- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálZnalecká činnost
Prvotní znalecké úkony
Ustanovení znalce K PODÁNÍ POSUDKU
znalecká činnost před státními orgány - vždy jde o právní úkon. Příslušný orgán, který v konání znalce ustanovil, vymezí ve svém usnesení jeho úlohu podle okolností případu i formou otázek tak, aby se znalec zabýval jen těmi skutečnostmi, k jejichž posouzeních se vyžadují jeho odborné znalosti (zákon č. 36/1967 Sb. a vyhláška č.37/1967 Sb). Státní orgán určí počet vyhotovení ZP a stanoví lhůtu, do které musí ZP podat.
znalecká činnost pro organizace nebo občana – dle zákona musí být sdělen znalci právní úkon, k němuž je posudek vypracován
Podle současné legislativy může být znalec ustanoven nejméně v těchto třech základních řízeních:
v trestním řízení, občanskoprávním řízení a
ve správním řízení.
Ustanovení znalce na podání posudku
Při znalecké činnosti před státními orgány nemusí znalec zkoumat, zda jde o právní úkon, protože z textu zákona (1) vyplývá, že když o znalecký posudek požádá státní orgán, vždy jde o právní úkon.
Příslušný orgán, který v konání znalce ustanovil, vymezí ve svém usnesení jeho úlohu podle okolností případu i formou otázek tak, aby se znalec zabýval jen těmi skutečnostmi, na kterých posouzeních se vyžadují jeho odborné znalosti ………………, kterou se vykonává zákon č. 36/1967 Sb. dále jen „vyhláška (2)“).
Podle současné legislativy může být znalec ustanovený nejméně v těchto třech základních řízeních:
v trestním řízení, občanskoprávním řízení a ve správním řízení.
Ustanovení znalce v trestním řízení
Trestní řízení je upravené zákonem č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (Trestní řád) ve znění pozdějších předpisů (3).
V trestním řízení je znalec zpravidla přibraný už v jeho první fázi – v přípravném řízení.
Trestní řád k přibrání znalce ustanovuje:
§105
Jestli jsou třeba na objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení potřebné odborné znalosti, rozhodne orgán činný v trestním řízení a v řízení před soudem soudce nebo předseda senátu o přizvání znalce kromě případu, že jde o zkoumání duševního stavu osoby obviněné z trestného činu, v takovém případě je vždy potřebný příkaz soudu. Místo přizvání znalce je možno se spokojit v jednoduchých případech s potvrzením nebo odborným vyjádřením příslušného orgánu o správnostech o kterých není pochyb.
Když jde o objasnění skutečností obzvlášť důležitých, je třeba přizvat dva znalce.
Proti rozhodnutí o přizvání znalce je možné podat stížnost.
§106
Znalec musí být v předvolání upozorněn na následky neustanovení se (§66) a na povinnost bez odkladu oznámit skutečnosti, pro které by byl vyloučený nebo které mu jinak brání výt ve věci činný jako znalec. Znalec musí být vždy poučený o významu znaleckého posudku z hlediska všeobecného zájmu a o trestních následcích křivé výpovědi a vědomě nepravdivého znaleckého posudku. Přiměřeně se postupuje i v případech, kdy posudek obstarala některá ze stran podle §89 odst.3.
§ 107
Znalcovi, který je pověřený úkonem, se poskytují potřebné vysvětlení ze spisů a vymezí se jeho úlohy. Přitom je třeba dbát na to, že znalcovi nepatří vykonávat hodnocení důkazů a řešení právních otázek. Pokud je to potřeba pro podání posudku, dovolí se znalcovi nahlédnout do spisů anebo se mu spisy zapůjčí. Může se mu též dovolit, aby byl přítomný při výslechu obviněného a svědků a aby jim kladl otázky vztahující se na předmět znaleckého vyšetřování. Znalec může též navrhnout, aby byly jinými důkazy napřed objasněné okolnosti potřebné na podání posudku.
Znalcovi se zpravidla uloží, aby posudek vypracoval písemně. Posudek se doručuje též obhájcovi, a to na dobu obhajoby.
§110
Ve výjimečných, obzvláště obtížných případech vyžadujících osobní vědecké posouzení může orgán činný v trestním řízení rozhodnout o připojení státního orgánu či ústavu na podání posudku anebo na přezkoumání posudku podaného znalce.
Státní orgán či státní ústav podá posudek písemně. V něm označí osobu, která posudek vypracovala a může být v případě potřeby jako znalec vyslechnutá. Pokud jde o případ, ve kterém by bylo třeba přibrat dvou znalců (§ 105 odst. 2), uvede státní orgán anebo státní ústav v posudku dvě takové osoby.
Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost
Ustanovení znalce v občanskoprávním řízení
Velká část technických a hlavně technicko-ekonomických znaleckých posudků je zpracovaná v souvislosti s občanskoprávním soudním jednáním. Toto jednání je upravené Občansko právním řádem (4), ve kterém je v souvislosti se znaleckou činností uvedené zejména :
§125
Za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, kterými je možno zjistit stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů a právnických osob, listiny, ohledání a výslech účastníků. Pokud není způsob určení důkazu předepsaný, určí ho soud.
§127
1. Pokud závisí rozhodnutí na posuzovaných skutečnostech, na které je třeba odborné znalosti, ustanoví soud po vyslechnutí účastníků znalce. Soud znalce vyslechne a může mu též uložit, aby posudek zpracoval písemně. Pokud je ustanoveno několik znalců, mohou podat společný posudek. Namísto výslechu znalce se může soud v odůvodněných případech uspokojit s písemným posudkem znalce.
Znalecký posudek je možno dát přezkoumat i jinému znalci, vědecké instituci či ústavu
Účastníkovi, případně i někomu jinému může předseda senátu uložit, aby se ustanovil ke znalcovi, předložil mu potřebné podklady, podal mu potřebné vysvětlení, podrobil se lékařskému vyšetření, případně krevní zkoušce, anebo aby něco vykonal či snesl, pokud ke to na podání znaleckého posudku třeba.
Namísto posudku znalce je možno použít potvrzení anebo odborné vyjádření příslušného orgánu, o správnosti o které nemá soud pochybnosti.
Ustanovení znalce ve správním jednání
V zákoně č. 71/1967 Sb. o správním řízení (správním pořádku) [5] jsou upravené všechny důležité instituce všeobecného správního řízení, čím jsou vytvořené procesní záruky na dodržování zákonitosti, zejména při postupu příslušných orgánů při vydávání, přezkoumávání a při výkonně rozhodnutí.
Ustanovení správního pořádku platí i v řízeních podle zákona č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním pořádku (stavební zákon) [6] a podle zákona o stavebních výrobcích č. 90/1998 Sb. z. [7], pokud tyto zákony neupravují postup jinak. Pro znaleckou činnost v řízeních podle správního pořádku jsou důležité zejména tyto ustanovení:
§ 34
Na dokazování je možné použít všechny prostředky, kterými je možné zjistit a objasnit skutečný stav věci , a které jsou v souladu s právními předpisy.
Důkazy jsou zejména výslechy svědků, znalecké posudky, listiny a ohledání.
Účastník řízení je povinen navrhnout na podporu svých tvrzení důkazy, které jsou mu známé.
Vykonávání důkazů patří správnímu orgánu.
Správní orgán hodnotí důkazy podle svých úvah, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.
Skutečnosti všeobecně známé a nebo známé správnímu orgánu z úřední činnosti netřeba dokazovat.
§36
Pokud je pro odborné posouzení skutečností důležitých pro rozhodnutí potřebný znalecký posudek, správní orgán ustanoví znalce podle příslušných právních předpisů.
§38
Vlastník a nebo uživatel věci je povinen předložit správnímu orgánu předmět obhlídky a nebo strpět obhlídku na místě.
Obhlídku není možné vykonat a nebo se může odepřít z důvodů, pro které nesmí být vyslýchaný a nebo je oprávněný odepřít výpověď svědek.
Na místo obhlídky správní orgán přizve účastníka řízení a toho, který je oprávněný předmětem obhlídky nakládat.
§39
Správní orgán může místo důkazu připustit čestné prohlášení účastníka řízení, pokud osobní právní předpis nestanoví jinak.
Čestné prohlášení správní orgán nepřipustí, jestliže tomu brání všeobecný zájem a nebo pokud by byla porušená rovnost mezi účastníky řízení. Čestným prohlášením není možné nahradit znalecký posudek.
V čestném prohlášení je účastník povinen uvést pravdivé údaje. Správní orgán musí upozornit účastníka řízení na právní následky nepravdivého čestného prohlášení.
Znalecké posudky pro organizace a občany
Při požadavku na vypracování znaleckého posudku pro organizaci nebo občana, musí jít jednoznačně o posuzování v souvislosti s právním úkonem.
Tento právní úkon může být i zamýšlený a není povinností znalce zkoumat jestli se uskuteční.
Právními úkony občanů a nebo organizací může být např.:
Celní řízení
Darování
Dědičské řízení
Dělení a nebo vypořádání podílového spoluvlastnictví
Dražba
Exekuce
Konkurz a vyrovnání
Prodej a nákup
Přechod vlastníka
Převod vlastnictví
Privatizace
Pohledávky
Pojištění
Pokus o smír
Reklamace
Restituce
Škody, chyby a poruchy
Věcné břemeno
Zástavní právo
Zrušení a vypořádaní bezpodílového spoluvlastnictví manželů (BSM)
Znalecký posudek pro organizaci a nebo občana doporučujeme spravovat na základě dohody, která by měla obsahovat:
Přesné určení objednatele znaleckého posudku, jeho adresu, u organizace její IČ a DIČ a jméno zodpovědné osoby (,která převezme posudek).
Přesný popis posuzovaného předmětu.
Specifikaci právního úkonu, pro který má být posudek zpracovaný.
Seznam veškerých podkladů, které objednatel poskytl pro účely posudku.
Termín vypracování posudku (doporučujeme termín vypracování vázat na termín dodání kompletních znalcem požadovaných podkladů).
Způsob určení odměny za znaleckou činnost, způsob a formu její úhrady.
Ustanovení o případném doplnění předložených podkladů na základě požadavků znalce, v průběhu zpracovávání posudku.
Ustanovení o spoluúčasti objednavatele při obhlídce.
Ustanovení o postupu při odstoupení od smlouvy, např.když objednatel nebude schopný doplnit požadované podklady, spolupracovat při obhlídce apod..
Závazek objednatele uhradit znalci odměnu za čas strávený na rozpracování posudku a náhrady vynaložených nákladů při odstoupení od dohody
Odborné posudky
Znalec může na základě objednávky vypracovat také odborný posudek. Způsob jeho zpracování, jakož i formální úprava se mohou řídit ustanoveními platnými pro znalecký posudek.
Odborný posudek zpracovaný znalcem se však musí lišit od znaleckého posudku těmito závaznými rozdíly:
odborný posudek se nepotvrzuje znaleckým razítkem
v odborném posudku se neuvádí znalecká doložka
odborný posudek se nezaznamenává do znaleckého deníku
Prvotní znalecké úkony
Zákon [ 1 ] v § 8 ustanovuje, že „Znalci jsou povinni vykonávat znaleckou činnost řádně a v určené lhůtě.“
Proto znalec po doručení usnesení o ustanovení jeho jako znalce, nebo objednávky na vypracování znaleckého posudku musí vykonat tyto úkoly :
zkoumat možnou předpojatost,
prověřit svojí příslušnost k předmětu posudku z hlediska znaleckého oboru, odvětví a náročnosti,
prověřit možnost dodržení požadované lhůty na vypracování znaleckého posudku.
Zkoumání možné předpojatosti znalce
Zákon [ 1 ] v §11 ods. 1 ustanovuje, že „Znalec nesmí podat posudek jakmile má pro jeho poměr k věci, k orgánům vykonávajícím řízení, k účastníkům nebo k jejich zástupcům pochybnost o jeho nepředpojatosti.“
Toto ustanovení má zajistit důvěru stran i veřejnosti o nestrannosti řízení, na druhé straně zaručuje znalcovi, že v budoucnosti nevzniknou pochybnosti, že svým posudkem řízení neobjektivně neovlivnil.
Podle platné legislativy se účastník řízení, pro které je zpracovaný znalecký posudek, má právo se vyjádřit k osobě znalce. Státní orgán, který znalce ustanovil k tomuto vyjádření přihlíží, a jestliže dospěje k závěru, že jsou tyto výhrady odůvodněné, ustanoví jiného znalce.
Vztah k projednávané věci může například spočívat v tom, že znalec byl sám poškozený posuzovaným trestným činem nebo dokonce, že sám je účastníkem řízení ( kupuje nebo prodává věc, reklamuje apod. ).
Vztah k orgánům vykonávajícím řízení účastníkům nebo jejich zástupcům se může rozumět vztah příbuzenský, druha k družce, vztah úzkého přátelství nebo naopak vztah nepřátelský.
Vztahem k účastníkům je též vztah zaměstnance a zaměstnavatele, jestliže je zaměstnavatel účastníkem řízení.
Jakmile se znalec dozví o skutečnostech, pro které je vyloučený z podání posudku, oznámí v řízení před státním orgánem tomu orgánu, který ho na podání posudku ustanovil. Tento orgán potom rozhodne, je-li znalec vyloučen nebo jestli posudek vypracuje.
Dále může znalec odepřít podání posudku, a to obdobně jako svědek. V trestném řízení by to bylo v tom případě, jestliže by byl přímým příbuzným, jestliže by znaleckým posudkem způsobil nebezpečí trestného stíhání sebe, svému příbuznému v přímém pokolení, sourozencovi, osvojencovi, manželovi nebo druhovi nebo jiným osobám v rodinném nebo obdobném vztahu, kterým by ujmu právem pociťoval jako újmu vlastní.
Pokud je znalec o vypracování znaleckého posudku požádán občanem nebo organizací, musí sám zvážit a rozhodnout, jestli z uvedených důvodů není vyloučené, aby posudek vypracoval.
Příslušnost znalce k oboru, odvětví a náročnosti
Pokud nepřichází do úvahy námitka předpojatosti znalce, jeho další úlohou bude zkoumání, jde-li o problematiku znaleckého oboru a znaleckého odvětví, pro které je jmenovaný. Pokud by šlo o problematiku odlišnou, než má znalec uvedenou ve jmenovacím dekretu, upozorní na to státní orgán, který ho na podání posudku ustanovil.
Tento postup musí znalec dodržet i v případě, že je sice odborníkem na danou problematiku, ale není v tom znaleckém oboru nebo znaleckém odvětví jmenovaný za znalce.
Pokud by byl požádaný občanem nebo organizací v souvislosti s jejich právními úkony o podání posudku mimo obor nebo odvětví, v kterém má oprávnění, vypracování posudku odmítne.
Vypracování znaleckého posudku mimo oprávněný obor nebo odvětví by mohlo mít za následek zmatenost řízení, pro stát i pro účastníky by mohli vzniknout zbytečné náklady, které by mohli být požadovány po znalci, který je vlastně svým chováním zavinil. Následně by se mohlo po výstraze zavést i konání o odvolání znalce.
V této souvislosti znalec též zkoumá, jestli jde o problematiku, která svou náročností odpovídá jeho kvalifikaci ( v rozsahu znaleckého oprávnění ). Pokud neodpovídá, postupuje obdobně jako je výše uvedeno.
Lhůta na podání znaleckého posudku
Zákon [1] v § 8 stanovuje, že „Znalci jsou povinni vykonávat znaleckou činnost řádně a v určité lhůtě“.
V § 17 vyhlášky [2] je státnímu orgánu uloženo, aby před uložením lhůty podle okolnosti se znalcem projednal, jestli může v požadované lhůtě úkon vykonat.
Jenže v dalším úseku je umožněné v naléhavých případech státnímu orgánu žádat vykonání znaleckého posudku bezodkladně.
Povinností znalce je proto neodkladně přezkoumat rozsah požadovaného úkonu, úplnost a kvalitu dodaných podkladů a nebo možnost jejich doplnění, své pracovní možnosti a na základě těchto zjištění zvážit, jaká je reálná lhůta na podaní posudku.
Pokud byla znalcovi bez projednání stanovena lhůta kratší jak je schopný splnit, je nutné, aby tuto skutečnost urychleně oznámil orgánu, který ho podáním posudku stanovil a současně oznámil své reálné možnosti.
Znalec může být za nedodržení lhůty pokutovaný, přičemž vyúčtovaná odměna může být zkrácena až na polovinu.
Nedodržení lhůt, bezdůvodné odmítání vypracování znaleckých posudků pro státní orgány, je kvalifikováno jako neplnění povinností znalce, které následkem může být po výstraze i odvolaní z funkce.
Jak se určuje lhůta při podání posudku pro občana a nebo organizaci, je vhodné, aby byla počítána od okamžiku, kdy objednatel posudku odevzdá znalcovi všechny potřebné podklady.
Jak se vyskytne během zpracování posudku překážka, která brání dokončení v požadované lhůtě, oznámí to znalec neodkladně objednateli.
Přibrání konzultanta
Zákon [1] v § 10 sice ustanovuje, že „Znalec je povinen vykonávat svoji činnost osobně“, jenže dovoluje přibrat konzultanta za těchto podmínek:
„Jak to vyžaduje povaha věci, znalec je oprávněný přibrat konzultanta na posuzování zvláštních částečných otázek; tyto okolnosti spolu s důvody, které k ní vedli, musí uvést v posudku.
Zodpovědnost znalce není dotknutá ani v té části posudku, o které se konzultovalo.“
Znalec však může přibrat konzultanta vždy jen se souhlasem orgánu, který ho podáním posudku ustanovil (§16 ods. 5 vyhlášky [2]).
Použití vlastního vozidla
Znalec má nárok na náhradu cestovních nákladů podle platných předpisů. Vlastní motorové vozidlo může však použít jen s předcházejícím souhlasem státního orgánu (§ 29 ods. 1, písm. a) Vyhlášky [2]).
Vyhodnocení podkladů
Na podání posudku znalec obdrží a nebo si vyžádá podklady. Jedním ze základních podkladů v jednání před státními orgány je spis, který podle náročnosti, rozsahu a č
Vloženo: 9.02.2011
Velikost: 159,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu 122YSZC - Soudně znalecká činnostPodobné materiály
Copyright 2024 unium.cz