- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
3.přednáška
ATA05E - Pícninářství a pastvinářství
Hodnocení materiálu:
Vyučující: doc. Ing. CSc. Jiří Mrkvička
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál3.přednáška
VZNIK VLASTNÍCH POROSTŮ
nejrozmanitější porosty od nížinných až po vysokohorské
- odlišují se nejen nápadnými vnějšími znaky:
- botanické složení ( louky x pastviny), využívání
- vnitřním životem ( konkurenční vztahy, ekosystém aj.)
- postavením v historii vývoje rostlinného pokryvu
- sled změn fytocenóz studuje nauka o sukcesi (syngenetika)
průběh sukcese = série stadií
- počáteční (iniciální) stadium
- závisí na místních půdních (edafických) a mikroklimatologických podmínkách
- může vzniknout při osídlování (zarůstání) vod nebo na holé půdě (říční nános, písečné přesypy, orná půda ponechaná ladem aj.)
- sukcese někdy probíhá úplně (postupně se vystřídají všechna stadia – od počátečního osídlování holé půdy až po konečné stadium, kterým je v našich podmínkách převážně lesní společenstvo
Rozdělení travních porostů podle jejich vzniku
1) Původní travní porosty
Jsou konečným (klimaxovým) společenstvem v extrémně nepříznivých podmínkách, znemožňujících existenci lesa (např. vysokohorské pole na hranicích lesa aj.) mají velmi omezený význam
2) Přírodní travní porosty
Vznikly samovolným zatravněním po rušivém zásahu člověka do lesního společenstva, případně přerušením obdělávání orné půdy. Tyto porosty se udržují pravidelným využíváním a další postupně změnily v iniciální stadium – les. Jsou významným zdrojem píce, zejména v bramborářském a horském výrobním typu, kde se nachází přibližně 85% z celkové plochy trvalých travních porostů (TTP)
Pokud cílevědomě udržujeme a zvyšujeme jejich úrodnost, pak je lze označit za kulturní porosty
3) Seté (umělé) travní porosty ( dočasné nebo trvalé) vznikly rekultivacemi nebo obnovování přírodních porostů a jejich plochy v řadě oblastí zcela převažují
TYPOLOGIE TRAVNÍCH POROSTŮ
Fyziognomicko-floristické třídění vychází z výskytu dominantních a subdominantních druhů v travních porostech (vyhodnocení projektivní nebo hmotnostní dominance)
Porostový typ je fytocenologická kategorie k označení společenstva
označení dominantním druhem, např. párková porost – Alopecuretum
aby nedošlo k záměně mezi druhy, doplňuje se i název druhový, např. porostové typy Festucetum pretense, Festucetum rubrae
někdy nutné určit i subtyp v případě, kdy vedle dominantního druhu je v pořadí dominance na 2.místě další druh, jehož dominance je zřetelně vyšší, než dominance ostatních druhů
Např. porostový typ trojštětu žlutavého se subdominantní psárkou luční jako Triseteto-alopcuretum
Význam praktického využívání typologie je zdůrazněn specifickým požadavkem jednotlivých porostových typů na vlastní způsob obhospodařování.
Typy pastvin
v terminologii je třeba rozlišovat pastvinu od pastviska
- pastviska v kukuřičném a řepařském výrobním typu
- na nehratelné půdě (vysychavé, kamenité stráně)
- kostřava ovčí, šalvěj luční, mateřídouška,.....
- pastva ovcí (skotu) na jaře a na podzim (deště)
- v letním období vegetace zpravidla uschne
pastviska – teplejší obl., málo využívané plochy, pro kulturní rostliny, využití – jaro, podzim
- podhorská a horská pastviska
- dříve kategorie svahových a náhorních luk
- mělké půdy
- vřesoviska, smilkové porosty apod.
- pastviska na dobrých půdách, která do nekulturního stavu přešla vlivem špatné agrotechniky
- nekulturní druhy
- lesní pastviska ( vzácná, v ČR zákaz pastvy)
- podřadné porosty
- smilka tuhá, trojzubec položený, třtiny, mechy
- zkulturnění obtížné a nákladné
- lépe využít lesními kulturami
- dominantní druhy
- skutečné pastviny
- podle různých hledisek do několika skupin
- dle intenzity obrůstání, využívání a kvality na kulturní (žírné 4x5x pastevních cyklů) a polokulturní (položírné, méně využívané 3x spásané, nejsou tak kvalitní)
Charakteristika rostlin pastevních (lučních) porostů
v podmínkách mírného pásma = základní složka = druhy z čeledě lipnicovitých – trávy
- jejich význam podílu na výnosu hmoty a živin
Dle podílu ve hmotě = ostatní dvouděložné byliny
Značná botanická a biologická rozmanitost
Dávají píci specifický charakter v obsahu minerálních a stopových prvků
Část je významná z dietetického hlediska
Zde mají zpravidla menší podél leguminózy, jejichž zastoupení však významně ovlivňuje kvalitu píce
Z hlediska vytrvalosti druhy pastevních porostů dělíme na jednoleté, víceleté nebo vytrvalé:
Vegetativní rozmnožování má v pastevních porostech mimořádný význam
odnožovací uzliny= trsnaté trávy
nadzemní výběžky = kopretina bílá, vrbina penízková
podzemní výběžky = pcháč různolistý
kořenové podzemní výhony = kmín kořenný ( má i dietetický význam)
kořeny s cibulemi = snědek chocholičnatý
kořeny s hlízami = ocún jesenní
kořenové krčky = leguminózy
Např. porostový typ trojštětu žlutavého se subdominantní psárkou luční jako Triseteto-alopcuretum
Význam praktického využívání typologie je zdůrazněn specifickým požadavkem jednotlivých porostových typů na vlastní způsob obhospodařování.
Typy pastvin
v terminologii je třeba rozlišovat pastvinu od pastviska
- pastviska v kukuřičném a řepařském výrobním typu
- na nehratelné půdě (vysychavé, kamenité stráně)
- kostřava ovčí, šalvěj luční, mateřídouška,.....
- pastva ovcí (skotu) na jaře a na podzim (deště)
- v letním období vegetace zpravidla uschne
pastviska – teplejší obl., málo využívané plochy, pro kulturní rostliny, využití – jaro, podzim
- podh
Vloženo: 16.07.2009
Velikost: 84,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz