- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
7. trávicí s.
AVA15E - Morfologie hospodářských zvířat
Hodnocení materiálu:
Vyučující: prof. Ing. CSc. Jiří Rozinek
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálě (haustra)
Střeva koně
Střeva prasete
Schéma stěny zažívací trubice
(Marvan 1992)
(Marvan 1992)
(Marvan 1992)
tračník (colon) = nejdelší část tlustého střeva
-tři části = vzestupný příčný sestupný
- nejmohutněji vyvinut je vzestupný tračník
- u krávy = tračníkový labyrint ve tvaru desky
- u prasete = tračníkový labyrint ve tvaru kužele
- u koně = dvě dlouhé podkovovité kličky na dně
břišní dutiny = ventrální a dorzální slohy
-příčný tračník = krátký úsek pod stropem břicha
- sestupný tračník = sestup do pánevní dutiny
konečník (rectum) = koncový přímý úsek střeva
- leží pod stropem pánevní dutiny
- hromadí a formuje výkaly
- konečníková výduť (ampula recti)
- řitní kanál řitní otvor (anus)
- vnitřní svěrač – hladkosvalový – z kruhové svaloviny
-vnější svěrač –příčně žíhaný – z okolních svalů pánve
Mikroskopická stavba střeva
-stěna střeva = sliznice + podslizničí + svalovina + seróza
-v průběhu střeva jsou rozdíly především v utváření sliznice
Průřez břichem prasete
(Komárek 2001)
-sliznice = vystýlá celou dutinu střeva
- v tenkém střevě vytváří prstovité klky
- tlusté střevo je bez klků a sliznice je bledší
-epitel = jednovrstevný cylindrický s mikroklky
-převažují resorpční buňky – enterocyty
-sekreční (pohárkové) buňky tvoří hlen
- resorpce = difúze, aktivní difúze, pinocytóza
-střevní klky (villi intestinales)
- vysoké 0,5-2 mm, 2-4 tisíce na 1 cm
2
-zvětšují povrch tenkého střeva na 40-100 m
2
-neuspořádané vazivo + mízní kapilára + krevní
cévy + svalové snopečky (slizniční svalovina)
-střevní (Lieberkuhnovy) - krypty u báze klků
Panetovy buňky + enteroblasty + endokrinní b.
-střevní žlázy = ústí do střevní krypty mezi klky
- tubulózní žlázky, buňky s acidofilními granuly
- produkují trávicí enzymy
- mízní tkáň = drobné mízní uzlíky ve sliznici
-větší uzlíky jsou na střevním okruží
-podslizniční tkáň = připojení sliznice ke svalovině
-neuspořádané řídké vazivo + krevní a mízní cévy
- dvanáctníkové žlázy = složité tubulózní žlázy
Tenké střevo
Klk tenkého střeva - příčně
(Marvan 1992)
(Komárek 2001)
7
nedílnou součástí lamina propria
mucosa a především tunica submucosa
je organizovaná lymfatická tkáň,
tvořící solitární lymfatické folikuly
- na úrovni duodena tuboalveolární žlázy
dvanáctníkové tzv. Brunnerovy žlázy
- na úrovni ilea lymfatická tkáň tvoří tzv.
Peyerovy plaky – nahromadění mízních
uzlíků ( tyto plaky jsou vůči svému okolí,
tzn. tunica submucosa odděleny
specializovaným epitelem)
na inervace sliznice střevní se zúčastňují
vegetativní nervové pleteně:
a) na úrovni tunica muscularis
- plexus myentericus Auerbachi
b) na úrovni tunica submucosa
- plexus submucosus Meissneri
www.knovel.com
HISTOLOGICKÁ STAVBA JEJUNA [1] A ILEA [2]
2
2
1
www.knovel.com
Panethovy bb
plexus myentericus
Auerbachi
enterocyt
buňka pohárková
glycocalix
tunica muscularis;
pars circulare
tunica muscularis;
pars longitudinale
krevní céva
plexus
submucosus
Meissneri
sekretin; inhibiční polypeptid; glycentin;
cholecystokini; somatostatin; motilin;
-svalovina = kruhová (vnitřní) a podélná (vnější) vrstva
- hladkosvalová tkáň
- zajišťuje peristaltické pohyby střev – posun zažitiny
- svalová nervová pleteň – mezi vrstvami svaloviny
- v tlustém střevě je svalovina mohutnější – svalové
pruhy a svalové přepážky (haustra)
Tenké střevo
Tlusté střevo
Tlusté střevo
SLEPÉ STŘEVO ( CAECUM )
( processus vermiformis; appendix)
www.knovel.com
HISTOLOGICKÁ STAVBA COLONU
mukosa
submukosa
muskulatura
HISTOLOGICKÁ DIFERENCE: (1)chybí plicae semicirculares Kerckringi ; (2) v epitelu na povrchu
sliznice kromě méně četných enterocytů převažují buňky pohárkové ;(3) Lieberkühnovy krypty jsou
podstatně hlubší něž ve střevu tenkém a na jejich dně zcela chybí Panethovy buňky ;převažujícím
typem buněk jsou zde buňky pohárkové, které výrazně převyšují svým počtem enteroblasty a
diferencované enterocyty; (4) pars longitudinale tunica muscularis je zesílena ve tři podélné pruhy,
tzv. taeniae coli
Ca
Sus
Bo
Eq
MORFOLOGIE
A USPOŘÁDÁNÍ
STŘEV
(KOMPARACE)
(Komárek 2001)(Komárek 2001)
8
Slinivka břišní (pancreas)
- velká žláza uložená mimo trávicí trubici
-tělo slinivky (leží na dvanáctníku) + levý
a pravý lalok
- slinivkou prochází žíla vrátnice
Pankreas koně
žlučový měchýř
ductus hepaticus
communis
ductus pankreaticus
communis
duodenum
tělo pankreatu
ocas pankreatu
aorta
Langerhansův
ostrůvek
(Červený 1999)
www.knovel.com
exokrinní část žlázy
- složitá tubulo-alveolární žláza
- sekretuje dvanáctníkové trávicí šťávy – zásadité
-sekreční aciny vsunuté vývody nitrolalůčkové
vývody mazilalůčkové vývody slinivkový
vývod (přídatný slinivkový vývod) dvanáctník
- vývody ústí do dvanáctníku spolu se žlučovodem
endokrinní část žlázy
-ostrůvky (Langerhansovy) endokrinních buněk (asi 3 %)
- sekret (hormony) jsou předávány do protékající krve
Sekreční část Langerhansůvostrůvek
Langerhansůvostrůvek
Slinivka břišní - pankreas
(Najbrt 1980)
HISTOLOGIE SLINIVKY BŘIŠNÍ - ENDOKRINNÍ SLOŽKA
-je představována tzv. Langerhansovými ostrůvky , které obsahují specifické endokrinní
buňky:
* A buňky - produkující glukagon
* B buňky - produkující insulin
* C buňky - produkující gastrin
* D buňky - produkující pankreatický polypeptid
Játra (hepar)
-největší žláza v těle
- význam jater = zásobárna a přeměna vstřebaných živin + regulační funkce +
detoxikační funkce + tvorba žluči + krvetvorba u plodu
- hmotnost jater = asi 1,5 % živé hmotnosti
- umístění jater = v kopuli bráničné – plocha bráničná a plocha útrobní
- k bránici, stěně břicha a pupku jsou připojena pomocí vazů:
věncový vaz, trojúhelníkový vaz, srpovitý vaz, oblý vaz
- brána jaterní (porta hepatis) = uprostřed útrobní plochy
vstupuje: žíla vrátnice + jaterní tepna
vystupuje: společný jaterní vývod (žlučovody + mízní cévy)
- zadní dutá žíla vrůstá do okraje jater – ústí do ní jaterní žíly
- členění jater = levý lalok + pravý lalok + čtyřhranný + ocasatý lalok
Játra - skot Játra - prase
(Marvan 1992)(Marvan 1992)
Mikroskopická stavba jater
- vazivové pouzdro – je na povrchu a zasahuje do parenchymu
- jaterní lalůčky – ohraničeny vazivem
- propojené trámce jaterních buněk – hepatocytů
- centrální žíla
- krevní sinusoidy
-žlučové kapiláry
- portobiliární prostory – vazivo mezi sousedními
lalůčky
- mezilalůčková žíla + mezilalůčková tepna
+ mezilalůčkový žlučovod
-jaterní buňka (hepatocyt)
- krevní pól = je v kontaktu s krevní sinusoidou
-žlučový pól = tvorba žluči, žlučové kapiláry
- vysoká metabolická aktivita hepatocytů
-jaterní sinusoidy = probíhají mezi trámci hepatocytů
-přiváděná krev směřuje z periferie do centrální žíly
- mísí se krev funkční (vrátnice) a výživná (jaterní tepna)
- specielní endotelové buňky s otvory – průnik látek
-hvězdicové (Kupferovy) buňky – v endotelu - fagocytují
Jaterní lalůček
hepatocyty
lobulus venae centralis
area periportalis
arteria
interlobaris
Kupferovy buňky - makrofágy
HISTOLOGICKÁ STRUKTURA
JATER
9
SCHEMATICKÁ STRUKTURA JATER
ramifikace portální žíly
žlučovod žlučové kanálky
jaterní sinusoidy
vena centralis
plát hepatocytů
(charakter trámčitého epitelu)ramifikace jaterní arterie
1. větev venosního
řečiště (viz dále)
www.knovel.com
-žlučové vývody = v lalůčku jsou žlučové kapiláry
- mezilalůčkový žlučovod + systém vývodů –žluč
se postupně zahušťuje
- z jater vystupuje společný jaterní vývod
- jaterní vývod + žlučníkový vývod = žlučovod
- žlučník = hruškovitý vak – zásobárna žluči
vazivová stěna + sliznice
u koně chybí
Břišní dutina
-nástěnná pobřišnice + útrobní pobřišnice + vmezeřená pobřišnice = závěsná
zařízení orgánů břicha
- okruží (mesenterium) = upevnění střeva ke stropu břišní dutiny
- opony (omenta) = předstěny
- malá opona = spojuje játra – žaludek – dvanáctník
- velká opona = spojuje žaludek (předžaludek) – slezinu – kraniální kličky
střev, podsouvá se pod střeva = tepelná izolace břicha
Jaterní parenchym - schéma
www.knovel.com
DUTINY TĚLNÍ KOMUNIKUJÍCÍ S TRÁVICÍ SOUSTAVOU A PŘÍSLUŠNÝ SYSTÉM
ZÁVĚSU
1. DUTINA BŘIŠNÍ ( CAVUM ABDOMINIS )
-převážná část orgánů trávicí soustavy
- o b a l y a) peritoneum parietale
b) peritoenum intermedium
c) peritoneum viscerale
- o k r u ž í - mesenterium
- dorzální - zajišťuje upevnění střev ke stropu dutiny břišní
- ventrální ( kraniální část dvanáctníku)
- kaudální
- o p o n y ( omentum)
- malá ( minus) * spojující játra se žaludkem a duodenem
- velká ( majus ) * rozprostírá se mezi velkým obloukem žaludečním
(dorzální hranou slezu) a slezinou a zakotvuje se
rekurentně v dorzálním mesenteriu )
2. DUTINA POBŘIŠNICOVÁ ( CAVUM PERITONEI )
-uzavřená dutina vyplněná peritoneálním mokem
3. DUTINA PÁNEVNÍ ( CAVUM PELVIS )
- ohraničena kostrou pánevního pletence, ligamenty (sacrospinotuberale) a svaly; dutinou
prochází konečník zakončený anusem. Zavěšení zajišťuje mesenterium caudale.
Vloženo: 25.06.2009
Velikost: 1,40 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz