozadu získá ošetřovatel potřebnou stabilitu, přičemž se
zároveň levým ramenem mírně opírá o plec koně a zvednutou
končetinu karpálním kloubem o svoje stehno. Končetinu drží ve
spěnce obepnutou palci a zbývajícími prsty obou rukou ji mírně
odtahuje od roviny těla. Při spouštění končetiny včetně položení
1
až na zem je postup opačný; noha se nikdy nemá pouštět volně
na zem.
Při zvedání levé zadní končetiny se ošetřovatel staví ke
koni bokem na úrovni nohy a levou rukou sjede po hřbetě až
k hrbolu kyčelnímu a mírným tlakem na záď koně nutí, aby
přenesl váhu na opačnou nohu. Pravou rukou sjede až ke spěnce
a s hlasovou pobídkou „nohu“ ji zvedá nejdříve k sobě a po
podložení svojí levé končetiny táhne mírně dozadu. Současně
přehmátne levou ruku tak, aby hlezno koně bylo fixováno pod
jeho levým ramenem a je mírně opřen svými zády resp. lopatkou
o hýždě koně a stojí s mírně nakročenou levou a zakročenou
pravou nohou.
Končetinu koně má opřenou o levé stehno a drží ji opět ve
spěnce pevně a pružně (ne křečovitě) obepnutými palci a
ostatními prsty. Zadní končetinu rovněž pokládáme až na zem
opačným postupem s tím, že po přehmátnutí levé ruky a opření o
záď koně musí současně a s dostatečnou rychlostí zakročit levou
nohu dozadu tak, aby ho kůň nehrábl nohou a nezranil,
popřípadě nestrhl pod sebe.
Při zvedání, držení a spouštění pravých končetin koně je
postup „zrcadlově“ obrácený. Nedodržování tohoto osvědčeného
postupu nebo nedůslednost vůči koni mívá za následek odmítání
koně zvedat nohy (častěji zadní) a opětovné naučení bývá
většinou obtížné a trvá dlouho.
Koně se vodí a předvádějí vždy z levé strany na uzdečce
s otěžemi, hříbata a klisny ze stáda na stájové ohlávce
s vodícím řemenem, vodítkem nebo lonží. Otěže se drží v pravé
ruce asi 10 cm pod udidlem mezi palcem a prostředníkem
(ukazováček je mezi otěžemi). Druhý konec otěží, popř. vodítka
má předvádějící navlečený na palci levé ruky pro případ, že by
musel koně pravou rukou pustit. Nikdy se otěže nebo vodítko
nenavlékají a neomotávají kolem ruky, rovněž ani lonž při
pohybování koní. Kůň se vodí na úrovni plece a stejnou nohou
jako jde předními končetinami kůň v kroku nebo klusu. S koněm
se otáčí pouze v kroku, vždy doprava, tj. od sebe.
Veškerá výstroj (uzdečky, uzdění, sedla) musí být
v naprostém pořádku, aby nezpůsobovala koni zranění, otlaky a
nebo nebyla příčinou jiného problému.Překovávání za déle než 8
týdnů je považováno za týrání, protože odrůstáním rohoviny
(průměrně 1cm za měsíc) podkova tísní kopyto.Důležitou
povinností chovatele je chránit koně před bodavým hmyzem, buď
vhodným repelentem nebo ochrannými návleky na uši a
čabrakami.
2
Znehybnění a fixace koně při léčebných zákrocích (ošetření
drobných zranění) dosáhneme zvednutím přední končetiny, popř.
jejím podržením pomocí popruhu nebo lonže, vedenými přes
kohoutek a drženými pomocníkem v dostatečné vzdálenosti na
opačné straně koně. V závažnějších případech lze použít nosní
skřipec nebo-li „fajfku“ na horní pysk, který způsobí koni
utahováním provazované smyčky otupující bolest, při které pak
kůň klidně stojí.
Tyto prostředky se používají pouze ve výjimečných
případech, aby se u koně nevytvořil nežádoucí trvalý reflex.
Nelze je použít např. při ošetřování a korektuře kopyt, při kování
nebo při sání hříběte, kdy je některá klisna neklidná. Při větších
léčebných zákrocích se k znehybnění koně používají speciální
fixační klece, které zabraňují vzpínání koně a jakékoliv pohyby
pomocí popruhů a závěsu trupu.
základní fyziologické ukazatele pro posouzení
zdravotního stavu koně
Ukazatel Dospělý kůň Hříbě
Tělesná teplota klidová 38°C 39°C
Tělesná teplota při
fyzickém výkonu zvýší se o 1-2°C
Návrat do klidového stavu za 1-1,5 hod
Frekvence dýchání – klidová 6-16/min 10-20/min
Frekvence tepová – klidová 36-45/min 115-140/min
10.2. Zlozvyky
Zlozvyk je nežádoucí, neobvyklé či nepřirozené, ale
navyklé chování koně. Zlozvyky nejsou nemocemi, mohou však
rušit pracovní výkonnost a užitkovost koně.Některé zlozvyky se
vyskytují u koní poměrně často. Vznikají většinou náhodně
z dlouhé chvíle nebo i v důsledku napodobování jiných koní ve
stáji, popř. ve stádě. Příčinou mohou být dále také některá
onemocnění (zejména ta, která jsou doprovázena bolestivými
stavy), neodborné zacházení při výcviku nebo při práci,
nesprávné ošetřování hříbat a koní (např. nedostatečné
kartáčování a čištění vede ke svědění, drbání a následně pak ke
kousání sebe samého nebo pozdně a neodborně prováděná
korektura kopyt a zvedání končetin u hříbat vedou k nectnostem
při pozdějším podkování). Některé charakterové nectnosti se
dědí z potomstva na potomstvo. Nejnebezpečnějším obdobím pro
3
vznik zlozvyků koně je období dospívání a období před
výcvikem. O zlozvyku můžeme hovořit pouze tehdy, jestliže
abnormální pohyb nebo chování koně se stále opakuje a přitom
se nezjistí závady v ustájení, ošetřování a používání. Při snaze
odstranit zlozvyk koně je obecně nutné nejprve posoudit, zda jde
skutečně o zlozvyk nebo onemocnění, které je nutno léčit. Při
odstranění zlozvyků je možné dosáhnout mnohdy úspěchu jen
trpělivostí a klidným jednáním, jindy výchovným trestem,
zejména však dostatečným a vhodným pracovním zatížením a
využíváním, vždy však s ohledem na dobu trvání zlozvyku.
Nejčastějšími zlozvyky u koní jsou bázlivost, prchavost,
kozlování, vzpínání, tlačení ke koním nebo na stěnu, házení
hlavou, vyplazování jazyka, klkání, tkalcování (hodinaření),
vzpurnost, zlostnost a plašivost. K dalším zlozvykům pak patří
stahování ohlávky, broušení zubů o žlab, plazení jazyka,
mlaskání, tlučení pyskem a další.
10.3. Bázlivost
Kůň je od přírody plachý, proto by nebylo správné zakročit
při každém projevu bázně ihned hrubě nebo trestem. Zachází-li
se s koněm trpělivě, dodává mu přítomnost jezdce důvěry a kůň
pozbývá strachu. Kůň se plaší před předměty ležícími na zemi
nebo vyčnívajícími do výše, před různými stroji, stojícími nebo
se pohybujícími, před různým hlukem, barevnými a vůbec cizími
předměty, zejména vydávající zápach, který kůň nezná. Těmto
předmětům téměř vždy kůň přivykne po kratší nebo delší době,
dáme-li mu možnost, aby se s nimi pozvolna obeznámil.Bojí-li se
kůň určitého předmětu, není správné nutit ho bičíkem nebo
ostruhami přímo na tento předmět, přičemž krk koně bývá
násilně ohýbán na tu stranu, kam se kůň obává jít. Je lépe, když
obávaný předmět postupně zmenšenými oblouky obcházíme a
domluvou a poklepáním koně uklidníme. Bylo by nesprávné,
kdyby jezdec trestal koně za to, že se plaší. Tím by ničeho
nedosáhl, naopak spíše by mu uškodil, protože kůň by se pak
začal lekat již na větší vzdálenost z obavy, že bude před tímto
předmětem zase potrestán. Zjistí-li však jezdec, že se kůň leká
různých předmětů z hravosti a bujnosti, je nutno zintenzivnit
výcvik a prodloužit denní pohyb mimo stáj. Utíká-li kůň před
různými předměty jen proto, aby se vyhnul vlivu jezdce, musí
jezdec zakročit energicky. Kůň se opírá
Vloženo: 16.07.2009
Velikost: 887,84 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AGA11E - Etika chovu a etologie zvířat
Reference vyučujících předmětu AGA11E - Etika chovu a etologie zvířat
Reference vyučujícího Ing. Ph.D. Ivona Svobodová
Podobné materiály
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - Bezpecnost prace u koni
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - bezpečnosti práce
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - bezpecnost_prace
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - Základní pravidla bezpečnosti práce a přeprava koní
- ASA25E - Chov koní - ZÁSADY BEZPEČNOSTI
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - Plemenářská práce v chovu prasat
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - Semestrální práce
- AHA71E - Agrochemie - Semestrální práce - Domestikace - hlavní domestikáti
Copyright 2024 unium.cz