- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
1. buňka
AVA15E - Morfologie hospodářských zvířat
Hodnocení materiálu:
Vyučující: prof. Ing. CSc. Jiří Rozinek
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálkyslík
• podíl na katabolismu a detoxikaci (etanol – acetaldehyd)
7. Sekreční granula
•v buňkách, které shromažďují své produkty – uvolnění po stimulaci
• jednotková membrána + koncentrovaná forma produktu
• zymogenní granula – obsahují látky, které by buňku zničily
(Nečas 2000)
V roce 1974 byla udělena Nobelova cena za fyziologii a lékařství
(Albert Claude, Christian de Duve, George E. Palade) za popsání
struktury a funkce buněčných organel v buňkách.
8. Cytoplazmatické inkluze
•přechodné součásti
cytoplazmy
A) nashromážděné
metabolity
B) pigmenty
• tukové kapénky
•sekreční granula
• karoten
• lipofuscin
• melanin
7. Cytoskelet
1. mikrotubuly
2. mikrofilamenta
3. intermediální filamenta
•průměr konstantní, délka různá
• interakce nekovalentní –
dynamické struktury
• asociované proteiny – spojení
vlákna do vyšších struktur
• cytoskeletární proteiny 20-30 %
všech proteinů buňky
www.knovel.com
7.1. Mikrotubuly
•průměr 24 nm, délka až stovky µm
• tubulin – heterodimer α a β podjednotky
• jedna otočka – 13 protofilament
•důležité pro buněčný tvar
• stavební prvky cytoskeletu
Mikrotubuly organizující centra (MTOC)
centrioly – pár, válcovité struktury, 9 mikrutubulárních tripletů
v S fázi se zdvojí a oba páry putují k opačným pólům buňky
pericentriolární tělíska – organizační centrum tvorby
mikrotubulů
bazální tělíska – organizační centrum kinocilií
Centrosom = pericentriolární struktury + pár centriol
Řasinky (cilia) a bičíky (flagella)
• pohyblivé výběžky
• řasinky – velký počet, 2-10 µm
•bičíky – jediný, 100-200 µm
•axonema– svazek tubulů 9 (párů)+2
• centrální dvojice oddělena centrální pochvou
• každý pár (dublet) má podvlákno A a B
• spojení sousedních dubletů pomocí proteinových můstků –
nexinů
• spojení dubletů s centrální pochvou – radiální paprsky
• spojení podvláken A a B přes protein dynein, který má
ATPázovou aktivitu
Syndrom nepohyblivých cilií (Kartagenerova choroba): chybí dynein, mužská
neplodnost a respirační problémy.
7.2. Mikrofilamenta
• soustava vláken procházející cytoplazmou
• základní protein G-aktin, polymerizuje ve vlákna (F-aktin)
• mikrofilamentum – dvě navzájem obtočená vlákna F-
aktinu
• asociované proteiny: motorové (myoziny) a nemotorové
(vazba na organely, příčný spoj filament atd.)
1. jemná síť (většina buněk)
2. parakrystalická struktura spojena s filamenty myozinu (svalovina)
3. pohyb a pozice organel
4. stavba konstrikčních rýh
Organizace filament
7.3. Intermediální filamenta
•méně dynamická síť, stálejší struktury
• proteiny jsou vždy fibrilární (tubulin i aktin jsou globulární)
• základní stavební jednotka je tetramer
• celá řada proteinů
• cytokeratiny (epitelie)
• vimentin (embryonální
buňky)
• desmin (hladká svalovina)
• gliová filamenta (astrocyty)
• vytváří hustou síť, především v místech mechanických
tlaků
• soustředěna v místech desmozómů
•přechází mezi buňkami – mechanicky zpevňují tkáň
9. Jádro (nucleus)
1. jaderná membrána
2. chromatin
3. jadérko
4. jaderná matrix
• kulovitá nebo protáhlá struktura, velikost 5-10µm
• interfázní jádro
• zpravidla jedno (některé buňky dvě i více)
9.1. Jaderná membrána
(karyolema)
•dvě membrány a perinukleární prostor
•vnější membrána s polyribozómy (fce podobná drsnému ER)
•vnitřní membrána spojena s fibrózní laminou, ta je tvořena
laminy A, B a C (intermediální filamenta)
• s fibrózní laminou je spojen chromatin centromer interfázních
chromozomů
• proteinové receptory
jaderné póry (70 nm)
• stovky až miliony
•přechod produktů transkripce, histonů atd.
9.2. Chromatin
a) heterochromatin – v elektrnové mikr. jako hrudky,
viditelný i světelným mikroskopem
b) euchromatin – světlé úseky jádra
Nukleosom – 2x histon H2A, H2B H3 a H4 + 166 párů bází DNA
Spojovací úsek (48 párů bází dna) – spojuje nuklesomy
solenoid – 30 nm vlákno, 6 nukleosomů na otáčku
tato vlákna se ovíjejí kolem osové proteinové
kostry chromosomu
transkripce ?
heterochromatin
9.3. Jadérko (nukleolus)
• kulovitá struktura, 1µm veliká, bazofilní
• syntéza ribozomální rRNA a její
posttranskripční úprava, formování ribosomů
• v mitóze mizí a vytváří se až v telofázi
1) nukleolární organizátor – báze kódují rRNA,
je jen na některých chromozomech
2) pars fibrosa – primární transkripty genů pro
rRNA
3) pars granulosa – granula (ribosomy)
obvykle dvě jadérka (může být až 10)
http://raven.zoology.washington.edu
9.4. Jaderná matrix
1. účast na kondenzaci a dekondenzaci
2. regulace transkripce
3. replikace DNA
4. párování chromozomů
• amorfní substance
• proteiny, metabolity a ionty
•síť vláken o tloušce 3-5 nm
• fce stále předmětem hypotéz
Vloženo: 25.06.2009
Velikost: 825,75 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz