- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
8. cévní s.
AVA15E - Morfologie hospodářských zvířat
Hodnocení materiálu:
Vyučující: prof. Ing. CSc. Jiří Rozinek
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiála cubiti (10).
V. mediana cubiti a duplicitní vv. medianes (7; z vv. collaterales radiales et ulnares se
podílejí na vytvoření mohutného arcus palmaris profundus
Od arcus palmaris profundus pokračují distálně digitální větve (y)
-superficialis lateralis
-palmaris medialis
-digitalis medialis
(Popesko 1992)
Z oblasti hlavy odvádí krev v. jugularis externa (6; xxx), jejíž kmen je tvořen především v. occipitalis
(7), v maxillaris (9) a v. linguofacialis (10; seu z Truncus arteriosus linguofacialis). K v. maxillaris
přistupuje mohutná v. auricularis posterior (8; =caudalis)
xxx
PARS DEXTRA (Popesko 1992)
Eq V. cava caudalis (2) – pars abdominalis
Do v. cava caudalis se v této lokalitě vlévají:
v. portae
vznikající ze dvou kaudálních kmenů: a) v. mesenterica caudalis (32) a b) v. colica media (28-29).
Před vstupem do kmene v. portae dorzálně přijímají v. gastrolienalis (17), vznikající spojením
v. lienalis (13) a v. gastricxa dextra (7). V. gastrica sinistra (12) vstupuje samostatně do
lokality komunikace v. portae a v. cava caudalis (v místě výstupu a. phrenica caudalis v pars arteriosa)
Do v. portae ventrálně vstupuje v. gastroduodenalis (9) a v. mesenterica communis (19) vznikající
především z účasti vv. jejunales primes (20) a vv. jejunales secundes (21) a dále z v. caeliaca sinistra (25) a
v. colica ventralis (26). V. colica dorsalis (27) se vlévá do v. colica media a společně pokračují do v. portae
v. gastroduodenalis – vzniká návazností na v. pancreaticoduodenalis (10)
(Červený 1999)
Bo
rumen
abomasum
reticulum
omasum
Venozní splavy dutiny břišní V. portae (1) přijímá v. lienalis (8) a v. mesenterica cranialis (16)
v. ruminalis dextra (12)
v. ruminalis sinistra (14)
v. gastrica sinistra (10)
vv. pancreaticae (9)
lien
(Červený 1999)
7
Důležité žíly pánevní končetiny1 – v. cava caudalis
v. sacralis (2)
2 – v. illiaca communis dextra (3)
4 – v. iliaca externa (3 - 12)
5 – v. iliaca interna
6 – v. obturatoria
7,8 – v. femoralis (19)
9 – v. saphena magna ( medialis; 24)
a – v. poplitea (42)
b – v. genus descendenc (35)
c - r.cranialis v. saphena magna (není)
d - r.caudalis v. saphena magna (26)
e – v. tibialis cranialis (47)
f – v. tibialis caudalis (43)
x – vv. tarsae (50)
y – vv. metatarsae (52)
z – vv. digitales (30,33)
Arcus plantaris profundus (32)
PARS DEXTRA
Eq
Bo
PARS SINISTRA
v.interossea
(Popesko 1992)
(Popesko 1992)
Do souboru lymfatického systému lze zařadit:
a) velké lymfoidní orgány (=centrální)
• brzlík (thymus)
• slezina (lien)
• solitární lymfonodus
• lymfocentrum
b) kumulovaná lymfoidní tkáň (=periferní)
•tonsily
•Peyerovy plaky v ileu
•slepé střevo
•respirační a močový systém
Nejčastějším buněčným typem lymfatické tkáně centrální
i periferní jsou T, resp. B lymfocyty. Ty z orgánů centrálních
migrují do orgánů periferních. Specifickým typem lymfocytů
jsou tzv. thymolymfocyty, diferencující se v brzlíku. Druhým
početným buněčným typem jsou folikulární buňky dendritické,
mající charakter buněk antigenních
OBECNÉ SCHEMA TRANSFORMACE LYMFOCYTU
B - lymfocyty vznikající např. v kostní dřeni jsou transporto-
vány do centrálních, případně prostřednictvím centrálních
do periferních lymfatických orgánů. Zde se usazují a mění
se na buňky plazmatické. Ty jsou schopny produkovat
protilátky. Část populace B-lymfocytů se na plazmatické
buňky netransformuje a stávají se buňkami paměťovými.
Tyto memorické buňky mohou za určitých okolností
prodělat transformaci II. stupně a posílit generaci buněk
plazmatických.
T- lymfocyty uvolňované v kostní dřeni cestují do brzlíku, odkud jsou po tzv. krátkodobém uhnízdění a
již označované jako thymolymfocyty transportovány do cílových lymfatických orgánů (především
periferních), ve kterých se mění v tzv. buňky kolonizační. Ty mohou uvolňovat tři generace buněk
a) pomocné = bb.helprové; b) tlumivé = bb. supresorové a c) paměťové = bb. memorické
Buňky memorické mají totožnou schopnost jako v případě subpopulace B-lymfocytů (v bb. kolonizační)
Lymfatický systém
Lymfatický systém vzniká vzájemnou komunikací cévního periferního systému,
jeho pars arteriosa a pars venosa.
Pars venosa
Pars arteriosa
Arterio-venosní pleteň
Pars venosaPars arteriosa
Lymfatické kapiláry
Vasa afferenc
Primární lymfatická uzlina
Vasa efferenc
Ductus lymphaticus
Mízní soustava (systema lymphatica) se skládá ze dvou základních součástí, (1) z mízních cév a (2) a mízní
tkáně. Mízní tkáň se vyskytuje v organizmu v podobě tkáně solitární a difuzní.
Mízní cévy odvádějí přebytečný tkáňový mok, který krevní oběh není schopen absorbovat a následně odvést a
současně zředit v pars venosa cévního řečiště..
Tkáňový mok, který vstoupil do lymfatického řečiště se stává mízou, lymfou. Vyjimku tvoří míza, odváděná
z oblasti střevního traktu. Má bělavé zabarvení (přítomností tukových kapének) a nazývá se zažitina, chylus
(Kresan 1979)
Mízní (lymfatická) soustava
- míza (lymfa) vzniká filtrací z tkáňového moku
- ze tkání a orgánů odvádí vysokomolekulární látky
- vznik lymfocytů v mízních uzlinách
- obranná funkce těla – tvorba protilátek
- chylus = míza ze střev – bílá – tukové kapénky
-mízní vlásečnice = začínají slepě v mezibuněčném
prostoru tkání
- mají větší lumen a nepravidelný průřez
-stěnu tvoří jedna vrstva endotelových buněk
-stěna a bazální membrána nejsou souvislé
-mízní cévy = stavbou se podobají žilám
- uvnitř mají četné chlopně
-přívodné a odvodné mízní cévy u mízních uzlin
- chylová cisterna = vřetenovitý tvar, 10x2 cm, na
stropě dutiny břišní
- vstupují : bederní kmeny + útrobní kmen + střevní
kmen + břišní kmen
- vystupuje: hrudní mízovod do přední duté žíly
-průdušnicové kmeny = míza z přední části těla
- ústí do přední duté žíly
(Kresan 1979)
Mízní tkáň = retikulární vazivo + lymfocyty
Mízní uzlíky – mízní folikuly
-primární mízní uzlík
-vytvořený embryonálně
-sekundární mízní uzlík
- po setkání s infekcí
-mízní uzliny = vloženy do průběhu
mízních cév – kontrola mízy
- oválný tvar – kůra + dřeň
- vazivové pouzdro + trámce vaziva
-kůra = primární a sekundární uzlíky
-dřeň = mízní tkáň a mízní splavy
- odvodní mízní cévy
(Kresan 1979)
-povrchové mízní uzliny – jsou pod kůží
a dají se nahmatat
- uzliny příušní a spodní čelisti
- povrchové krční mízní uzliny
- povrchové tříselné a nadvemenné uzliny
-hluboké mízní uzliny – zvenčí se nedají
nahmatat, u důležitých orgánů
- uzliny hluboké krční,podpažní, hrudní,
kyčelní, okruží střev, tříselné, …
-hemolymfatické uzliny = doprovázejí velké krevní cévy – mezi krví a mízou
-krevní uzliny – jsou v krevním oběhu, kontrolují krev (jako slezina)
- u aorty, u branky ledvin, na játrech, na střevech
Brzlík (thymus)
- lymfatický orgán lalůčkovité stavby
-síť epitelových buněk s infiltrovanými lymfocyty
-tvoří se zde lymfocyty pro mízní uzlíky
- nepárová hrudní část – kraniální středohrudí
- párové krční laloky – podél průdušnice do krku
(Marvan 1992)
(Marvan 1992)
8
- vazivové pouzdro + vazivové přepážky
-lalůčky = tmavší kůra + světlejší dřeň
- thymová (Hassalova) tělíska – ve dření
- je plně vyvinutý a funkční u mláďat
s dospíváním se zmenšuje velikost i činnost
- hormonální stimulace tvorby lymfocytů
- funkce a rozvoj imunitního systému
- zdroj imunokompetentních buněk
- T-lymfocyty = imunita zprostředkovaná buňkami
Retikulohistiocytární systém = RHS
-makrofágový systém = systém obrany těla pomocí buněk mezenchymového původu
- buňky s fagocytózní funkcí
- neutrofilní granulocyty – mikrofágy
- monocyty – makrofágy
- histiocyty, hvězdicové makrofágy, retikulocyty, fagocytující trombocyty
- imunita zprostředkovaná buňkami
- získaná imunita - vyhladávání antigenů
- tvorba protilátek
-metabolizmus krevního barviva, tvorba žluči
Slezina (lien)
- filtrace a kontrola krve, tvorba lymfocytů, zánik červených krvinek, zásobárna krve
- uložena v dutině břišní – v kopuli bráničné
u skotu dorzo-kraniálně na bachoru
u prasete na velkém zakřivení žaludku
u koně dorzálně od žaludku
- plochý protáhlý tvar – skot - 40x10x2 cm, šedo-červená
- prase – menší, světle červené barvy
-kůň – velká, trojúhelníkovitá, červená
- branka slezinná – na útrobní ploše – vstup a výstup cév
- vazivové pouzdro vazivové trámce funkční dřeň
- bílá dřeň = provazce mízní tkáně podél tepen +
mízní uzlíky + volné buňky (lymfocyty, makrofágy,…)
-středem mízního uzlíku probíhá tepénka
- červená dřeň = provazce retikulárního vaziva + krevní sinusoidy
- reticulocyty jsou přímo na sinusoidách – ta má štěrbiny
(Komárek 2001)
Vloženo: 25.06.2009
Velikost: 1,08 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz